Přesně před 365 dny, tedy 21. června 2024 v 0:10 SEĽČ, vyšel na našem webu článek Česká cesta do vesmíru začíná. O den dříve se totiž do Prahy na Fyzikální ústav AV ČR sjeli zástupci médií, hvězdáren, planetárií, ale i vysokých škol, akademických institucí, politického života, či soukromých firem podnikajících v kosmonautice. Ti všichni byli svědky několikahodinového programu plného proslovů a panelových diskusí na téma budoucnosti českého kosmického průmyslu, či významu letů do kosmického prostoru pro ekonomický rozvoj státu i pro technické vzdělávání mladé generace. Na akci byl představen projekt Česká cesta do vesmíru, který má podpořit aktivity kosmického průmyslu v ČR, posílit zájem o technické vzdělávání mladé generace a vrcholem by měl být let občana České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici. Rok je za námi a proto přichází čas podívat se, co se stihlo udělat a co nás ještě čeká. 18. června večer se proto do Prahy opět sjeli zástupci hvězdáren, planetárií, kosmických firem i vysokých škol, aby v nově zrekonstruovaném planetáriu sledovali shrnutí prvního ročníku projektu v rámci akce Přes oblaka ke hvězdám.

Jak jste už v minulých měsících postřehli, Česká cesta do vesmíru není jen o misi Aleše Svobody. Jedná se o víceúrovňový program zaměřený na více cílů, které spolu logicky souvisejí. Proto se i tento rekapitulační článek prvního roku projektu bude snažit oddělovat pokroky v jednotlivých směrech. Jelikož je pilotovaná kosmonautika pro veřejnost nejlákavější, začneme právě tímto tématem. Za uplynulých 365se v přípravě národní mise České republiky na ISS odehrála řada důležitých kroků. Aleš Svoboda podstoupil první ze tří fází základního výcviku astronautů v Kolíně nad Rýnem, čeští experti pro něj ve spolupráci s kolegy z ESA vybrali 14 vědeckých experimentů, které by na své misi prováděl a vláda České republiky schválila financování mise na další tři roky – letos je na projekt vyhrazeno 400 milionů korun a v dalších dvou letech pak až 1,6 mld Kč podle konečné ceny.

Novinkou, která v celém šumu kolem možná trochu zapadla, se týká toho, že Rada Evropské kosmické agentury (ESA), ve které mají své zástupce všechny členské státy, schválila misi Aleše Svobody na ISS. Tímto rozhodnutím bylo stvrzeno, že mise se bude realizovat prostřednictvím ESA, což představuje jeden z klíčových momentů, bez kterého by se let nemohl uskutečnit. Na Aleše ještě čekají dva další všeobecné přípravné bloky v Kolíně nad Rýnem – první z nich letos v září a říjnu, poslední pak příští rok na jaře. Tím bude jeho všeobecný výcvik ukončen a přijde čas na další kroky. Aktuálně je prakticky jisté, že by měl na svou misi vyrazit v kosmické lodi Crew Dragon, ovšem zatím není známo, která firma bude tuto službu zajišťovat.

Dosavadní poskytovatel, společnost Axiom Space, která už na ISS vypravila tři takové mise (a čtvrtá se blíží), totiž dostala konkurenci v podobě společnosti Vast. Agentura NASA nyní vyhodnocuje nabídky obou firem a jakmile rozhodne o vítězi, bude ČR vědět, u koho má „koupit letenku“. Výhodou je, že s oběma firmami už naše republika uzavřela předběžné smlouvy o našem zájmu. Aleš Svoboda by mohl letět buďto na pátou, či šestou misi soukromých astronautů na ISS, přičemž očekávaný termín se pohybuje okolo let 2027 a 2028. Jakmile bude známo složení celé čtyřčlenné posádky kosmické lodi, začnou jejím členům další zkoušky, které už budou zaměřeny na konkrétní misi. Posádka se tedy bude učit pracovat s Crew Dragonem, systémy ISS i experimenty, které na ně čekají.

Jak již bylo uvedeno výše, Česká cesta do vesmíru si klade za cíl zpopularizovat technické obory a jejich studium mezi mladou generací, aby i v dalších letech bylo v ČR dost odborníků pro rozvoj celé společnosti a zvládání všech výzev s tím spojených. Za velmi chytrý tah můžeme považovat třeba zapojení samotných mladých lidí do procesu popularizace. Ruku na srdce, když se v duchu vrátíme do let, kdy jsme sedávali ve školních lavicích, byli jsme všichni vlastně stejní. Když by k nám do třídy na základní či střední škole přišel erudovaný profesor z vysoké školy, mohl by být jeho výklad sebepůsobivější, ale přesto by o významu studia technických oborů přesvědčil nejspíše jen ty, kteří už byli o svém dalším směřování tímto směrem přesvědčeni předtím. Jenže když vám o tom samém přijdou povídat vaši vrstevníci, mnohem lépe se s nimi identifikujete. A právě tohle Česká cesta do vesmíru zvládá skvěle.

