Další týden utekl jako voda a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Tentokrát si Kosmotýdeník jako hlavní téma vzal přípravu na příval obrovského množství dat, které bude produkovat dalekohled nazvaný Nancy Grace Roman Space Telescope. V dalších tématech se podíváme na rekordní lety malého vrtulníčku Ingenuity, který stále úspěšně pracuje na Marsu, anebo vám nabídneme nechat si vynést CubeSat v rámci mise Artemis II. Nepřijdete ani o běžné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Dalekohled Roman bude produkovat ohromné množství dat

Připravovaný americký teleskop Nancy Grace Roman Space Telescope (dalekohled Nancy Roman), který bude díky svému zrcadlu o průměru 2,4 metru a dvěma pokročilým přístrojům sledovat vesmír v infračerveném spektru, se stále staví. Nicméně už nyní je potřeba se připravit na ohromné množství dat, které bude tento teleskop produkovat. Vytváří se proto komunita vědců a institucí a také efektivní systém přeposílání dat a jejich uchovávání. Je to překvapivě náročný úkol. Dalekohled Nancy Roman navíc bude úzce spolupracovat s celou řadou dalších dalekohledů, což celou věc ještě komplikuje a je výzvou pro očekávanou širokou vědeckou spolupráci různých týmů z celého světa.

Už nyní je díky tomu rušno. Nedávno vybrané infrastrukturní týmy se budou podílet na přípravných pracích vytvářením simulací, průzkumem oblohy pomocí jiných dalekohledů, kalibrací součástí dalekohledu a mnoha dalšími činnostmi. Jejich práce doplní práci dalších týmů a jednotlivců z celého světa, kteří spojí své síly, aby maximalizovali vědecký potenciál dalekohledu Nancy Roman. Cílem je zajistit, aby po startu mise v květnu 2027 měli vědci k dispozici nástroje, které potřebují ke zpracování miliard vesmírných objektů a k rozluštění záhad, jako je temná energie – hlavní cíl práce dalekohledu Nancy Roman. „Využíváme širokou vědeckou komunitu, abychom nyní položili základy, aby ve chvíli, kdy nastane start, jsme byli schopni hned od začátku provádět výkonné vědecké práce,“ řekla Julie McEnery, vedoucí vědecká pracovnice projektu Roman v Goddardově středisku. „Čeká nás spousta zajímavé práce a už nyní je mnoho různých způsobů, jak se vědci už nyní mohou zapojit.“

Zmíněné simulace jsou základem přípravného úsilí. Umožňují vědcům testovat algoritmy, zkoumat, jak dalekohled Nancy Roman pracuje a dolaďovat pozorovací strategie tak, aby se o vesmíru dozvěděli co nejvíce. Týmy budou moci ozvláštnit simulovanou sadu dat různými kosmickými jevy a poté spustit algoritmy strojového učení, aby se zjistilo, jak dobře dokáží tyto jevy automaticky najít. Vývoj rychlých a efektivních způsobů identifikace základních vzorců bude vzhledem k obrovské rychlosti sběru dat dalekohledu zásadní. Očekává se, že během své pětileté primární mise nashromáždí 20 000 terabajtů (20 petabajtů) dat obsahujících miliardy jednotlivých měření hvězd a galaxií. „Přípravné práce jsou složité, mimo jiné proto, že vše, co bude dalekohled Nancy Roman dělat, je dosti komplexní a propojené,“ řekla McEnery. „Každé pozorování bude použito několika týmy pro velmi odlišná zkoumání, takže vytváříme prostředí, které vědcům co nejvíce usnadní vzájemnou spolupráci.“

Někteří vědci budou například provádět předběžná pozorování pomocí jiných dalekohledů, včetně Hubbleova vesmírného dalekohledu, Keckovy observatoře na Havaji či japonského PRIME (Prime-focus Infrared Microlensing Experiment) umístěného na Jihoafrické astronomické observatoři v Sutherlandu. Tato pozorování pomohou astronomům optimalizovat plán pozorování dalekohledu Nancy Roman tím, že určí nejlepší jednotlivé cíle a oblasti v kosmu určených pro Nancy Roman a lépe porozumí údajům, které by měla následná pozorování přinést – dopředu budou vědět, co očekávat.

