Již dnes v noci nás čekají hned dva komentované starty. Tím prvním a pravděpodobně zajímavějším, je start rakety Delta IV Heavy na utajenou misi NROL-91. Obecně platí pravidlo, že o utajených misích je veřejnosti známo jen pár informací. To ale neplatí u této mise. I když se nejedná o oficiálně potvrzené informace, máme od důvěryhodných zdrojů určité odhady, co by se mohlo skrývat pod aerodynamickým krytem. V tomto případě by pravděpodobně měla být na oběžnou dráhu vynesena družice řady KH-11, konkrétně KH-11 Kennen 19. Družice řady KH-11 jsou náhradou za vysloužilé družice řady KH-8 a KH-9. KH-11 Kennen 19 je špionážní družice, která využívá elektro-optické digitální zobrazování. Je vybavena zrcadlem o průměru 2,4 metru a je schopna dosáhnout teoretického rozlišení až 15 centimetrů. Kvůli vlivům atmosféry bude ale konečné rozlišení horší. Zajímavé je, že družice řady KH-11 nekomunikují přímo s pozemními stanicemi, ale data přenáší přes družice Quasar anebo Satellite Data System.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/
A jelikož raketa Delta IV Heavy nestartuje moc často, podíváme se na pár informací o této raketě. Raketu Delta IV Heavy vyrábí a provozuje společnost United Launch Alliance a cena za start této rakety se pohybuje v rozmezí od 350 – 440 milionů dolarů. Raketa se skládá z centrálního stupně, dvou pomocných stupňů po stranách a druhého stupně, který se ve své upravené variantě používá i na raketě SLS Block I. Na výšku raketa měří 72 metrů, na šířku 15 metrů, přičemž průměr centrálního stupně je 5 metrů. Hmotnost natankované rakety je 733 tun. Jako palivo se využívá kapalný vodík a jako okysličovadlo kapalný kyslík. Na centrálním stupni, stejně jako na obou pomocných, najdeme jeden motor RS-68A, přičemž každý produkuje tah až 320 tun. Co se týče nosnosti, tak Delta IV Heavy dokáže na nízkou oběžnou dráhu vynést až 28 790 kilogramů. Tento start bude také úplně posledním startem Delta IV Heavy z Kalifornie. Její další dva lety proběhnou z Floridy a potom bude Delta IV Heavy vyřazena z provozu.
Závěrečný přehled:
- Místo startu: Rampa SLC-6, Vandenbergova letecká základna, Kalifornie
- Čas startu: 24. září 23:53 SELČ
- Raketa: Delta IV Heavy
- Náklad: Utajená družice pro úřad NRO (pravděpodobně KH-11 Kennen 19)
- Hmotnost nákladu: Neznámá (mezi 13 500 – 17 000 kilogramy)
- Cílová oběžná dráha: Pravděpodobně nízká oběžná dráha s neznámou výškou a sklonem kolem 74° vůči rovníku.
Náš přenos ze startu spustíme zhruba ve 23:35 našeho času. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Start Delta IV Heavy ale není jediný start, který se tuto noc uskuteční. Zhruba o hodinu a třičtvrtě později by měl z rampy SLC-40 na Floridě odstartovat Falcon 9 s dvaapadesáti družicemi Starlink. Ty budou vyneseny do čtvrté orbitální slupky konstelace, která by měla po dokončení čítat 1 584 družic. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň s označením B1073, který má za sebou pouze tři starty. O přistání se stupeň pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas. Ta bude čekat 645 kilometrů od místa startu.
Závěrečný přehled:
- Místo startu: Rampa SLC-40, Mys Canaveral, Florida
- Čas startu: 24. září 01:32:10 SELČ
- Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1073)
- Náklad: 52 družic Starlink
- Hmotnost nákladu: 15 340 kilogramů
- Cílová oběžná dráha: Nízká oběžná dráha s výškou 540 kilometrů a sklonem 53,2° vůči rovníku.
- První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině ASOG, která bude čekat zhruba 645 kilometrů od místa startu.
