SLEDUJEME: Muskova prezentace o Super Heavy Starship

V roce 2016 přednesl Elon Musk prezentaci, na které poprvé oficiálně představil světu systém, na kterém jeho firma dlouhé roky pracovala a který dnes známe jako raketu Super Heavy a kosmickou loď Starship. V roce 2017 následovala další Muskova prezentace, která přinesla aktualizace plánů. V roce 2019 přišla další prezentace, která však byla doposud poslední. Za více než dva roky se SpaceX v tomto programu podařilo dosáhnout významného pokroku, který rámuje především několik úspěšných letových testů (a také několik neúspěšných). Je tedy nejvyšší čas, aby šéf SpaceX opět přišel na pódium a přinesl oficiální informace o aktuálním dění. Nyní se zdá, že by tato prezentace mohla proběhnout v pátek ve 3:00 našeho času. Z celé prezentace pro Vás zajistíme psaný online přenos, který naleznete v tomto článku. Není vyloučeno, že prezentované informace dále zpracujeme ve formě rekapitulačního článku.

Vložené okno psaného přenosu se obnovuje automaticky. Není tedy potřeba aktualizovat stránku. K tomu přikročte teprve až tehdy, pokud by se dlouho neobjevovaly nové aktualizace.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
https://i.ibb.co/fdbysvS/AFCBAB58-F0-AE-4870-90-BA-72-CCC4515-FC6.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

16 komentářů ke článku “SLEDUJEME: Muskova prezentace o Super Heavy Starship”

  1. Josef Somik napsal:

    Tak jsem se chtěl po prezentaci podívat jak dnes vypadá kosmodrom na Boca Chica, ale zjistil jsem že společnost Google odstranila ze svých map všechny snímky této oblasti mladší než z roku 2017. Ještě před rokem jsem koukal na Google Earth a viděl jsem tam stavby i rozestavěné rakety. Proč v Boca Chica společnost Google neposkytuje na mapách aktuální snímky?
    Je to snad přání EM, aby veřejnost (a tudíž i konkurence) nemohla tímto způsobem sledovat, co se tam děje? Předpokládám, že se mezi fanoušky SpaceX tento „problém“ již také diskutoval.

  2. Vladimir Todt napsal:

    1. Rozdíl mezi R1 a R2 je vidět. Ovšem je vidět, že R2 není kompletní. Chybí mu horní potrubí od metanového turbokompresoru a celý vršek motoru s přírubou a gondolou. To jste si snad všichni všimli. Ale i tak je vidět zjednodušení.
    2. Ano, tavení komory. Na vzhledu plamene za tryskou z videa testu R2 je vidět, že to chce ještě poladit – ideálně by v modré části plamene neměly být vidět žádné oranžové problesky, které jsou od materiálu motoru. Ještě to chce poladit, jak jsme se dozvěděli.
    3. Pláč nad neznámými detaily tankování na orbitě apod. U tohoto typu firem se nastíní vzdálenější cíl mlhavěji a hlavně se řeší aktuální detaily s přihlédnutím ke vzdálenějšímu mlhavějšímu milníku (ono je to vlastně manažersky takto všude, kde se uvádí do praxe nové věci nebo ve výzkumu) a pro vzdálenější se řeší později. Tedy nejprve, aby to rychle znovupoužitelně létalo kvůli Starlinku, tam tankování na orbitě není potřeba. Pak se budou posouvat v detailech dále.
    4. Je vidět co mnozí tušíme, že pokud bude mít FAA stále problém, tak SpaceX sbalí v BC svých pět švestek a přesune se na Floridu. Zatím se účastní aktivit v Brownsville v budování místních vztahů i jistě i pro nepřímou podporu rozhodnutí FAA (lobbing přes místní politiky výše).
    5. Kdy bude mít něco porovnatelného BO? Nyní byly debaty ohledně jistých problémů okolo B4, takže kdyby R2 v novější verzi měl tah 2,4 MN, tak aby nakonec neprodávalo R2 pro Vulcan. 😀 I když na to jedno použití by to byla škoda a navíc sami asi nebudou stíhat výrobu R2 ani pro sebe.

