21. srpna 2023
Už brzy by u jižního měsíčního pólu mohl přistát první vesmírný automat, mohly být dokonce dva. Chystaly se k tomu indická sonda Čandrájan 3 a ruská Luna 25. Ta druhá však během přechodu na správnou dráhu selhala. Pól by mohl být nejvhodnější oblastí pro pozemskou základnu. Jsou zde místa, kde Slunce nezapadá a lze stále využívat fotovoltaiku. Zároveň jsou zde krátery, kde nikdy sluneční paprsky nedopadají a mohl by zde být led. V posledních letech se velmi intenzivně obnovuje zájem o návrat člověka na Měsíc. Tentokrát už by mělo jít o návrat trvalý a intenzivní. V takovém případě bude nutné mít zdroje energie a potřebných surovin.
Start indické mise Čandrájan 3
Zdroj: ISRO
Z tohoto hlediska je ideálním místem pro pozemskou základnu měsíční pól. Zde existují místa, kde je Slunce stále nad obzorem. To ulehčuje produkci elektřiny, bez které se základna neobejde. Lze efektivně bez přerušení využívat fotovoltaické panely. V jiných místech na Měsíci se střídá den v trvání poloviny měsíce s přibližně stejně dlouhou nocí. Tam je tak třeba využívat jaderné zdroje.
Druhou výhodou polárních oblastí je existence kráterů, kde se naopak sluneční svit nedostane nikdy. V těchto místech se tak předpokládá přítomnost vody v podobě ledu. Dostatečné zásoby vody jsou velmi důležitou podmínkou zvláště v případě obydlené základny a přítomnosti kosmonautů.
Na druhé straně jsou polární oblasti nejen z energetického hlediska daleko hůře dostupné pro kosmická tělesa startující ze Země a také je povrch v těchto místech velmi nerovný a daleko složitější, hůře se tak hledají vhodná místa k přistání. A to je důvod, proč zde zatím žádný pozemský automat nepřistál.
Jižní pól Měsíce
Zdroj: NASA
Návrat lidstva na Měsíc
Od začátku tohoto století probíhá po dlouhé přestávce intenzivní snaha o návrat lidí na Měsíc. Tentokrát by už mělo jít o trvalou a promyšlenou přítomnost automatů i lidí, která by postupně přešla od výzkumu k využití našeho souputníka. Pozitivní stránkou je v tomto případě široké a mnohostranné zapojení celé řady států. Podrobněji je tento nový nástup na Měsíc popsán v dřívějším článku. Účastní se jej nejen ekonomicky silné státy, ale celá řada menších i soukromé iniciativy. Z těch připomeňme izraelskou misi Beresheet, která byla pokusem o měkké přistání. Přistávací modul nakonec nepřežil tvrdý dopad do Moře jasu, přežít ho však mohly želvušky na jeho palubě. Problematika přežití mikroorganismu v drsných podmínkách Měsíce je velmi zajímavým tématem. V roce 2024 by měla startovat mise Beresheet 2 složená z družicové části a dvou přistávacích modulů. Tyto ekonomicky méně silné subjekty mohou využívat starty komerčních raket, jako je třeba raketa Falcon 9. Zde mohou být doplňkem hlavního nákladu. Takovou možnost využila i soukromá japonská mise Hakuto-R realizovaná firmou ispace. Jednalo se o přistávací modul, který nesl dvě vozítka, jedno japonské SORA-Q a druhé ze Spojených arabských emirátů Rashid. Sonda startovala 11. prosince 2022, na oběžnou dráhu okolo Měsíce se dostala v březnu 2023 a o měkké přistání se pokusila 25. dubna 2023. Řídící počítač chybně interpretoval data výškoměru, což vedlo k tvrdému dopadu a zničení zařízení. Jednalo se dominantně o demonstrátor technologií, který přinesl celou řadu klíčových poznatků pro podobné levné a technologicky inovativní mise.
Snímek Měsíce pořízenou širokoúhlou kamerou přistávacího modulu indické mise Čandrájan 3 po jejím usazení na oběžné dráze okolo Měsíce 6. srpna 2023
Zdroj: ISRO
Velmi ambiciózní program výzkumu Měsíce rozjela Čína. V jeho rámci se podařilo uskutečnit první přistání na odvrácené straně Měsíce. Čína byla po Rusku druhou zemí, která na Měsíc dopravila pohyblivý automat a přivezla automatem vzorky z Měsíce do pozemských laboratoří. Její lunochod se jmenoval Nefritový králík, první pracoval na přivrácené straně Měsíce v Moři Dešťů a druhý pak na odvrácené straně v kráteru Von Kármán. Vzorky měsíčních hornin pak dopravila na Zemi sonda Čchang-e 5 (Chang´e) z Oceánu Bouří na konci roku 2020 (zde). Je třeba zdůraznit, že tato etapa čínského měsíčního programu byla extrémně úspěšná a Nefritový králík 2, který přistál na odvrácené straně Měsíce, je stále v provozu a zkoumá zajímavé horniny v okolí místa přistání. Místo předpokládaných tří měsíců tak je v provozu už okolo čtyř let. Celkově už urazil téměř dva kilometry.
Na začátku roku 2023 proběhla konference organizovaná CNSA o výsledcích získaných studiem vzorků měsíčních hornin dopravených misí Čchang-e 5. Zúčastnilo se jí okolo 150 vědců. Již v září 2022 ohlásili čínští vědci objev nového měsíčního minerálu, který pojmenovali jako Changesite-(Y). Tvoří bezbarvé průhledné podlouhlé krystaly v zrnech čediče. Patří mezi vápenaté fosfáty a jeho chemické složení je (Ca8Y) Fe2+(PO4)7. Jiná skupina odhalila, že zrnka měsíčního regolitu pohlcují více vody produkované v dopadu slunečního větru na povrch Měsíce, než se ve středních šířkách předpokládalo. Zároveň předpovídají celou řadu zdrojů vody ve vyšších měsíčních šířkách.
