sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Transporter-17)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Sybilla Technologies

Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.

Verde Technologies

Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.

Pegasus XL

Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.

FCC

Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.

Orbital

Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.

Firefly

Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

První fotky Ganymedu od sondy Juno jsou skvělé

Sonda Juno prolétla 7. června kolem největšího měsíce Jupiteru v menší vzdálenosti, než jakákoliv sonda za více než dvě desetiletí – na pouhých 1038 kilometrů. Díky tomu mohla pořídit působivé pohledy na tento ledový svět. Na Zemi byly přijaty (a zveřejněny) první dva snímky z tohoto průletu – první (viz náhledová fotka článku) pochází z kamery JunoCam a druhá z kamery SRU (Stellar Reference Unit), která běžně slouží jako sledovač hvězd. Oba snímky nám ukázaly povrch s mnoha detaily – vidíme krátery, ostře oddělené tmavé a světlé oblasti a dlouhé struktury, které pravděpodobně souvisí s tektonickými poruchami. „Je to největší přiblížení jakékoliv sondy k tomuto obřímu měsíci za jednu generaci,“ říká hlavní vědecký pracovník sondy Juno, Scott Bolton ze Southwest Research Institute  San Antoniu a dodává: „Chce si ale dát dost času, než představíme nějaké vědecké výsledky. Do té doby ale můžeme jednoduše obdivovat tento nebeský zázrak.

S použitím zeleného filtru zachytila kamera JunoCam určená ke snímkování ve viditelné části spektra téměř celou stranu tohoto měsíce schovaného pod ledovým příkrovem. Později, když na Zemi dorazily další verze stejného obrázku, jen pořízené přes červený a modrý filtr, mohli experti pro zpracování snímků poskytnout barevný portrét Ganymedu. Jeho výsledné rozlišení je zhruba 1 kilometr na pixel.

Kamera SRU (Stellar Reference Unit) vyfotila 7. června 2021 noční stranu měsíce Ganymedu, která byla osvětlena pouze světlem odraženým od Jupiteru.
Kamera SRU (Stellar Reference Unit) vyfotila 7. června 2021 noční stranu měsíce Ganymedu, která byla osvětlena pouze světlem odraženým od Jupiteru.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Kromě toho ještě navigační kamera Stellar Reference Unit, která pomáhá udržovat sondu ve správné orientaci, poskytla černobílou fotku strany Ganymedu odvrácené od Slunce. Osvětlovalo ji pouze slabé světlo odražené od Jupiteru. Rozlišení tohoto snímku je mezi 600 a 900 metry na pixel. „Podmínky, za jakých jsme nafotili noční stranu byly ideální pro kameru schopnou pracovat s nízkou úrovní světla jako je SRU,“ říká Heidi Becker, vedoucí pracovnice pro sledování radiace z JPL a dodává: „Tohle je tedy jiná část povrchu, než jakou vidíme u JunoCam, která fotila povrch osvětlený přímo Sluncem. Bude zajímavé sledovat, co z toho dokáží dva týmy společně poskládat.

Sonda samozřejmě během průletu nepořídila pouze tyto dvě fotky. Další snímky Ganymedu dorazí v následujících dnech, přičemž surové fotky z JunoCam budou k dispozici v tradičním archivu. Vědci očekávají, že jim tato sonda získávající energii ze slunečního záření pomůže lépe porozumět složení, ionosféře, magnetosféře i ledovému příkrovu tohoto měsíce. Cenná budou také data o radiačním prostředí, což se bude hodit pro budoucí robotické výpravy k Jupiteru.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia24681-1041.jpg
https://www.nasa.gov/…/e1_-_pia24682_-_juno_ganymede_sru_-_darkside.png

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Michal Václavík
5 let před

Z článku vypadla důležitá informace o největším přiblížení sondy Juno k povrchu měsíce, které činilo 1038 km.

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před

Díky moc, doplněno. Psali jsme o tom už v článku před pár dny, kdy se průlet chystal, ale je fakt, že by to mělo být i zde.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.