Podle Evropské kosmické agentury se ponorky jeví jako jedinečné výzkumné platformy ke studiu adaptace lidí na extrémní prostředí, kterým může být nejen hloubka oceánů, ale i kosmický prostor. ESA, Portugalská kosmická agentura a portugalské námořnictvo nyní tato plavidla využívají k podmořskému průzkumu a napodobení izolace při kosmických misích. První posádka experimentu SubSea se vrátila 16. prosince na pobřeží po 60 dnech podmořské expedice. Vědecké týmy z univerzit v Německu, Itálii a Portugalsku sledují, jak se mezi 25 dobrovolníky obývajícími nevelký prostor mění stres, nálada i celá dynamika posádky. V mnoha ohledech tito lidé zažívají podmínky srovnatelné s těmi, které mají astronauti v omezených prostorách kosmických lodí a stanic.
Zdroj: https://www.esa.int/
Ponorky napodobují izolaci, omezený prostor a provozní výzvy kosmických misí, což z nich podle ESA dělá ideální prostředky pro studium, jak tyto podmínky ovlivňují členy posádky, ale také k vývoji strategií pro jejich překonání. Podmořské expedice slouží jako vysoce věrné analogie ke zkouškám nových technik pro sběr dat na budoucích pilotovaných kosmických misích. Aby porozuměli tomu, jak se tělo a mysl adaptují v průběhu mise, používali výzkumníci dotazníky a odebírali členům posádky vzorky vlasů a slin. Výsledky jim pomohou sledovat stresové markery, jako je kortizol, a také monitorovat změny v imunitním systému posádky.
ESA a její mezinárodní partneři již dvě desetiletí používají Mezinárodní kosmickou stanici k provádění stovek experimentů, mezi kterými jsou i ty zaměřené na účinky kosmického letu na lidské zdraví. Na ISS jsou astronauti vystaveni mikrogravitaci a kosmickému záření, zatímco obývají stísněné prostředí. Dánský astronaut agentury ESA, Andreas Mogensen, který nedávno v rámci své mise Huginn strávil na stanici šest měsíců, věří, že mise jako SubSea pomohou připravit členy posádek na mnohé fyziologické i psychologické výzvy kosmického prostoru. „SubSea je nezbytná iniciativa k porozumění lidské odolnosti v extrémních prostředích,“ říká Mogensen a dodává: „Výzkum života a práce na omezeném prostoru, ať už pod mořskou hladinou, ve vesmíru nebo na odlehlých místech na Zemi, poskytuje neocenitelné poznatky o tom, jak se lidé fyzicky a psychicky přizpůsobují izolaci a stresu.“
Zdroj: https://www.esa.int/
„Tyto aktivity prohlubují naše chápání extrémních prostředí a hrají klíčovou roli v přípravě globální komunity na výzvy budoucích misí k Měsíci, Marsu a dál,“ říká Daniel Neuenschwander, ředitel Pilotovaného a robotického průzkumu agentury ESA. Integrace poznatků z výzkumu na ponorkách a u astronautů by mohla být podnětem pro inovace v oblasti zdravotní péče na polárních stanicích, při vojenských misích, turistických expedicích, u obyvatel žijících v dlouhodobé tmě a dokonce i při důlních pracích. Poznatky by se mohly týkat klinických poruch, jako jsou sezónní afektivní poruchy, deprese a poruchy spánku. Tato mise SubSea představuje počáteční fázi projektu, který má v dalších fázích rozšířit rozsah výzkumu.
„SubSea je v perfektní shodě s rostoucím zaměřením Portugalska na mise analogických misí a kosmické medicíny,“ říká Ricardo Conde, prezident Portugalské kosmické agentury. Portugalsko má několik pozemních analogických lokalit, například sopku Capelinhos a Barreiro da Faneca na Azorech a ostrovy Selvagens na Madeiře. Tyto lokality se v některých ohledech podobají podmínkám na nebeských tělesech, jako je Měsíc a Mars. Využitím svých jedinečných pozemských a mořských zdrojů se Portugalsko staví do pozice zásadního centra pro výzkum, inovace a školení na podporu budoucích vesmírných misí.
Zdroj: https://www.esa.int/
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/26511804-1-eng-GB/Portuguese_submarine_for_space_research.png
https://www.esa.int/…/dining_in_a_submarine/26511638-1-eng-GB/Dining_in_a_submarine.png
https://www.esa.int/…/2024/01/full_house/25447470-1-eng-GB/Full_house.jpg
https://www.esa.int/…/26511851-1-eng-GB/Portuguese_submarine_from_above.png
Mně na tomto místě mrzí, že není ani zmínka o českém projektu Hydronaut !!! Ten se zabývá v podstatě stejným problémem – jen s trochu ( dost) skromnějším rozpočtem .
Ten se dá chápat jako simulace landeru na cizím světě- Malá posádka je díky podpoře řídícího střediska vysílána do vnějšího prostoru a přežívá v něm díky technologiím. A ano oním vnějším prostorem je voda. Takže podobně jako povrch Marsu či Měsíce je možné Hydronaut opustit a provést úkoly mimo obytné prostory – s nutnou přípravou – prostě oblečení neoprénu a akvalungu. Díky dlouhodobému vystavení tlaku ale není možné okamžitě se z Hydronauta vynořit na hladinu, což je ekvivalentní pobytu na jiném nebeském tělese. Toto vědomí je vítanou součástí expedice – v podstatě se tak nedá mluvit o simulaci vesmírné expedice ale spíše o jejím analogu.
Projekt Hydronaut probíhá s přestávkami od roku 2010 a v současné době ( nebo jen velmi nedávné) byl vidět na své “ suché“ expedici před ČVUT v Praze – Dejvicích.
O projektu samozřejmě vím, leč tento článek je překladem článku na webu ESA a zasahovat jsem do něj nechtěl.
NASA už desetiletí provádí NEEMO, a předchůdci byly už dřív. Hydronaut je další případ. Ponorka má proti tomu několik nevýhod – mnohem důkladnější, dražší a delší výcvik posádky. Omezený provoz kvůli utajení (prověření účastníků) – vojáci neradi pouští na palubu civily. Drahý provoz. Omezená/nulová možnost výstupu potápěčů (ekvivalent EVA ve vesmíru). Portugalci mají jen dvě ponorky Typ 214, ty jsou považovány za velmi drahé.Pobyt v prostoru s 25 vojáky je něco jiného.než pobyt v 7 lidech. Zajímavé zpestření, ale dlouhodbě ne moc vhodné.