Další týden je za námi a v kosmonautice se toho tentokrát dělo opravdu hodně. Ačkoli největší zážitek nám snad přinese až týden další, i v tomto se je nač těšit. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát určení plánu startu prvního pilotovaného Starlineru a zpráva o tom, jaké chyby se udály během zkušební nepilotované mise této lodi. Podíváme se také na Boca Chica či na stavbu modulů pro komerční stanici Axiom. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kdy odstartuje pilotovaný Starliner?

NASA a Boeing v týdnu uspořádaly konferenci, během které oznámily datum, kdy by měla vůbec poprvé odstartovat loď Starliner s posádkou na palubě. Před nepilotovaným opakovaným testem OFT-2 se mluvilo o startu v prosinci letošního roku, nicméně nyní i kvůli vyřešení některých drobných problémů, bylo stanoveno, že start se uskuteční nejdříve v únoru roku 2023. Ačkoli mise OFT-2 dopadla dobře, alespoň dle slov zástupců agentury a firmy, budou třeba ještě drobné úpravy, které start oddálily. Pojďme se na to podívat blíže.

Mise OFT-2 – tedy druhá nepilotovaná mise a první, která úspěšně doletěla ke stanici, odstartovala 19. května letošního roku. Loď se připojila ke stanici 20. května, poté se odpojila a 25. května se vrátila na Zemi, kde přistála na padácích v Novém Mexiku. Šlo o druhou zkušební nepilotovanou misi poté, co ta první v prosinci 2019 skončila předčasným přistáním a loď nezvládla doletět ke stanici. Podle Marka Nappiho, viceprezidenta společnosti Boeing a manažera programu Starliner, byla druhá demonstrační mise bez posádky „velmi úspěšná“.

Vyskytly se však některé dílčí problémy, které se nyní řeší. Po dodatečném přezkoumání výsledků mise OFT-2 se úředníci rozhodli provést na kosmické lodi před letovým testem s posádkou (CFT-1) některé drobné změny. „Podívali jsme se na všechny systémy a oblasti, na kterých bylo třeba ještě trochu zapracovat, a aktualizovali jsme plán, což nás posunulo asi o měsíc nebo pět týdnů dále,“ řekl Nappi. „Věděli jsme, že se z letu (OFT-2) něco dozvíme a že pravděpodobně bude třeba provést nějaké změny, ale řekl bych, že jde jen o doladění, aby systém fungoval lépe a více odpovídal naším cílům,“ řekl Nappi.

O jaké aktualizace jde? Inženýři společnosti Boeing ve spolupráci s NASA identifikovali čtyři oblasti, ve kterých je třeba provést „minimální“ změny na kosmické lodi. Jedna z těchto oblastí se týká trysek pro orbitální manévrování a řízení polohy kosmické lodi (OMAC). Dva z 20 motorů OMAC na misi OFT-2 se předčasně vypnuly během zážehu kosmické lodi na dráze těsně po oddělení od stupně Centaur rakety Altas V. Ostatní motory tento problém vykompenzovaly bez výraznějších dopadů na zbytek letu.

Nappi uvedl, že vyšetřovatelé zjistili, že problém s motory OMAC pravděpodobně způsobily úlomky v pohonném systému. Technici proto zkontrolovali kosmickou loď pro misi CFT-1 a její nový servisní modul, aby se ujistili, že její pohonný systém neobsahuje žádné podobné částice. Tento pohonný systém se nachází v servisním modulu lodi, který je pro každý let vyráběn znovu. Technici na Zemi proto neměli k dispozici ten z mise OFT-2, jelikož shořel v atmosféře.

Další problém nastal během setkání kosmické lodi Starliner se stanicí, kdy také přestalo fungovat několik menších trysek systému řízení orientace – neboli RCS. Nappi uvedl, že nejpravděpodobnější příčinou tohoto problému byly „nízké vstupní tlaky a určitá dynamika tlaku v rozdělovači, která zpožďovala reakce čidel“. Tento problém lze vyřešit zavedením “velmi malé úpravy“, která upraví nastavení časování a tolerance v pohonném systému, řekl Nappi.

