sociální sítě

Přímé přenosy

Spectrum (Onward and Upward)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

AstroForge

Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.

Axiom Space

Společnost Axiom Space 4. června oznámila, že do svého nejnovějšího kola financování přidala více než 175 milionů dolarů, přičemž se k investorům společnosti připojila největší japonská banka.

Muon Space

Společnost Muon Space 3. června oznámila uvedení družicové platformy třídy Starship, která byla od základů navržena tak, aby splňovala požadavky rozvíjejícího se trhu s orbitálními datovými centry. První spuštění je plánováno na rok 2028 po zajištění zákazníků.

AST SpaceMobile

Společnost AST SpaceMobile očekává, že nedávná exploze na rampě společnosti Blue Origin zpozdí její konstelaci pro přímé přenosy dat do chytrých telefonů o tři až šest měsíců, uvedla investiční banka William Blair ve své výzkumné zprávě o akciích.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje v rámci své primární veřejné nabídky akcií získat nejméně 75 miliard dolarů, čímž by se hodnota společnosti zvýšila na více než 1,75 bilionu dolarů.

NASA

NASA stahuje návrh na přepracování své strategie přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice na komerční stanice, který byl ostře kritizován společnostmi, které tyto stanice vyvíjejí.

Družice

Výzkumníci volají po zvýšené pozornosti a lepší ochraně před rostoucím zaváděním exotických materiálů do zemské atmosféry v důsledku opětovného vstupu družic do atmosféry, zejména v éře megakonstelací.

Impulse Space

Společnost Impulse Space získala 500 milionů dolarů na rozšíření výroby orbitálních transportních vozidel a dalších kosmických zařízení s cílem podpořit rostoucí komerční a vládní poptávku.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Příprava na evropské marsovské vrtání

Dvojče evropského vozítka Rosalind Franklin nikdy (na rozdíl od letového kusu) neopustí Zemi, přesto se mu nyní podařil velký úspěch. Rover provedl vrt do hloubky 1,7 metru, kde odebral vzorky. Bylo tak dosaženo mnohem větší hloubky, než o jakou se pokusil kterýkoliv marsovský rover v historii. Zkušební odběr materiálu z tvrdého kamene a doručení tohoto vzorku do laboratoře ve vozítku představuje důležitý milník v rámci příprav mise ExoMars 2022. „Dlouho očekávaný úspěch vrtačky pro ExoMars na Zemi by byl na Marsu významným prvenstvím,“ potvrzuje David Parker, ředitel pilotovaného a robotického průzkumného programu ESA. Nejhlubší vrt, jaký lidstvo doposud provedlo na rudé planetě totiž dosahuje hloubky zhruba 7 centimetrů.

Vozítko Rosalind Franklin je navrženo pro vrtání až do hloubky dvou metrů, aby získalo přístup k případným dobře zachovalým organickým látkám starým zhruba 4 miliardy let z doby, kdy povrch Marsu připomínal Zemi. Neletový testovací exemplář vozítka známý jako GTM (Ground Test Model) představuje plně reprezentativní model roveru, který má přistát na Marsu. První testovací vzorky byly odebrány v rámci série zkoušek na Mars Terrain Simulator v prostorách ALTEC v italském Turíně. Vrtačku samotnou vyvinula firma Leonardo a svůj podíl měla i Thales Alenia Space, která je primárním dodavatelem pro misi ExoMars 2022.

Testovací model GTM vrtal na platformě skloněné o sedm stupňů. Lana pak odlehčují konstrukci a simulují marsovskou gravitaci.
Testovací model GTM vrtal na platformě skloněné o sedm stupňů. Lana pak odlehčují konstrukci a simulují marsovskou gravitaci.
Zdroj: https://www.esa.int/

Testovací model GTM vrtal do dutiny, která byla předtím vyplněna různými vrstvami kamenů a hlíny. První vzorek byl odebrán z bloku cementovaného jílu střední tvrdosti. Vrtání proběhlo na platformě, která byla nakloněna o sedm stupňů, čímž se simulovaly reálné podmínky. Na Marsu se také nebude vrtat na absolutní rovině. Vrták dokázal odebrat vzorek ve tvaru válečku o průměru zhruba 1 centimetr a délce zhruba 2 centimetry. Vrtačka roveru je vybavena uzávěrkou, která brání vzorku vypadnout během vytahování. Jakmile se podaří získat vzorek, bude transportován i s vrtačkou k povrchu a poté zamíří do analytických útrob roveru.

