„Americká výzva dneška vytvořila lidský osud zítřka. Když opouštíme Měsíc a Taurus-Littrow, odcházíme tak, jak jsme přišli a dá-li Bůh, vrátíme se s mírem a nadějí pro celé lidstvo.“ Více než padesát let po těchto závěrečných slovech velitele Apolla 17 Eugena Cernana na Měsíci mluví politici ve Spojených státech o návratu na Měsíc jako o závodu s Čínou. Senát dal při letošních slyšeních jasně najevo, že chce, aby NASA vyhrála závod s Čínou o přistání dalších lidí na Měsíci. Kandidát na nového administrátora NASA Jared Isaacman napsal v jedné z odpovědí na dodatečné písemné otázky senátorů: „Poslat americké astronauty zpět na Měsíc dřív než naši geopolitičtí rivalové, je závod, v kterém nemůžeme riskovat prohru“. Předběhnutí Číny v návratu na Měsíc bylo napsáno jako jeden z cílů administrativy Donalda Trumpa i v předběžném rozpisu rozpočtu NASA na fiskální rok 2026.
Artemis III
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Průběžnému pokroku v návratu na Měsíc v rámci mise Artemis III jsem se doposud věnoval v seriálu Gateway, naposledy v březnovém dílu.
Všechny hlavní díly nosné rakety SLS pro vynesení posádky na misi Artemis III kromě centrálního stupně jsou již na Floridě, nebo jsou v podstatě připraveny na převoz na kosmodrom. Výroba obou nádrží pro centrální stupeň prošla v montážním zařízení Michoud Assembly Facility v New Orleans v poslední době významnými milníky.
V březnu byla v buňce P budovy 131 dokončena aplikace základové barvy na kyslíkovou nádrž. Tato nádrž je na kritické cestě v přípravě centrálního stupně. Je jediným dílem, na který dosud nebyla aplikována tepelná izolace. Dne 26. března byla nádrž přemístěna z buňky P do prostoru č. 6 v hlavní budově 103. V následujících čtyřech týdnech byly na nádrži prováděny instalace kabelových svazků pro přístrojové vybavení.
Na vodíkovou nádrž byla aplikace tepelně izolační pěny dokončena v buňce N budovy 131 v dubnu. Po dokončení byla nádrž, stejně jako předtím kyslíková, přesunuta do hlavní budovy 103, konkrétně do prostoru konečné montáže č. 48. K přesunu nádrže došlo 22. dubna.
Nádrž opustila buňku N poměrně ve spěchu, aby nezdržovala přípravu kyslíkové nádrže. Na jedné z kupolí vodíkové nádrže technici nestihli provést ořez, vyspravení a zbroušení pěny. Nedodělek je viditelný na fotografii výše. Tyto práce jsou nyní dodatečně prováděny v prostoru č. 48. Týmy také zahájily vybavování nádrže různými systémy, od kabeláže a senzorů až po úchyty pro vnější systémový tunel a pro vnější přívodní potrubí kapalného kyslíku.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Z hlediska přípravy kyslíkové nádrže byl dubnový odjezd vodíkové nádrže z buňky N velmi důležitý. Buňka N byla následně rekonfigurována pro přijetí kyslíkové nádrže a už 25. dubna byla tato nádrž do buňky přesunuta. Nyní bude nádrž podrobena aplikaci tepelně izolační pěny. Práce by mohly být dokončeny v květnu nebo červnu.
Po následném převezení do budovy 103 bude kyslíková nádrž vybavena senzory, vnitřním stožárem snímače hladiny paliva a jímkou u spodní kupole.
Proces sestavování centrálního stupně bude zahájen spojením kyslíkové nádrže s intertankem ve vertikální integrační buňce D ve výškové budově 110. Na základě zkušeností s dobou přípravy kyslíkových nádrží pro Artemis I a Artemis II lze předpokládat jejich spojení na konci letošního roku.
Porovnáním s předchozími dvěma centrálními stupni lze také předpokládat, že po dalších čtyřech měsících by mohlo být sestavování centrálního stupně dokončeno, zatím bez motorové sekce. Ta už je v Kennedyho vesmírném středisku a k jejímu připojení k centrálnímu stupni má dojít ve vertikální integrační buňce v montážní hale VAB.
