Ještě minulý týden stála na floridské rampě 41 raketa Atlas V a chystala se ke startu, který měl přijít 3.srpna. Do zážehu motorů zbývaly méně než čtyři hodiny, když firma ULA oznámila, že se o start s bezpilotní lodí Starliner na misi OFT-2 ten den nepokusí. Následovaly odklady plánového startu, které se zprvu počítaly na dny, pak nebyl nový termín oznámen a bylo jasné, že Boeing řeší problém. Ten se konkrétně týkal ventilů pohonného systému kosmické lodi. Na lodi je celkem 160 ventilů, které i s dalšími prvky pohonného systému dodala firma Aerojet Rocketdyne. Třináct z nich však vykazovalo problémy. Řešila se dokonce možnost, že by přestaly fungovat po zásahu bleskem na rampě, což ale bylo rychle vyloučeno.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Ve hře byla možnost, že se bude muset loď z rakety sundat, ale to by znamenalo velké odklady. Boeing se proto rozhodl zkusit zlobivé ventily rozchodit bez sundání lodi z rakety. Ke správné funkci se podařilo přivést 7 ze 13 ventilů, ale zbytek dál tvrdošíjně vzdoroval. Nakonec se ukázalo, že zlobí už jen čtyři ventily. To dávalo jistou naději a na sociálních sítích se začala šířit neoficiální a neověřená zpráva o tom, že by start mohl proběhnout 19. srpna ve 12:00 SELČ. Na 13. srpna svolala NASA s Boeingem tiskovou konferenci, na které byly prezentovány nové oficiální informace. Jejich obsah však nebyl pozitivní ani trochu. Nechme teď promluvit oficiální tiskovou zprávu firmy Boeing:
Boeing dnes informoval NASA, že společnost provede sesazení lodi CST-100 Starliner z rakety Atlas V a loď se vrátí do přípravné haly C3PF (Commercial Crew and Cargo Processing Facility), kde proběhne hloubkové řešení problému čtyř ventilů pohonného systému, které zůstávají zavřené po zrušeném startu minulé úterý. Starliner seděl na vrcholu Atlasu V v obslužné věži VIF (Vertical Integration Facility) firmy ULA od 4. srpna. Týmy firmy Boeing se zde snažily obnovit funkci zasažených ventilů.
Přemístění lodi do haly C3PF bude vyžadovat, aby se Boeing, NASA a United Launch Alliance dohodly na novém termínu startu, až bude problém vyřešen. „Úspěch pilotovaných misí spočívá na tisících faktorů, které se musí sejít ve správnou chvíli,“ říká John Vollmer, viceprezident Boeingu a programový manažer Commercial Crew Program a dodává: „Budeme pracovat na problému v přípravné hale lodi. Rozhodli jsme se proto upustit od startu v tomto startovním okně, abychom uvolnili cestu dalším misím s národní prioritou.“
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Tolik tedy oficiální tisková zpráva. V tuto chvíli se absolutně nedá odhadnout, kdy by ke startu mohlo dojít. Až nebezpečně často se ale objevují neoficiální spekulace, že by to nemuselo být letos. Na inženýry totiž čeká mnoho úkolů. Vše začne sesazením lodi z rakety, což není příliš časově náročný proces. Starliner se pak převeze do haly, kde budou z jeho pohonného systému odčerpány pohonné látky (hydrazin). Jakmile budou nádrže i rozvody prázdné, bude potřeba se k ventilům dostat, vymontovat je a nahradit novými. Poté přijdou na řadu testy, tankování, další testy, usazení na raketu, znovu testy, vývoz na rampu, další testy a pak možná start.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Souběžně s tímto technickým maratonem však bude probíhat i další proces, který sice nebude tolik vidět, ale pro zdárný start bude nezbytný. Celá anomálie se totiž musí vyšetřit, aby se přišlo na příčinu problému. Na základě těchto zjištění se vypracují návrhy na opatření, aby k podobným závadám už nedošlo. Poté budou následovat kontroly, zda jsou tato opatření skutečně dodržována. Musí se také vypracovat zpráva pro agentury zapojené do programu ISS a získat jejich souhlas k příletu opravené lodi.