V současné době Čína přechází ke čtvrté fázi svého měsíčního programu. Zde už půjde o vybudování automatické měsíční výzkumné základny. A cílem jejího umístění jsou právě v jižní polární oblasti. První sondou by měla být v roce 2025 Čchang-e 6, která by měla dopravit vzorky z této oblasti odvrácené strany Měsíce do pozemských laboratoří. O rok později by měla startovat mise Čchang-e 7, která se bude skládat z družice Měsíce, spojového satelitu, přistávacího modulu a malé létající sondy. Měla by studovat složení zmíněných oblastí a dostupné suroviny pro případné využití. Sonda Čchang-e 8 s předpokládaným startem v roce 2028 pak bude zkoumat technologie pro budování základny s využitím i místních materiálů. Z tohoto důvodu bude obsahovat i 3D-tiskárnu. Bude realizovat i výzkum malých ekosystémů udržitelných v měsíčních podmínkách.
Panoramatický snímek pořízený Nefritovým králíkem 2 zobrazuje jeho vytlačené koleje a vzdálený přistávací modul Čchang-e 4 po několikaletém pobytu na měsíčním povrchu
Zdroj: NASA/GSFC/Arizona State University
Ve třicátých letech pak Čína plánuje přistání kosmonautů na Měsíci a budování měsíční základny. Ráda by ji realizovala v mezinárodní spolupráci a obrátila se s nabídkou na účast ke světové komunitě.
Spojené státy plánují návrat člověka na Měsíc v rámci projektu Artemis, do kterého je zapojena Evropská unie, Japonsko i další státy. První jeho etapou byl úspěšný oblet Měsíce kosmické lodi Orion zatím bez posádky pouze se třemi fantomy Helga, Zagor a Campos, který otestoval raketu i měsíční loď (zde a zde). Jeho konečným cílem je vybudovat základnu na povrchu Měsíce, která by sice byla automatická, ale periodicky by ji navštěvovali kosmonauti a orbitální stanici Lunar Gateway na oběžné dráze okolo Měsíce, která by sloužila jako základna pro expanzi na Měsíc a do vzdáleného vesmíru. Na rozdíl od vesmírné stanice ISS by zde nebyli kosmonauti trvale, ale jen v některých obdobích podle potřeb a podmínek, například radiační situací danou aktivitou Slunce.
Posádka, která se připravuje na let Artemis II
Zdroj: NASA
Mise Artemis II by se měla realizovat v listopadu 2024 a mělo by jít opět o oblet lodi Orion okolo Měsíce, tentokrát však s lidskou posádkou čtyř kosmonautů. Mise Artemis III, která se plánuje zatím na prosinec 2025, by už měla realizovat přistání dvou kosmonautů na povrchu Měsíce. Mělo by to být právě v oblasti jižního pólu. Právě i z tohoto hlediska jsou velmi důležitá přistání automatů v tomto regionu, které se nyní blíží a na které se podíváme podrobněji.
Indická sonda Čandrájan 3
V rámci indického měsíčního programu Čandrájan (Chandrayaan) vesmírné organizace ISRO (Indian Space Research Organization) byly zatím vypuštěny tři automatické sondy. Čandrájan 1 byla první sondou vyslanou Indií k jinému vesmírnému tělesu. Startovala 22. října 2008 s využitím indické rakety PSLV-XL (Polar Satellite Launch Vehicle) z vesmírného centra na ostrově Sriharikota. Na oběžnou dráhu okolo Měsíce byla uvedena 8. listopadu 2008.
Druhá sonda programu Čandrájan 2 se skládala z orbitální části, která má za úkol detailní průzkum topografie Měsíce právě i v oblastech jižního pólu. Druhou částí byl přistávací modul Vikram a vozítko Pragyan. Při pokusu o přistání 6. září 2019 v oblasti jižního pólu se v důsledku softwarové chyby rozbil o povrch Měsíce.
Ukázka oblasti Měsíce dopadu modulu Vikram před a po dopadu
Zdroj: NASA/GSFC/Arizona State University
Nyní se tak o měkké dosednutí pokusí přistávací modul mise Čandrájan 3. Ta nemá plnohodnotnou orbitální část, ta má pouze velmi omezenou funkci. Má ale přistávací modul Vikram a vozítko Pragyan. Půjde o realizaci programu mise Čandrájan 2 v oblasti měkkého přistání a vědeckého průzkumu území v blízkosti jižního pólu Měsíce.
Vzhledem ke slabší raketě je cesta sondy Čandrájan 3 k Měsíci komplikovanější
Zdroj: ISRO
Hmotnost přistávacího modulu je 1752 kg včetně vozítka, které má hmotnost 26 kg. Přistávací modul nese čtyři vědecké přístroje. Prvním je Langmuirova sonda RAMBHA (Radio Anatomy of Moon Bound Hypersensitive ionosphere and Atmosphere). Sestava elektrod slouží ke studiu elektronové teploty, elektronové hustoty a elektrického potenciálu plazmatu v exosféře Měsíce. Druhým je sestava ChaSTE (Chandra´s Surface Thermo physical Experiment), která bude měřit tepelné vlastnosti povrchových vrstev v okolí jižního pólu. Třetím je ILSA (Instrument for Lunar Seismic Activity), který bude studovat seismickou aktivitu měsíce způsobovanou dopady těles na jeho povrch. Posledním je LRA (LASER Retroreflector Array), což je pasivní odražeč laserového světla umožňující studovat dynamiku soustavy Země a Měsíce.
Schéma přistávacího modulu Vikram
Zdroj: ISRO
Vozítko Pragyan má dva přístroje. Prvním je LIBS (LASER Induced Breakdown Spectroscope), který bude provádět kvalitativní a kvantitativní analýzu prvkového i chemického a mineralogického složení povrchového materiálu. Druhým pak bude APXS (Alpha Particle X-ray Spectrometer), který umožní realizovat prvkovou analýzu měsíčních hornin a prachu.
Sonda odstartovala 14. července 2023 pomocí indické rakety LVM3 M4. Po celé řadě manévrů v soustavě Země a Měsíce se nejprve 1. srpna dostala na translunární dráhu a 5. srpna se stala družicí Měsíce. Původně velice eliptická dráha se po několika manévrech stala 14. srpna kruhovou. Přistání by mělo proběhnout 23. srpna 2023. Modul i vozítko by měly na měsíčním povrchu pracovat zhruba jeden lunární den, tedy po dobu, kdy je slunce nad obzorem. To odpovídá 14 celým pozemským dnům.
