Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se stavbou pátého pilotovaného Dragonu. V dalších tématech nás čeká selhání indické rakety PSLV-XL, návrat pouzdra společnosti Varda či parádní snímek měsíce Deimos v úplňku. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Mise Axiom odložena kvůli zpoždění při stavbě Dragonu

Společnost SpaceX staví pátý exemplář kosmické pilotované lodi Crew Dragon, který však už řadu měsíců čelí mnoha zpožděním a problémům, které oddalují jeho dokončení. Loď s číslem C213 se aktuálně připravuje pro misi Axiom-4, tedy komerční pilotovanou výpravu k Mezinárodní kosmické stanici. Ta měla původně startovat 29. května, ale v nedávné aktualizaci od NASA se tyto plány posunuly na nejdříve 8. června. „Po přezkoumání letového harmonogramu Mezinárodní kosmické stanice, NASA a její partneři posoudili možnosti startů pro několik nadcházejících misí,“ uvedla NASA ve středu ve svém prohlášení. „Úpravy harmonogramu poskytují více času na dokončení plánů jednotlivých misí a připravenosti kosmické lodi a logistiky.“

Kosmická loď C213 Dragon již kvůli svému zpoždění ovlivnila několik misí. V listopadu 2022 Sarah Walker, ředitelka SpaceX pro řízení misí Dragon, uvedla, že společnost staví svůj pátý pilotovaný Dragon. V té době uvedla, že loď „by měla být připravena v roce 2024“. V červenci 2024 SpaceX uvedla, že tento exemplář se připravuje na let s posádkou mise Crew-10, původně plánovaný na únor 2025. Tato mise nabyla na významu, protože měla přepravit posádku, která měla vystřídat mimo jiné i astronauty ze Starlineru: Butche Wilmora a Suni Williams poté, co se jejich Starliner vrátil zpět na Zemi bez posádky.

SpaceX se však setkala s problémy s pohonným systémem lodě a také se systémem podpory života. Poté přišel problém s palubním akumulátorem, který bylo třeba následně vyměnit. Přístup k akumulátoru a jeho vyjmutí vyžadovaly demontáž velké části kosmické lodi Dragon. Vzhledem k výraznému zpoždění se NASA a SpaceX rozhodly místo toho letět s posádkou Crew-10 na lodi C210, která měla původně posloužit právě misi Axiom-4. Ta se kvůli tomu musela posouvat až do roku 2025.

Spolu s oznámením NASA o dalším zpoždění mise Ax-4, oznámila společnost Axiom Space datum tiskové konference, která se bude konat v úterý 20. května. Mezi inzerovanými účastníky jsou Dana Weigel, manažerka programu ISS v NASA, a Sarah Walker. Některé podrobnosti letu jsou známé už nyní. Po startu bude čtyřčlenná posádka Ax-4 na palubě kosmické stanice trávit zhruba dva týdny. Misi povede bývalá astronautka NASA Peggy Whitson, která se na ISS vydá podruhé jako astronautka Axiom Space a celkově poletí na stanici už popáté.

Posádku doplní pilot Shubhanshu Shukla z Indie, pro nás velmi zajímavý polský specialista mise Sławosz Uznański-Wiśniewski a specialista mise Tibor Kapu z Maďarska. Pro Shuklu, Uznańského-Wiśniewského a Kapua to bude první kosmický let.

NASA ve svém oznámení uvedla, že stále plánuje vypustit misi Crew-11 k ISS pro dlouhodobý kosmický let nejdříve koncem července a 33. mise zásobovací mise společnosti SpaceX by měla startovat koncem srpna. „Tato nákladní kosmická loď Dragon bude také vybavena dostatkem paliva pro motorický manévr u stanice, který pomůže zajistit zvýšení oběžné dráhy stanice,“ uvedla NASA k misi CRS-33. „Tato schopnost pomůže snížit spotřebu paliva ruského segmentu stanice a vytvořit tak rezervu.“

