Dalších sedm dní uplynulo a přineslo celou řadu zajímavých událostí kosmonautiky, které vám již tradičně představí aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se podrobněji podíváme na poslední start rakety Electron. Vynesená družice je totiž výjimečným pomocníkem při sčítání a sledování zvířat. V dalších tématech se podíváme na závěrečné dějství landeru InSight, anebo aktuální posádku Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Electron vynesl družici pro sledování (nejen) zvířat

V pátek odstartovala z novozélandského kosmodromu Mahia raketa Electron společnosti Rocket Lab, která na své palubě nesla družici GAzelle. Na palubě družice pak byl přístroj Argos, který se připojil k dlouhé řadě stejně zaměřených přístrojů, které jsou jedinečné v tom, že zachytávají slabé a velmi krátké radiové vysílání. Jak to souvisí se sledováním zvířat? Velmi!

Pro společnost Rocket Lab to byl letošní osmý start jejich nosiče Electron. Tímto startem byl tedy stanoven nový rekord v počtu startů během jednoho roku. Do konce roku by pak společnost chtěla startovat ještě dvakrát, takže letošní rekordní kadence startů může ještě narůst.

Náklad, který raketa vynesla, byla komerční družice GAzelle společnosti General Atomics, na které však spolupracoval jak americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), tak i francouzská vládní agentura CNES. Vynesení přístroje Argos totiž navazuje na řadu družic a přístrojů stejného jména, které jsou na oběžnou dráhu vynášeny od roku 1978. Cílem těchto přístrojů je zachytávat velmi slabé signály z vysílačů, které na svých tělech nesou různá zvířata. Konstelace Argos je navíc unikátní v tom, že má globální pokrytí a dají se s ní sledovat velké přesuny zvířat po celém světě. Hlavně však přináší službu, která by jinak nebyla možná. Zaměření slabého signálu malého vysílače někde uprostřed oceánu, či pralesa není nic jednoduchého. A zdaleka neslouží jen tomuto účelu. „Tímto startem bude systém Argos vylepšen a rozšířen, což bude přínosem pro všechny současné i budoucí uživatele na celém světě,“ řekl Elsayed Talaat, ředitel kanceláře projektů, plánování a analýz družicové divize NOAA. „V současné době využívá systém Argos několik tisíc individuálních uživatelů nebo programů ke sledování více než 13 000 objektů, především pro sledování volně žijících živočichů.“

Přístroje Argos sbírají slabé rádiové signály vysílané malými vysílači na zvířatech, meteorologických bójích a vzdálených vědeckých stanicích po celém světě a umožňují výzkumníkům přístup k údajům o životním prostředí, jako je tlak a teplota vzduchu a teplota mořské hladiny. Vědci rovněž využívají družice Argos ke sledování migračních vzorců volně žijících živočichů.

Systém Argos 4 vynesený na družici GAzelle má rozšířený frekvenční rozsah, což mu umožňuje přijímat signály z vysílačů s ještě nižším výkonem. „Díky schopnosti zachytit velmi slabé signály z miniaturních vysílačů bude Argos 4 schopen sledovat například velké migrace ptáků nebo různých druhů zvířat,“ uvedla Sophie Coutin-Faye, vedoucí projektové kanceláře Argos ve francouzské kosmické agentuře CNES, která dodala přístroj Argos 4. „Tato vylepšení a rozšířené pokrytí, které zajistí nadcházející starty, usnadní současným i novým uživatelům sběr většího množství dat z mnohem většího počtu majáků po celém světě a navíc budou data dostávat prakticky online,“ řekla Coutin-Faye.

Systém Argos funguje na základě měření Dopplerova posunu rádiových signálů, což vědcům umožňuje lokalizovat vysílač – například připojený k opeřenci, mořské želvě nebo mořskému savci – bez nutnosti určení polohy pomocí GPS. Využití je však značně širší. „Platformy Argos zahrnují také širokou škálu meteorologických a oceánografických aplikací, od unášených bójí přes profilovací plováky až po vzdálené meteorologické stanice. Data z těchto celosvětových platforem jsou poskytována globálnímu telekomunikačnímu systému světových meteorologických organizací pro použití v modelech předpovědí počasí a oceánů,“ řekl Talaat.

„Systém Argos je jedinečný,“ řekla Melinda Holland, předsedkyně Argos Alliance a generální ředitelka společnosti Wildlife Computers, která je hlavním dodavatelem telemetrických přístrojů Argos pro studium mořských živočichů. „Žádný jiný družicový systém nemá stejné globální pokrytí. Žádný jiný není schopen podporovat velmi malé vysílače s nízkou spotřebou energie a s přenosy trvajícími méně než jednu sekundu,“ řekla Holland. „Díky tomu je systém Argos jediným v současnosti dostupným družicovým systémem vhodným pro krátce se vynořující mořské živočichy, jako jsou velryby, tuleni a mořské želvy.“

Dalším krokem v programu Argos bude vypuštění konstelace 25 nanosatů s přijímači Argos v letech 2023 a 2024. Těchto 25 malých družic bude vypuštěno při pěti vyhrazených startech společnosti Rocket Lab. Družice GAzelle společnosti General Atomics nese také přístroj pro monitorování radiace.

Kosmický přehled týdne:

Dnes v 01:43 SELČ odstartovala čínská raketa CZ-2D a vynesla vědeckou družici ASO-S (Advanced Space-Based Solar Observatory) s rozsáhlým vědeckým vybavením určeným ke studiu Slunce. Podrobnější informace přinesl Michal Vácalvík na fóru.

