Další týden je za námi a před vámi je nyní připraveno nejnovější vydání aktuálního přehledu těch nejzajímavějších zpráv, které přinesla kosmonautika v právě uplynulém týdnu. Tentokrát se v hlavním tématu podíváme na výběr nového vedoucího oddílu amerických astronautů, kterým se stal Joe Acaba a kterého čeká výběr posádek misí Artemis. V dalších tématech se zaměříme na výběr nového místa pro přistání landeru Peregrine, který se chystá na Měsíc, anebo na přípravu prvního letošního startu ruské rakety Proton-M. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

NASA má nového šéfa astronautů

Na pozici šéfa oddílu amerických astronautů proběhla změna. V době, kdy se připravují první pilotované výpravy mise Artemis a nezadržitelně se blíží i první přistání na Měsíci po více jak půl století, je toto zpráva celkem zajímavá. Novým vedoucím oddílu se stal zkušený americký astronaut a pedagog Joe Acaba. Nahradil tak Gregora Wisemana, který byl na této pozici od roku 2020, respektive Andrewa Feustela, který oddíl dočasně vedl od listopadu 2022. „Gratuluji Joe Acabovi ke jmenování novým šéfem kanceláře astronautů!“ uvedl administrátor NASA Bill Nelson v prohlášení zveřejněném ve čtvrtek 2. února. „Joe je zkušený astronaut a osvědčený vůdce a nepochybně bude inspirovat další generaci astronautů NASA.“

Joe Acaba byl v kosmickém prostoru celkem třikrát, z čehož dva jeho pobyty byly v rámci dlouhodobých expedic na Mezinárodní kosmické stanici. Acaba bude jako nový vedoucí zodpovědný za výběr astronautů pro budoucí mise, včetně komerčních letů na Mezinárodní kosmickou stanici a misí Artemis k Měsíci. Očekává se, že NASA brzy jmenuje posádku mise Artemis 2 – první astronauty, kteří poletí k Měsíci od ukončení programu Apollo v roce 1972. Posádka by měla být jmenována letos na jaře, aby mohla odstartovat již koncem roku 2024. V závislosti na stavu výběru posádky Artemis 2 se Acaba může podílet na tomto historickém rozhodnutí. Acaba nyní povede 41 aktivních amerických astronautů a 10 kandidátů na astronauty a také bude koordinovat mise a aktivity s dalšími patnácti mezinárodními astronauty z Kanady, Japonska a Spojených arabských emirátů, kteří se připravují v rámci programu NASA pro lety s lidmi do kosmu.

Acaba, který byl vybrán spolu s 19. skupinou astronautů NASA v roce 2004, je geolog, bývalý středoškolský učitel a první osoba portorického původu, která se stala členem sboru astronautů NASA. V kosmickém prostoru strávil celkem 306 dní. V roce 2009 působil jako specialista mise STS-119 raketoplánu Discovery, která vynesla a nainstalovala čtvrtou sadu solárních panelů pro Mezinárodní kosmickou stanici. Dále letěl při dvou misích ruských Sojuzů k ISS v letech 2012 a 2018, kde pak zároveň sloužil jako letový inženýr na expedicích 31/32 a 53/54. Když nebyl v kosmickém prostoru, zapojil se Acaba do pozemních misí ESA CAVES (program, kde se v jeskyních nacvičují aktivity pro pozdější průzkumy těles sluneční soustavy) a působil i na palubě podvodní laboratoře (SEATEST NASA). Působil také jako vedoucí pobočky pro provoz kosmické stanice a ředitel operací ve Hvězdném městečku u Moskvy, kde zajišťoval výcvik posádek v Rusku. „Joe je vynikající vedoucí pracovník, který do úřadu vedoucího astronautů přináší bohaté zkušenosti,“ řekl ředitel letových operací NASA Norm Knight, který výběr provedl. „Při vědomí významu této pozice a bezúhonnosti těch, kteří na ní působili dříve, jsem přesvědčen, že Joe bude vynikajícím šéfem oddílu astronautů, který úspěšně povede naše astronauty vzrušující budoucností.“

Acaba je osmnáctým vedoucím oddílu astronautů NASA, což je pozice, která byla poprvé vytvořena pro astronauta programu Mercury Deke Slaytona a kterou zastával v roce 1962 (titul „šéf astronautů“ nebo „šéf úřadu astronautů“ byl zaveden až koncem roku 1963, kdy tuto funkci převzal Alan Shepard). Acaba je první osobou hispánského původu, která byla do této funkce vybrána. „Náš tým Johnsonova kosmického střediska blahopřeje Joe Acabovi k jeho výběru do funkce šéfa oddílu astronautů. Přejeme mu, aby se mu v této nové a vzrušující vedoucí funkci dařilo,“ uvedla ředitelka Johnsonova kosmického střediska NASA Vanessa Wycheová. „Upřímně děkuji Reidu Wisemanovi za jeho obětavou službu ve vedení oddílu astronautů, neboť splnil obrovský úkol připravit náš sbor astronautů na odvážné mise na Mezinárodní vesmírnou stanici a integrovat jejich odborné znalosti a kosmické vědomosti do vývoje a testování budoucích technologií, softwaru a postupů, díky nimž je cestování do vesmíru pro naše národní průzkumníky bezpečnější, spolehlivější, pohodlnější a dosažitelnější. Zvláštní poděkování patří Drewovi Feustelovi za to, že se po Reidově odchodu ujal vedení našeho sboru astronautů. Oceňuji jeho ochotu zasáhnout a pomoci připravit naše národní astronauty na výzkum kosmu ve prospěch lidstva.“

Kosmický přehled týdne:

