Dalších sedm dní je za námi a kosmickými starty i událostmi napěchovaný týden nám nachystal mnoho informací k rekapitulaci. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu zaměříme na náklad, který dovezla zpět nákladní loď Dragon 2 z Mezinárodní kosmické stanice. Dále se podíváme na dva čínské starty, anebo si budete moct prohlédnout parádní fotografii z prvního průletu mise BepiColombo kolem Merkuru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Na Zemi se vrátil nákladní Dragon. Co vezl?

Na konci srpna startovala k Mezinárodní kosmické stanici nákladní soukromá kosmická loď Dragon 2 na zásobovací misi CRS-23. U stanice zůstala loď připojena do 30. září a hned prvního října přistála zpět na Zemi. Náklad, který vezla zpět na Zemi, obsahoval i řadu zajímavých vědeckých položek. Pojďme se na ně nyní podívat podrobněji.

Pro tuto misi byla použita kabina s číslem C208-2, která tímto letem uskutečnila svoji druhou cestu k Mezinárodní kosmické stanici. Na rozdíl od pilotovaných Dragonů se nákladním nepřidělují jména, ale určují se jen dle sériových čísel. Jedná se o loď Dragon 2, tedy vylepšenou nákladní verzi, která začala létat společně s pilotovanými Dragony. Do současné chvíle bylo provedeno celkem osm misí s novým typem lodi Dragon (tedy Crew Dragony i Dragony 2). Čtyři lety byly pilotované a čtyři nepilotované. Předchozí nákladní mise do CRS-20 byly uskutečněny pomocí první nákladní verze Dragon-1.

Aktuální mise začala 29. srpna, kdy na raketě Falcon 9 loď Dragon 2 pro misi CRS-23 vzlétla k ISS. Třicátého srpna se pak Dragon 2 úspěšně připojil k Mezinárodní kosmické stanici, ke které dovezl 2 207 kilogramů nákladu. Mezi vědeckým nákladem byl i první kosmických experiment z Malty. Zkoumal kožní mikrobiom vředů diabetické nohy, které jsou rezistentní proti běžné konvenční léčbě. Ačkoli nákladní Dragony 2 primárně dokují k portu IDA-3, který je lépe dostupný pro robotické rameno, mise CRS-23 zamířila k portu IDA-2. Na rozdíl od jiných misí nebylo v nehermetizovaném nákladním trunku lodi umístěno nic, pro co by musela sahat zmíněná robotická paže. U portu IDA-3 je navíc připojený pilotovaný Crew Dragon.

Krom běžného spotřebního zboží, věcí pro posádku a potravin, přivezl tento Dragon 2 také řadu experimentů, od testování menší robotické paže, přes experimenty, které připravili studenti, až po experiment zaměřený na studium lidské sítnice. Některé z těchto experimentů zůstávají na palubě stanice, ale jiné se nyní vrátily na Zemi. Pojďme se podívat na ty, které loď přivezla.

Jedním z takových experimentů byl ten s názvem Geny v kosmu-8 se zkratkou RSD. Jedná se o poměrně komplikovaný pokus, který zkoumá možnost testování jedné z částí proteinů, které se nazývají amyloidová fibrila. Jedná se o bílkovinu, která se při chorobných stavech ukládá v mezibuněčném prostoru. Akumulace těchto bílkovin je spojena například s rozvojem Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby, či cukrovky druhého typu. Na Zemi se tyto bílkoviny za účasti pozemské gravitace musejí testovat v nějakých nádobách. Vědci potom musí vzít v úvahu i to, jak nádoby ovlivňují výsledek testování. Ve stavu mikrogravitace se však toto dá obejít.

K analýze v prostředí mikrogravitace využívá tento experiment povrchové napětí kapalin. Jednoduše se zmíněné bílkoviny nachází na povrchu kapky kapaliny. Samotná kapka je pak mezi dvěma kovovými prstenci, přičemž se jeden z nich otáčí, aby zajistil promíchání obsahu. Experiment RSD během svého testování na palubě stanice dokázal, že se tyto bílkoviny dají navrženým způsobem analyzovat i v kosmickém prostoru. Nyní se všechny roztoky vrací zpět na Zemi k další analýze. Jejich průzkum má výrazně zlepšit naše chápání fungování zmíněných bílkovin.

Další experiment, který se vrací zpět na Zemi, byl připraven japonskou kosmickou agenturou JAXA a zabývá se atrofováním svalů. Testovalo se, jak různé biologické materiály reagují na stav mikrogravitace a také se zkoumalo přímo svalstvo a procesy, které způsobují jeho atrofování. Testoval se i zrychlený růst svalstva.

Loď Dragon 2 disponuje i mrazicími boxy, které umožňují transport čerstvých vědeckých vzorků zpět na Zemi. Mnoho z nich se vrací právě v těchto mrazácích. Jiné experimenty zase byly analyzovány co nejdříve po přistání tak, aby je příliš neovlivnila pozemská gravitace. Tato schopnost rychlého transportu vzorků do Kennedyho kosmického střediska k okamžité analýze je relativně nová. V Kennedyho kosmickém středisku proběhla rychlá předběžná analýza, aby se později vzorky vydaly do domovských laboratoři, kde proběhne jejich podrobný průzkum.

Toto rychlé vyzvednutí je možné díky tomu, že plavidlo, které se postaralo o vyzvednutí lodi z oceánu, mělo na svém heliportu připravený vrtulník, který okamžitě vyrazil s citlivým vědeckým materiálem do laboratoří k analýze.

Mise Dragon CRS-23 nakonec trvala 32 dní, 19 hodin a 42 minut.