  3. Kamil napsal:

    Skvělé.
    Ale orbitální tankování několikrát denně je podle mě mimo orbitální mechaniku. Když budu chtít letět k Měsíci nebo Marsu, tak nejefektivnější je vypustit tankovací stanici na dráhu s minimálním sklonem, čili startovat přímo na východ. Ale další tanker se na stejnou dráhu dostane až za 24 hodin.
    Jak zvýšit frekvenci? Když by se startovalo na dráhu s vyšším sklonem, mohl by tanker startovat 2x denně, jednou na severovýchod a podruhé na jihovýchod, optimálně s rozestupem 90 minut.
    Další možností je mít mnoho tankovacích stanic na drahách s rozestupem třeba 1 hodina, ale asi ne všechny dráhy jsou vhodné k aktuálnímu přeletu k Marsu nebo Měsíci.
    Třetí možnost je startovat z několika kosmodromů vhodně rozmístěných po planetě.
    Další problém je, kde na své dráze se tankovací stanice nachází. Nejlepší čas startu tankeru je v okamžiku, kdy stanice přelétá kosmodrom, +- hodina či dvě, ale to taky znamená, že 80% startů by takto optimálních nebylo a dohonit stanici by trvalo mnoho dnů, ale to by u nepilotovaný ch tankerů nemusel být problém, ovšem představa, že stanici naplní během pár dnů se tím rozplývá.
    Ale už se těším až flotila bude odlétat k Marsu, prý se té chvíli bude říkat Noc dlouhých ohňů.

    • Vojta napsal:

      A nebo postavit kosmodrom těsně u rovníku (respektive využít Kourou). Odtud se dá startovat na 400 km LEO s kadencí 90 minut.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Proč Kourou, když budou k dispozici plovoucí komplexy.

      • Kamil napsal:

        Taky nápad. Zaparkovat Phobos a Deimos na rovníku někde v Indonésii, kde je i hodně plynu a střílet tam čistě jen tankovací lety na několik tankovacích stanic

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Odpovědi na tyhle detaily na prezentaci chybí. Pořád je to hodně pí-ár a jen trochu věcné. Marné, je to takový standard. Viz BO 😉

        Ale kouká se na to a poslouchá se to báječně. Příští 2-3 roky budou pro fanoušky kosmických letů hodně výživné!

    • David R. napsal:

      Pokud jsem dnes dobře slyšel, tak kapacita na LEO v případě tankeru může být až 200 tun. Odpadnou nějaké ty přepážky, výztuže ve špici (která jediná není natlakovaná, takže vyztužení asi potřebuje), tanker může mít i menší bezpečnostní rezervu než loď pro dlouhý let k Marsu, atd., tak tomu číslu věřme. Potřebujeme tedy jen 6 tankerů! Při vhodném sklonu dráhy lze vyslat dva tankery krátce po sobě, např. 90 minut, a za 24 hodin další dva atd. Takže na 6 tankerů jsou třeba 2 dny a 1,5 hod. Čili jde skutečně o „pár dnů“. A samotná loď může letět poslední, takže na orbitě se může zdržet ještě kratší dobu.
      Toto platí pro plné natankování. Plně nataknovaná loď má delta v = 7 km/s. To stačí na cestu k Marsu i zpět (např. kdyby se v případě nějakého maléru nepřistávalo). Pro samotný přelet stačí delta v cca 3 = km/s. Z toho plyne, že pro nákladní loď, která nemusí mít žádnou rezervu paliva, stačí dva tankery (není to lineární). Takže v tomto bych problém neviděl. Mnohem zajímavější bude zpáteční cesta z Marsu, konkrétně návrat do atmosféry výrazně vyšší rychlostí, než kterou vstupoval např. raketoplán. Tepelný štít dostane zabrat. A to už bude mít tou dobou něco za sebou…

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.