U třetí oblastí, v rámci které se budou provádět změny, se dostáváme k tepelné regulaci lodi. Boeing odstraní některé nepotřebné filtry z chladicích smyček systému tepelné regulace kosmické lodi. Během mise OFT-2 byly totiž zjištěny vysoké tlaky v čerpadlech. „Zjistili jsme, že to bylo způsobeno omezením průtoku v některých (chladicích) potrubích,“ řekl Nappi. „Zjistili jsme, že v systému jsou některé filtry, u kterých jsme určili, že nejsou dále nutné pro dobré fungování systému. Takže jsme je odstranili, abychom tento problém v budoucnu zmírnili.“

Během závěrečného přiblížení lodi ke kosmické stanici byly aktivní senzory pro setkání VESTA (Vision-based, Electro-Optical Sensor Tracking Assembly). Senzory VESTA přenášejí údaje o poloze a rychlosti přibližování do letového počítače Starlineru, který autonomně navádí kosmickou loď k připojení. Navigační systém pro setkání ovšem vygeneroval během připojovací sekvence OFT-2 více dat, než se očekávalo. Společnost Boeing aktualizuje letový software Starlineru tak, aby se přizpůsobil zvýšenému množství dat, která byla během setkání s kosmickou stanicí posílána do počítače. „Všechny tyto práce jsme přidali do našich harmonogramů a stanovili jsme datum připravenosti ke startu v únorovém termínu,“ řekl Nappi.

Boeing má aktuálně k dispozici dva moduly pro posádku, které bude během naplánovaných misí střídat. Na první zkušební pilotovanou misi poletí ten, který se účastnil částečně neúspěšné mise OFT-1. Druhá loď z mise OFT-2 poletí na první pilotovanou standardní misi, která by měla na stanici doručit čtyřčlennou posádku a zahájit klasickou rotaci v délce půl roku. O startu druhé jmenované mise bude rozhodnuto poté, jak dopadne mise CFT-1. Pak již čeká Starliner naplnění kontraktu s NASA na šest misí s posádkou pro standardní rotaci expedic.

Na misi CFT-1 poletí dvoučlenná posádka ve složení Butch Wilmore, který je veterán amerického námořnictva, zkušební pilot raketoplánu a vyzkoušel si i velení stanici ISS. Ten bude velet misi. Připojí se k němu kolegyně z NASA Sunita Williams, rovněž bývalá zkušební pilotka námořnictva. Astronauti Starlineru stráví na kosmické stanici přibližně osm dní.

Od roku 2020 se o dopravu mezinárodních posádek na stanici stará loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která v rámci smlouvy s NASA létá dvakrát ročně na půlroční mise. Poté, co bude do provozu uveden Starliner, měly by se lodě střídat a každá společnost bude létat pro NASA jednou ročně. I Boeing pokukuje po komerčních misích pro turisty. Společnost dle slov Nappiho hledá možnosti, jak využít potenciál kosmického průmyslu. Nicméně do tohoto vstupuje nosič, kterým je raketa Atlas V a která má již všechny naplánované lety rozebrány a protože využívá ruské motory, nové už nepřibydou. ULA s Boeingem proto uvažují o certifikaci rakety Vulcan pro lety s lidmi. Zazněla také možnost, že by se Boeing podíval po jiném nosiči a to zejména pro turistické lety.

Kosmický přehled týdne:

Na rampě 39B na floridském kosmodromu nadále úspěšně probíhají přípravy na premiérový start nejsilnější rakety současnosti – rakety SLS. Součástí celé mise je také evropský servisní modul ESM, který lodi Orion během celé mise zajistí provozní látky a energii. V sobotu jej naposledy zkontrolovali technici ze společnosti Airbus, kde tyto servisní moduly vznikají. Na fotce níže se vyskytují také s ovečkou Shaun, která je evropským maskotem této mise.

My pro vás samozřejmě připravujeme Živě a česky komentovaný přenos ze startu mise Artemis I. Pouštět ho budeme už dvě hodiny před startem. Sledovat jej můžete zde. Start samotný proběhne nejdříve 29. srpna ve 14:33 SELČ. 

