Varda Space Industries
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přesně před 365 dny, tedy 21. června 2024 v 0:10 SEĽČ, vyšel na našem webu článek Česká cesta do vesmíru začíná. O den dříve se totiž do Prahy na Fyzikální ústav AV ČR sjeli zástupci médií, hvězdáren, planetárií, ale i vysokých škol, akademických institucí, politického života, či soukromých firem podnikajících v kosmonautice. Ti všichni byli svědky několikahodinového programu plného proslovů a panelových diskusí na téma budoucnosti českého kosmického průmyslu, či významu letů do kosmického prostoru pro ekonomický rozvoj státu i pro technické vzdělávání mladé generace. Na akci byl představen projekt Česká cesta do vesmíru, který má podpořit aktivity kosmického průmyslu v ČR, posílit zájem o technické vzdělávání mladé generace a vrcholem by měl být let občana České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici. Rok je za námi a proto přichází čas podívat se, co se stihlo udělat a co nás ještě čeká. 18. června večer se proto do Prahy opět sjeli zástupci hvězdáren, planetárií, kosmických firem i vysokých škol, aby v nově zrekonstruovaném planetáriu sledovali shrnutí prvního ročníku projektu v rámci akce Přes oblaka ke hvězdám.
Zažít první let ve velkém letadle speciálně upraveném pro lety po parabolické dráze, který byl kdy vypraven z české republiky, chtělo 861 mladých lidí z České republiky. V rámci několikakolového náročného výběru se jejich počet postupně zúžil až na finálních 26. Třináct chlapců a stejný počet děvčat se v doprovodu několika dospělých vydalo 30. března na misi, na kterou určitě do konce života nezapomenou. Mise Zero-G, která patří do národního programu Česká cesta do vesmíru měl především za úkol nadchnout mladou generaci pro vědu a techniku, aby Česká republika měla do budoucna odkud brát experty pro očekávané projekty s vysokou přidanou hodnotou. Studenti dostali 30. března možnost okusit stav, který bývá běžně vyhrazen pouze astronautům, případně výzkumným pracovníkům.
Program Česká cesta do vesmíru, který posiluje české kosmické aktivity i jejich popularizaci a inspiruje mladou generaci k zájmu o technické a přírodovědné obory, má vrcholit za pár let vysláním občana ČR na Mezinárodní kosmickou stanici. Velmi pravděpodobně jím bude Aleš Svoboda, český zástupce v záložním oddílu astronautů Evropské kosmické agentury, ale než k tomuto vrcholu dojde, je připravena celá řada dalších projektů a jedním z nich je Zero-G. Jde o akci, v rámci které se 30. března ze třetího terminálu Letiště Václava Havla v Praze odjede speciálně upravený Airbus A310 schopný poskytovat parabolické lety, při kterých posádka zažije na pár desítek sekund stav snížené gravitace. Kromě toho, že bude na jeho palubě 20 českých studentů ve věku 13 – 18 let, jejichž výběr stále probíhá, poletí s nimi také známé osobnosti a velitelé. Hlavním velitelem celé mise bude právě Aleš Svoboda.
Začátkem září jsme Vás v našem článku informovali o pokrocích v projektu Česká cesta do vesmíru, který má (kromě jiného) umožnit cestu Aleše Svobody na oběžnou dráhu. Celý projekt je ale mnohem širší a zahrnuje celou řadu akcí pro různé skupiny obyvatel. Velký důraz je kladen na popularizaci vědy a vzdělávání studentů. Oba v závěru zmíněné směry se potkávají v mimořádné akci, která dá 20 vybraným studentům ve věku 13 – 18 let možnost přiblížit se pocitům kosmonautů, jak to jen jde. Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo splňuje věkový limit a ještě se nepřihlásil, nesmutněte, máte ještě chvilku, protože uzávěrka přihlášek byla posunuta.
Jako Vomit Comet jsou obecně přezdívány letouny, ve kterých astronauti mohou nacvičovat činnosti v simulovaném prostředí mikrogravitace během krátkých parabolických letů. Původně tato přezdívka vznikla pro konkrétní letoun NASA koncem 50. let. Byl jím dvoumotorový turbovrtulový Convair C-131 Samaritan a první lidé, kteří „blicí kometu“, jak lze přezdívku přeložit, doslova pokřtili, byli astronauti programu Mercury a jejich podpůrný tým. Tento levný a dostupný simulátor stavu beztíže se osvědčil a proto je dnes ke stejnému účelu používána řada letounů po celém světě. NASA naposledy provozovala McDonnell Douglas C-9B Skytrain II a od roku 2015 využívá služby společnosti Zero-G, která vlastní upravený Boeing 727-200 přezdíváný G-Force One. Kanadská kosmická agentura naproti tomu používá lehký proudový letoun Falcon 20, který je však pro výcvik astronautů příliš malý a tak se používá pouze pro výzkum. A konečně Evropská kosmická agentura používá Airbus A310, který má na starosti společnost Novespace spadající pod francouzskou CNES. Novespace nabízí své lety i pro komerční účely a turismus a právě na palubě jejich letounu zažil světoznámý fyzik a popularizátor Derek Muller
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.