sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-153)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Adrianos Golemis

První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.

FCC

Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.

U.S. Space Command

Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.

Pixxel

Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.

Pandora

První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Parker Solar Probe čeká další gravitační manévr

Parker Solar Probe při průletu kolem Venuše v představách umělce.

Americká sonda Parker Solar Probe provedla 3. srpna drobný manévr, který se postaral o to, že stroj zůstane na plánované dráze, která ji navede k šestému průletu kolem Venuše. Tento gravitační manévr je plánován na pondělí 21. srpna letošního roku. Příkazy připravené týmem expertů v řídícím středisku Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Greenbeltu sonda bezchybně vykonala a provedla 4,5 sekundy trvající zážeh. Tato droboučká korekce způsobila, že se bod maximálního přiblížení k Venuši posunul o 123 kilometrů a okamžik maximálního přiblížení se změnil o 1,4 sekundy. Právě přesné načasování a prostorové naplánování celého manévru jsou kriticky důležité. Šestý ze sedmi plánovaných průletů kolem Venuše bude opět využit k tomu aby sonda přiblížila svou oběžnou dráhu ještě blíže ke Slunci.

Rychlost Parker Solar Probe je přibližně 14 km/s, takže z pohledu změny rychlosti a směru může tato změna vypadat jako nedůležitá,“ vysvětluje Yanping Guo, manažerka z APL zodpovědná za návrh mise a její navigaci a dodává: „Tento manévr je však klíčový k tomu, abychom se dostali k požadovanému gravitačnímu manévru u Venuše, který výrazně změní rychlost i tvar dráhy sondy kolem Slunce.“ V současné době se sonda pohybuje po dráze, která ji zavede do vzdálenosti 9,2 milionu kilometrů od Slunce, přičemž nejnižším bodem (kterým proletěla v listopadu 2021, únoru 20222, červnu 2022, září 2022, prosinci 2022, březnu 2023 a červnu 2023) se pohybuje vůči Slunci rychlostí 163 km/s.

Graf průběhu mise sondy Parker Solar Probe zobrazující její rychlost (oranžově) a vzdálenost (modře) vůči Slunci. Šestý průlet kolem Venuše (zeleně) se nachází mezi 16. a 17. perihelem (červeně).
Graf průběhu mise sondy Parker Solar Probe zobrazující její rychlost (oranžově) a vzdálenost (modře) vůči Slunci. Šestý průlet kolem Venuše (zeleně) se nachází mezi 16. a 17. perihelem (červeně).
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Po průletu kolem Venuše se sonda dostane na dráhu, jejíž nejnižší bod leží pouze 7,2 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Nebeská mechanika tak způsobí, že sonda dosáhne rychlosti 635 275 km/h (176 km/s), čímž překoná své dosavadní rychlostní i vzdálenostní rekordy. Na této dráze má sonda provést 5 průletu perihelem (září 2023, prosinec 2023, březen 2024, červen 2024, září 2024), než se 6. listopadu příštího roku dočká sedmého (a tedy posledního) průletu kolem Venuše. Tehdy se dostane na svou finální dráhu s nejnižším bodem jen 6,9 milionů kilometrů nad povrchem, kterým prosviští rychlostí 192 km/s. Celkem má na této dráze provést pět plánovaných průletů nejnižším bodem dráhy.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov
https://en.wikipedia.org

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sppvenusflyby.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/2880px-Velocity_of_Parker_Solar_Probe_wide.svg.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
pbpitko
pbpitko
3 let před

Zázračná sonda, zázračná práca.

Borin
Borin
3 let před

Jaký se předpokládá konec mise, až dojde palivo pro korekční manévry? Bude se sonda každým obletem blížit Slunci a nakonec dojde k poškození žárem?

Nebo to bude v pasívní fázi tak dlouhodobý zánik, že se trajektorie nedá spočítat?

pbpitko
pbpitko
3 let před

Zázračná sonda, zázračná práca.

Borin
Borin
3 let před

Jaký se předpokládá konec mise, až dojde palivo pro korekční manévry? Bude se sonda každým obletem blížit Slunci a nakonec dojde k poškození žárem?

Nebo to bude v pasívní fázi tak dlouhodobý zánik, že se trajektorie nedá spočítat?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.