Psal se 15. říjen roku 2003, když z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi v čínské provincii Gansu odstartovala raketa Dlouhý pochod 2F. Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývala kosmická loď Shenzhou 5 a v jejích útrobách ležel kosmonaut Yang Liwei. Šlo o misi mimořádného významu, jelikož šlo o počátek čínského pilotovaného kosmického programu. Při této misi vypustila Čína poprvé člověka do vesmíru. Od té chvíle už uplynulo 20 let, během kterých se čínské ambice stát se významným hráčem na globálním poli ještě zvýraznily. Čína dokázala vynést orbitální stanice, sondu k Marsu a na obzoru se již rýsují obrysy pilotovaného lunárního programu.

Poté, co v 80. letech první čínské snahy o dopravu člověka do kosmického prostoru nebyly úspěšné a pro nedostatek financí došlo k jejich zrušení, stal se další pokus „Projekt 921“ tím, který dostal Čínu vedle USA a Sovětského svazu / Ruska – tedy mezi státy, které mají nezávislý kosmický program. Plán vypadal na papíře jednoduše. Nejprve měla být vypuštěna pilotovaná kosmická loď k vyzkoušení základních schopností pilotovaných misí a poté měla následovat orbitální laboratoř určená k provádění technických objevů. Nakonec měla být založena skutečná kosmická stanice. Let Shenzhou 5 můžeme považovat za dokončení první fáze Projektu 921.

Yang Liwei v kabině lodi Shenzhou 5.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Yang Liwei se narodil do rodiny učitelky a účetního ve městě Huludao v okrese Suizhong v provincii Liaoning. Přihlásil se do Lidové osvobozenecké armády. Později se vydal na Druhou leteckou akademii vzdušných sil, odkud si v roce 1987 odnesl bakalářský titul. Jeho 1350 nalétaných hodin v pozici bojového pilota představovalo jeden z hlavních důvodů, proč se stal součástí výcviku kosmického programu. Jeho mise zařadila Čínu mezi další dva státy, které dokáží vlastními prostředky dostat člověka na oběžnou dráhu. Kromě vibrací během práce prvního stupně rakety proběhla mise podle plánu s úspěšným dosažením všech očekávaných parametrů.

Tento trend zjevně pokračuje i nadále, jelikož mnoho čínských misí uspělo na první pokus. Čína také prokazuje značné odhodlání poskytovat kosmickému programu nezbytné zdroje. Ovšem čínská pilotovaná kosmonautika není úplně bez chyb. Zvolená architektura využívá starší nosné rakety na hypergolické pohonné látky, které jsou pro lidi toxické a mohou poškozovat životní prostředí. Kromě toho vyhořelé stupně raket často dopadají i do obydlených oblastí, přičemž dochází k poškozením majetku, či dokonce destrukci domů. Tato skutečnost společně s použitím toxických pohonných látek je tedy značně kontroverzní.

Posádka mise Shenzhou 16, která vdobě vydání tohoto článku pobývá na čínské kosmické stanici Tiangong.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Od první čínské pilotované mise bylo na oběžnou dráhu vypraveno celkem 11 dalších lodí Shenzhou, přičemž další je plánována na tento měsíc. Zatímco dříve byly mezi jednotlivými starty i několikaleté pauzy, program postupně dospěl až do současné fáze trvalého osídlení stanice Tiangong, na které se od roku 2021 střídají posádky mezi jejich misemi podobně, jako to známe z Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Ještě než vznikla současná kosmická stanice Tiangong, dopravila Čína na oběžnou dráhu dvě kosmické laboratoře s podobnými jmény. Tiangong-1 byl vypuštěn v září 2011 a představoval první testovací platformu, která sloužila k přípravě větší stanice. Čína si mohla na této laboratoři v praxi nacvičit setkávání kosmických objektů, ale na její palubě se také uskutečnily vědecké experimenty. Její nástupce, Tiangong-2, byl vypuštěn v září 2016 a byl navržen jako druhá zkušební laboratoř, která by umožnila další vědecké a technologické experimenty související s mikrogravitací, sledování chování lidí v kosmickém prostoru a další související technologie. Obě laboratoře splnily své úkoly a mohla tak být splněna i druhá fáze Projektu 921.

Kostru kosmické stanice Tiangong tvoří centrální modul Tianhe vypuštěný v roce 2021 a dva laboratorní moduly Wentian a Mengtian (vypuštěny v roce 2022.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

To logicky vedlo ke stavbě kosmické stanice Tiangong (Tchien-kung alias nebeský palác). Budování stanice začalo v dubnu 2021 vynesením centrálního modulu Tianhe. Modulární kosmická stanice Tiangong má umožňovat trvalou přítomnost posádky na oběžné dráze, dlouhodobý výzkum, ale i ještě větší pokroky. Jde třeba o instalaci kosmického teleskopu v blízké budoucnosti. Na stanici momentálně pobývá posádka lodi Shenzhou 16, kterou tvoří velitel Jing Haipeng, letový inženýr Zhu Yangzhu a také první čínský civilista v kosmickém prostoru, Gui Haichao. Jejich mise se již pomalu chýlí ke konci, jelikož se ke startu už chystá mise Shenzhou 17, která zajistí, že stanice bude neustále obydlena. Právě tento úkol, na kterém Čína pracovala několik let, jim nyní umožňuje provádět nepřetržitý výzkum na stanici. Teď, když je stanice Tiangong v provozu, byla realizována i poslední fáze Projektu 921.