Otázkou je, kdy bude na podporu mise Artemis III připravena technologie pro zajištění úkolů lunárního landeru Starship. SpaceX po dvou nezdařených pokusech o navedení zkušebních lodí Starship na suborbitální dráhu s přistáním do Indického oceánu připravuje další let po stejné suborbitální trajektorii. Pod označením IFT-9 je start nosné rakety Super Heavy s lodí Starship plánován na květen.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
Mengzhou/Lanyue
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
O čínském programu pilotovaného přistání na Měsíci jsem v červenci 2021 napsal článek „CZ-5DY – čínská raketa pro pilotované mise k Měsíci“. V červnu 2023 následoval článek „Taikonauti na Měsíci do konce desetiletí?“ Tou dobou už byla nosná raketa CZ-5DY přejmenována na CZ-10 a přistání lidí na Měsíci bylo plánováno s využitím jejího pátého a šestého startu.
Od té doby byl proveden například statický zážehový test zkušebního exempláře prvního stupně rakety CZ-10 se sníženým počtem tří motorů YF-100K (14. června 2024), shozové zkoušky kabiny lodi Mengzhou, pozemní test oddělení prototypu landeru Lanyue od pohonného stupně a test oddělení krytu nosné rakety CZ-10.
Podle nejnovější prezentace má pilotovaná lunární mise využít již čtvrtý a pátý start raket CZ-10. Dubnový článek vydaný na portálu nasaspaceflight.com popsal na základě aktualizované prezentace Čínské kosmické agentury pro pilotované lety CMSA tento neoficiální harmonogram startů:
- 2026 – Demonstrace aktivace záchranného systému lodi Mengzhou během letu rakety CZ-10A bez bočních stupňů. O termínu 2026 pro debutový start rakety CZ-10A psaly již loni 5. listopadu oficiální noviny čínského ministerstva Science and Technology Daily. Tento start bude klíčovým krokem k větším ambicím.
- 2027(?) – Vynesení landeru Lanyue raketou CZ-10 pro nepilotované přistání na Měsíci.
- 2028 – Pilotovaný oblet Měsíce lodí Mengzhou.
- 2029-2030 – Pilotovaný let lodi Mengzhou na oběžnou dráhu Měsíce, kde vyčká na Lanyue.
- 2029-2030 – Vynesení landeru Lanyue, spojení s Mengzhou na oběžné dráze Měsíce, přestup dvou ze tří astronautů do Lanyue, pilotované přistání na Měsíci, návrat Lanyue k Mengzhou, návrat Mengzhou na Zemi.
Při pohledu na harmonogram se zjednodušeně dá říci, že obdobu mise Artemis II lze na čínské straně očekávat v roce 2028. Chybí ale předchozí dlouhodobější bezpilotní test. Není jasné, do jaké míry byl třídenní let prototypu lodi Mengzhou na oběžné dráze Země v květnu 2020 dostačující.
Odhadnout, která z obou zemí je k příštímu pilotovanému přistání na Měsíci blíž, si netroufám. Je však zřejmé, že konkurenční prostředí je minimálně pro americkou stranu silnou motivací.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje informací:
https://www.commerce.senate.gov/
https://images.nasa.gov/
https://images.nasa.gov/
https://images.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/…/science/psd/lunar-science/internal_resources/568/Apollo_15_astronaut_bootprints.jpeg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20250422_CS3%20LH2%20moves%20to%20final-549~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/MAF_20250425_CS3_Lox6toN02/MAF_20250425_CS3_Lox6toN02~medium.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/01/20250116_Starship_Orion_docking.jpeg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=6524.0;attach=2366660;image
https://www.nasaspaceflight.com/…/Render-of-the-Mengzhou-crewed-spacecraft-left-and-Lanyue-Lander-right-Credit-CMSCCTV.png
Jak už jsem napsal v jiné diskusi, moc bych si v lunárním závodu vítězství těch pracovitých šikmookých kluků přál. Amící potřebují studenou sprchu, aby se probrali, a když se proberou, možná by se zase začaly dít věci jako v 60. letech. Pokud by na to nebyla jenom SpaceX, ale dobře zadotovaná NASA, jejíž úkol by nespočíval ve vytváření prestižních pracovních míst ve všech 50 státech USA, nýbrž základen na jiných světech, to by byla paráda.