Některé týmy budou zkoumat, jak by mohly kombinovat data z různých observatoří a používat více dalekohledů najednou. Například společné použití PRIME a dalekohledu Nancy Roman by astronomům pomohlo dozvědět se více o objektech nalezených prostřednictvím deformovaného časoprostoru. A vědci z týmu nového dalekohledu se budou moci opřít o archivní data z Hubbleova dalekohledu a podívat se zpět v čase, kde se kosmické objekty nacházely a jak se chovaly – vytvořit tak úplnější historii objektů, které budou astronomové dále studovat. Dalekohled Nancy Roman také určí zajímavé cíle, které mohou observatoře, jako je třeba dalekohled Jamese Webba, dále podrobněji studovat.

K naplánování každého pozorování pomocí nového dalekohledu bude zapotřebí mnoha paralelně pracujících týmů. „Vědci mohou vzít něco, co bude dalekohled zkoumat, například modré proudy hvězd, které sahají daleko za zdánlivé okraje mnoha galaxií, a zvážit všechny věci potřebné k jejich opravdu dobrému studiu,“ řekl Dominic Benford, programový vědec dalekohledu Roman. „To třeba může zahrnovat algoritmy pro slabé objekty, vývoj způsobů, jak velmi přesně měřit polohu hvězd, pochopení, jak by efekty detektoru mohly ovlivnit pozorování a vědět, jak je korigovat. Nebo vymyslet nejefektivnější strategii pro zobrazování hvězdných proudů a mnoho dalšího.“

Jedna ze skupin vyvíjí software pro zpracování a analýzu dat pro koronograf. Tento přístroj bude demonstrovat několik špičkových technologií, které by mohly astronomům pomoci přímo zobrazovat planety mimo naši Sluneční soustavu. Tento tým bude také simulovat různé objekty a planetární systémy, které by koronograf mohl odhalit, od prachových disků obklopujících mladé hvězdy až po staré, chladné světy podobné Jupiteru.

Vědecká centra mise se zase připravují na správu datového archivu a na vytvoření systémů pro plánování a provádění pozorování. Musí se také připravit způsob přeposílání dat. Zároveň se postupně svolávají vědci z celého světa, aby posílali své postřehy a nápady k tomu, jak očekávaná data zpracovat, jak je budou používat a jaké nástroje je ještě potřeba vytvořit, aby pak následná práce s vědeckým obsahem byla co nejlepší. „Tým se těší na koordinaci a propojení všech předběžných prací,“ řekla McEnery. „Je to náročná, ale také vzrušující příležitost připravit pro nový dalekohled půdu a zajistit, aby každé jeho budoucí pozorování přispělo k bohatým vědeckým objevům.“

Kosmický přehled týdne:

Dvanáctého října provedl vrtulníček Ingenuity již 62. let v atmosféře Marsu. A v plánu bylo další překonávání dosavadních rekordů. Malý experimentální vrtulníček dostává stále obtížnější úkoly, které bez problémů plní. Při 59. letu pokořilo zařízení výškový rekord, když vystoupalo do 20 metrů nad povrch – normálně se většinou pohybovalo ve výšce kolem 10 metrů. Tento let proběhl 16. září.  Hned následující (60.) let byl také rekordní. 26. září letěl vrtulníček v té chvíli vůbec nejrychleji vůči povrchu (8 m/s). A hned 5. října, dokázal Ingenuity při svém 61. letu pokořit svůj rekord z 59. letu. Tentokrát vystoupal do 24 metrů! Stejně jako při prvním rekordním stoupání vyletěl do uvedené výšky a pak opět přistál na stejném místě odkud vzlétl, nikam tedy horizontálně neletěl. A co zmíněný 62. let? Ten byl také rekordní, podle plánu měl probíhat ve výšce 18 metrů a vrtulníček by měl letět novou rekordní rychlostí 10 m/s!. Ačkoli let proběhl, podrobné údaje potvrzující zamýšlené parametry zatím chybí.

