Dalších sedm dní je za námi a nedělní poledne vám již tradičně přinese přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku se tentokrát můžete v hlavním tématu těšit na popis jednoho unikátního českého přístroje, který se dostal do kosmického prostoru na palubě první družice OneWeb druhé generace. V dalších tématech se podíváme na úpravy rampy pro Super Heavy Starship na Boca Chica, či na dnešek chystanou komerční pilotovanou misi Axiom-2. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Český radiační monitor na testovací nové družici OneWeb

Tuto sobotu odstartovala ze základny Vandenberg ve Spojených státech komerční raketa Falcon 9, která vynášela různorodý náklad. Jednalo se o 5 družic Iridium NEXT a 15 družic konstelace OneWeb první generace. K těm druhým jmenovaným pak přibyl ještě jeden exemplář, který je zajímavý hned z několika důvodů. Je to první exemplář nové generace družic OneWeb určených pro přenos internetu a telekomunikaci. Hlavně nese jeden velmi zajímavý český přístroj, který umí řadu velmi cenných věcí. Jde o radiační monitor, který vznikl na půdě Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT a i k němuž si univerzita založila také novou firmu zvanou Advacam. Jedná se o významný a unikátní příspěvek určený pro výzkum záření, jeho intenzity i směrů, ze kterých přichází. Nebude však sloužit jen na OneWebu, podívá se i na stanici Gateway a dokonce i na lunární povrch.

Demonstrační družice nazvaná JoeySat testuje řadu technologií, které by se měly používat u družic OneWeb druhé generace. Nová generace by měla mít schopnost přepínání a řízení distribuce signálu mezi místy na Zemi a zároveň upravovat sílu signálu podle poptávky nad danými lokalitami. Tyto družice vznikají v širší spolupráci firem OneWeb, SatixFy, Astroscale, Celestia a také Evropskou kosmickou agenturou. Druhá generace by měla krom připojení k internetu nabízet i šíření 5G a je to důležitý evropský projekt. S využitím komerčně dostupných dílů a štíhlého přístupu k řízení byl JoeySat zkonstruován za méně než rok od podpisu smlouvy mezi ESA a OneWebem. Krom řady testovacích technologií nese i zmíněný detektor částic, který staví na dlouhé historii vývoje detektorů nazývaných Timepix, které se už podívaly na Mezinárodní kosmickou stanici. Nový radiační monitor je postaven na Timepix 3 (označený jako AdvaPIX TPX3) a umí řadu unikátních analýz. Na palubě JoeySatu je konkrétně přístroj označený jako High-resolution wide-range radiation monitor: Timepix3 Si sensor, UART/RS-422.

Jedná se o první takový detektor na světě, který je schopen zaznamenat každý jeden dopad nabité částice a poslat je do online běžícího proudu dat. Krom záznamu takového dopadu však dokáže rozeznat, o jaký typ částice se jednalo (o jaký typ záření), jakou měla částice energii a dokonce, ze kterého směru částice přiletěla. To pomůže přesně modelovat prostředky radiační ochrany jednotlivých přístrojů pro družice OneWeb druhé generace. Znalost směru dopadu pak může napovědět, jak se má družice natočit, aby před dopady těchto částic chránila některé citlivé přístroje na palubě. A inženýrům pracujících na nových exemplářích těchto družic napomůže vyladit celý design družic tak, aby byly co nejlépe chráněny na těch nejcitlivějších místech.

Detektor má pole 256 x 256 spektrometrů (označovaných jako jako pixely). Každý pixel zaznamenává spektrum příchozích událostí. Naměřená časová značka navíc dává možnost kontrolovat, zda nedochází ke koincidenci událostí nebo sdílení náboje mezi pixely. Tento zcela nový přístup otevírá nové obzory pro detekci ionizujícího záření. Kamerový modul obsahuje nejnovější zařízení CERN Timepix3 s ultra rychlým řídkým čtením dat, které umožňuje získat data až ze 40 milionů pixelů za sekundu. Tato technologie vychází z té, která byla používána a testována na evropském urychlovači v CERNu. Modul využívá komunikační kanál USB 3.0, který zajišťuje rychlé čtení. Ve srovnání se starším čipem Timepix (testovaným třeba na ISS) nabízí detektor Timepix3 zobrazování s 6× lepším časovým rozlišením, 2× lepším energetickým rozlišením, 2× nižším minimálním prahem energie a 10× rychlejším přenosem dat.

Zařízení má rozměry 125 mm × 79 mm × 25.5 mm a hmotnost 503 gramů. Je to tedy na to, co to dokáže, poměrně malý kus hardwaru. V budoucnu se počítá s využitím na palubě stanice Gateway umístěné na dráze u Měsíce. Naplánovaná je také mise na lunárním landeru NOVA-C. Tedy přímo na povrchu Měsíce.

V článku použité fotografie nám zaslal Martin Tyburec, který je nyní pracovníkem firmy Advacam.