Schéma vozítka Pragyan
Zdroj: ISRO
Ruská sonda Luna 25
Sovětský svaz byl u zahájení kosmické éry a v šedesátých létech soutěžil se Spojenými státy o to, kdo první dopraví člověka na Měsíc. A šance vítězství nebyla u Sovětského svazu malá. Získal první sondu vyslanou k Měsíci (Luna 1), první tvrdé přistání na něm (Luna 2), první snímek odvrácené strany Měsíce (Luna 3), první měkké přistání na Měsíci (Luna 9) a první umělou družici Měsíce (Luna 10). Luna 16 pak byla v roce 1970 prvním automatem, který dopravil vzorky měsíčních hornin do pozemských laboratoří. Ale to už bylo po přistání Apolla 11 na Měsíci, kdy američtí astronauti dopravili na Zemi daleko větší množství měsíčních hornin. Sovětští vědci byli ještě prvními, kteří na Měsíc dopravili vozítko Lunochod během mise Luna 17 v listopadu 1970.
Start vesmírné mise Luna 25
Zdroj: Roskosmos
Připomeňme, že zatím poslední výprava s označením Luna 24 přistála na Měsíci v srpnu 1976 a dopravila vzorky měsíčního materiálu na Zemi. Přesné místo přistání této sondy se podařilo identifikovat teprve nedávno ze snímků družice Měsíce Lunar Reconnaissance Orbiter, jak bylo podrobně popsáno v dřívějším článku. Vzorky ze všech výprav ruských automatů na Měsíc, tedy Luny 16, 20 a 24, se zkoumaly i v laboratořích našeho ústavu (viz rozbor zde).
Od té doby začala hodně dlouhá přestávka v aktivitách Sovětského svazu a následnického Ruska v blízkosti Měsíce a na jeho povrchu. Stejně jako jinde se zájem o Měsíc začal obnovovat na přelomu století a k této době lze směrovat první reálnější plány o vypuštění Luny 25. Projekt však celou dobu provázely značné odklady, přepracování a zdržení. Je třeba zmínit, že potenciál Ruska je nyní v oblasti kosmonautiky značně nižší, než tomu bylo u Sovětského svazu v šedesátých a sedmdesátých letech. Schopnost současného rozvoje více misí do vzdáleného vesmíru je tak velmi omezená a zdrojem zpoždění byla i konkurence s projekty automatů k Marsu, jako byly projekty Fobos-Grunt a ExoMars. První z nich skončila v roce 2011 neúspěchem, když se nezapálil motor, který měl sondu vyslat na cestu k Marsu. Druhá byla připravována ve spolupráci Ruska a Evropské kosmické agentury a stala se obětí Putinovy invaze na Ukrajinu. Start v roce 2022 se tak nerealizoval.
Projekt tak byl několikrát přepracován, například i na základě zkušeností z havárie sondy Fobos-Grunt. Jeho současná podoba se konstituovala v desátých letech. Původně se počítalo, že bude mít orbitální i přistávací část, nakonec se však zúžil pouze na přistávací modul. Zároveň narůstal i počet odkladů a zpoždění. Původně se start očekával v roce 2016, ale reálně byl teprve v roce 2017 dokončen projekt pohonného systému sondy.
Celková vynášená hmotnost je 1 760 kg, hmotnost přístrojů na přistávacím modulu je 30 kg. Jejich hlavním úkolem je hledání přítomnosti vody a určení chemického a mineralogického složení prachu a hornin na měsíčním povrchu, tedy hlavně hledání surovin pro budoucí využití. Na přistávacím modulu je manipulátor, který umožňuje odebírat vzorky měsíčního regolitu a dopravovat je k některým přístrojům. Jeho dosah je až 1,5 m a vzorky o objemu 2 kubické centimetry může odebrat z hloubky 15 až 30 cm. Předpokládá se uchovávání některých vzorků pro další využití. Podívejme se, která vědecká zařízení jsou na modulu instalována.
Luna 25
Zdroj: NPO Lavočkina
Prvním byl ADRON-LR, tedy spektrometr neutronů a záření gama, jehož úkolem bylo s využitím aktivní neutronové a gama spektrometrie studovat obsah vodíku a prvkové složení měsíčního regolitu. Prosvítit by dokázal povrchovou vrstvu až do hloubky 60 cm.
ARIES_L měl měřit plazma ve velmi řídké exosféře Měsíce. Exosféra je nejsvrchnější část atmosféry, která je extrémně řídká a jde o relativně volné atomy či ionty, které mohou unikat pryč z gravitačního vlivu mateřského tělesa. U Měsíce je exosféra v principu jedinou existující vrstvou jeho atmosféry.
LASMA-LR byl laserový hmotnostní spektrometr, který by umožnil odlišovat různá jádra (izotopy prvků). Určoval by tak chemické a izotopové složení měsíčního materiálu.
Zařízení LIS-TV-RPM bylo určeno pro infračervenou spektrometrii a zobrazení ve viditelné oblasti, umožňovalo by určovat mineralogické složení a obsah vody.
Sestava PmL měla zkoumat prachové částice v exosféře a regolitu rozptylované po dopadech mikrometeoritů.
Přístroj THERMO-L měl studovat tepelné vlastnosti měsíčního regolitu
Schéma přistávacího modulu Luny 25
Zdroj: NPO Lavočkina
Kamera STS-L měla poskytovat panoramatické, lokální i stereoskopické snímky okolí. Měla pracovat i během přistávání.
Na modulu byl umístěn laserový odražeč, který by umožnil měřit velice přesně vzdálenost a zpřesnit znalosti o pohybu Měsíce vůči Zemi i průběhu měsíčních librací. Právě koutové laserové odražeče byly jedním ze standardních vybavení už prvních aparátů přistávajících na Měsíci a laboratoří, které zde instalovali američtí astronauti.
Zásobování energii a nakládání se získanými vědeckými daty měl na starosti modul BUNI.
