sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Near Space Network

NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.

Ariane 6

Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.

Space Network Services

Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.

U.S. Space Force

U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.

Lockheed Martin

Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.

York Space Systems

Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.

Ursa Major

Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.

U-space

Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .

Samara Aerospace

Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Cesty za kosmonautikou: Jaký byl ESTEC 2023?

Pokud nás čtete už nějaký ten čas, tak jistě víte, že každý rok navštěvujeme nizozemské centrum pro kosmický výzkum a technologie ESTEC, kde se koná tradiční den otevřených dveří. Návštěvníci mají jedinečnou možnost nahlédnout do místností, kde se testují a zkoušejí skutečné sondy a jiný hardware. Krom toho tu vědci a pracovníci prezentují své mise a jsou vždy připraveni ochotně zodpovědět většinu dotazů. Ve výjimečných případech je k vidění také letová družice, či sonda. V předchozích letech tak například někteří z redakce viděli sondu Bepi-Colombo, ještě předtím než započala svou cestu k planetě Merkur a letos jsme mohli obdivovat další z technických kousků produkce ESA a to velmi zblízka.

Do muzea po ranveji

Letošní rok byl však ve znamení změn. Už registrace nutná k návštěvě, byla spuštěna poměrně pozdě oproti minulým rokům. Po lístcích se jen zaprášilo a po dvou týdnech už nebyly dostupné. Zájem veřejnosti tedy je a to je jistě potěšující. Další změnou byla samotná cesta do Nizozemí. Po menších „předstartovních“ komplikacích s autem jsme poprvé nevyrazili směrem do technického muzea ve Špýru, jak bylo dlouholetou tradicí, ale rozhodli jsme se zvolit jinou cestu a vyrazit rovnou do Holandska navštívit jedno zajímavé muzeum. Cesta vedla přes letiště v Lipsku, kde mají své místo transportní letouny Antonov An-124 (Ruslan) ve službách NATO, které si je pronajímá od společností Antonov Airlines a Volga-Dněpr. Stejné stroje přepravují i družice a jiné části týkající se kosmonautiky. Pohled na tyto obry stojící jen kousek od dálnice, byť jen na chvilku, se nenaskýtá každý den a je to zážitek. 

Model raketového letounu Lynx před vstupem do muzea. Foto: Karel Zvoník
Model raketového letounu Lynx před vstupem do muzea. Foto: Karel Zvoník

U nás již léta platí, že i cesta je vlastně cíl a tak necelých 10 hodin v autě uteče vždy jako nic. Okolo 10 hodiny ranní už vystupujeme u leteckého a kosmického muzea Nationaal Luchtvaart-Themapark Aviodrome ve městě  Lelystad, které leží u jezera Ijselské moře. Přístupová cesta je zmenšená ranvej včetně osvětlení a hned u dveří nás vítá inženýrský model raketového letadla Lynx a my víme, že jsme na správném místě, kde se nudit rozhodně nebudeme. Suborbitální raketový letoun vyvíjela společnost Xcore Aerospace, která měla svou pobočku i v Holandsku nedaleko Amsterdamu. To samozřejmě nebyl jediný parádní exponát, další poklady na nás čekaly uvnitř.

Skromná, ale zajímavá

Expozice začíná kosmonautikou, což nám vůbec nevadilo. Cestu tu mají parádně značenou a člověk se velmi dobře orientuje. Co do počtu, tak jde spíše o skromnější muzeum, ale i tak se tu nachází dostatek zajímavých kousků, které nejsou k vidění nikde jinde. Dominantou kosmické sekce je mezistupeň rakety Vega. Žádný model, ale výrobní kus. Na obrázku jsem vyznačil, o jakou část na raketě se konkrétně jedná.

Mezistupeň rakety Vega v muzeu v kontextu z jaké konkrétní časti tento kus je. Foto: Karel Zvoník
Mezistupeň rakety Vega v muzeu v kontextu z jaké konkrétní časti tento kus je. Foto: Karel Zvoník

Hodně exponátů je tu nenápadných, ale stačí si přečíst, o co se jedná a člověk žasne, jako třeba když stojí před plastovou baterkou, která byla součástí mise Sojuz-23 mířící na stanici Saljut-5. Používal ji kosmonaut Valerij Rožděstvenskij, který ji poté i podepsal. Spolu se svým kolegou se však na stanici nepodívali. Nepovedlo se jim zadokovat poté, co selhalo automatické přiblížení. Po dvou dnech se tedy vrátili zpět na Zem.

