První týden, který se alespoň zčásti odehrál v roce 2025, právě končí. I v tomto do jisté míry svátečním čase se dělo mnoho zajímavého v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vybral připravovaný sedmý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship, který přinese celou řadu novinek! V dalších tématech se můžete těšit třeba na první výsledky dvou velmi zajímavých indických misí, které vzlétly těsně před koncem roku. Indie se totiž chystá na první setkání dvou těles na oběžné dráze a také jim úspěšně vyklíčil hrách. Těšit se můžete i na pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Sedmý integrovaný let za dveřmi

Začátek roku 2025 bude ve znamení dvou startů opravdu velkých raket a třech přistání. Máme na mysli samozřejmě premiérový start rakety New Glenn, jejíž první stupeň se pokusí o přistání a pak samozřejmě sedmý integrovaný let Super Heavy Starship od SpaceX. Právě k druhému zmíněnému  velmi očekávanému startu vydala SpaceX podrobnější report, který shrnuje velkou řadu novinek, která při tomto testovacím letu bude. Oproti předchozím integrovaným letům se můžeme těšit na Starship další generace (číslování generací je v případě SpaceX poněkud bezpředmětné), která obsahuje skutečně výrazně přepracovanou loď oproti letům předchozím. A pokud bude probíhat vše dle plánu, dojde i na pokus o zachycení Super Heavy. Starship opět zamíří nad Indický oceán, ale tentokrát si během letu zkusí vypustit náklad.

Start opět proběhne ze startovní rampy na základně Boca Chica a v současnosti je plánován na 10. ledna. Startovní okno se otevírá ve 23:00 SEČ a bude trvat hodinu a 37 minut. Povolení od federálního leteckého úřadu FAA získala SpaceX již s předstihem. Super Heavy B14 a Starship S33 již prošly všemi testy včetně statických zážehů. Zejména u Starship je to zásadní, jelikož je výrazně vylepšená. Právě na samotnou loď se pojďme blíže podívat.

Starship je nyní o 1,7 metru vyšší, což poskytlo prostor pro zvětšení nádrží. Příďové klapky byly zmenšeny a posunuty směrem ke špičce lodi a od tepelného štítu, což výrazně snižuje jejich vystavení ohřevu při návratu do atmosféry a zároveň zjednodušuje ochranu pohyblivých mechanismů i celý tepelný štít kolem těchto kritických prvků. Došlo také k přepracování pohonného systému, včetně zvětšení objemu palivové nádrže o 25%. Byla také vylepšena ochrana přívodního potrubí pro lepší zvládání podmínek při letu v kosmickém prostoru. Byl vytvořen nový systém přívodního palivového potrubí pro vakuové motory Raptor. Zásadní proměnou prošel celý modul pohonné avioniky, který ovládá ventily lodě, a byly přidány další senzory. Všechny tyto úpravy vznikly proto, aby Starship zvládla delší lety v kosmickém prostoru.

Modernizace avioniky zahrnuje výkonnější letový počítač, integrované antény, které kombinují funkce systémů Starlink, GNSS a záložní RF komunikace v každé jednotce. Dále byly přepracované inerciální navigační senzory a senzory pro sledování hvězd (orientace  lodi v prostoru), byly integrovány „inteligentní akumulátory“ a vylepšen byl celý energetický a komunikační rozvodný systém, který posílá data napříč lodí a distribuuje 2,7 MW energie do 24 vysokonapěťových akčních členů. Rozšířen byl i počet kamer na 30. To umožní technikům lepší přehled o práci jednotlivých systémů, o dění kolem lodi a pro nás fanoušky to snad přinese nějaké nové pohledy na loď během letu. Díky systému Starlink je loď schopná v reálném čase přenášet více než 120 Mb/s dat (videa ve vysokém rozlišení a telemetrie), což poskytuje neocenitelná inženýrská data pro rychlé vylepšování všech systémů.