Některé další přístroje původně plánovaly dodat evropské státy, ale kvůli zpoždění nebo ruské invazi na Ukrajinu byly tyto příspěvky zrušeny.
Start úspěšně proběhl z rampy 1S kosmodromu Vostočnyj s využitím rakety Sojuz-2.1b s horním stupněm Fregat během noci z 10. na 11. srpna 2023. Raketa Sojuz-2.1b ji vynesla na oběžnou dráhu okolo Země. K Měsíci letí sonda přímo, na správnou dráhu ji uvedl právě horní stupeň Fregat. Na rozdíl od indického modulu nemusí tak provádět složité manévry a k Měsíci přiletí už za pár dní. Testy funkčnosti přístrojů a celé sestavy potvrdily, že je vše v pořádku. Sonda také začala při své cestě k Měsíci měřit vlastnosti vesmírného prostoru.
Dne 16. srpna 2023 se sonda stala družicí Měsíce a okolo 22. srpna pak měla přistát na jeho jižním pólu v kráteru Boguslavsky. Ten je pojmenován po německém astronomovi, který na přelomu osmnáctého a devatenáctého století pracoval na observatoři ve Vratislavi. Předpokládalo se, že by Luna 25 mohla na Měsíci pracovat okolo jednoho roku.
Selfie Luny 25 společně s Měsícem pořízené 13. 8. 2023
Zdroj: Roskosmos
Roskosmos plánuje v následujících letech další mise. Luna 26 by měla startovat v roce 2027 a půjde o družici Měsíce, která bude provádět dálkový průzkum jeho povrchu s rozlišením 2 až 3 metry. Luna 27 v roce 2028 by měla mít opět přistávací modul, který by sbíral, zkoumal a ukládal vzorky měsíčního regolitu. Měl by mít vrtnou soupravu, která umožní získávat vzorky z hloubky až 1,5 m. Luna 28 by v letech 2029 až 2030 měla přistát a zajistit automatickou dopravu měsíčních vzorků do pozemských laboratoří. Zvažuje se v tomto případě i možnost sběru a dopravy vzorků získaných v předchozích misích. Po roce 2030 by Luna 29 měla dopravit na měsíční povrch lunochod a Luna 30 by měla být opět družicí Měsíce pro dálkový průzkum. Rusko by se také chtělo zapojit do projektu čínské měsíční základny. Je však otázka, jaký prostor zůstane pro vesmírné aktivity na pozadí rychle rostoucích válečných výdajů.
Závěr
Kosmonautix plánoval v přímém přenosu realizovat komentovaný přenos přistání obou sond. Například Luna 25 měla celkově osm kamer, z nichž některé měly pracovat i při přistávání. U obou přistávacích modulů měl přispět přenos během přistávání k detailnímu poznání reliéfu regionů jižního pólu a přípravě další činnosti kosmických automatů v této oblasti. Byla tak naděje, že průběh přistávání obou sond bude velmi atraktivní podívanou. Já jsem se na obě přistání moc těšil a oběma lidským vyslancům na Měsíci jsem držel palce. Avšak 19. srpna 2023 oznámil Roskosmos, že při pokusu o korekci dráhy okolo Měsíce došlo k nestandardní situaci. Se sondou se ztratilo spojení a později dopadla tvrdě na povrch Měsíce. Všechny naděje se tak upínají k indickému modulu. Díky němu přece jen můžeme v brzké době čekat celou řadu velice zajímavých vědeckých poznatků. A ve výhledu už je i opětovné přistání lidí na našem přirozeném souputníku.
Jaderné zdroje pro vesmír jsou popsány v následující přednášce.
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Ruská veda, technika, kozmonautika, „umenie”, politika, ekonomika … sleduje výlučne iba vojensko-mocenské ciele.
My jsme web o kosmonautice a tak řešíme pouze kosmonautiku. Díky za pochopení.
To je s dovolením mission impossible, pane Majere. Před politikou, ideologií, před válkou se prostě není kam schovat. Ani za kosmonautiku a vědu obecně…a já dodávám bohužel…
Není to tak složité. Nám se to (snad) daří už více než deset let, co existujeme. 😉
Anatoly Zak na svém TW napsal, že sestřeleni Prigožina byl plán B, jak zastínit úspěch indů. Samozřejmě velká nadsázka, ale Anatoly má evidentně mnohem realističtějši pohled na to, co a jak se v rusku děje a kde podobné faily mohou třeba par lidem otevřít oči.
Osobně to nepovažuji za pravděpodobné.
Tak koukám, že největší diskuze pod mým článkem je o tom, jestli oslavovat havárii vědecké sondy Luna 25 nebo ji litovat. Přece jen napíši jediný příspěvek k podobným politickým tématům. Osobně si myslím, a v tom souhlasím s Dušanem, že podobné diskuze a vyjádření by na tomto serveru být neměly. Připomínám, že do značné míry je našim strategickým konkurentem komunistická Čína. Máme oslavovat havárie čínských vědeckých misí? Připomínám ještě, že i u nás mají lidé různé politické názory a třeba i pohled na USA. Mají si také ulevovat oslavou nezdarů amerických vědeckých misí? Pokud tady takové diskuze budou, může se diskuze zvrhnout v podobu toho, co vidíme třeba na Seznamu, a to by byla tragédie. Kosmonautix je jeden z mála serverů, které mají opravdu užitečnou a příjemnou diskuzi k věci a komunitu, která obohacuje.
V reakci na příspěvky některých bych připomenul, že jde o vědeckou misi a obviňovat Dušana, že by oslavoval ruské vojenské vesmírné projekty nebo dokonce Hitlerovy V1 a V2, je opravdu nesmysl.
Rusko rozpoutalo nesmyslnou, krvavou a agresivní zločinnou válku. Souhlasím tak s tím, že je třeba s ním přerušit veškerou vědeckou, sportovní a kulturní spolupráci. I proto jsem byl hned od začátku, jako člen výboru pro spolupráci s SÚJV, za vystoupení z této organizace. I když tam mám řadu kolegů a známých, i takových, kteří se proti invazi na Ukrajinu vyslovili. Řada konkrétních ruských lidí invazi nepodporuje a nelze je za ní odsuzovat. Na druhé straně ruská společnost jako celek totálně selhala (jako ta německá za Hitlera). Pokud by v Moskvě vyšlo na náměstí půl milionů lidí, tak režim padne. Nevyšli, a to ani v situaci, kdy jsou jejich synové, bratři, mužové a otci vrhání zabíjet lidi do cizí země a tam i umírat.