Kosmický přehled týdne:

V pondělí 27. září odstartovaly hned dvě čínské rakety. Jako první startovala v 08:19 SELČ malá raketa na tuhé pohonné látky s označením KZ-1A. Jednalo se o první start této rakety od havárie, která se odehrála minulý rok. Cílem byla polární dráha, kam vynesla malou komerční družici Jilin 1 Gaofen 02D zaměřenou na snímkování Země. Raketu KZ-1A provozuje čínská společnost Expace, dceřiná společnost čínské vládní společnosti CASIC. Právě CASIC pak v prohlášení po úspěšném startu prohlásila, že ve výrobním závodě v čínském Wu-chanu je společnost schopná produkovat až 20 těchto raket ročně.

Druhým čínským startem ve stejném dni byl ten, při kterém v 10:20 SELČ odstartovala raketa CZ-3B a vynesla na geosynchronní dráhu družici Shiyan-10. Pod tímto označením se skrývají technologické družice, které testují nové technologie. Start byl sice úspěšný, ale družice nakonec selhala. Čínská strana nezveřejnila žádné podrobnosti ani k selhání této družice, ani k jejímu původnímu účelu. Družice a druhý stupeň rakety, které letí za sebou jsou nyní na eliptické dráze s nejvyšším bodem ve výšce 40 000 kilometrů.

V sobotu se v centrále SpaceX v Hawthorne pořádala tisková konference se členy první mise, na jejíž palubě nebyl ani jeden profesionální astronaut – Inspiration4, která na tři dny vzlétla na oběžnou dráhu Země. Posádka hovořila se zaměstnanci firmy a od SpaceX dostali jednotliví členové odznak Dragon wings, za to, že se v lodi Crew Dragon proletěli v kosmickém prostoru.

Přehled z Kosmonautixu:

Jako každý týden, i tentokrát na tomto místě naleznete přehled všech článků a témat, kterým jsme se věnovali v uplynulém týdnu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní shrnout. Týden jsme otevřeli zajímavou výzvou NASA pro průmysl. Agentura totiž hledá nástupce pro známý astronautský Astrovan, který dováží posádky na rampu. Do kosmického prostoru se vydal nástupce úspěšné řady snímkovacích družic Landsat s číslem 9. Mohli jsme tak sledovat start rakety Atlas V, která tuto technologiemi napěchovanou družici vynesla. Firma Blue Origin se chystá na další suborbitální let jejich malého raketového stroje New Shepard a k této misi nyní oznámila první dva členy posádky. Další z řady unikátních družic evropského programu Copernicus se chystá na vývojovou fázi. Tentokrát jsme se věnovali družici CHIME. Velmi zajímavou podívanou byl přelet ruské kosmické lodě Sojuz MS-18 z jednoho portu Mezinárodní kosmické stanice k druhému portu. Také jsme vás pozvali na zářijovou Kosmoschůzku. S další porcí skvělých fotografií přišel opět Thomasův fotokoutek, kde jste se opět dočkali řady pěkných fotek, které pořídil evropský astronaut Thomas Pesquet. Další téma, které jsme otevřeli, byla příprava na čtrnáctý let technologického demonstrátoru, vrtulníčku Ingenuity na Marsu. Uběhlo deset let od chvíle, kdy Elon Musk představil koncept znovupoužitelných prvních stupňů raket Falcon 9. Jak se tato myšlenka v těch deseti letech zhmotnila? Živě jsme také mohli sledovat odlet nákladní lodě Dragon 2 od Mezinárodní kosmické stanice. Jednou z hlavních událostí týdne byl průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Merkuru – šlo o první ze šesti plánovaných průletů kolem této planety. Dále jsme byli rádi, že můžeme sledovat, jak Nancy Grace Roman Space Telescope prošel úspěšně zhodnocením. Další článek se věnoval evropskému projektu Themis, jehož cílem není nic menšího, než evropská znovupoužitelná raketa. Vyšel také další díl seriálu Vesmírná technika, který se věnoval českému CubeSatu Lucky-7. A na závěr týdne vyšel pravidelný měsíční přehled kosmonautických událostí. Tentokrát se Vesmírné výzvy věnovaly měsíci září.

Snímek týdne:

V sobotu 2. října proběhl průlet evropsko-japonské mise Bepi-Colombo kolem Merkuru. Jednalo se o první ze šesti průletů kolem této planety, které sondu postupně navedou až ke vstupu na oběžnou dráhu kolem nejmenší planety sluneční soustavy. Při tomto průletu se sonda v 01:34 SELČ dostala až 199 kilometrů nad povrch Merkuru. Dle prohlášení ESA byl průlet proveden dle očekávání. Bohužel však během nejbližšího přiblížení prolétala sonda nad noční stranou a podmínky pro fotografování nebyly vhodné. Nejbližší snímek tak byl pořízen ze vzdálenosti 1000 kilometrů od planety. Fotografie níže ukazuje pozici sondy o deset minut později od nejbližšího přiblížení. Více jsme o této misi a průletu psali zde.

Video týdne:

Dvacátého osmého září proběhl zajímavý přelet u Mezinárodní kosmické stanice. Ruská kosmická loď Sojuz MS-18 se i s posádkou odpojila od modulu Rassvet a během čtyřiceti minut přeletěla k nadirovému portu nového ruského laboratorního modulu Nauka. Přelet si můžete ve zrychlené formě prohlédnout na níže přiloženém videu.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.esa.int/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/hello_mercury/23492679-1-eng-GB/Hello_Mercury_pillars.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/09/lead-5.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/09/rsd-350×263.gif
https://preview.redd.it/…webp&s=f4616838917b4404e706dafa5ae918afbf3970f2
https://pbs.twimg.com/media/FAthVJrUYAQyiFV?format=jpg&name=large