Během letu bude z lodi vypuštěno 10 simulátorů družic Starlink, které se velikostí a hmotností podobají Starlinkům příští generace. Jedná se tak o nácvik vynášení a vypouštění nákladu. Simulátory Starlink se budou pohybovat po stejné suborbitální trajektorii jako Starship a nedosáhnou tak rychlosti potřebné k usazení na oběžné dráze. V plánu je opět zapálení jednoho motoru Raptoru během kosmického letu.

Zásadní proměnou prošel tepelný štít lodě. Doposud užívaný tepelný štít je tvořen teplu odolným nátěrem a malými keramickými destičkami. Při tomto letu budou testovány různé experimentální dlaždice, přičemž jedna z nich by měla mít aktivní chlazení, což je koncept, s kterým SpaceX pracovala již před lety. Podrobnosti o technickém řešení nejsou známy. Bude také použita vylepšená ochranná vrstva pod dlaždicemi.

Nepřekvapivě tak součástí letových zkoušek bude několik experimentů zaměřených na průchod lodi atmosférou a případné přistání. Na Starship bude odstraněn značný počet dlaždic, aby se otestovala zranitelná místa na povrchu lodi. Na bocích lodi jsou instalovány prototypy záchytných bodů, aby se otestovala tepelná odolnost těchto součástí. Tyto body se budou později používat pro zachycení lodi rampou. S tím souvisí také „vyhlazení“ a zúžení okraje linie dlaždic tepelného štítu, aby se vyřešila horká místa pozorovaná během návratu do atmosféry při šestém letovém testu Starship. Profil vstupu lodi do atmosféry je navržen tak, aby záměrně namáhal strukturální limity klapek v místě maximálního vstupního dynamického tlaku. A konečně, na záchytných bodech, které se používají k manipulaci s lodí, bude testováno několik radarových senzorů s cílem zvýšit přesnost při měření vzdálenosti mezi záchytnými body a mechazillou – pouze simulovaně.

Nosná raketa Super Heavy poprvé využije letem ověřený hardware. Bude totiž znovu použit motor Raptor 314 ze Super Heavy, který byl úspěšně zachycen během pátého integrovaného letu. Modernizace hardwaru startovací a záchytné věže má zase zvýšit spolehlivost záchytu nosiče, včetně ochrany senzorů na záchytných bodech věže, které byly při startu poškozeny a vedly k odklonu Super Heavy při předchozím letovém testu lodi.

Před návratem a zachycením Super Heavy musí být splněna různorodá kritéria pro nosič a startovací rampu, která vyžadují zdravé systémy na Super Heavy i samotné věži a pak i závěrečný ruční povel od letového ředitele mise. Pokud tento příkaz nebude vyslán před dokončením zpětného zážehu nebo pokud automatika Super Heavy nebo věže zjistí nepřijatelné podmínky, bude stupeň standardně nastaven na trajektorii, která jej zavede na přistávací zážeh v Mexickém zálivu.

Kosmický přehled týdne:

Raketa New Glenn směřuje úspěšně ke svému prvnímu startu. Z přístaviště na Floridě v pátek vyplula loď Jacklyn, která slouží jako přistávací platforma pro první stupně tohoto těžkého nosiče. Stupeň o průměru 7 metrů by loď měl využít už při svém prvním pokusu. Start nového nosiče od společnosti Blue Origin byl ale v sobotu odložen o pár dní na 8. ledna.