Nenápadný, ale vzácný exponát. Baterka, která byla v kosmu na palubě kosmické lodě Sojuz-23. Foto: Karel Zvoník
Nenápadný, ale vzácný exponát. Baterka, která byla v kosmu na palubě kosmické lodě Sojuz-23. Foto: Karel Zvoník

Logicky je celá expozice muzea nejvíce zaměřená na Holandsko a tak i většina exponátů byla nějak s touto zemí spjatá. Jako třeba záložní letový kus první holandské vědecké družice ANS. Jen je škoda, že popisky u exponátů byly převážně jen v nizozemštině. Mnohdy by se hodil anglický překlad. Byl to však jen malý kaz. Ve vesmírné sekci pak dále byly k vidění třeba originální gyroskopy z rakety Ariane-1, detektory hvězd z družice Cluster, respektive to, co z nich zbylo, protože startovaly na první misi rakety Ariane-5, která skončila „velkým třeskem“. Zaujal i zmenšený hliníkový model sestupového pouzdra Huygens sloužící k testům. Není snad třeba připomínat, že bylo součástí slavné mise Cassini, v rámci které proběhl výsadek na měsíc Titan. Evropské sestupové pouzdro Huygens poskytlo vědcům velmi cenná data. Dále je zde řada ze stropu visících modelů některých dalších družic.

Letectví na prvním místě

Vítězslav Škorpík obdivující model Hubblova teleskopu. Foto: Dušan Majer
Vítězslav Škorpík obdivující model Hubbleova teleskopu. Foto: Dušan Majer

Redaktor Vítězslav Škorpík pak obdivoval malý model legendárního Hubbleova teleskopu, taktéž visící ze stropu hangáru. Sám o výsledcích z tohoto dalekohledu naše čtenáře informuje, jako například v tomto nedávném článku: Hubble – nový test obecné relativity. Zajímavostí je, že kosmický úsek muzea vznikl ze soukromé sbírky Henka van Wezela. V roce 1997 bylo pro širokou veřejnost otevřeno malé muzeum v Lelystadu. Kvůli omezenému prostoru však  nemohly být vystaveny větší exponáty, jako je třeba tréninková kabina kosmické lodě Gemini. Možnost přestěhovat exponáty do muzea Aviodrom umožnilo realizovat výstavu ve větším měřítku a v důstojnějším prostředí. Muzeum je ovšem více zaměřené na letectví a letadla. K vidění je přes 100 letadel a helikoptér, včetně různých kluzáků a artefaktů z letectví. K největším lákadlům pak patří Boeing 747 v barvách KLM, pod kterým se lze procházet a samozřejmostí je i přístup do interiéru. Další raritou je třeba kráska DC-2. Samotný Aviodrom leží prakticky na fungujícím letišti a tak je k vidění i provoz na tamní dráze. Všichni jsme se se shodli na tom, že návštěva rozhodně stála za to. Samozřejmě dvojici obrovských muzeí v Německu ve Špýru a Sinsheimu to konkurovat nemůže, ale bylo příjemné poznat zase jiné místo spjaté s letectvím a kosmonautikou.

Vodní svět

Navíc jsme spojili návštěvu i s prohlídkou města Lelystad, které je zajímavé hned z několika důvodů. Jde o jedno z nejmladších nizozemských měst a dobře ukazuje nekončící boj tohoto národa s vodou. Město totiž vzniklo na původně zatopené ploše. Název je odvozen od otce projektu odvodňování Cornelise Lelyho. V neposlední řadě je zde k vidění replika plachetnice Batavia ze 17. století stojící u muzejní loděnice. Sobotní den jsme zakončili jízdou po nedaleké hrázi obklopeni vodou a přírodou. Podobné výlety v minulých letech nebyly možné kvůli absenci času. Obě varianty však mají opodstatnění a sám jsem zvědav, jaký program bude na některém z příštích ročníků. 

Věrná replika historické plachetnice Batavia v Lelystadu. Foto: Karel Zvoník
Věrná replika historické plachetnice Batavia v Lelystadu. Foto: Karel Zvoník

Ve znamení Hery

To hlavní nás čekalo samozřejmě v neděli a změny nebyly jen z naší strany, ale i pořadatelé v ESTECu se rozhodli, že nás letos nemile překvapí. Největší změnou bylo parkování, protože přímo v ESTECu se autem zaparkovat nedá. K našemu velkému údivu tradiční parkovací místo, odkud jsme vždy dále pokračovali rozvozovým autobusem, bylo prázdné a po autobusu ani vidu ani slechu. Pomohl internet, kde jsme se dozvěděli, že letos jsou parkovací místa až nedaleko komplexu ESTEC. Musím podotknout za nás všechny, že to nebylo organizačně zvládnuté dobře. V místě se tvořily velké fronty a čekání na vjezd bylo odhadem klidně i hodinové. Nám se podařilo najít místo v jedné z ulic a do centra jsme došli pěšky.