To, co vidíte na fotografii, jsou některé díly dvou právě vyráběných přetlakových modulů pro plánovanou komerční stanici Axiom. Tyto moduly, které vyrábí evropská společnost Thales Alenia, by měly být připojeny k Mezinárodní kosmické stanici a sloužit pro komerční aktivity společnosti Axiom. Později se plánuje odpojení segmentu Axiom, jeho doplnění o další potřebné systémy a vznik samostatné komerční stanice. Každopádně první modul by měl vzlétnout na konci roku 2024.

Další skvělý snímek byl zachycen na Boca Chica, kde SpaceX testuje systém Super Heavy Starship. Nosič Super Heavy byl tento týden dopraven na startovní stůl orbitální rampy, odkud má jeho další cesta již snad vést jen vzhůru. Nosič je osazen 33 motory Raptor 2 a na rampě prodělá řadu testů včetně několika statických zážehů různého počtu motorů. Snímek byl zachycen, když ho zařízení rampy zvedalo na startovní stůl.

Přehled z Kosmonautixu:

Jako každý týden, i tentokrát vás na tomto místě čeká přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Začali jsme pohledem do laboratoří JPL, kde nabírá tempo skládání jednotlivých částí sondy Europa Clipper. Budoucností komunikace napříč kosmickým prostorem je laserová komunikace. Postupnými kroky se nyní pracuje na její implementaci. Evropský astronaut Andreas Mogensen se chystá na svůj návrat do kosmu. Jeho mise nese jméno Huginn. Dalekohled Jamese Webba přinesl další velmi zajímavý snímek. Tentokrát se nový dalekohled zaměřil na planetu Jupiter a ukázal netušené detaily. Živě jsme mohli sledovat přepravu nosiče Super Heavy B7 na startovní rampu. Nosič vybavený 33 motory by zde měl setrvat až do svého startu. Možná nejzásadnější událost letošního roku – start rakety SLS se nezadržitelně blíží a my jsme se podívali na abecedu mise Artemis I. NASA vybrala tři firmy, které se pokusí připravit podrobné návrhy pro budoucí solární panely, které by měly být účinné a použitelné na Měsíci. Z dat sond Mars Express a MRO byla složena nová mapa, která mimo jiné ukazuje distribuci vody na Marsu. NASA a Boeing uspořádaly konferenci, kde oznámily, že první zkušební pilotovaná výprava lodi Starliner CFT-1 proběhne v únoru 2023 a posádka stráví u stanice osm dní. Poslední letošní díl letního seriálu TOP 5 vám představil pět připravovaných lunárních bezpilotních landerů. Poslední pátek v měsíci samozřejmě přinesl nejnovější vydání Pokecu s Kosmonautixem. Nejsilnější světové teleskopy kontrolovaly pozici planetky Dimorphos a data jasně ukázala, že sonda DART míří ke svému cíli velmi dobře. Na závěr týdne vás již tradičně čekal nejnovější díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Dalekohled Jamese Webba a jeho kamera NIRCam pořídila tento skvělý snímek Jupiteru. Snímek je pořízen v infračervené oblasti spektra. Obecně se nejdelší vlnové délky zobrazují červeněji a nejkratší vlnové délky jsou zobrazeny více modře. Na pólech planety jsou i díky tomu krásně vidět vířící polární záře. Podél rovníku planety slabě září prstence. Na levém okraji prstenců se objevuje měsíc jako malá bílá tečka. O něco dále vlevo září další měsíc s drobnými bílými difrakčními paprsky. Zbytek snímku tvoří čerň vesmíru se slabě zářícími bílými galaxiemi v dálce. Snímek s popsanými objekty si můžete prohlédnout zde.

Video týdne:

Podívejte se na povedený sestřih záběrů z čínské stanice Tiangong. Část jich byla pořízena během přeletu zásobovací lodi Tianzhou a také při práci robotického ramena stanice.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/bb_1.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/08/20220825wilmore.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/08/20220825starlinerdocking.jpg
https://blogs.nasa.gov/…/2022/08/JWST_2022-07-27_Jupiter_2color.png
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…630E6890
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…630FE2B2
https://pbs.twimg.com/media/FYp6wp1WQAQh6zg?format=jpg&name=large