Práce na sestavování evropské observatoře Plato jsou již v plném proudu. Na své místo bylo instalováno 24 z celkového počtu 26 kamer. Tyto „elektronické oči“ umožní observatoři sledovat velké části oblohy, na kterých bude vyhledávat exoplanety. Souběžně s instalací kamer probíhají práce i na servisním modulu, jehož struktura vznikla v brněnské firmě S.A.B. Aerospace.
Zdroj: https://www.esa.int/
Instalaci kamer má na starost společnost OHB v Německu. Kamery se usazují na speciální optickou lavici, která zajistí, že budou směřovat správným směrem. Zbývá ještě nainstalovat dvojici „rychlých“ kamer, na které by mělo dojít v následujících týdnech. Kamery observatoře Plato budou nepřetržitě sledovat část oblohy a mají objevovat exoplanety, které obíhají kolem hvězd podobných Slunci. Plato se tak bude podílet na hledání potenciálně obyvatelných světů. „Je potěšující vidět pokrok, kterého jsme dosáhli od loňského roku, kdy byly práce na montáži kamer zahájeny: nyní je na místě 24 kamer a Plato získává správnou podobu,“ raduje se Thomas Walloschek, projektový manažer agentury ESA pro misi Plato a dodává: „Tato činnost je ve fázi stavby observatoře jednou z nejdůležitějších. Kamery jsou citlivé systémy, které se musí k podpůrné konstrukci připojit s vysokou přesností, aby bylo zajištěno, že jsou zarovnány přesně tak, jak je potřeba.“
Tyto pokročilé kamery jsou navrženy k tomu, aby dokázaly zachytit i sebemenší variace intenzity svitu hvězdy. Když planeta z pohledu observatoře přechází před svou hvězdou, lehce zatemní svit, který kamera pozoruje. Zachycením a analýzou tohoto zatmívacího efektu bude plato objevovat nové exoplanety. Celá mise je také důležitá pro pokroky v chápání procesů spojených s fungováním hvězd. Nejsou to totiž žádné pevné koule, ale umí se třást jako želatina. Sledováním těchto „hvězdotřesení“, která se propisují do jemných změn jasnosti hvězd, Plato vědcům prozradí mnoho informací o věku hvězd a jejich vnitřních procesech. Na tato pozorování pak naváže průzkum realizovaný pozemskými teleskopy, se kterými vědci změří velikosti a hmotnosti přítomných exoplanet.
Zdroj: https://www.esa.int/
Plato se bude moci pochlubit hodně širokým zorným polem a jeho kamery jsou speciálně usazeny. 24 normálních kamer je uspořádáno do čtyř skupin po šesti perfektně zarovnaných prvcích. Tyto čtyři skupiny budou hledět na oblohu lehce posunutými směry. Kamery na Plato tak budou moci najednou pozorovat zhruba 5 % oblohy! V průběhu celé mise má proběhnout inspekce více než 200 000 hvězd. Zbylé dvě kamery se označují jako rychlé a jejich úkolem bude snímkovat části stejného zorného pole jako klasické kamery. Budou však své snímky pořizovat extra rychle za účelem sledování nejjasnějších hvězd. Budou také posílat jejich souřadnice do palubního systému, který rozhoduje o tom, kterým směrem se observatoř otočí.
Souběžně s přípravou kamer na optické lavici se inženýři z OHB věnují pracím na servisním modulu observatoře Plato. Tato část obsahuje třeba počítače, které řídí elektroniku kamer, ale i další kriticky důležité palubní systémy. Jsou zde třeba subsystémy pro řízení orientace v prostoru, či pro korekce oběžné dráhy, pohonný systém, dále zde najdeme zařízení pro distribuci energie, komunikaci se Zemí a zvládání přenosu dat. Dalším důležitým krokem bude spojení servisního modulu observatoře s modulem užitečného nákladu, který obsahuje kamery. Tato činnost se má podle plánu v OHB uskutečnit během léta.
Zdroj: https://www.esa.int/
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/26690333-1-eng-GB/Plato_s_24_newly_installed_cameras.jpg
https://www.esa.int/…/26690380-1-eng-GB/Plato_s_24_newly_installed_cameras_side_view.jpg
https://www.esa.int/…/26690427-1-eng-GB/Plato_s_service_module_as_it_is_being_assembled.jpg
https://www.esa.int/…/26690474-1-eng-GB/Plato_s_service_module_coming_together.jpg
PLATO má mít hmotnost 2130 kg a vypuštěna má být na konci roku 2026 pomocí Ariane 62 do bodu L2 Země-Slunce. Tak ať se daří.
Kepler je historie, ale pořád fungují hledače exoplanet CHEOPS (od roku 2019) a TESS.(od roku 2018).
„V průběhu celé mise má proběhnout inspekce více než 200 000 hvězd.“ — vypadá to skutečně impozantně, ovšem jen do okamžiku, kdy si uvědomíme, že počet hvězd pouze v naší Galaxii se odhaduje na 100 až 400 miliard. Takže i když vezmeme ten nejkonzervativnější odhad 100 miliard hvězd a proti tomu dáme 200 000, vyjde nám, že Plato prozkoumá 0,0002% hvězd, tedy pouhé dvě tisíciny promile!! To jen abychom si misi Plato zařadili (jak rád říká Dušan) do širšího kontextu .) V tomto kontextu by mě tedy zajímalo, jestli Plato bude sledovat nějaké „předvybrané kandidáty“, nebo to budou víceméně náhodná pozorování random hvězd a prostě „se uvidí“ jestli tam něco bude zpozorováno nebo ne…
Plato, obdobně jako Kepler nebo TESS, je přehlídková mise. To znamená, že v určitých oblastech oblohy bude proměřovat všechny pro ni dostupné hvězdy (takže „random“ hvězdy). Napozorované přechody objektů před těmito hvězdami se dokonce ani nepovažují za objevy exoplanet, ale pouze za kandidáty. O potvrzený objev exoplanety jde teprve poté, co se ze spektroskopických měření změří její další vlastnosti (a vyloučí se, že to není např. bílý trpaslík apod., nebo chyba měření), což se dělá dedikovanými dalekohledy ze Země. Plato tedy bude tyto kandidáty pro další pozorování sám „předvybírat“.
Z toho důvodu je vlastně nepodstatné, že půjde pouze o malý zlomek hvězd v celé Galaxii. Protože i kdyby je prozkoumala všechny, nebudeme mít šanci tak velké množství kandidátů ze Země potvrdit. „Nestíháme“ to ani pro ostatní prohlídkové mise, např. TESS do dnešní doby objevila 7643 kandidátů, ale z toho jen 623 je potvrzených.
Naproti tomu v diskuzi již zmíněná mise CHEOPS cíleně pozoruje kandidáty, které byly naopak předvybrané ze spektroskopických pozorování na Zemi.
díky za upřesnění