A aby toho nebylo málo, je tu ještě třetí směr, který bude rozhodovat o termínu startu – časový harmonogram Mezinárodní kosmické stanice a United Launch Alliance. Je jasné, že tohle přijde na řadu, až se vyřeší výše popsané procesy, ale je potřeba mít na paměti, že i když bude vše vyřešeno, stále tu není jednoznačná jistota, že se bude moci hned letět. Jednak musí být k dispozici volná rampa pro start, ale také musí být na ISS volný dokovací port. Abychom měli souhrn kompletní, začneme už začátkem září. Je sice krajně nepravděpodobné, že by v té době byl Starliner připraven, ale právě v tomto období má z rampy 41 startovat Atlas V s družicemi STPSat-6 (ta nese mimochodem demonstrátor laserové komunikace LCRD) a LDPE-1.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Na 16. října je z této rampy plánován start dalšího Atlasu V, který má vynést vědeckou družici Lucy pro průzkum trojských planetek Jupiteru. Na čtvrté čtvrtletí je pak plánován start Atlasu V s družicemi GSSAP 5 a 6. Atlasy sice mohou startovat i z Vandenbergovy základny, kde je provoz menší (do konce roku pouze start s družicí Landsat 9), ale střelecký azimut z tohoto kosmodromu je pro let k ISS absolutně nevyužitelný. Musí se tedy startovat z floridské SLC-41. Nezapomínejme také, že každému startu předchází často i několik týdnů dlouhá příprava. Není tedy možné vypustit z této rampy dva Atlasy V v rozmezí pár dní. To samozřejmě plánování komplikuje.
A na závěr je tu ještě zmíněný problém s harmonogramem Mezinárodní kosmické stanice. Starliner se totiž musí ke stanici někam připojit. Na ISS najdeme celkem dva porty, které mohou Starliner přijmout, ale v dalších měsících budou občas oba obsazeny. U ISS je momentálně zakotvena loď Crew Dragon Endeavour z mise Crew-2. Na stanici je tedy pouze jeden volný port, na který se může Starliner připojit. Volný však dlouho nezůstane. Na 28. srpna je plánován start Falconu 9 s lodí Dragon 2, která vyrazí na misi CRS-23 a u ISS se zdrží přibližně jeden měsíc. Podle aktuálního plánu by 31. října měl odstartovat Falcon 9 s lodí Crew Dragon na misi Crew-3, která na ISS zůstane půl roku. Druhý volný port má obsadit nákladní Dragon 2 při misi CRS-24, jehož start na Falconu 9 je plánován na 4. prosince. Tato loď zůstane u stanice opět zhruba jeden měsíc.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Zdroje informací:
https://starlinerupdates.com/
https://www.rocket.com/
https://starlinerupdates.com/
https://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E8ryUfvX0AIJNno?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/E8Wvt7gXoAcluIm?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/E8WvuFmXoAU7W4b?format=jpg&name=medium
https://images-assets.nasa.gov/image/NHQ202107290014/NHQ202107290014~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20210802-PH-FMX01_0025~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/NHQ202107290026/NHQ202107290026~large.jpg
IBM svého času provedla studií, podle níž se manažer ve firemní pyramidě zabývá 70% času snahou udržet se ve funkci a jen 30% věnuje řešení firemních problémů. Boeing, jako korporátní moloch to potvrzuje na 100%. Poznámka OT: geniálně popsáno ve skvělém filmu Le mans’66.
Kdyby jeden ventil, člověk by to pochopil, ale tolik? Jeden by si myslel, že si tentokrát dají záležet, ale jak vidno, tak to zase odflákli.
O to začážející to je, když si uvědomíš, jak strašně moc a dlouho testují jednotlivé komponenty. Mám fakt pocit, že ten Muskův systém je lepší, protože tam testují funkci všeho se vším pořád, a ne jen izolované součástky samy se sebou.
Zásadní rozdíl asi bude v tom, že u Muska se maká reálně a v Boeingu papírově a jak víme, papír snese všechno.
Patrně koroze.
Odfáklnout? Chci jen upozornit že je to testovací let a jak vidíme i testy u Elona nedopadají dobře. Nevím jak to bylo u testování dragonu ale u starship…….to je na dlouho.
Boeing je velká a zkažená korporace, takže k tomu odfláknutí bych se přidal. Vedení firmy roky řešilo jen hodnotu akcií, management v takové firmě řeší jen svou pozici a prémie, konstruktéři a technici mají svázané ruce a jejich případné námitky se neberou vážně (zejména pokud je to v rozporu s prezentacemi managementu). Jem si vezměte, jak ke na tom Boeing i v letectví. Cokoliv vyvíjeného v posledním desetiletí má peoblémy různé závažnosti.
Co by Boeingu reálně pomohlo byl krach a následný vznik více menších a specializovaných firem na základě toho dobrého co by zbylo (lidé, know-how, výrobní prostředky). Jenże, kdo ví proč, dnes je krach těchto velkých a strategických korporací tabu.