Společnost Astrobotic aktualizovala místo plánovaného prvního přistání lunárního landeru Peregrine. Ten by se měl stát prvním nákladem nové rakety Vulcan a vyrazit na její premiérovou misi, která by měla přijít už v prvním kvartálu letošního roku. Původní místo přistání se nacházelo v oblasti Lacus Mortis v severovýchodním kvadrantu měsíčního přísluní a bylo vybráno společností Astrobotic tak, aby vyhovovalo výkonu a bezpečnosti lunárního modulu a také dle preferencí společnosti Astrobotic.  S tím, jak aktivity NASA v rámci programu Artemis a CLPS dozrávaly, však bylo zřejmé, že by agentura mohla zvýšit vědeckou hodnotu připraveného nákladu pro tuto misi, pokud by bylo vybráno jiné místo. Vědecké a technologické přístroje plánované pro tuto dodávku na Měsíc, představují pro vědce z NASA cennou příležitost, která podnítila diskuzi o změně místa přistání. A to konkrétně na starobylý lávový proud, geologickou záhadu na severovýchodní hranici Oceanus Procellarum neboli Oceánu bouří. Předpokládá se, že zdejší vysoké Dómy byly vytvořeny málo viskózním magmatem bohatým na oxid křemičitý se složením podobným žule. Na Zemi potřebují podobné útvary ke svému vzniku značný obsah vody a deskovou tektoniku, ty ale na Měsíci nejsou a tak si vědci kladou otázku, jak tyto dómy vznikly a jak se v průběhu času vyvíjely. Vzhledem k výběru experimentu Lunar-VISE (Lunar Vulkan Imaging and Spectroscopy Explorer), sady přístrojů, která bude v roce 2026 zkoumat původ a složení Gruithuisenových dómů při jiné samostatné dodávce programu CLPS, poskytne tato první mise doplňující a smysluplná data právě pro Lunar-VISE. Nové místo navíc zásadně nezvyšuje riziko nevhodných podmínek přistání pro samotný Peregrine.

5. února v 10:12 SEČ proběhl start ruské rakety Proton-M z kosmodromu Bajkonur, při kterém byla vynesena meteorologická družice Elektro-L. Níže jsou dva snímky z vývozu na rampu, který proběhl v tomto týdnu.

Proton-M launches Elektro-L weather satellite from Site 81/24 at the Baikonur Cosmodrome.

Overview:https://t.co/cO0Xm6jog2

Livestream:https://t.co/oLzyXE3NWd pic.twitter.com/LitMEVBXnW

— Chris Bergin – NSF (@NASASpaceflight) February 5, 2023

Přehled z Kosmoanutixu:

V této rubrice již tradičně naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Ukáže vám tak témata, kterým jsme se již věnovali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Poněkud netradičně jsme začali oceánskou lodí, která však úzce souvisí s kosmonautikou a navíc je moderní a doslova high-tech. V Evropě se připravuje robotické rameno, které zajistí předání vzorků z Marsu do návratového kontejneru. V úterý vyšel další díl seriálu, který mapuje historii prvního pilotovaného programu lidstva s názvem Vostok. Živě a česky jste s námi mohli sledovat start rakety Falcon 9, která vynášela další várku družic konstelace Starlink. Na svůj první start se již jistě chystá nová americká raketa Vulcan společnosti ULA, která bude využívat metanové motory BE-4. Podívali jsme se na album fotografií z její přípravy. Na začátku února jsme pro vás připravili další díl pravidelného měsíčního video seriálu shrnujícího události kosmonautiky. Další Živě a česky komentovaný start sledoval start rakety Falcon 9 opět s družicemi Starlink. Poprvé jsme však nasadili novou grafiku. Americká sonda Lucy putuje kosmickým prostorem už déle než rok a nyní ji čeká návštěva prvního objektu. Z Mezinárodního segmentu ISS byl proveden výstup do volného prostoru, při kterém se stanice připravovala na instalaci nových panelů iROSA. Na hranicích Alabamy a Tennessee už padesát let stojí raketa Saturn IB, která se však dnes nachází ve velmi špatném technickém stavu. Jaká bude její budoucnost? RDRE je zkratka pro projekt inovativního motoru, který by mohl posunout možnosti klasických raketových motorů. Blíže jsme se také podívali na to, co revolučního přináší dalekohled Jamese Webba a na co se těšit při jeho provozu. V sobotu jsme vydali i další díl seriálu Vesmírná technika, který uzavřel minisérii věnovanou ruským motorům RD-170 a 171.

Snímek týdne:

Začalo sestavování první letuschopné rakety Vulcan společnosti ULA, která má nahradit rakety rodin Delta a Atlas V. Nosič, který budou pohánět na prvním stupni metanové motory BE-4 společnosti Blue Origin, bude doplněn horním stupněm Centaur V. První let má vynést lunární lander Peregrine.

Video týdne:

Tim Dodd, známý jako Everyday Astronaut, natočil hodinové video, které provází zkušebními a výrobními zařízeními zajímavé firmy Stoke Space, která by ráda uskutečnila smělý plán na znovupoužitelný nosič, který se bude moci vracet z oběžné dráhy díky motorům integrovaným po obvodu tepelného štítu. Video je anglicky.

Zdroje informací:
https://www.space.com/
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/joe_acaba_0.jpg
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/UXePADseskefGnikhg4ujH-970-80.jpg.webp
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/52658790654/in/dateposted/
https://blogs.nasa.gov/…/2022/12/content_nac_roi_gruithsnlob_e362n3197_20m_recrop.png
https://pbs.twimg.com/media/FoBX1dyXgAA6ZoI?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/FoBX1FbWIAEOlKD?format=jpg&name=900×900