ISS má být koncem tohoto desetiletí vyřazena z provozu a jedna nebo více komerčně postavených kosmických stanic se ji pokusí nahradit, aby umožnily pokračování práce s posádkou v mikrogravitaci a vědecký výzkum. S tím se počítá už delší dobu, ovšem nový směr USA tento trend akceleruje a návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2026 počítá s omezením práce na ISS, následovaný snížením posádky a frekvence letů ke stanici a postupný útlum jiného kosmického výzkumu, než toho, který souvisí s plány letět s lidmi na Měsíc a na Mars. To zřejmě povede také k výraznému omezení nebo spíše úplnému zastavení komerčních pilotovaných letů k ISS, což se dotkne zejména společnosti Axiom a jejích připravovaných misí. Pro nás by to mohlo znamenat nepříjemnost ve vidině nejisté možnosti uskutečnění případného letu s Alešem Svobodou – pokud by se Česká republika takovou misi rozhodla uspořádat.

Kosmický přehled týdne:

Dnes došlo k selhání indické rakety PSLV-XL. Nosič odstartoval v 02:29 SELČ z Satish Dhawan Space Centre. Jeho let probíhal optimálně během práce prvního a druhého stupně. I třetí stupeň nastartoval dle očekávání, ale necelých šest minut po startu došlo ke značnému snížení tahu a následně byla celá mise ztracena. Na palubě byla indická radarová družice EOS-09. Jednalo se o první selhání PSLV od srpna 2017, kdy se při startu navigační družice neoddělil aerodynamický kryt, což zabránilo družici dosáhnout oběžné dráhy. Jediné další selhání PSLV pocházejí z prvních startů rakety v 90. letech, včetně jejího prvního startu v roce 1993 a částečného selhání při její první operační misi v roce 1997. Pro Indii je to značná komplikace, protože tento nosič je považován za tahouna celého jejich kosmického programu. Následné vyšetřování se pokusí stanovit příčinu selhání a provést nápravná opatření.

Společnost Varda oznámila, že dokázala zajistit už třetí přistání jejich návratového tělesa, na kterém probíhají výrobní procesy vyžadující stav mikrogravitace. K přistání v Austrálii došlo 13. května poté, co bylo těleso W-3 14. března vyneseno na oběžnou dráhu pomocí rakety Falcon 9. Dvě předchozí mise byly zaměřeny na výrobu pro medicínské účely, tentokrát šlo o vojenskou zakázku. Na palubě byla inerciální měřicí jednotku (IMU) vyvinutá pro americké letectvo společností Innovative Scientific Solutions Incorporated. Při návratu zažilo těleso i jednotka zpomalení z letu rychlostí 25 Machů. „Toto extrémní prostředí nabízí výzkumníkům cenná data pro zlepšení hypersonické navigace, rozšíření aplikací v orbitální ekonomice a podporu cílů národní bezpečnosti USA na nízké oběžné dráze Země,“ řekl Dave McFarland, viceprezident společnosti Varda pro hypersonické a návratové testy. Připomínáme, že Varda se stala první komerční společností, která úspěšně dokázala vyslat a vrátit návratové pouzdro. Níže naleznete video, které zachycuje úplně celý proces deorbitace, od oddělení od provozní platformy až po přistání. Obzvláště průlet atmosférou je krásný.

SpaceX získala povolení od federálního leteckého úřadu (FAA) k provedení devátého zkušebního integrovaného letu sestavy Super Heavy Starship. Start by měl proběhnout 27. května a startovní okno se otevírá v 01:30 SELČ. Připomeňme, že jde o let, při kterém bude poprvé použita již jednou použitá Super Heavy s označením B14. Starship bude použitá nová, jelikož předchozí dva exempláře Starship druhé generace selhaly během letu. SpaceX se v posledních týdnech proto soustředila na hledání příčiny těchto selhání a Starship S35, která má tento let absolvovat, prodělala několik statických zážehů. Kvůli předchozím selháním nás i nyní čeká opakování již několikrát uskutečněné trajektorie, kdy se Starship nedostane na plnou oběžnou dráhu, ale pouze na dráhu transatmosférickou. Loď provede nad Indickým oceánem vstup do atmosféry a následně se pokusí „přistát“ na hladině. Raketa Super Heavy by se tentokrát neměla pokusit o záchyt na rampě, ale provést řízené „přistání“ na hladině Mexického zálivu. Hlavním cílem tohoto letu je tak zejména ověřit, zda Starship druhé generace je schopná dokončit let.