Jedním z největších úspěchů prvního roku tohoto programu byl studentský let v letadle speciálně upraveném pro parabolické lety. Bylo to vůbec poprvé, kdy se do ČR dostal tak velký letoun tohoto typu. Možnost letět v něm a zažít opakovaně stav snížené gravitace dostali studenti z české republiky, kterých se nakonec přihlásilo 861. Ti pak prošli několikakolovým výběrem zaměřeným na znalosti angličtiny, fyzickou zdatnost, či týmovou spolupráci. 26 finalistů si pak odneslo neopakovatelné zážitky a pevná přátelství. Už tohle samo o sobě byl skvělý počin, ale Česká cesta do vesmíru šla ještě o krok dál. Proč zůstat jen u toho, že změnila život 26 účastníkům? Z kadetů, kteří letěli na misi Zero-G se proto stali ambasadoři České cesty do vesmíru. Zúčastňují se tak různých přednášek ve školách, či kulturních akcí (byli například na festivalu Comic-Con v Praze), kde aktivně popularizovali vědu, techniku a vzdělávání. Na slavnostním večeru v pražském planetáriu si pak přítomní kadeti převzali diplomy a plakety, které potvrzují, že jsou ambasadory České cesty do vesmíru.

Popularizace má široké možnosti, do kterých patří i knihy. Na slavnostním večeru proto byly slavnostně pokřtěny hned dvě publikace, které se týkají Aleše Svobody. Dětskou knihu „Do oblak – Velká kniha pro malé i velké piloty“ sepsal sám Aleš Svoboda, když si uvědomil, že sice existuje mnoho dětských knih o letadlech jako takových, ale mnohem méně se jich věnuje samotnému létání. Aleš v knize názorně vysvětluje celý proces včetně vysvětlování fyzikálních zákonitostí spojených s letem. Druhá pokřtěná kniha od Veroniky a Martina Jonášových s názvem Ke hvězdám: Aleš Svoboda – od gripenů do vesmíru je založena na rozhovorech dvojice autorů právě s Alešem Svobodou. Čtenář se tak dozví detaily o Alešově profesním vývoji i o výběru mezi evropské astronauty.

Hvězdárny a planetária hrají ve vzdělávání široké veřejnosti nenahraditelnou roli a ta byla proto akcentována i na slavnostním večeru. Jistě, není to tak, že se z každého návštěvníka takové instituce musí stát kosmonaut, astronom, raketový inženýr, či jiný specialista z oboru. Planetária a hvězdárny však lidem rozšiřují obzory a poskytují neformální vzdělávání, protože ukazují, jak svět kolem nás vypadá a funguje. Zatímco v Praze, Brně, či Ostravě mohou podobné instituce fungovat, byť ne vždy snadno, mohou se často opřít o rozsáhlé týmy pracovníků, naopak malé lidové hvězdárny na menších městech často stojí na práci několika nadšenců, kteří tuto činnost vykonávají mnohdy ve svém volném čase. V rámci slavnostního večera k prvnímu roku České cesty do vesmíru proto byl vyhlášen projekt, který má pomoci Petřkovského hvězdárně v Jeseníku – jedné z nejmenších v Česku. Na webu Dobrobot můžete vydražit plyšového robota, který byl na palubě Zero-G letu, podepsané knihy Aleše Svobody, kousky staré i nové projekční kupole pražského planetária, figurky mimozemšťanů Fegurdů z brněnského planetária, či meteority.

Česká cesta do vesmíru má za sebou první rok existence a v uplynulých 365 dnech se v našem státě odehrála celá řada jedinečných událostí, které nás posouvají blíže k hlavnímu cíli projektu. Národní mise ČR na ISS v podání Aleše Svobody významným způsobem pomůže českým firmám i akademickým pracovištím, což se logicky odrazí i na ekonomických ukazatelích našeho státu. Podpora technického vzdělávání mladé generace je zase investicí do naší budoucnosti. Nezbývá tedy nic jiného, než popřát celému smělému a užitečnému projektu mnoho úspěchů a sil do dalších let, ve kterých Vás budeme i nadále informovat o větších či menších pokrocích na této cestě.

Zdroje obrázků:
Česká cesta do vesmíru – Karel Horák