Jakmile se vrtačka kompletně zatáhne, bude vzorek vyhozen do výsuvné misky v přední části vozítka. Tato miska se pak postará o to, aby vzorek zamíří do drtičky. Získaný prach bude distribuován do pícek a kontejnerů, ve kterých bude probíhat vědecká analýza.

Detailní pohled na vyložení odvrtaného vzorku.
Detailní pohled na vyložení odvrtaného vzorku.
Zdroj: https://www.esa.int/

Spolehlivý systém pro odběr hloubkových vzorků je klíčem ke splnění hlavních úkolů mise ExoMars. Chceme prozkoumat chemické složení a případné stopy života v materiálu, který nebyl vystaven poškozujícím účinkům ionizujícího záření,“ vysvětluje Jorge Vago, vědec zapojený do programu ExoMars. Vrtačka vyvinutá pro misi ExoMars je vlastně celá sestava dílčích přístrojů a mechanismů, které využívají automatickou choreografii jednotlivých prvků. „Návrh a konstrukce vrtačky, byly tak komplexní, že první hloubkový vrt je pro tým mimořádným úspěchem,“ raduje se Pietro Baglioni, vedoucí týmu kolem roveru mise ExoMars.

S tím jak se vrták roveru Rosalind Franklin otáčí a zavrtává, je postupně prodlužován nástavci, díky kterým může celá sestava dosáhnout délky až dva metry. Vrtačka pracuje s rychlostí otáčení 60 otáček za minutu, přičemž rychlost prostupu je závislá od konzistence vrtaného materiálu. Pokud je cílem písčitý či jílovitý materiál, může se dosáhnout rychlosti mezi 0,3 až 30 mm za minutu. Vrtačka také disponuje pohyblivým zařízením se dvěma stupni volnosti, takže dokáže uvolnit vzorek do palubní laboratoře ve správném úhlu.

Kámen, skrz který vedl první testovací vrt.
Kámen, skrz který vedl první testovací vrt.
Zdroj: https://www.esa.int/

Vrtání tvrdých kamenů do dvoumetrové hloubky z mobilní klové platformy s méně než 100 watty energie je komplexní úkol,“ přiznává Andrea Merlo, inženýr z Thales Alenia Space pracující na vozítku pro misi ExoMars. Vrtání na Zemi je ještě náročnější na přípravu, protože GTM musí být odlehčen, aby se simulovala snížená úroveň gravitace, která na Marsu dosahuje třetinové úrovně oproti Zemi. Model proto visel na lanech natažených ke stropu, kde bylo zařízení pro kompenzaci úrovní gravitace.

Jelikož dvojče vozítka tvoří modely, které jsou již za svou nominální životností, musel tým během zkoušky vrtání lehce ladit některé parametry. „Tohle dává inženýrům cenné náznaky, jak by mohly systém degradovat na Marsu,“ doplňuje Merlo.

Detail před začátkem vrtání.
Detail před začátkem vrtání.
Zdroj: https://www.esa.int/

Testovací model GTM již dokončil mnoho testů, které obnášely pohyb, nebo identifikaci vědecky atraktivních cílů, sběr fotografií a dat. Tyhle nácviky činností vozítka začaly v červnu 2021. Rover již prokázal, že dokáže následovat přesně danou trajektorii a přečkat podmínky na povrchu, což se týká i jeho přístrojů – kamer, spektrometrů, podpovrchového radaru a neutronového detektoru.

Skutečný letový kus roveru i s ruskou přistávací plošinou Kozáček zatím čekají na svůj start, na raketě Proton-M, který přijde příští rok. Startovní okno mise ExoMars 2022 se otevře od příštího pondělí přesně za rok, tedy 20. září.