Srovnávat se Starship není na místě, tady se jedná o hotovou loď určenou k přepravě posádky, k tomu po 10 letech vývoje. Ukončeného vývoje. Starship má zatím jen prototypy, které jsou postaveny v podstatě za účelem selhání (odborně sbírání dat a nalezení slabých míst). Až bude jednou Starship, s tím co vidíme dnes bude mít společné tak akorát rozměry a materiál.
Podle me to nebude ani material…
Jako ze to trva tak dlouho ze jim to zrezlo? (Vtip)
Bohužel některé látky mohou být velmi korozivní i v krátkém čase. 😉
Tetraoxid dusicity (vypada to ze ventily byly ve vetvi okuslicovadla_ je opravdui velmi korozivni. Obavam se jestli se u Boeingu proste netestovalo az moc. Cesty do prusvihu byvaji dlazdeny temi nejlepsimi umysly.
Velmi oceňuji, že na to přišli už na rampě (na rozdíl od Rusů a od Boeingu samotného minule). Bez ironie.
Nejak mi tu chybi analyticke komentare nekterych uzivatelu. Stat se to tak Sojuzu…
Prakticky vzato, diky problemum Nauky si usetrili dalsi selhani mise, pokud by startovali v puvodnim terminu. Vsechno zle je k necemu dobre.
Máte pravdu, někteří velmi aktivní erudovaní uživatelé se odmlčeli.
Tím myslíte mě nebo si moc fandím ;-D
Pokud platí a), informace k problému Boeingu jsou úplné a objektivní. Nemám, narozdíl od průseru s Naukou, co doplnit. A už vůbec ambici být ve všech komentářích tady. Tak jenom čtu. Ale pokud vám chybím, tak zdravím hošani!
To není tak docela pravda. Na závadu se přišlo pár hodin před startem během kontrol. Ty by proběhly i v původním termínu. Tyto kontroly jsou součástí předstartovní sekvence.
Pane Majere, vůbec jsem nemyslel vás.
Já jsem reagoval na druhou část Vašeho komentáře o tom, že kdyby Nauka nezačala bláznit, tak že by se na to nepřišlo. Přišlo, protože by proběhla stejná sekvence kontrol, která předcházela aktuálnímu zjištění.
Jde čistě o spekulaci, ale třeba by v původním termínu startu testem ještě prošly, ale selhaly až “na cestě”. Každopádně počet nefunkčních ventilů při x-checku 13 z celkových 160 je dost vysoký a i když většinu rozchodily, bude u Boeingu veselo. První polovina CAPA (Corrective action Preventive action) bude jasná – výměna – ale druhá bude nějaký čas trvat.
Od CRS-23 ma nastat zmena a Dragony 2 by mali zostavat pripojene k ISS 2-nasobnu dobu, teda ca 2 mesiace.
Díky za info.
Tak z dnešního pohledu to vypadá, že problémy s Naukou moužná Boeing zachránily od výrazné blamáže.
Jinak řečeno, dá se nějak shrnout, co by se stalo, kdyby došlo ke startu v plánovaném termínu i s těmito vadnými ventily ?
Tato spekulace se na internetu objevuje docela často, ale není pravdivá. Na závadu se přišlo pár hodin před startem během kontrol. Ty by proběhly i v původním termínu. Tyto kontroly jsou součástí předstartovní sekvence a tudíž je jedno, kdy by se letělo. V kterémkoliv termínu by tato zkouška proběhla a odhalila tyto problémy. Ta závada se nestane z hodin na hodinu. Byla tam zřejmě už dlouho, jen se na ní přišlo až během dané kontroly. Tudíž odpověď na otázku je: „Nestalo by se nic, protože by ke startu nedošlo. Závada by byla objevena několik hodin před startem při kontrole, která ji nakonec objevila.“
Tak v tom případě je vše ok, a Boeing měl aspoň důvod jak částečně omluvit, proč ke startu nedošlo (a z mediálního pohledu si díky souběhu událostí zrušeného startu nikdo mimo konsmonautiku v podstatě ani nevšiml).
Nechtěl bych být ve vedení Aerojet Rocketdyne. Jsem zvědav kolik je tohle zdržení bude stát a věřím tomu, že Boeing si na ně pěkně došlápne.
Zajímalo by mě kolik každý odkladu letu stojí a kdo to ve finále zaplatí.
Jsem docela konsternován v jaké časovém skluzu projekt Starlineru je. Pokud dobře počítám, tak to již brzy budou dva roky od prvního startu, který skončil předčasným návratem. Jsem zvědav jestli NASA s touto kosmickou lodí pro pilotované lety k ISS ještě stále počítá.