Dost na poslední chvíli, ale o to zajímavější výzva! NASA se rozhodla nabídnout místo pro vynesení sekundárního nákladu při misi Artemis II. Podobně jako při misi Artemis I bude umožněno umístit několik 16U CubeSatů. Nicméně jelikož stupeň ICPS nyní zamíří jen na oběžnou dráhu Země (TLI Orionu bude provádět Evropský servisní modul), je otázkou, zda v tak krátké době někdo stačí připravit misi, která navíc může skončit „jen“ na oběžné dráze Země. Informaci přinesl Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Jeho je také možné v případě zájmu kontaktovat pro více informací.

NASA nabízí možnost vypustit společně s pilotovanou výpravou Artemis II také několik 16U CubeSatů. Termíny jsou velmi šibeniční a v podstatě je to již pro velmi zralé projekty. Přesto pokud by byl zájem z vědecké či průmyslové obce, je možné mě kontaktovat pro více informací. pic.twitter.com/WBweBnxAfq

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) October 12, 2023

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na Kosmonautixu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Týden jsme načali hned dvěma starty Falconu 9, které vynášely další várky družic konstelace Starlink. Jejich starty jste mohli sledovat živě. V pondělí jsme se věnovali nové lodi, která bude dopravovat díly Ariane 6 na kosmodrom. Zajímavostí této lodi je, že bude k pohonu využívat sílu větru. Satelitní konstelace nyní rostou jako houby po dešti. Další plány představila Čína. Po čase jsme se opět vrátili s novým dílem seriálu, který sleduje práci a dění kolem vozítka Perseverance a vrtulníčku Ingenuity na Marsu. A oba nezahálejí! Při začátku týdne potrápil posádku Mezinárodní kosmické stanice únik chladiva z ruského modulu Nauka. V týdnu jsme se ještě jednou a podrobněji loučili s Oldřichem Pelčákem, který byl nejen záložním kosmonautem letu Sojuz 28, ale také skvělým pilotem, zkušebním pilotem a popularizátorem. Ve Spojených státech je nyní kosmonautickým tématem číslo jedna vybalování nákladu, které na Zemi doručilo pouzdro mise OSRIS-REx. Nejdříve byly zveřejněny prvotní analýzy. Představení to bylo mimořádné, a ačkoli nebylo ještě otevřeno hlavní pouzdro, materiálu ke studiu je opravdu hodně a navíc jsou prvotní výsledky velmi zajímavé. S odkladem, ale nakonec naprosto úspěšně, odstartovala očekávaná vědecká mise Psyche, která míří ke stejnojmenné planetce. Nosičem byla raketa Falcon Heavy a my jsme vám start komentovali Živě a česky. Misi sondy Psyche jsme se pak věnovali ještě podrobněji. Rozhodně se máme nač těšit. NASA také aktualizovala harmonogram pilotovaných misí k Mezinárodní kosmické stanici. Změny si vyžádala zejména první pilotovaná mise Starlineru. V sobotu na vás čekal další astrofyzikální článek, jehož hlavní hvězdou byl Hubbleův kosmický dalekohled a nový test obecné relativity. Závěr týdne pak patřil novému dílu Vesmírné techniky, která se tentokrát zabývala vysokorychlostním fotometrem HSP na Hubbleově kosmickém dalekohledu.

Snímek týdne:

Tým mise OSIRIS-REx zveřejnil snímek ukazující materiál z planetky Bennu.  Jedná se však o materiál, který se nachází kolem odběrné hlavice a tedy vše, co na snímku vidíme, je navíc nad očekávané dovezené množství. Samotná odběrová hlava ještě nebyla otevřena. Tým musí nejdříve zpracovat právě tento materiál.

Video týdne:

Raketa Falcon Heavy v pátek v 16:19 SELČ úspěšně vynesla sondu Psyche, která se vydala ke stejnojmenné kovové planetce. Jeden z vědecky nejočekávanějších startů letošního roku tak úspěšně proběhl. Psyche čeká dlouhá cesta, ke svému cíli dorazí v roce 2029. A protože startoval Falcon Heavy, dočkali jsme se také přistání obou postranních stupňů.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:  
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/10/nelson-tagsam-shot-b.jpg
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/rEjCPwMF86GuMbsMMWVJUA.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2020/08/pm10.jpg
https://images.news9live.com/…/589620-22-28802romanewatesting-edit.jpg