Rozměr a příčiny tohoto selhání velice přesně ukazují rozhovory na youtube kanálu Voldymira Zolkina s ruskými válečnými zajatci a jejich příbuznými (je jich tam více než 700 a každý den přibývají). Určitě každému doporučuji si jich alespoň pár poslechnout.
Na druhé straně však je v našem zájmu, aby se lidé v Rusku nezabývali pouze válkou, ale i vědou. A oslavovat selhání vědeckých projektů není příliš racionální, i když je může vláda a Z patrioti zneužívat pro své PR.
Luna 25 je projekt, na kterém se pracovalo 18 let a opravdu to není nic, co by souviselo s touto válkou a přispělo k vojenskému potenciálu Ruska. Je lepší, když ruské peníze a zdroje skončí v lunárním projektu, než v raketách vyslaných na Ukrajinu. Osobně si však myslím, že dokud nebude Putinův režim pryč a pokud válka bude pokračovat, tak peníze na lunární projekt nebo na vědecké projekty v SÚJV nebudou a věda v Rusku bude skomírat.
Pochopitelně, o všech těchto mých politických názorech v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu lze diskutovat, ale jinde než na kosmonautixu. Ten ať zůstane serverem o kosmonautice a ne politice. Servrů pro politické diskuze (hádání) je kopa. V tom plně podporuji Dušana
„Připomínám, že do značné míry je našim strategickým konkurentem komunistická Čína.“
Nevím, ale srovnávat Čínu, která nám chce prodat co se dá se státem, který nám stále vyhrožuje a chce nám sem posílat atomovky mi přijde poněkud nevhodné.
Dále pokud jde o nějaké oslavy, tak si myslím, že to je nepochopí situace. Představte si to tak, že tady jsou lidé, kterým komunistický režim vzal jejich blízké, kteří v něm žili a byli trestání za to, že byli proti němu, kteří zažili okupaci tímto režimem. Nyní zažívají další následky tohoto zločineckého režimu a díky němu jim padá životní úroveň. Máte pocit, že tito lidé nemají právo na to to tě rusům přát, když nic moc jiného proti nim dělat nemůžou? Navíc vy sám potvrzujete, že je za tím kolektivní vina, protože pokud by ruský národ chtěl, tak by režim snadno svrhnul a všechno by mohlo být jinak.
Díky za zaujmutí jasného postoje k tomu, co rozpoutalo současné Rusko. Ale že spolupracujeme s komunistickou Čínou a taky jí přece nepřejeme neúspěchy… Tady jde o extrémní a právě probíhající situaci. Nikoliv o režim. Kdybychom řešili režim jako takový, tak neuznáváme Gagarina, Sputnik, žádnou Lunu nebo Lunochod, ani Veněry atd… Současné Rusko se z politického marasmu SSSR ještě nevzpamatovalo a Putin tam probouzí temné démony, které jsme měli v Evropě někdy před 80 lety. Ne, tady nejde režim, osobně čínskému kosmickému programu fandím podobně jako americkému nebo indickému. A až do nedávna mi nevadil ani ten ruský. A i přes to se snažím nepodléhat právě v kosmonautice plné averzi. Ale naprosto chápu ty, kteří nenechají na současném Rusku nit suchou.
Čína nebo USA snad na rozdíl od Ruska rozpoutaly největší válečný konflikt v Evropě od WW2 kde zahynulo půl milionu lidí a stovky dětí? A k té nepřípustnosti kolektivní viny. Tahle odporná a barbarská ruská válka je věrný obrázek celého toho národa a uplatnění kolektivní viny těch pár mlčících a slušných Rusů zcela jistě chápe. O tom jsem přesvědčený, protože mám srovnání a zkušenost z mé práce v Rusku….
Tahle diskuse začíná hodně utíkat od tématu.
Pan Majer tu nekde v odpovedi napsal, ze je mu uplne jedno jestli rusko pouzije vedecky uspech pro svou propagandu. To mi prijde, ze ve snaze o kultivaci diskuze se mu povedl pravy opak. Ano, sem take rad, ze nepristali. Neuspech ruske vedy je neuspechem jejich celeho vedeckotechnickeho komplexu, managementu atd, jehoz oddelovani od toho vojenskeho snad nema smysl diskutovat. Je tu nadeje ze nemaji takove schopnosti, ktere si mysli ze maji a to se promitne take v dalsich oblastech a ve valce nakonec neuspeji. BTW jeden komentatror na ct rilal, ze ta samotna veda na Lune nebyla nic co by tu nebylo, slo o ten manevr pristani. A dodam – hlavne to vzit po 18 letech najednou smykem tri dny pred indy prvni na pol… typicky ruske… Situace srovnani s cinou a usa uz tu dobre popsali jiny a naprosto s tim souznim.
Myslel jsem to tak, že propaganda může vždy využít všechno, jak chce, tudíž nemá smysl její vliv brát v úvahu a řešit pouze vědu.
Ohledně přístrojového vybavení. Nikdy jsem neřekl, že by Luna měla nějaký přístroj, jaký tu ještě nikdy nebyl. Výjimečná byla oblast jejího plánovaného přistání relativně blízko jižního pólu. To by přineslo cenná data, protože v této oblasti jsme zatím žádnou sondu neměli.
Nemyslím si, že by Rusové směřovali start své sondy tak, aby předběhli Chandrayaan-3. Oba projekty nabraly zpoždění a to, že se u Měsíce potkaly, je spíše náhoda.
To náhoda být může, i když nějaký ten závod Rusko – Indie se vyloučit nedá. Já jsem spíš zvědav, zda se potvrdí ty informace o ignorování problémů z důvodu hrozby pozdějšího přistání. Je to bohužel info takového druhu, že oficiálně to nikdo nepotvrdí, i kdyby to byla pravda. Tudíž to zůstane asi jen spekulací a tím to hasne.