Po startu lodi Crew Dragon s posádkou mise Crew-5 se na oběžné dráze nacházelo najednou 14 lidí. To samo o sobě rekordní není, ale vůbec poprvé se na oběžné dráze nacházelo hned 5 žen. Krom posádky Mezinárodní kosmické stanice a zmíněné lodi Crew Dragon, je posádka také na palubě čínské kosmické stanice Tiangong. Po příletu lodi Crew Dragon se i posádka ISS rozrostla na úctyhodných 11 členů a z toho byly hned 4 ženy. Tento vyšší počet bude na stanici až do odletu mise Crew-4, který by měl proběhnout na konci příštího týdne. Níže naleznete jednak tabulku všech lidí aktuálně přítomných v kosmickém prostoru a níže pak i fotku posádky stanice, která vznikla po uvítání posádky Crew-5.

Lander InSight na Marsu bojuje s nedostatkem energie. Sonda poháněná solárními panely dostává stále méně energie kvůli narůstající vrstvě prachu na těchto panelech. Vše navíc nyní komplikuje probíhající prašná bouře, která dostává do atmosféry prach, který brání průchodu slunečních paprsků k sondě. Na počátku října tak klesla generovaná energie ze 425 watt-hodin na marťanský den (neboli sol) na pouhých 275 watt-hodin na sol. To sebou nese problémy se zásobováním vědeckých přístrojů. Seismometr SEIS donedávna fungoval jednou za dva dny. Tedy 24 hodin ze 48 hodin. Tým však musel nyní přistoupit k jeho vypnutí na čtrnáct dní a doufá, že až se prach trochu usadí, že jej bude moci zase aktivovat. Již dříve bylo avizováno, že mise InSight vzhledem k aktuálnímu zaprášení panelů skončí někdy v říjnu letošního roku. Tentokrát je odhad konce mezi koncem letošního října a lednem 2023. InSight každopádně již několikrát překonala plánovanou životnost a splnila většinu svých vědeckých úkolů. Cenná jsou zejména měření seismometru SEIS, který zaznamenal i několik silnějších otřesů a poskytl také dlouhodobé měření aktivity nitra Marsu.

Dnes v 01:05 SELČ úspěšně odstartovala raketa Falcon 9  dvojicí telekomunikačních družic Intelsat Galaxy. Díky tomu, že start probíhal za soumraku, naskytly se během přenosu opravdu povedené záběry a to včetně úspěšného a v záznamu nepřerušeného přistání prvního stupně na plovoucí plošině. Start si můžete připomenout v záznamu Živě a česky komentovaného přenosu.

Přehled z Kosmonautixu:

Jako každý týden naleznete i dnes v této rubrice přehled všech témat, kterým jsme se věnovali v rámci článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Tento týden jsme netradičně načali dalším dílem Vesmírné techniky, která se zabývala vaky na vzorky z programu Apollo. Ohlédli jsme se také zpět za dnes již naprosto legendárními raketoplány. Dále jsme se věnovali přípravě startu pilotované kosmické lodi Crew Dragon, která vzala čtyřčlennou posádku Crew-5 k Mezinárodní kosmické stanici. V devátém dílu nepravidelného seriálu Zkoumáme Mars s Vytrvalostí jsme se ohlédli za aktuálními událostmi vozítka Perseverance a vrtulníčku Ingenuity. Živě a česky jste mohli sledovat start rakety Falcon 9, která vynášela další várku družic konstelace Starlink. Zajímavé události přináší i program Artemis a v dalším souhrnu jsme sledovali aktuální události kolem dvou připravovaných misí Artemis I a II. Ve středu pak přišel úspěšný start rakety Falcon 9 s lodí Crew Dragon. Čtyřčlenná posádka byla zajímavá i tím, že na palubě americké komerční pilotované lodi poprvé zasedl někdo z Ruska. Ani kosmické teleskopy nezahálí. Podívali jsme se na společně nafocené objekty dalekohledem Jamese Webba a dalekohledem Chandra. Živě a česky jsme taktéž sledovali přílet lodi Crew Dragon k Mezinárodní kosmické stanici. Tu noc pak byl v plánu ještě přenos ze startu Falconu 9, nicméně ten byl před startem zrušen. Fanoušci kosmonautiky jsou jistě nadšení, že se letos dočkáme konečně startu Falconu Heavy, který se aktuálně začal skládat na Floridě. Ani druhý pokus o start Falconu 9 s telekomunikační družicí Intelsat Galaxy nakonec nevyšel. Raketa Ariane 6 se pomalu chystá na první start a k tomu ji přibližují i aktuální testy jejího horního stupně. A jak jsme týden začali, tak jej i končíme: Další díl pořadu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Evropská astronautka Samantha Cristoforetti, která se stala první evropskou astronautkou, která velela expedici na kosmické stanici, vyfotografovala z kosmického prostoru Prahu. Snímek vznikl jako podpora tento týden probíhajícího European Space Week 2022.

Video týdne:

Ve videu týdne si připomeneme přivítání posádky Crew-5 po úspěšném připojení jejich Crew Dragonu. Za povšimnutí stojí vlasy dámského osazenstva, zejména Rusky Kikiny.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/10/20221007rl31patch.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/10/20221007gazelle.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/10/20221007gazelle2.webp
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/10/20221007rl31launch1.jpg
https://twitter.com/AstroSamantha/status/1577335276225142785/photo/1
https://pbs.twimg.com/media/FePP050WIAEhX0k?format=jpg&name=medium
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/dUAeSqKnT7FarDRpPDn1kfw3CNVo0nA&oe=63479436
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/W9U0VH4O4VNq1FAWx0YVvX1PjZTKlg&oe=6347221E
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia25412-1041.jpg