Kosmický přehled týdne:

Tento týden byl ve znamení posledních příprav na start komerční mise Axiom-2, která využije pilotovanou loď Crew Dragon Freedom a už dnes zamíří k Mezinárodní kosmické stanici. Start je plánován na 23:37 SELČ a my vám jej zprostředkujeme Živě a česky. Ve čtvrtek byla raketa Falcon 9 s lodí vyvezena na rampu 39A na Floridě, vztyčena a následně proběhl úspěšný statický zážeh. V pátek proběhla generální zkouška nácviku na start, kdy posádka absolvovala všechny procedury tak, jak budou probíhat v den startu – včetně převozu k rampě a usednutí do lodi. Na palubě této dvanáctidenní mise (deset dní na ISS) poletí čtyři lidé. Velitelkou je bývalá astronautka NASA Peggy Whitson, pilot je John Shoffner, americký podnikatel a automobilový závodník. Čtveřici doplňují dva členové ze Saudské Arábie. Předně biomedička Rayyanah Barnawi, která se bude na palubě věnovat výzkumu kmenových buněk se zaměřením na rakovinu prsu. Sekundovat jí bude saudskoarabský kolega Ali AlQarni, který je pilotem letectva.

Na základně Boca Chica, kde SpaceX testuje systém Super Heavy Starship, běží překotné práce na úpravě startovní rampy. Ta dostala při prvním startu Super Heavy Starship dost zabrat a její oprava se zdála během na dlouhou trať. SpaceX však začala s instalací rozměrných ocelových zařízení, která mají v době startu přivádět pod startovní stolec velké množství vody. I tentokrát nebude součástí rampy příkop na odvod spalin – v místním podloží by bylo velmi komplikované jej vybudovat, ale pod rampou bude plochá ocelová deska. Ta bude během startu chlazena zmíněnou vodou přiváděnou rozměrnými trubkami, které napovídají, že se bude jednat o skutečně velké objemy vody. Uvidíme, zda tento způsob ochrany rampy bude dostatečný. Ke snímku z výstavby přidáváme i neoficiální render, který vznikl na základě snímků ze současné stavby. Autorem je popularizátor a grafik Ryan Hansen.

Přehled z Kosmonautixu:

Jako vždy najdete v aktuálním Kosmotýdeníku také přehled všech článků, které vyšly na webu Kosmonautix v uplynulém týdnu. Tentokrát jsme týden načali novým dílem Vesmírné techniky, která se zabývala kontrakty na výrobu Hubbleova teleskopu. V seriálu Z Indie do kosmu jsme se podívali na počátek indických projektů pro pilotované lety. Další důležitý krok má za sebou příprava druhého letu programu Artemis, který se stane také prvním pilotovaným letem. Evropský servisní modul prošel akustickými testy. Již 23. díl seriálu mapujícího příběh programu Vostok vyšel v úterý a zabýval se letem označeným jako Vostok-3 a Vostok-4. Do Indie jsme se v tomto týdnu vypravili ještě jednou, když jsme vám přinesli zprávu, že byly zahájeny testy motoru pro novou indickou rodinu raket. Nepřišli jste ani o pravidelný měsíční přehled aktuálního stavu přípravy projektu stanice Gateway. Společnost Rocket Lab oznámila, že dokončila a odeslala vlastní vyvinutý kosmický tahač Photon pro Varda Space Industries, společnost zabývající se výrobou ve vesmíru a hypersonickou návratovou logistikou. Dalekohled Jamese Webba se zaměřil na studium komety pohybující se v hlavním pásu planetek. Živě a česky jste mohli vidět start rakety Falcon 9 s další várkou družic konstelace Starlink. Kosmický dalekohled Planck se zabýval záhadou chladné skvrny. Kosmické agentury vysílají do kosmického prostoru řadu teleskopů a sond, které nabízí pohled zblízka na objekty Sluneční soustavy tak, jak jste ještě neviděli. Do kosmického programu Artemis se zapojí další dodavatel pilotovaných lunárních landerů. Tentokrát byly vybrány společnosti vedené firmou Blue Origin, které dodají lander pro misi Artemis V. A jak jsme týden začali, tak jej i končíme – novým dílem pořadu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Pro misi Artemis V byl vybrán lunární lander! NASA se podařilo vybrat druhého dodavatele, který je zastřešen firmou Blue Origin. Agentura tak v rámci programu Artemis může počítat se dvěma systémy dopravy posádek na povrch Měsíce a průběžně si objednávat jednotlivé landery dle potřeby. Na snímku níže vidíme jak první vybraný lander Starship od SpaceX i lander od Blue Origin.

Video týdne:

O vodou chlazeném ocelovém plátu pod rampou pro Super Heavy Starship se mluví pár týdnů a SpaceX už testovala zmenšené zařízení na testovacím stanovišti pro motory Raptor.

Raptor test firing into a water cooled steel plate 🔥 pic.twitter.com/oXUp5PGqbf

— SpaceX (@SpaceX) May 19, 2023

Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://space.skyrocket.de/
https://advacam.com/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/SpaceX/status/1660003426070323200/photo/1
https://twitter.com/SpaceX/status/1659708287514968064
https://twitter.com/RyanHansenSpace/status/1659094354282049536/photo/1
https://scontent.fprg4-1.fna.fbcdn.net/…646EE0F9
https://scontent.fprg4-1.fna.fbcdn.net/…646DA075
https://pbs.twimg.com/media/FwY5G5uX0AcyDr3?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Fwh3jPGaMAIGw6M?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Fwh3jPNaMAEGNDh?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Fwh3pEgaAAAZkwt?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FwmEMDyaMAAavC5?format=jpg&name=4096×4096
Fotografie od Martina Tyburce