Jenomze ruSSaci tuhle misi zcela vyuzili ke svemu posahanemu PR viz vyzdoba haly pred startem a kecy prdy soudruhu. A je dost velky rozdil v tom, ze Cina ani USA nam obden nevyhrozuji treti svetovou a totalnim vyhlazenim. Byt Vas i pana Majera postoj chapu z toho pohledu, ze nechcete mit server zasvineny politikou, tak proste ruSSaci jsou nemocny nacisticky narod, u ktereho nehodlam slavit ani vedecke uspechy. V ruSSacku jsem nejaky cas pracoval a ty lidi znam, vzdelane VS v IT – vypatlane mozky propagandou a vylite vodkou, nespolehlivy nafoukani debilove co se tvari jak mistri sveta a umi kulovy. Takze se vysledku mise ani nedivim. Projel jsem kus sveta a zdaleka nejhorsi to bylo prave tam plus v Cine. Tenhle narod potrebuje nakopat do rite aby se konecne probral.
Celkove me pristup kosmonautixu k ruSSakum zklamal… Jsme narod co drzi hubu a krok a tady je to presna ukazka. Vedou proti nam valku, ano vedou ne ze ne, ale vy budete slavit vedecke uspechy nacistickeho ruSSka. Z takoveho postoje ji mi na bliti panove…
My budeme vždy fandit všem vědeckým kosmickým projektům bez rozdílu. Jsme web o kosmonautice a měříme všem stejným metrem.
Takze za WW2 byste pane Majere fandil nacistickemu Nemecku, ikdyby Vam odvazeli ve vagonech pribuzne do koncentraku, protoze merite vsem stejne? Vedecky prinos je prednejsi nez to, ze ruSSky zmrdi provadeji genocidu naroda kousek od nasich hranic? Mel jsem Vasi praci rad, ale timhle jste u me spadnul na absolutni dno.
Nefandil bych Německu stejně jako teď nefandím Rusku. Fandím vědeckým kosmickým projektům všech států bez rozdílu.
Musím vás napomenout za použití vulgárního výrazu ve vašem komentáři. Takhle se u nás nediskutuje. I nesouhlas můžete vyjádřit kultivovaně.
A že jsem ve vašich očích spadl na dno? Na to máte právo. Náš web od svého založení měří všem stejně bez rozdílu. Pokud to někomu nevyhovuje a raději by cenzuroval pravdivé a nezaujaté zpravodajství, pak není chyba na mé straně. Stejně jako teď obhajuju Lunu bych obhajoval kterýkoliv americký, evropský, indický nebo čínský kosmický projekt, protože všem měřím stejným metrem.
To, že všem „měříte stejným metrem“ zní až tak trochu strašidelně…tzn. že vůbec nereflektuje současnost a je vám tak nějak jedno, že daný stát je agresor, masový vrah a válečný zločinec, který ohrožuje Evropu, nás a celý svět a je pro vás na stejné úrovni, jako kterýkoli Evropský stát? Po šesti letech práce v Rusku, kdy jsem tam trávil 1-3 měsíce v roce, nejsem schopen fandit ničemu, co se rodí v Rusku, protože vím, co všechno se za tím skrývá. Pro ně je nepřítel každý na Západ od Dněpru na Západ, konkrétně my Češi nevděčná hrstka Švejků… Rusko je dnes to, čím bylo včera a vlastně bylo vždy a bude po mnoho generací i dál. Je to neměnný a beznadějný gulag. Slušní, důstojní, vzdělaní lidé i ti vaši vědci v něm měli vždy postavení vězňů, štvanců, kteří byli vyháněni, mučeni a které vždy vášnivě, slepě, zvířecky nenáviděl ten tzv. většinový, prostý lid.
Respektuji váš názor. Náš web si však již při svém založení vytýčil základní pilíře, na kterých stojí. Mezi ně patří i férový přístup ke všem kosmickým projektům bez rozdílu a zaměření pouze na kosmonautiku bez vnějších vlivů. Tento trend se nám daří držet již více než deset let a neplánujeme z něj za žádných okolností ustoupit.
Objevila se zpráva, že o problémech s motorem věděli už delší dobu před osudovým manévrem, ale přesto nedošlo k odkladu. Jen lze spekulovat o důvodech. Tlak na prvenství před Chandrayaanem 3? Pokud by to tak bylo, asi bychom se to nedověděli, protože tohle by nepřiznali, neboť mega trapas.
To se mi moc nezdá, vždyť oba hlavní manévry sonda v předešlých dnech zvládla.
Udajně oficiální ruská média citovala vědce IKI Natana Eismonta. Píše Anatoly Zak https://www.russianspaceweb.com/luna-glob-flight.html
Díky za info.
Mňa ten neúspech Luny 25 nijako neprekvapuje a očakával som ho na 98 %. Myslím, že poslednou úspešnou medziplanetárnou misiou bola Vega 2, poprípade čiastočne úspešnou Fobos 2. Odvtedy nastalo ticho a ostali tam aj zaseknutí. Mars96 bolo medzinárodné fiasko. Shiaparelli tiež „dopadol“. Nehovoriac o nekonečne sa odddiaľujúcich, či definitívne pochovaných projektoch. Spolupracovať s Roskosmoms na poli medziplanetárnom, to je hodiť peniaze rovno do pece. A na poli pilotovanej kozmonautiky fičia tiež na technológiách z 60-tych, 70-tych rokov. A aj tam tá kvalita už nie je to pravé orechové – viď problémy s modulom Náuka a Sojuzmi v poslednom čase. Ostali im už iba fantázie na papieroch a počítačové animácie. 90 % článkov od Anatolyho Zaka nakoniec skončili ako rozprávka na dobrú noc (a to som ten web sledoval niekoľko rokov) – Kliper, Angara, Orol (Federacia) aj ich budúca vesmírna stanica ROS, Venera D a aj ďalšie Luny. Je to všetko len strata času, sa tomu vôbec venovať.
Jen dvě upřesnění.
Schiaparelli alias EDM nebyl ruský, ale evropský projekt.
