analogové studie

  • Mohou s kosmickým průzkumem pomoci ponorky?

    Mohou s kosmickým průzkumem pomoci ponorky?

    Podle Evropské kosmické agentury se ponorky jeví jako jedinečné výzkumné platformy ke studiu adaptace lidí na extrémní prostředí, kterým může být nejen hloubka oceánů, ale i kosmický prostor. ESA, Portugalská kosmická agentura a portugalské námořnictvo nyní tato plavidla využívají k podmořskému průzkumu a napodobení izolace při kosmických misích. První posádka experimentu SubSea se vrátila 16. prosince na pobřeží po 60 dnech podmořské expedice. Vědecké týmy z univerzit v Německu, Itálii a Portugalsku sledují, jak se mezi 25 dobrovolníky obývajícími nevelký prostor mění stres, nálada i celá dynamika posádky. V mnoha ohledech tito lidé zažívají podmínky srovnatelné s těmi, které mají astronauti v omezených prostorách kosmických lodí a stanic.

  • Analog výpravy k Marsu překonal hranici poloviny času

    Analog výpravy k Marsu překonal hranici poloviny času

    První posádka, která se zúčastnila zhruba rok trvající mise simulující pilotovanou výpravu k Marsu se 11. ledna přehoupla přes hranici 200 dní trvání. Čtyřčlenná posádka vstoupila 25. června 2023 do obytného modulu CHAPEA (Crew Health and Performance Exploration Analog), který se nachází na Johnsonově středisku v Houstonu a opustit by jej měla 6. července 2024. V uplynulých 200 dnech se posádka věnovala třeba pěstování a sklizni prvních rostlin vypěstovaných v habitatu o ploše 158 metrů čtverečních. Mezi plodinami bychom našli třeba rajčata, papriky, nebo listovou zeleninu.

  • Odstartoval experiment SIRIUS-23

    Odstartoval experiment SIRIUS-23

    Ve stínu ruské invaze na Ukrajinu a s ní spojeným geopolitickým napětím, zahájil dne 14. listopadu 2023 ve Státním výzkumné centrum, Institutu biomedicínských problémů (Институт медико-биологических проблем РАН) Ruské akademie věd, experiment SIRIUS-23. Tento projekt má za cíl zkoumat dopady dlouhodobé izolace a omezení na člověka v podmínkách simulace dlouhodobé kosmické mise.

  • PROJEKT SIRIUS – Letí na Měsíc a neopustí při tom Zemi

    PROJEKT SIRIUS – Letí na Měsíc a neopustí při tom Zemi

    Je 3. listopadu 2021 a za šestičlennou mezinárodní posádkou se uzavírá poklop kosmické lodi NEK (Nazemnyj Experimentalnyj Komplex). Posádka projektu SIRIUS se právě vydává na osmiměsíční misi na Měsíc SIRIUS 21. Přesto že jde o misi simulovanou a kosmická loď se vůbec neodlepí od Země, v té době nikdo z posádky a hlavně nikdo z personálu řídícího střediska ještě netuší, o jak náročnou a vlastně dramatickou misi půjde. Komplex modulů NEK – Наземный экспериментальный комплекс, se nachází v areálu IBMP, neboli Institutu medicínsko-biologických problémů – Ruské akademie věd v Moskvě (Институт медико-биологических проблем РАН). Jde o světově unikátní pracoviště, které funguje od roku 1963, a kterého úkolem je výzkum účinků extrémního prostředí a zátěže na zdravotní stav a psychiku člověka. Zařízení samo je soustava tubusů, představujících jednotlivé moduly kosmické lodi/stanice, jako je obytný modul, lékařský modul, tělocvična, skladiště a sestupná kosmická loď. Velkou část zařízení tvoří tzv. planetární modul, který simuluje podmínky na povrchu kosmického tělesa, jako je například Měsíc, nebo…

  • COVID – 19 a kosmonautika: Největší studie vlivu izolace na člověka v dějinách…

    COVID – 19 a kosmonautika: Největší studie vlivu izolace na člověka v dějinách…

    V rámci příprav dlouhodobých kosmických misí probíhá už více než padesát let výzkum zaměřený na problematiku dlouhodobého pobytu člověka v izolaci. Rozsáhlé poznatky z tzv. analogových kosmických misí, v rámci kterých se simuluje dlouhodobý pobyt v kosmické lodi, ale také např. z polárních expedic, či z pobytů v ponorkách a podvodních habitatech, nám nade vší pochybnost ukazují, že dlouhodobá sociální izolace má značný vliv nejen na lidskou psychiku, ale ovlivňuje doslova každý ze somatických systémů lidského organismu. Za ta léta výzkumu jsme získali poznatky, které zužitkujeme nejen v průběhu budoucích kosmických misí. Jako by to bylo řízení osudu, ale právě ve dnech vrcholící pandemie Covid – 19, kdy vlády celého světa podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru a uzavírají milióny lidí do karantény, otevíráme archivy a databáze vědeckých časopisů, abychom se pokusili pochopit, jaký vliv má na člověka, a nebo skupinu lidí, dlouhodobá izolace.

  • Water dry immersion, neboli „kosmonautika ve vaně“

    Water dry immersion, neboli „kosmonautika ve vaně“

    Mikrogravitace, to je fyzikální jev, který spolu s účinky záření a dlouhodobým pobytem v uzavřeném prostředí, má na fyziologii člověka pobývajícího např. na palubě ISS, velký (zejména negativní) vliv. Proto je výzkumu těchto účinků ze strany odborníků na kosmickou medicínu věnována značná pozornost. Na Zemi je tento výzkum realizován zejména pomocí tzv. analogových studií, jako jsou například studie vlivu dlouhodobého upoutání člověka na lůžko (tzv. bed-rest studie, o kterých jsem už na Kosmonautix psal) a dále pak za pomoci tzv. water dry immersion studií, neboli studií vlivu tzv. suchého ponoření člověka do vody, či gelu.

  • HDBR – Na Mars přes postel

    HDBR – Na Mars přes postel

    Zatímco fyziologické účinky krátkodobého pobytu člověka ve v prostředí mikrogravitace, jsou díky misím raketoplánů, či pobytu lidí na kosmických stanicích, relativně dobře popsány, vliv dlouhodobého pobytu ve vesmíru s sebou nese stále mnoho otázek. Nejdelší souvislý pobyt na oběžné dráze absolvoval Valerij Poljakov (437 dní). Nejnovějšími „rekordmany“ jsou v tomto ohledu Scott Kelly a Michail Kornienko, kteří na ISS strávili souvisle 340 dní. Je jasné, že z hlediska potřeb dlouhodobých kosmických misí, trvajících déle, než 3 roky, jako by tomu bylo např. u misí na Mars, jsou dispozici údaje, získané jen od malého počtu testovacích „subjektů“ a čas, který tito astro/kosmonauti ve vesmíru strávili, také není dostatečný. A tak přicházejí ke slovu analogové simulace, jako jsou relativně levné a dobře řiditelné bed-rest studie – neboli studie vlivu dlouhodobého uložení člověka na lůžko, které mají velký význam také z hlediska klinického medicínského výzkumu – tedy pro péči o nás, běžné pacienty.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