Přehled z Kosmonautixu:

Pro úplný přehled toho, co se dělo v uplynulém týdnu v kosmonautice, vám přinášíme také přehled všech článků, které v posledních sedmi dnech vyšly na tomto webu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Začali jsme pozitivní zprávou o tom, že práce na sestavování evropské observatoře Plato jsou již v plném proudu. ESA se také pochlubila svým nejnovějším úspěchem. Poprvé v historii totiž byly dvě družice na oběžné dráze zarovnány do formace s milimetrovou přesností a svou vzájemnou pozici si udržovaly po dobu několika hodin. To z čisté místnosti v německých Brémách zase zamířila druhá evropská družice z programu Meteosat třetí generace společně s prvním přístrojem pro misi Copernicus Sentinel-4 na nákladní loď, která je převezla do Spojených států. Dále jsme se podívali k Jupiteru. Nová data ze sondy Juno, obíhající kolem Jupiteru, umožnila vědcům posvítit si na silný vítr a plynné cyklóny v severních oblastech obří planety. Program NIAC přináší futuristické vize, které by se jednou mohly stát realitou. Tentokrát byl tématem návrh konstrukce velkorozměrových monolitických lunárních skleněných habitatů v prostředí s nízkou gravitací. Teleskop Jamese Webba zachytil nové detaily polárních září na největší planetě sluneční soustavy. Tančící světla pozorovaná na Jupiteru jsou mnohosetkrát jasnější než ty, které známe ze Země. Těšili jsme se na první orbitální start z australské pevniny, nicméně problémy na pozemním vybavení a posléze i na raketě Eris jej nakonec zhatily. Problémy s laserovým výškoměrem společně s osvětlením a složitým terénem způsobily, že druhý lunární lander firmy Intuitive Machines při svém pokusu o přistání letos v březnu skončil na boku. Agentura NASA odhalila harmonogram tří nejbližších letů k Mezinárodní kosmické stanici, ke kterým dospěla po jednáních s partnery a posunech termínů. Americká sonda Europa Clipper využila nedávného průletu kolem Marsu ke kalibraci svého infračerveného přístroje. Tato kalibrace zajistí, že přístroj bude pracovat správně, až sonda Europa Clipper dorazí v roce 2030 do Jupiterova systému. Agentura NASA vydala prohlášení, že vybrala firmu Rocket Lab, aby vynesla malou družici Aspera, která bude studovat vznik a vývoj galaxií. 12. března roku 2013 se družici GSAT0104 podařilo provést vůbec první tzv. position fix v historii nezávislého evropského navigačního systému Galileo. Nyní, po 12 letech služby, se GSAT0104 znovu zapisuje do historie. 17. května v 10:17 SELČ odstartovala z rampy LC-1A na novozélandském kosmodromu Māhia raketa Electron. Na oběžnou dráhu ve výšce 757 kilometrů dopravila jediný náklad – družici WADATSUMI-I.

Obrázek týdne:

Rover Perseveance pořídil na Marsu velmi hezký snímek vyfocený těsně před úsvitem, kde na noční obloze vidíme jasnou hvězdu. Ve skutečnosti se jedná o měsíček Deimos, který byl zachycen při úplňku.

Video týdne:

Čínská raketa ZhuQue-2E provedla v sobotu v 6:12 SELČ úspěšný start se šesti technologickými družicemi zaměřenými na ověření technologií pro pozorování Země s označením Tchien-i. Cílem byla sun-synchronní dráha (SSO). Nosič o nosnosti 4 tuny na SSO je zajímavý tím, že se stal první raketou poháněnou motory spalujícími kapalný metan a kapalný kyslík, která dokázala dosáhnout oběžné dráhy. První i druhý stupeň přitom používá stejnou palivovou směs.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
https://x.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Gq8Xj1sWgAAaJR0?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/F8iSqGFWIAA6Uvb?format=jpg&name=large
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/05/20250514_Ax-4_training-copy.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/05/20250514_Ax4_SpaceX_Hawthorne_Prime_20240826.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/GpEgzyIWUAAsKXB?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/GrAOz6JaAAEzoaO?format=jpg&name=4096×4096