Na našem webu pravidelně vychází seriál S Webem za hlubokým nebem, ve kterém máte možnost seznámit se s nejnovějšími pozorováními a objevy nové vlajkové lodě kosmické astronomie. V dnešním článku si ale ukážeme něco trochu jiného – čtyři snímky, ve kterých se kombinují pozorování Webbova teleskopu se snímky z kosmické observatoře Chandra. Těšit se můžete na dvě galaxie, mlhovinu a hvězdokupu. V každém snímku se kombinují snímky vysokoenergetického rentgenového záření z teleskopu Chandra s infračervenými pozorováními od Webba. Důležité je, že oba tyto typy záření jsou pro lidské oko neviditelné.
Kombinace pozorování kosmických objektů různými observatořemi na různých vlnových délkách produkuje nejen krásné obrázky, ale má význam i pro vědce. A zdaleka přitom nejde jen o výše zmíněnou dvojici teleskopů a s nimi souvisejících vlnových délek. Ostatně i v těchto čtyřech snímcích jsou použita zčásti i data z Hubbleova teleskopu (viditelné světlo), vysloužilého Spitzerova teleskopu (infračervené záření), evropského kosmického teleskopu XMM-Newton (rentgenové záření) a z pozemního New Technology Telescope (viditelné světlo), který je součástí Evropské jižní observatoře. Díky kombinacím jejich pozorování, která byla v případě neviditelného záření převedena do viditelných barev, tak můžeme spatřit i věci, které našim zrakům zůstávají běžně skryté. Vědci pak mohou z těchto kombinací mnohem lépe porozumět struktuře kosmických objektů a vztahům, které v nich panují.
Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová a modrá, infračervené / viditelné záření: červená, zelená, modrá
Zdroj: https://www.nasa.gov/
NGC 346
Tato hvězdokupa se nachází v naší blízké galaxii Malé Magellanovo mračno ve vzdálenosti přibližně 200 000 světlených let od Země. Webbův teleskop svým pozorováním v infračervené části elektromagnetického spektra odhalil výrony a oblouky prachu a plynu, které slouží jako zdroj materiálu pro formování hvězd a planet. Fialový oblak v levé části snímku zase pro změnu spatřil teleskop Chandra na vlnových délkách rentgenového záření a jedná se o pozůstatek po výbuchu masivní hvězdy, která skončila svou existenci jako supernova. Data z teleskopu Chandra také odhalují mladé, horké a masivní hvězdy, z jejichž povrchů vychází silné proudy.
Pro vytvoření snímku byla použita dodatečná data z Hubbleova a Spitzerova teleskopu, jako podpůrná data posloužila měření z XMM-Newton a New Technology Telescope.
Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová a modrá, infračervené / viditelné záření: červená, zelená, modrá
Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová, viditelné záření: červená, zelená, modrá, infračervené záření: červená, zelená, modrá
Zdroj: https://www.nasa.gov/
NGC 1672
Tento objekt patří mezi takzvané spirální galaxie, ale astronomové ji řadí mezi spirální galaxie s příčkou (anglicky barred). Na rozdíl od klasických spirálních galaxií, které mají ramena stočená až k jádru, jsou ramena spirálních galaxií s příčkou v oblastech blízko jejich středů většinou tvořena rovným pásem hvězd napříč středem, který obklopuje jejich jádro. Data z observatoře Chandra nám prozrazují nejen pozice kompaktních objektů jako jsou třeba neutronové hvězdy nebo černé díry, které si přivlastňují materiál svých doprovodných hvězd, ale také pozůstatky po výbuších hvězd. Dodatečná data z Hubbleova teleskopu (viditelné světlo) pomáhají vyplnit spirální ramena prachem a plynem, zatímco data z Webbova teleskopu ukazují prach a plyn ve spirálních ramenech galaxie.
Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová, viditelné záření: červená, zelená, modrá, infračervené záření: červená, zelená, modrá
Barevná legenda: Rentgenové záření: červená, modrá, infračervené záření: červená, zelená, modrá
Zdroj: https://www.nasa.gov/
M16 (Orlí mlhovina)
Objekt s katalogovým označením Messier 16 přezdívaný Orlí mlhovina patří mezi oblíbené a známé oblasti oblohy, čemuž napomohly známé Sloupy stvoření, které se tu nachází. Snímek z Webbova teleskopu zachycuje tmavé sloupce prachu a plynu, které zahalují několik zbývajících hvězd, které se zde právě formují. Pozorování observatoří Chandra, nám ukázalo něco, co vypadá jako tečky. Jedná se o mladé hvězdy, které do svého okolí vyzařují velké množství rentgenového záření.
Barevná legenda: Rentgenové záření: červená, modrá, infračervené záření: červená, zelená, modrá
M74
Čtvrtý objekt, který si dnes ukážeme, je také spirální galaxie, tedy typ, do kterého patří i naše Mléčná dráha. Na M74 se z našeho pohledu díváme hezky zpříma. Tato galaxie, které se někdy přezdívá Fantomová galaxie, protože je oproti jiným galaxiím z Messierova katalogu vytvořeného v 18. století relativně málo jasná, což astronomům vybaveným menšími teleskopy komplikuje její nalezení. Data z Webbova teleskopu nám dávají základní náčrt Webb rozložení prachu a plynu v infračerveném pohledu, zatímco data z Chandry zdůrazňují vysokoenergetickou aktivitu hvězd na vlnových délkách odpovídajících rentgenovému záření. Snímky ve viditelném světle z Hubblova teleskopu zase ukazují další hvězdy a prach podél prachových cestiček.
Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová, Viditelné záření: oranžová, azurová, modrá, Infračervené záření: zelená, žlutá, červená, purpurová
Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová, Viditelné záření: oranžová, azurová, modrá, Infračervené záření: zelená, žlutá, červená, purpurová
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/chandrawebb2_labeled.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/chandrawebb2_ngc346_comp.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/chandrawebb2_ngc1672_comp.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/chandrawebb2_m16_comp.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/chandrawebb2_m74_comp.jpg
