Týden se s týdnem sešel a máme tu další nedělní poledne! Nejlepší čas na pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí posledních sedmi dní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát zaměříme na testování nového fotoaparátu, který bude sloužit astronautům na povrchu Měsíce v rámci výprav Artemis. V dalších tématech se zaměříme na dva připravované lunární landery, které by již relativně brzy mohly začít svoji cestu k Měsíci. Nevynecháme ani test plného tankování Super Heavy Starship a dojde i na tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Nový lunární foťák se testoval v Evropě

Až v rámci programu Artemis začnou výsadky astronautů na povrch Měsíce, bude důležitou součástí činností na povrchu také fotografování. Od dob misí Apollo se snímkovací technika značně posunula a nabízí zcela nové možnosti. Nezměnilo se však agresivní a pro pořizování snímků velmi záludné prostředí na povrchu Měsíce. Ostré světlo, absolutní tma, měsíční prach, nízké i vysoké teploty. Tomu všemu bude muset nové zařízení vzdorovat. Astronauti navíc budou mít komplexnější seznam cílů k focení a už nyní si někteří vyzkoušeli geologické fotografování v Evropě, konkrétně ve Španělsku. Na testování se podílela agentura ESA.

Aby bylo možné vyvinout skutečně tu nejlepší kameru pro příští lunární mise, zapojili se do vývoje a testování také evropští astronauti. Inženýři, kteří stojí za ruční univerzální lunární kamerou (HULC), společně s Evropany uskutečnili nyní testování na španělském ostrově Lanzarote, aby novou kameru vyzkoušeli během tréninkového programu PANGAEA. Tato krajina je pro toto testování ideální. Zmíněný program PANGAEA zase připravuje astronauty k tomu, aby se stali efektivními terénními vědci pro budoucí mise na Měsíci. V rámci tohoto programu mezinárodní posádka testovala schopnosti nové kamery v realistických scénářích geologického průzkumu.

Během tohoto průzkumu astronauti také využívali zařízení, které ESA nazývá Electronic Field Book (Elektronická terénní kniha), což je vlastně tablet, který umožňuje instruktorům například sledovat posádku ze svých vědeckých místností a pomáhat jim s geologickou prací. Letos tým využil videohovory. Podobná pomoc se bude během lunárních výprav hodit. Předchozí tréninky však byly odlišné. Tentokrát tým používal zmíněné fotoaparáty. „Přidání lunární kamery umožnilo posádce reálně okusit průzkum měsíčního povrchu. Bylo to skvělé obohacení jejich zážitků, které bychom rádi zopakovali i v dalších ročnících,“ říká Loredana Bessone, vedoucí projektu PANGAEA.

Nová lunární kamera je sestavena z profesionálních již vyvinutých kamer s čipy s velkou citlivostí na světlo a nejmodernějšími objektivy. Aby ji tým NASA připravil pro kosmické užití, provedl několik úprav, včetně přidání speciálního bílého obalu pro ochranu před prachem, který slouží také jako tepelná ochrana – teploty se na Měsíci pohybují od minus 200 do plus 120 stupňů Celsia. Úpravy zahrnovaly také přidání nové sady ergonomických tlačítek pro astronauty, kteří nosí rukavice v objemných skafandrech. Nyní se dá kamera jednoduše ovládat i v neforemných velkých rukavicích.

Jeden z nejplodnějších evropských astronautů – fotografů, astronaut ESA Thomas Pesquet, ocenil design poté, co jej na zmíněné expedici PANGAEA používal. „Inženýři odvedli opravdu dobrou práci při rekonfiguraci tlačítek a jejich uspořádání do jednoduché, ale spolehlivé a funkční dispozice,“ říká. Pořizování snímků bude ostatně klíčové pro dokumentaci vědeckých objevů během budoucích misí na Měsíc. Jedním z cílů během letošní expedice PANGAEA byl výběr nejvhodnějších objektivů.