Start rakety CZ-5B s laboratorním modulem Wentian
Zdroj: https://twitter.com/

V souvislosti s budováním stanice Tiangong musíme také připomenout mezinárodní spor mezi Čínou a zbytkem kosmicky aktivního světa. Vynášením masivních modulů stanice byly pověřeny rakety Dlouhý pochod 5B, jejichž centrální stupně se vrací na Zemi neřízeně a mohou představovat riziko pro veřejnost. Zatímco internet a sociální sítě reagují na tuto skutečnost v odlehčeném duchu (známé je třeba bingo tipování, kam tentokrát stupeň dopadne), ostatní kosmické agentury se snaží co možná nejpřesněji předpovědět, kdy a kam trosky obřího stupně dopadnou. Tyto události (společně s neřízeným zánikem Tiangongu-1 a výše zmíněnými dopady vyhořelých stupňů raket do obydlených oblastí) vrhá na Čínu negativní světlo v očích zbytku kosmicky aktivního světa. Zmíněná raketa Dlouhý pochod 5B má létat i nadále a pokaždé, když k tomu dojde, vytvoří se potenciál sporu mezi Čínou a dalšími státy (třeba USA). Čínská strana totiž zatím neprokázala žádný záměr, jak vyřešit tento problém.

Kromě národních plánů výrazně rozšířit průzkum Sluneční soustavy, najdeme v plánech i dva velké úkoly pro dalších pár let. Kromě provádění většího množství výzkumů na stanici Tiangong se očekává také otisknutí bot čínských skafandrů do lunárního regolitu. Plán prvního úkolu je stanoven poměrně jasně. Kosmický teleskop Xuntian, který Čína nyní buduje, se v příštích letech vydá na cestu do vesmíru a bude obíhat poblíž stanice Tiangong. Občas se k ní připojí, aby využil lidských rukou na stanici pro jeho údržbu a vývoj. Půjde o zcela nový způsob využití lidí ve vesmíru a také o rozšíření této nově dosažené schopnosti, jak provádět vědecký výzkum. Čína by navíc ráda časem ke stanici Tiangong připojila i další moduly.

Model rakety Dlouhý pochod 9.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Cesta k pilotovanému lunárnímu programu je mnohem komplexnější. Čína bude potřebovat nové, silnější rakety, lunární lander a další kriticky důležité technologie, aby mohla uvažovat o cílech, kterých dosáhl třeba americký program Apollo. Cestu k Měsíci by mohla vyšlapat raketa Dlouhý pochod 10, která svými třemi prvními stupni připomíná Falcon Heavy nebo Deltu IV Heavy. Tato raketa však zatím ještě neletěla a nečeká se to ani v nejbližších letech. Čína by však časem chtěla ještě silnější raketu Dlouhý pochod 9, která trochu připomíná loď Starhip, kterou nyní vyvíjí SpaceX. Dlouhý pochod 9 má být supertěžkým znovupoužitelným nosičem, který by mohl vynášet extrémně velké náklady na oběžnou dráhu Země, či dál.

Tyto ambice však budou vyžadovat ještě roky práce, jelikož by se čínská pilotovaná mise na povrch Měsíce měla uskutečnit až ve 30. letech. Tato mise je v současné době ve stavu, kdy potřebuje více času na vývoj, než americký program Artemis, který je v mnohem pokročilejší fázi. Nesmíme však zapomínat, že Čína už dříve ukázala, že má zdroje i ambice, aby co možná nejrychleji smazala současnou mezeru, která ji odděluje od západních kosmických programů. Některé metody tohoto přístupu mohou vypadat bezohledně a postupně Čínu izolují od ostatních států, přesto mohou fungovat spolehlivě na urychlení prací. Zatímco NASA buduje program Artemis na základě mezinárodních partnerství, Čína může spolupracovat s Ruskem, jehož civilní kosmický program není v nejlepší kondici. Ačkoliv se před lety zdálo, že by oba státy mohly na pilotované výpravě k Měsíci spolupracovat, Čína v poslední době snahy o spolupráci s Ruskem spíše tlumí.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/10/Img832490_t.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/10/001109b42f980a341a2e04.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…launch-space-station-intl-hnk-scn.webp
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/Chinese_Tiangong_Space_Station.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FYabqDaVEAEX0ou?format=jpg&name=large
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/10/CZ-9_mockup_2022-768×1024.jpg