Neletový testovací model roveru Rosalind Franklin a výsledek jeho prvního vrtání.
Neletový testovací model roveru Rosalind Franklin a výsledek jeho prvního vrtání.
Zdroj: https://www.esa.int/

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/23461175-1-eng-GB/Drilling_on_Mars-like_terrain.jpg
https://www.esa.int/…/23461324-1-eng-GB/Inclined_towards_Mars.jpg
https://www.esa.int/…/23461412-1-eng-GB/Sample_delivery.jpg
https://www.esa.int/…/23461219-1-eng-GB/First_drilled_hole_for_ExoMars_twin_rover.jpg
https://www.esa.int/…/23461368-1-eng-GB/Ready_to_drill.jpg
https://www.esa.int/…/23461280-1-eng-GB/ExoMars_twin_rover_and_the_martian_rocks.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
11 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Petr Kasan
Petr Kasan
4 let před

Pěkný článek, díky. Čemu ale nerozumím je to, že takový test neproběhl už mnohem dříve? Když byl ještě ve hře start v roce 2020, psalo se tady na Kosmonautixu, že zpoždění ohrožující start v původním termínu jdou na vrub NPO Lavočkina resp. ruských partnerů, a že evropská strana má u různých přístrojů dílčí zpoždění, ale žádné z nich fatální.

Michal Václavík
4 let před
Odpověď  Petr Kasan

Kdyby start proběhl v roce 2020, pak by se udělal test dříve. Takto nebylo třeba spěchat.

Maniak
Maniak
4 let před

Dovolím si nesouhlasit. Testy by se IMO měly dělat, jakmile mám vše potřebné k dispozici. Pokud by se během testu objevily problémy, bylo by více času na nápravu. Takhle mi to přijde trochu alibistické. V případě potíží by museli odložit start. Ale co já vím, třeba to je součást plánu.
Hlavní věc je, dostat se na povrch v provozuschopném stavu. Nepodařilo se mi však najít jakým systémem se má sonda dostat na povrch. U amerických sond je hodně pozornosti věnováno pristání, nejspíš blbě hledám, ale nemůžu najít cokoli týkající se přistání, kromě toho, že testy padáku byly úspěšné. Dokážete poradit?

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před
Odpověď  Maniak

Přistání zajistí ruská plošina Kozáček, jejíž způsob přistání se dá (z existujících misí) přirovnat nejblíže asi k metodě, kterou použily Phoenix nebo InSight.

Maniak
Maniak
4 let před
Odpověď  Dušan Majer

Díky, to jméno jsem už slyšel, ale neměl jsem ho spojené s ničím konkrétním.
Ruská raketa, ruský přistávací systém. To bude stresu. 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před
Odpověď  Maniak

U rakety se tolik nebojím. Proton-M už ukázal, že umí a ty problematické roky už snad má za sebou.Ale přistání to bude skutečná výzva.

Spytihněv
Spytihněv
4 let před
Odpověď  Maniak

Jestli se nepletu, tak plošina je sice ruská, ale její bezpečné dopravení na povrch Marsu bude na ESA. Padákový systém, přistávací radar…. Co třeba pouzdro s tepelným štítem nebo přistávací trysky?

Michal Václavík
4 let před
Odpověď  Maniak

Nešlo o kritický test. Vše již bylo odzkoušeno dříve. Proto si mohli dovolit to udělat později a optimalizovat harmonogram.

Borin
Borin
4 let před
Odpověď  Maniak

Pokud už testy proběhly, nyní při výroku
„modely, které jsou již za svou nominální životností, musel tým během zkoušky vrtání lehce ladit některé parametry…“
to ukazuje na nejistoty.
Proč?
Protože vrták Perseverance poukázal i na možnost neúspěchu.
Protože stárnutí a kontaminace v zemském prostředí – viz Boeing.
Ve zkratce si myslím – „měli bobky“.

ldx
ldx
4 let před

Jestlipak se dostatečně poučili z lekce InSight ?

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před
Odpověď  ldx

Určitě, je to kompletně jiná technologie. 😉

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.