Expedice se účastnil zmíněný Thomas Pesquet, kandidátka na astronautku NASA Jessica Wittner a Takuya Onishi z japonské kosmické agentury. Ti všichni používali fotoaparát za denního světla, ale také v temnotě sopečných jeskyní, aby simulovali extrémní podmínky na Měsíci. „Měsíční fotoaparát bude jedním z mnoha nástrojů, se kterými budou muset astronauti na Měsíci manipulovat, takže by měl být snadno použitelný. Lidský faktor je pro nás důležitý, protože chcete, aby kamera byla intuitivní a nezatěžovala posádku,“ vysvětluje Jeremy Myers, vedoucí pracovník NASA pro kameru HULC.

Snímky, které byly během expedice pořízeny, byly ihned podrobovány podrobné kritice geologů. „Bylo velmi užitečné mít k dispozici pohled geologů, abychom se ujistili, že snímky mají správné rozlišení, hloubku ostrosti a expozici pro dosažení maximálních vědeckých výsledků,“ dodává.

Asi nikoho nepřekvapí, že nový fotoaparát bude rovněž nahrávat videa. Ta mohou pozemním týmům poskytnout přehled o situaci a rozšířit znalost snímaného místa. Samotná technika však nemůže nahradit schopnosti těch, kteří ji používají. Thomas Pesquet během svých dvou misí na Mezinárodní kosmické stanici pořídil více než 380 000 snímků. „Strávil jsem spoustu času učením se, co všechno se dá dělat s kamerami a foťáky, které jsou na oběžné dráze k dispozici. Není to jen namířit a fotit. Na Měsíci nebude pouhé mačkání tlačítek v automatickém režimu stačit. Každý bude muset být trochu fotograf.“ vysvětluje. Mise Artemis III by měla přistát na jižním pólu Měsíce v blízkosti trvale zastíněných kráterů, kde bude posádka hledat stopy vodního ledu. „Podmínky pro fotografování budou v mnoha ohledech záludné, od ovládání fotoaparátu v rukavicích až po velmi nízkou úroveň osvětlení a velký kontrast mezi světlými a tmavými místy,“ dodává Thomas.

Navíc budou astronauti na povrchu Měsíce pořizovat různé záběry, od detailních až po panoramatické snímky a videa. Jeremy strávil s posádkou PANGAEA týden, během něhož pozorně sledoval fungování kamery v rukou astronautů. „Proto se snažíme vybrat nejlepší objektivy pro snímky Měsíce a chytře optimalizovat nastavení. Chceme, aby astronauti mohli pořídit detailní snímek krystalické struktury ve skále a zároveň dobře zachytit krajinu, a to vše se správnou expozicí,“ vysvětluje Jeremy.

Zatímco jádro foťáku zůstává stejné, rozhraní a pouzdro se stále vyvíjejí. Jedna z verzí poletí v blízké budoucnosti na Mezinárodní kosmickou stanici k dalšímu testování. Týmy NASA provedly rozsáhlé testování pro tři hlavní problémy kosmického použití: tepelné, vakuové a radiační účinky prostředí. Na Měsíci bude další výzvou abrazivní povaha měsíčního prachu. V loňském roce byla kamera součástí simulované procházky po Měsíci v rámci mise JETT 3 v Arizoně v USA. „V úpravách kamery budeme pokračovat společně s tím, jak se budeme blížit k přistání Artemis III na Měsíci,“ říká Jeremy. „Jsem přesvědčen, že nakonec získáme ten nejlepší produkt – fotoaparát, který bude pořizovat skvělé a prospěšné snímky Měsíce. Využívat ho budou posádky z mnoha zemí a po mnoho dalších let,“ uzavírá.

Kosmický přehled týdne:

Britská kosmická agentura a americká společnost Axiom podepsaly memorandum, které je prvním skutečným krokem k realizaci zajímavé britské pilotované mise. Tato kosmická výprava si klade za cíl vyslat čtveřici Britů na vyhrazené misi, kterou pravděpodobně obslouží kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX. Zatím není jisté, zda bude zhruba desetidenní výprava mířit na Mezinárodní kosmickou stanici, anebo se bude jednat o samostatný let na oběžné dráze. V Británii je tato mise nazývána jako národní. Posádka není známá, ale diskutuje se neoficiální účast britského astronauta Tima Peaka. Zajímavostí také je snaha o financování této výpravy výhradně z komerčních zdrojů. Jelikož je příprava na samotném začátku, není prozatím ani možné odhadnout rok uskutečnění této výpravy.