Pokud jde konkrétně o SLS, tak už teď návrh Bílého domu na rozpočet NASA obsahuje útlum dodavatelského řetězce a snížení pracovní síly ve výrobním závodě MAF. V případě přijetí návrhu dojde v MAF k brzkému uzavření všech zařízení, která nejsou potřebná pro centrální stupeň pro Artemis III. Pro Artemis III už nejsou potřebné: svařovací zařízení VWC (svařování válcových částí), GWT (svařování kupolí), CDWT (přivaření prstence a koncovky na kupole), VAC (svařování nádrží), budova 451 (tlakové testy vodíkové nádrže), buňka F (hydrostatický test kyslíkové nádrže), buňka E (mytí nádrží), buňka G (aplikace tepelně izolační pěny na „suché“ díly centrálního stupně), buňka P (aplikace základové barvy) a sekce pro výrobu horního stupně EUS. Odhadem v červnu už nebude zapotřebí ani buňka N (aplikace tepelně izolační pěny).
Pilotovaný průzkum těles Sluneční soustavy není v návrhu rozpočtu krácen (v návrhu je přes 7 miliard USD pro Měsíc s výrazným přesunem k financování programů na komerčním základě a 1 miliarda pro Mars).
Stalo se nekdy vubec v pripade NASA, ze Kongres navrh rozpoctu Bileho domu neschvalil?
Neschválenie je prisilný výraz, dochádzalo ku korekciám – napr. za Obamu boli napr. astronauti (aj Cernan) riadne naštvaní z návrhu rozpočtu pre NASA, ale nakoniec sa vyloboval dáky kompromis.
Teraz má ale Trump republikánsku väčšinu v oboch komorách, toho sa dosť obávam.
Korekce vypadaly takto (v miliardách USD):
NASA Total (návrh/schváleno):
Trump I
2018: 19,1/20,7
2019: 19,9/21,5
2020: 21,0/22,6
2021: 25,2/23,3
Biden
2022: 24,8/24,0
2023: 26,0/25,4
2024: 27,2/24,8
2025: 25,4/24,8
Trump II
2026: 18,8/xx,x
Z toho položka Deep Space Exploration Systems (tj. v podstatě „Artemis“):
Trump I
2018: 3,9/4,8
2019: 4,6/5,0
2020: 5,0/6,0
2021: 8,8/6,4
Biden
2022: 6,9/6,9
2023: 7,5/7,4
2024: 7,9/7,6
2025: 7,6/7,6
Trump II
2026: 7,3 + 1,0 Mars/xx,x
Diky pane Hosku za detailni prehled,, to by se siklo hodit i do diskusniho vlakna k NASA
Nejlíp rovnou do předmětného článku.
Vím, že jsem hnidopich, ale ten nadpis působí, jako že se i Čína na Měsíc „vrací“. Ve skutečnosti se závodí o první ženu na Měsíci.
Nadpis vyjadřuje, že na Měsíc se vrátí vyslanci lidstva.
https://ids.si.edu/ids/deliveryService?id=NASM-A20090147000cp01&max_w=900
Plaketa je notoricky známá. Ale ani tehdy, a už vůbec ne teď, nešlo a nepůjde o „vyslance lidstva“.
Tehdy to byli reprezentanti té úspěšné části světa a teď to bude opět o národním úspěchu. Opět se bude mávat národní vlajkou. Nikoliv OSN nebo něčím podobným.
To že se Američani pasovali na vyslance Země je za mě fajn, ale ani tehdy s takovým vyjádřením řada zemí nesouhlasila. V první řadě lůzři z později zkrachovalého SSSR. Všichni věděli, že to byl americký úspěch. Viz zpravodajské pokrytí Apolla v tehdejším svazu.
Pokud se podaří na Měsíci přistát Číňanům, neřku-li před Artemis, uvidíme takovou tsunami nacionalismu, že nám půjde hlava kolem.
Chtěl jsem co nejkratší nadpis obsahující slova „Závod“ a „Měsíc“, který bude respektovat, že američtí astronauti už na Měsíci byli. Zvažované verze „Závod o příští přistání na Měsíci“ nebo „Závod o sedmé přistání na Měsíci“ mi přišly dost kostrbaté.
Pan Pajuc píše, že ve skutečnosti jde o závod o první ženu na Měsíci. Podle mě to není hlavní důvod.
Se slovy, že Apollo byl americký úspěch, plně souhlasím. To je myslím zřejmé z úvodního odstavce. Byť si možná z Vašeho pohledu naivně myslím, že šlo o vyslance Země, o opaku jste mě nepřesvědčil. Názor Kremlu mě totiž nezajímá.
Pokud by nadpis článku někomu připadal jako kontroverzní, nechť článek čte z pohledu textu předběžného rozpisu rozpočtu NASA na FY 2026 „In line with the Administration’s objectives of returning to the Moon before China…..“ Už nevím, jak jsem na ten nadpis přišel. Možná mě inspirovala právě tato věta.