Sojuzy sice vypadají stále stejně jako v 60. a 70 .letech, ale za tu dobu už prošly několika modernizacemi – zejména co se týče elektroniky.
Ale pristávací modul bol v ich réžii alebo sa pletiem? Samozrejme, že prešli modernizáciou, ale koncept je stále ten istý a preto im to dobre funguje. Keď niečo robíte 50 rokov stále dookola, tak je to v podstate rutina. Ale čokoľvek od základov niečo nového, tak aby to fungovalo na prvýkrát, od toho majú extrémne ďaleko.
U Schiaparelli ne. Měli zajišťovat přistávací modul Kozáček pro následující misi, jejíž součástí mělo být vozítko Rosalind Franklin.
To ano, ukrajinskou elektroniku nahradila ta západní, jak sami prohlásili 70-80 procent dílů na své sovětské rakety dováží z ciziny.
Já bych to asi viděl takto:
https://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QI_y/xLShp/tmbk.jpeg?fl=cro,0,0,4272,3143%7Cres,722,,1%7Cwebp,75
Nutno kopírovat, jsou tam divné znaky, ale pak to funguje.
Tady na blogu, na diskusním fóru i na facebooku vládne jakási nálada zadostiučinění po ruském neúspěchu. Luna 25 jako hromosvod ukázala jednu pozitivní věc. Že současné Rusko populární opravdu není a odpor proti němu se ventiluje kdykoliv je k tomu příležitost. A to je dobrá zpráva.
Luna 25 to nezvládla, ale má to i svoje pozitiva:
1. žádné neruské přístroje na sondě nepřišly vniveč a neruští vědci se mohli tak věnovat projektům s větší nadějí na úspěch
2. S velkou pravděpodobností by stejně dopadl i pokus o přistání na Marsu s landerem Kozaček, takže Rosalind Franklin rover má stále šanci se bez Kozačka dostat na povrch (v jednom kuse)
3. Na Měsíci díky Luně 25 vznikl z brusu nový kráter a to nám dává příležitost navrhnout u IAU (Mezin. Astron. Unie) nové jméno (než nám ho někdo vyfoukne). V tomto případě mě napadají dva adekvátní názvy pro tento kráter: “Ruskij Mir” nebo “Bolšoj Roskosmos”. Napadá vás něco výstižnějšího než budu psát na IAU?
https://planetarynames.wr.usgs.gov/Page/Approved
„Ruskij Mir“ sedí přesně.
Denacifikace Měsíce v týdenní speciální vesmírné operaci se nepovedla, to jsou ty čipy z praček.
Ale co už, aspoň “něco“ se jim podařilo za poslední rok trefit,
otázka je na co tentokrát mířili…. na školu, nemocnici či snad restauraci?
Zaujal mě poznatek od jiného komentátora na jiném webu.
„Zprávy od Roskosmu: vše jde podle plánu, Roskosmos chtěl ušetřit na palivu, teď jen čekají až se jim sonda složená z nanobotů zase složí do použitelného stavu“
Toto Vaše prohlášení je bohužel naprosto zbytečné. Lepší by bylo poznamenat, že je škoda že to nevyšlo, každý
vědecký úspěch je přínosem pro lidstvo..
No vědecký přínos, je asi to poslední, co se v ruských médiích řeší.
Vyhnul bych se slovu „každý“. Nacistické pokusy na lidech (topení vězňů v ledové vodě, dušení v barokomoře a následně oživování) byly taky přínosem pro lidstvo, protože byly čistě z vědeckého hlediska úspěch (USA po válce data využily a některým „vědcům“ zajistily beztrestnost)?
Troufám si napsat, že kdyby Luna 25 uspěla, tak by Rusko politicky využilo. Takže mise Luna 25 dopadla nejlépe jak mohla…
Ne, ztratili jsme vědecky cennou misi! Považuji za zarážející, že tohle musím na našem webu někomu vysvětlovat. Je jedno, jak by ji Rusko politicky využilo. Sonda nemohla provést svá vědecká měření a to je škoda bez ohledu na to, co se děje ve světě. Trochu objektivity, prosím.
Dušane, vysvětlovat kritikům Luny jejich pomýlenost nemusíte, ale chcete. Váš výkon třeba na facebooku odpovídá spíše umělé inteligenci než člověku 🙂 A je to zbytečná práce, i když si určitě myslíte, že i tomto bodě šíříte blahodárnou osvětu. Spousta lidí nemá ráda současné Rusko (zcela oprávněně) a a Luna 25 slouží jako ventil těchto správných nálad. Takže opravdu – to nevysvětlíte.
Bohužel, ale musím. :-/
Už jsem několikrát s vámi na tohle téma diskutoval a plně respektuji váš striktní názor, i když mi přijde tak trochu naivní, třeba jako tvrzení, že do sportu nepaří politika…. já už mám navždy jiný názor, určitě i proto, že znám velmi dobře Rusko a Rusy a protože jsem tam až do loňského roku pracoval…v případě Ruska zahoďte všechny své evropské naivní vzorce uvažování, způsoby pohlížení na svět, normy chování, svůj pohled na to, co je dobré / zlé, jednoznačné rozlišování, co je pravda a lež, jak mají vypadat třeba volby, mezilidské vztahy atd. atd. … nic takového v Rusku nefunguje. Dívejte se na Rusko jako na mimozemskou rasu, o které nic nevíte a o které je třeba všechno se naučit znova, jedině tak ji lze trošku pochopit. A i když jste jistě hodně specializovaný web nemyslím, že je nějak nepřirozené, když tu zazní i tyhle příspěvky…
My budeme i nadále ke všem kosmickým projektům přistupovat bez rozdílu stejně a budeme jim měřit stejným metrem.
To vás jistě moc šlechtí, ale zkuste si uvědomit, že ne každý je takový vyhraněný purista jako vy a ctí jenom vědu a technikálie svého webu a vytěsňuje všechno ostatní. Je to téměř podobné, jako byste coby vojenský odborník ve WW2 pochvalně komentoval jistě vyspělé Německé zbraně, včetně raket, které díky koncentraci vědy a peněz vznikaly a neviděl nic jiného. Ruská válka na UA ovlivňuje skoro celý svět a kvůli ruské agresi zemřelo víc než půl milionu lidí, takže bych aspoň toleroval ty názory o Rusku, které se přímo netýkají kosmonautiky…vše souvisí se vším.