V prosinci letošního roku by se na raketě Vulcan (bude se jednat o premiéru rakety) měl vydat na svoji misi nový komerční lunární lander Peregrine, který vynese necelých třicet experimentů jak z komerčního sektoru, tak také od NASA (14). Modul byl dokončen a níže přiložená fotka je poslední před odesláním na Floridu a následnou integraci s raketou.

V tomto týdnu jsme se také dozvěděli, že na palubě lunárního landeru Nova-C od společnosti Intuitive Machine poletí také český přístroj, který má šanci se stát prvním českým zařízením na Měsíci. Bude se jednat o misi IM-1, která by měla odstartovat v lednu 2024 na raketě Falcon 9. Přístrojem bude radiační detektor ADVACAM, který vychází z úspěšného přístroje TimePIX. Tento detektor je schopný zaznamenat dopad nabité částice, její energii, typ částice a dokonce směr, ze kterého přilétla.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě naleznete přehled všech témat, kterým jsme se již v uplynulém týdnu věnovali formou článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Tentokrát jsme začali ukázkou dat ze šikovné evropsko-americké družice Sentinel-6, která ukázala formování El Niňa. Legendární a stále funkční sondy Voyager stále přináší cenná data z míst, kde žádný aktivní vyslanec lidstva nikdy nebyl. Jejich věk si však vybírá daň, na kterou však úspěšně reagují operátoři mise. Je to jen zbytkový materiál, který zcela náhodou uvízl mimo hlavní odběrnou část sondy OSIRIS-REx, ale i tento bonus má větší hmotnost, než byl původní základní limit pro úspěšné splnění mise. Unikátní síť Deep Space Network, která zajišťuje komunikaci s většinou vzdálenějších sond a misí se nenachází v ideálním stavu. Nabídli jsme vám bližší poznání této unikátní infrastruktury. Kompletní natankování celé sestavy Super Heavy Starship na rampě v Boca Chica – to byl úkol důležité předstartovní zkoušky tohoto systému, který se chystá k druhému letu. Nabídli jsme vám pohled do toho, jak probíhá den otevřených dveří ESTEC – i letos tam někteří z členů redakce zavítali. Z ruské části Mezinárodní kosmické stanice proběhla kosmická vycházka, která měla řadu úkolů, ale tím nejdůležitějším bylo zajištění místa úniku na chladiči modulu Nauka. Vyšel také další díl seriálu, který se věnuje experimentálním letounům X-Planes. Čínská kosmická stanice Tiangong přivítala další posádku. Ke stanici doletěla tříčlenná posádka mise ShenZhou 17. Následující nákladní Dragon (bude se jednat už o 29. standardní zásobovací misi této komerční lodi) doveze na ISS další zajímavý balíček vědy. Poslední pátek v měsíci přinesl opět tradiční Pokec s Kosmonautixem. Chystali jsme se na další start Falconu 9 se Starlinky, ale start byl odložen na neděli. V sobotu vyšel další díl seriálu, který postupně sleduje činnost a pozorování dalekohledu Jamese Webba. Vyšel také aktuální díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Příprava mise Artemis II, první pilotované výpravy programu Artemis, opět o kousek pokročila. Loď Orion byla spojena s evropským servisním modulem. Fotografie níže ukazuje sestavu chvíli po spojení.

Video týdne:

Nosič Super Heavy B9 a Starship S25 prodělaly v tomto týdnu důležitou zkoušku. Došlo k plnému natankování nádrží nosiče i lodi. Jedná se o přípravu na druhý zkušební let celé sestavy, který proběhne nejdříve v listopadu (podle udělení potřebných licencí). Sestřih celého procesu naleznete níže.

Zdroje informací:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Next_generation_Moon_camera_tested_in_Europe
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…-Y0wwsDw&oe=65426947
https://i.imgur.com/t6gXepo.jpeg