Náš přenos ze startu spustíme zhruba v 01:15 našeho času. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Zdroje informací:
https://everydayastronaut.com/
https://www.ulalaunch.com/
https://space.skyrocket.de/
https://en.wikipedia.org/
https://www.elonx.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.dmitryshulgin.com/wp-content/uploads/2016/06/NROL-37.jpg
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/51143502370/
Právě čtu, že dalekohledy KH-11 se vypouštějí od roku 1976. Mají ty současné ještě něco společného s těmi prvními? Kolik jich vlastně teď létá?
Základ zůstává, elektronika se modernizuje. To platí u všech systémů. Bližší info o vypuštěných družicích z tohoto programu najdete zde.
Ta paralela s HST mě taky napadla
Dobry den, diky za skvelou praci. Kosmonautix je prima partak na dojizdeni vlakem do prace. Jen kdyz nezvladnu primy prenos, sledovani zaznamu uz za me neni pouzitelne. Osm preruseni reklamou v pulhodinovem videu pro me uz naprosto znemoznuje uzit si tyto (jinak) epicke udalosti. Drzim palce v dalsi praci.
Chápu. V takovém případě Vám mohu doporučit jen dvě řešení. Buďto zkuste Adblock, případně režim Premium. Za 129 Kč měsíčně pak na Mall.TV nejsou žádné reklamy.
Mě napadá, proč tu snímkovací družic nevynese Falcon 9.
Ty Starlinky vážej 15 tun, což je cca. podobná hmotnost jako ta snímkovací družice. Bylo by to levnější.
Rozdílů je hned několik.
1) Starlinky sice váží jen kolem 15 tun, ale KH-11 může podle některých údajů vážit až 17 tun.
2) Ty patnáctitunové porce Starlinků se doručují na dráhu se sklonem okolo 53°. Tady se letělo na dráhu se klonem 74°, takže nosnost rakety poklesne.
3) Starlinky bývají doručovány na dráhu ve výšce okolo 300 km, tady se letělo na dráhu ve výšce cca 410 km.
Ano, na všechny tři body se dá odpovědět, že by stačilo nezachraňovat první stupeň a raketa by měla větší nosnost. To je pravda, ale i tak jsou tu další otázky.
4) Neznáme velikost vynášeného nákladu – možná by se do krytu F9 vůbec nevešel.
5) Nevíme, zda na palubě nebylo ještě něco dalšího. U startů pro NRO je potřeba vždy počítat se všemi možnostmi.
OK
Napadá mě eště Falcon Heavy…
teda hlavně kvůli ceně, vynesení raketou Delta IV Heavy – je drahé.
FH nemá v Kalifornii připravenou infrastrukturu.
Tak se družice přesune na Floridu.
:-), ano, to by opravdu problém nebyl, ale takhle jsem to nemyslel. Každý kosmodrom má jen určité střelecké sektory. Jde o výseče azimutů, které může raketa po startu využít. Nejsem si jistý, zda by z Floridy šlo letět na dráhu se sklonem 74°.
OK, rozumím.
Děkuji
Není zač.
Družice, speciálně takto složité se dělají na konkrétní nosič a jeho charakteristiky.
Jasně, jde o nosnost, dále také o konkrétní dráhu, na kterou letí, o rozměry nákladu, vertikální integraci a v neposlední řadě letové charakteristiky, tj míru vibrací, maximální dosažené přetížení a míru akustického hluku.
KH-11 je takový Hubble otočený jen dolu místo nahoru, (ostatně HST vychází tak trochu z KH-11), je to družice, která se vyrábí několik let a s ohledem na nosič.
jinak první satelit KH-11 v roce 1976 vynesla raketa Titan III(23)D (5 startů), další pak Titan 34D (4 starty)
další kousky pak Titan IV 404A/B (verze A 3 kousky a verze B 2 kousky)
a včerejší start byl celkově 4 s KH-11 na Delta4Heavy..
Všechno jsou to rakety, které umí dopravit pěkně těžkou družici na polární dráhu…