My budeme i nadále držet palce všem kosmickým projektům bez rozdílu. Jsme web o kosmonautice a proto řešíme pouze kosmonautiku. Tuto taktiku razíme od našeho založení a nikdy z ní neuhneme. Díky za pochopení.
Celkem jasně to napsal současný ředitel Roskosmosu…“V závodu o dobytí Měsíce podle Borisova nejde jen o prestiž či geopolitické cíle, ale na účasti závisí i budoucí obranyschopnost Ruska a také „dosažení technologické suverenity“ země. tedy nic o vědě….
Je to velmi stručné prohlášení, tudíž se do něj nedávaly věci, které jsou jasné. Proč by se do tato stručného vyjádření mělo dávat, že vědecká mise měla vědecké úkoly?
Tak to mají Rusáci velkou honičku, podle toho, jak to vypadá. Borisov sice nahradil Rogozina, ale pořád jde samozřejmě o Putinova člověka, tudíž logicky o osobu kvalit nevalných.
Aspoň už jedná rozumně se západními partnery např. v programu ISS.
„My budeme i nadále držet palce všem kosmickým projektům bez rozdílu. Jsme web o kosmonautice a proto řešíme pouze kosmonautiku.“
Pane Majere, tak jak jste to napsal, tak jste to doufám ale nemyslel. Proč? Inu proto, že pokud by ruSSko mělo například vypustit vojenský satelit, jehož výsledky pozorování použije proti Ukrajině a tím zabije další nevinné lidi, tak vy byste tomu skutečně držel palce?
Já stále doufám, že ne.
Chybí tam slovo „vědeckým“ pochopitelně, ale to jsem nepovažoval za nutné zdůrazňovat, když řešíme Lunu-25, tedy vědeckou sondu.
S otázkou na co mířili jsem se zasmál. Ale zde trošku riskujete s politickým komentářem.
Zbytečný komentář se zbytečným přesahem mimo téma.
Řekněme, že pro mnoho lidí včetně mě, není ten neúspěch Ruska zase tak hořký jak by mohl jinak být. Myslím že na tom nic divné není. Nakonec, když vzpomenu třeba Rogozina a ty jeho kecy.
Rogozin už je dávno od válu – naštěstí.
entes napsal:
21. 8. 2023 (22:27)
asi tak nějak,
být to sonda kohokoliv jiného tak řeknu škoda či snad je mi to vyloženě líto, ale po tom co Rusko dělá si vyloženě nic jinéhop nezaslouží, jen víc takových raket, at stavějí další rakety a plýtvají HW a technologii, každá ztráta vesmírně rakety nebo sondy znamená o jednu vojenskou raketu méne když se některé technologie sdílejí
a i kdyby komponenty sdílené nebyly, tak to minimálně stojí vládní peníze které zůstanou ležet na Měsíci v troskách nějaké sondy místo v raketě letící na Ukrajinské město !!!!!!!
….takže jen tak dál, at Rusové zbytečně dál utrácejí peníze v nepodařených projektech
Nejlepší by bylo, kdyby Luna přistála a mohla provést svá vědecká pozorování.
Zdá se, že SLIM od agentury JAXA se stále chystá startovat 26. srpna. Správně, žádný zbytečný prostoje 🙂
Bylo by fajn, kdyby to vyšlo. Hlavně však, aby proběhl let i přistání dobře.
Odkdy má jakýkoliv Sojuz nosnost 17600 kg? Autor to uvedl i na Oslu.
To už by mohli Proton odpískat, navíc je i dražší.
Děkuji za upozornění. jde o překlep. Připletla se tam nula navíc. Vzhledem k tomu, že jde o stejný článek, tak je asi přirozené, že je tam stejná chyba. Je vidět, že na kosmonautixu jsou fajnšmekři, kteří chybu odhalili, i když na Oslovi vyšel článek dříve. Prosím Dušana o opravu.
Díky,
Upozornil bych vás i na Osloví, nemohl jsem však najít přihlašovací údaje
🙂
V článku se uvádí, že orbiter Chandrayaan 3 bude sloužit k převodu signálu od landeru k Zemi. Měl jsem za to, že k tomu není uzpůsoben a že lander by měl komunikovat přímo se Zemí a v případě problémů použije starší orbiter Chandrayaan 2.
Nejspíše máte pravdu, díval jsem se na stránky projektu a je tam explicitně pouze komunikace s IDSN (Indian Deep Space Network) a případně i s Čandraján 2. Jinde jsem narazil i na využití modulu Čandraján 3, ale teď nemůžu najít, kde. Takže bych bral za rozhodující informaci na stránkách projektu.
Děkuji za poznámku. Máte pravdu, že soukromé mise a možnost využití startů Falconu jsem popsal příliš krátce. Poprosil jsem Dušana o doplnění v příslušné části a moc mu děkuji za realizaci mé prosby. Kosmonautix je skvělý právě i díky své komunitě a její diskuzi a přemýšlení okolo článků.
Tak rusové prodloužili čtyřicetileté čekání na další úspěšnou meziplanetární misi…
Velmi pěkný článek s široce rozvedenou tematikou – děkuji autorovi. Jen škoda, že byla zcela pominuta letošní soukromá mise s landerem Hakuto R japonské firmy ispace se dvěma vozítky japonské a arabské výroby, která také měla přistát na naší přirozené družici.
Možná významnější aktivita než ta russká, která vzhledem k tamní situaci byla od začátku spíš propagandistickou akcí za každou cenu, předem odsouzenou k neúspěchu.
Vědecká složka u Luny 25 byla už jen takovým přílepkem. Proto jsem odhadoval šanci na úspěch velice nízko. Bez ohledu na současnou politickou situaci si stačí jen připomenout, v jakém chaosu a zoufalství jen celkem nedávno probíhala instalace Nauky. To že vše neskončilo katastrofou bylo ponejvíce dílem neuvěřitelného štěstí, které se už asi nemohlo podruhé opakovat.