To je věc názoru.
„Vyslanec“ je z definice ten, kdo je někým vyslán, aby ho zastupoval.
Tudíž Armstrong, Aldrin atd. až Cernan byli vyslanci USA, země, která postavila raketu a loď a ty lidi na Měsíc poslala, a oni tam tudíž s patřičnou slávou zastupovali pouze USA, přestože tvrdili „přišli jsem jménem celého lidstva“.
Sovětský svaz ty lidi nevyslal, ten měl v plánu poslat své vlastní vyslance, ale nějak se nezadařilo, a samozřejmě že americké astronauty nevyslal nikdo z Asie, Afriky atd., ale ani z Francie, Itálie, Mexika a podobně O nějakém blíže neurčeném „lidstvu“ ani nemluvě.
Dobře. Co teď?
V komentářích jsem kromě „Závod o první ženu na Měsíci“ nezaznamenal žádný jiný návrh na lepší nadpis. V úvodním odstavci článku jsem situaci popisoval z amerického pohledu: „politici ve Spojených státech mluví o návratu na Měsíc jako o závodu s Čínou“.
V minulém komentáři jsem to podpořil citací „In line with the Administration’s objectives of returning to the Moon before China…..“ z textu Bílého domu:
Jak píšu v úvodním odstavci článku, podobná slova použil i Jared Isaacman. Šlo o věty „the near-term objective of returning to the Moon first“ a „send American astronauts back to the Moon ahead of our geopolitical rivals. And this is a race we can’t risk losing“:
https://www.commerce.senate.gov/services/files/5C22B600-2AAB-4ACF-AE89-FA78A04E602D
Jeff Foust dokonce použil ve svém článku slovo „návrat“ nejen v obecném smyslu „návrat lidí na Měsíc“ („human return to the moon“), ale i ve smyslu „čínský návrat“ („China’s return“).
https://spacenews.com/isaacman-says-nasa-should-pursue-human-moon-and-mars-programs-simultaneously/
Jak pisete, je to vec nazoru.
Ja to beru tak ze byli vyslanci lidstva. Lidstvo je vyslalo. Ze nekteri ne, je jejich vec. Nas velvyslanec resp velvyslankyne v Australii taky zastupuje celou CR i kdyz ji spousta lidi v CR nevyslala a verim ze i spousta lidi ji na tomto postu nechce. Tak proste Armstrong s Aldrinem zastupovali lidstvo, i kdyz je nekteri nevyslali a nekteri by ani nechteli (a to nemluvim o tech co si mysli ze tam nepristali, nebo o tech co si mysli ze Zeme je placka a zadnej Mesic neexistuje).
Motáte hrušky a uhlí. Velvyslanec je oficiálně jmenován v rámci systému, na kterém funguje stát.
Astronauti, obecně výzkum Vesmíru, s tímto nijak nesouvisí. To není argument, ale naprostý nesmysl.
Nezpochybňuji nadpis článku. Přijde mi trefný a vystihuje to co právě sledujeme (stejně jako před 56 lety). Tedy soupeření dvou velmocí a ne společné úsilí lidstva.
Šlo mi o ty „vyslance lidstva“. V případě Apolla to bylo možná spíš takové popíchnutí rusáků. Astronauti to tak pravděpodobně cítili, ale fakticky byli vyslanci „jen“ té úspěšné části lidstva. Tedy ne „all mankind“. 😉
Ano, astronauti to tak cítili. „Malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“.
Nejkratší by bylo „nový závod o Měsíc“. Ale jestliže stávající nadpis nikoho nemate, není důvod ho měnit.
Pochybuju, že se čínská propaganda bude chlubit sedmou posádkou na Měsíci. Číňané se určitě budou chtít prezentovat prvenstvím. A závodí se přece vždy o to být první.
Díky. Slova „nový závod o Měsíc“ tedy použiju příště v úvodním odstavci.
To bude perfektní a naprosto výstižné.
Vzhledem k obrovskému časovému odstupu už je opravdu úplně jiná doba a přes půl století staré lety Apolla de facto odnesl čas. Pro leckoho z mladé generace jsou na hranici s legendami a budoucí návrat s těmi původními lety nebude mít společného nic kromě cílové destinace (zvlášť teď po zrušení přežilé SLS). Vždyť už i ty z Měsíce tenkrát dovezené šutry se prý z valné části ztratily.
Tak už to chodí, že se věci zapomínají a vytvářejí znovu. Namátkou mě napadají dávné řecké olympiády…