Koláž na které je typická budova centra ESTEC vlevo nahoře a nová budova ve výstavbě vpravo nahoře. Dole vlevo je model JWST a vedle iontový motor. Foto: Karel Zvoník
Koláž na které je typická budova centra ESTEC vlevo nahoře a nová budova ve výstavbě vpravo nahoře. Dole vlevo je model JWST a vedle iontový motor. Foto: Karel Zvoník

U hlavní budovy, která je pro ESTEC typická, roste nová konferenční budova a bylo nám řečeno, že příští rok už bude hotová. Následovala prohlídka tradičních „stolů“ jednotlivých misí. Své zastoupení tu měla například sonda Gaia, Teleskop Jamese Webba, sonda Juice, BepiColombo, Athena a další. Všiml jsem si, že tu bylo poprvé větší zaměření na budoucí mise související s programem Artemis a stanicí Gateway a návratu lidí na Měsíc všeobecně. Byl tu k vidění například model měsíčního landeru a u stanoviště věnované stanici Gateway jsme si popovídali v češtině s panem Markem Procházkou, pracovníkem ESA. Je příjemné vědět, že v takto prestižních programech pracují i lidé z naší země. Nebudu lhát, když přiznám, že jsem byl hrdý. Přibyl také sektor věnovaný budoucím misím k Marsu týkajících se návratu vzorků z této fascinující planety.

Model vozítka Rosalind Franklin s již novou kamerou. Foto: Karel Zvoník
Model vozítka Rosalind Franklin s již novou kamerou. Foto: Karel Zvoník

Změn dostálo oproti minulým rokům i stanoviště mise Exomars, kde byl k vidění model vozítka Rosalind Franklin. Jak víme, tato mise byla posunuta kvůli ruské invazi na Ukrajinu a ESA přišla o lander, nosnou raketu a přístroj na vozítku. Ten bude však nahrazen ekvivalentem z Velké Británie a přistávací platformu si ESA postaví sama. Naopak nově se spolupracuje s USA, které zřejmě nabídne nosnou raketu a své zkušenosti. Uvažuje se o raketách Falcon Heavy a Vulcan. Největším lákadlem letošního roku byla sonda Hera, která byla k vidění již téměř v kompletním stavu. Tato mise zamíří k binárnímu systému planetek Didymos a Dimorphos. Jistě si pamatujete, že k těmto planetkám doletěla nedávno i sonda DART od NASA a svým tělem „bombardovala“ asteroid Dimorphos. Hera bude těleso a jeho okolí dále zkoumat. Součástí mise je i dvojice CubeSatů Milani a Juventas. Prohlížet si exponáty v muzeích je jedna věc, ale stát doslova na pět metrů od sondy, kterou čeká cesta do vesmíru, je věc zcela jiná a nedá se ani dost dobře popsat. Pro mě to byl rozhodně nejsilnější zážitek z letošního ročníku. 

Největší lákadlo letošního ročníku. Sonda Hera vlevo. Vedle je věrný model jednoho z dvojice CubeSatů. Foto: Karel Zvoník
Největší lákadlo letošního ročníku. Sonda Hera vlevo. Vedle je věrný model jednoho z dvojice CubeSatů. Foto: Karel Zvoník

Letos jsme sice netradičně výlet začali, ale zato tradičně ukončili návštěvou muzea SpaceExpo, které sousedí s ESTECem. Zde je vždy něco nového k vidění a to mě na tomto místě zkrátka baví. Tentokrát byly k vidění například obří, ale opravdu obří, solární panely nebo pouzdro Schiaparelli EDM, respektive jeho testovací kus. Naopak jsou tu i tradiční exponáty, které jsme popisovali už mnohokrát v minulých letech. Čas rychle utekl a pokud nám to bude přáno, tak určitě navštívíme den otevřených dveří v ESTECu i v dalších letech. Přeci jen, takovou příležitost nakouknout přímo do centra dění a dozvědět se nové věci, nemá člověk každý den. Na úplný závěr bych touto cestou rád poděkoval za společnost všem účastníkům zájezdu a ročníku 2023. Jmenovitě se zúčastnil: Dušan Majer, Tomáš Kohout, Vítězslav Škorpík, Roman Heger a má maličkost.

Účastníci zájezdu. Zleva Roman Hegr, Dušan Majer, Vítězslav Škorpík, Tomáš Kohou a moje maličkost za fotoaparátem. Foto: Karel Zvoník
Účastníci zájezdu. Zleva Roman Hegr, Dušan Majer, Vítězslav Škorpík, Tomáš Kohout a moje maličkost za fotoaparátem. Foto: Karel Zvoník

Muzeum Nationaal Luchtvaart-Themapark Aviodrome
Vstup dospělí: 18.95 eur
Vstup děti od 2 do 12 let: 16,95 eur

Kompletní galerie je k dispozici na tomto odkazu:  https://uloz.to

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Tomáš Pojezný
10 měsíců před

Tu plachetnici bych rád viděl jednou na živo. Moc pěkné, diky.

https://kosmonautix.cz/2023/10/25/cesty-za-kosmonautikou-jaky-byl-estec-2023/