Indie zaznamenala zajímavý experimentální úspěch. Semena hrachu vyslaná na palubě zařízení PS4-Orbital Experiment Module (POEM) totiž úspěšně vyklíčila. ISRO tento milník oznámila na sociálních sítích a napsala: „Život klíčí ve vesmíru! Experiment VSSC CROPS (Compact Research Module for Orbital Plant Studies) na palubě PSLV-C60 POEM-4 úspěšně vyklíčil semena hrášku 4 dny po startu. Brzy se očekávají listy.“  Na platformě POEM, která je od 31. prosince 2024 na oběžné dráze ve výšce zhruba 350 km, je umístěno 24 palubních experimentů. Úspěšné vyklíčení představuje první indický případ úspěšného vyklíčení rostliny v kosmickém prostoru.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě naleznete přehled všech témat uplynulého týdne, kterým jsme se již věnovali v rámci pravidelně vycházejících článků. Začali jsme zprávou o úspěšné zkoušce softwaru systému řízení letu pro program Artemis a pak už následoval přelom roku, v rámci kterého pravidelně vydáváme rekapitulační články. Nejdříve vyšly dva, které nám představovaly možné události nadcházejícího roku. Nejdříve jsme se věnovali očekávaným událostem nepilotované kosmonautiky, a ty pak doplnil další článek, který představoval možné události pilotované kosmonautiky v roce 2025. Tuto predikační dvojici článků doplnilo další duo, které se tentokrát ohlíželo za uplynulým rokem a ve kterých jsme se podívali na zásadní události nepilotované kosmonautiky uplynulého roku a ty jsme pak doplnili článkem o událostech pilotované kosmonautiky v roce 2024. Mezitím jsme stihli živě sledovat start indické rakety PSLV-CA, která vynášela dvojici družic pro zkoušku technologií setkávání na oběžné dráze. Neopomněli jsme vám popřát vše dobré do nového roku. V dalším článku jsme vám představili aplikaci ESA, která umožňuje umístit sondu Hera třeba k Vám domů do obýváku. První start roku 2025 obstarala raketa Falcon 9, která vynášela telekomunikační družici. Start jsme sledovali Živě a česky. V dalším čtvrtletním shrnutí jsme se podívali na aktuální přípravy, posuny a změny v připravované misi Artemis II, která bude první pilotovanou výpravou nového lunárního programu. I tentokrát vyšel pravidelný a náš nejstarší video pořad Vesmírné výzvy, který shrnuje kosmonautické dění v uplynulém měsíci. NASA připravuje a testuje nové koutové odražeče, které budou umístěny na povrch Měsíce v rámci nákladních letů k tomuto tělesu. Poslední článek týdne se zabýval otázkou, zda mohou s kosmickým průzkumem pomoci ponorky.

Snímek týdne:

Michal Václavík z České kosmické kanceláře připravil kompilaci snímků, které zobrazují všechny starty kosmických raket roku 2024.

Video týdne:

Indie na začátku týdne vypustila experimentální dvojici družic SDX (mise SpaDeX), jejímž úkolem je nacvičit a osahat si technologie orbitálního setkávání, které najdou využití i v indickém pilotovaném programu. Mise SpaDeX se skládá ze dvou upravených družic třídy IMS-1 (220 kg), z nichž jedna je pronásledovatel a druhá cíl. Právě družice-pronásledovatel pořídila níže přiložené video, které zachytilo jak samotnou družici, tak i Zemi. Video bylo zveřejněno v sobotu. Již druhého ledna se od sebe obě družice vzdálily, aby mohly později začít s procesem vzájemného setkávání. Ovládnutí této technologie je nezbytné nejen pro indickou pilotovanou loď Gaganyaan, ale i pro plánovanou orbitální stanici a pro budoucí meziplanetární mise či servis družic na oběžné dráze. K prvnímu pokusnému spojení těchto družic by mělo dojít 7. ledna. Pokud bude tento pokus úspěšný, zařadí se Indie teprve jako čtvrtá země po USA, Rusku a Číně mezi skupinu zemí, která takovou technologii ovládá.

SPADEX chaser captures an in-orbit space selfie video!

#ISRO #SpaceTech pic.twitter.com/5oCdmRLtTi

— ISRO (@isro) January 4, 2025

Zdroje informací:
https://www.spacex.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…AYDCRu8h3tjYJJaP22smmTvS8BXek2brqhYz313ii0zyEA&oe=677F37C9
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…UJF5D7124d8gLPxkWC0Yumwh8ECvqVcLjtA&oe=677F5B4D
https://pbs.twimg.com/media/GfBOsDKbsAA1f8I?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GfBOpTOakAA9dte?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GdJ1p-PasAATJ3Q?format=png&name=900×900