Když jsme v polovině března vydali článek pojmenovaný „Orbitální let Starship ještě letos?“, ve kterém jsme představili smělý plán provést let sestavy Super Heavy / Starship mířící na oběžnou dráhu ještě v červnu letošního roku, byla na místě určitá opatrnost. Starship v té době ještě neměla ani jedno úspěšné přistání a výroba Super Heavy nebyla zrovna rozjetá. A to raději ani nemluvím o výstavbě orbitální rampy a obslužné věže. Dva měsíce ale utekly jako voda a máme tu pokračování příběhu – Starship SN15 si připsala úspěšné přistání, ve výrobní sekci se objevují díly pro Super Heavy BN3 i Starship SN20, které mají podniknout orbitální let a rampa pro starty celé sestavy roste úctyhodným tempem. Její prvky se skládají na nedalekém místě a pak se pouze jeřábem usadí na konstrukci. Je toho potřeba udělat zcela jistě ještě hodně, ale není pochyb o tom, že nyní jsme orbitálnímu letu mnohem blíže, než před dvěma měsíci.

Jestli jsme si v půlce dubna pochybovačně ťukali na čelo a při pohledu na termín orbitálního letu jsme si mumlali cosi o Muskově konstantě, dnes se spíše drbeme za uchem a říkáme si: „Co kdyby…“. Své polínko do ohně včera přiložil Federální telekomunikační úřad FCC (Federal Communications Commission), když zveřejnil čtyřstránkový pdf dokument s několika obrázky. Obsah si ale zaslouží minimálně pozvednuté obočí – vyplývá z něj, že SpaceX opravdu uvažuje o orbitálním letu v letošním roce. Z dalších informací je pak vidět, že červnový termín stále platí – ba co víc, hovoří se i o konkrétnějším termínu – k letu nedojde dříve, než 20. června. To je za měsíc a týden! Ano, svou roli zde zcela jistě sehraje Muskova konstanta a termín se nestihne, ale je to další ukázka toho, jak SpaceX šlape do pedálů. Jak si ukážeme na dalších odstavcích, je potřeba mít na paměti, že tento termín je mimořádně smělý a z mnoha důvodů mu hrozí odklad. Zbývá totiž ještě udělat opravdu velké množství práce.

Jak by měl samotný první orbitální let vypadat? Startovat se má z texaské základny Boca Chica. Není to sice v dokumentu výslovně uvedeno, ale je velmi pravděpodobné, že se využije budovaná orbitální rampa. Sestava pak nabere směr nad Mexický záliv a 169 sekund po startu se vypnou motory na Super Heavy. Za dvě sekundy dojde k oddělení Super Heavy, která doposud pracovala, od Starship, která 5 sekund po separaci zažehne své motory Raptor. Super Heavy by měla provést zpětný zážeh (boostback), který ji však nenavede zpět nad pevninu – přistávat by se mělo asi 32 kilometrů od pobřeží. Opět nikde není specificky uvedeno, na čem by se mělo přistávat. Jelikož je však v dokumentu uvedeno slovo „touchdown“, které se používá pro suché přistání, mohlo by se jednat o plošinu Phobos / Deimos. Samotné přistání by mělo přijít 495 sekund po startu.

Starship o chvíli později dosáhne oběžné dráhy – konkrétně je vypnutí motorů plánováno na čas T+521 sekund. Bude to poprvé, kdy Starship dosáhne oběžné dráhy, ale moc dlouho si tohoto stavu užívat nebude. K dispozici sice nemáme žádné parametry plánované oběžné dráhy, případně čas deorbitačního zážehu, ale v čase T+5420 sekund by měla Starship přistát. Jelikož let bude trvat 90 minut, nedojde k celému oběhu kolem Země. Nabízela se i úvaha, že dráha bude jen o chlup suborbitální a žádný deorbitační zážeh nebude potřeba, ale to vylučuje tato pasáž z dokumentu: „Orbitální Starship bude pokračovat v letu nad Floridským průlivem. Dosáhne oběžné dráhy, než provede cílené motorické přistání zhruba 100 kilometrů od severozápadního pobřeží ostrova Kauai, přičemž půjde o měkké přistání do oceánu.“

Je tedy pravděpodobné, že se Starship pokusí dosáhnout nulové rychlosti nad volnou hladinou, ale zřejmě nebude probíhat pokus o její záchranu. Úřad FCC dále v dokumentu uvádí: „SpaceX chce během letu shromáždit maximální množství dat, aby mohla kvantifikovat dynamiku vstupu do atmosféry a lépe porozumět tomu, co stroj zažívá v letovém režimu. Ten se totiž extrémně obtížně přesně předpovídá, či výpočetně simuluje. Získaná data pomohou ukotvit všechny změny v návrzích designu a konceptu operací po prvním letu. Pomohou také vytvořit lepší modely pro použití v prostředí interních simulací.“

Jelikož je FCC komunikační úřad, nemohou v dokumentu chybět ani údaje o komunikačních pásmech pro tento test. Orbitální stupeň (Starship) má svou telemetrii posílat přes družice v pásmu 2287,5 MHz a přes pozemní stanice v pásmech 2211,0 MHz, 2247,5 MHz a 2272,5 MHz. Pohonný stupeň (Super Heavy) má svou telemetrii posílat pouze přes pozemní stanice v pásmech 2364,5 MHz, 2370,5 MHz a 2382,5 MHz.

Tolik tedy údaje z dokumentu. Ačkoliv je to povzbudivá zpráva, je potřeba mít stále na paměti, že jde o extrémně smělý plán s mimořádně agresivním termínem, který předpokládá, že vše půjde velmi dobře. Osobně si myslím, že problémem nebude postavit Starship SN20 a Super Heavy BN3, ani získat pro ně dostatek motorů Raptor. Větší výzvou bude zajištění správného fungování Super Heavy, která zatím nemá na svém kontě ani jeden test. Čas do avizovaného termínu se krátí a otazníky kolem Super Heavy narůstají. První sestavený exemplář BN1 posloužil pouze ke zkouškám sestavování a poté byl rozebrán. Z BN2 bylo zpozorováno jen pár dílů, což by mohlo naznačovat, že půjde o zkrácený testovací exemplář. A pak už je tu BN3, která má být podle březnového plánu určena k orbitálnímu letu. To znamená, že by Super Heavy neměla žádné testovací lety a šla by rovnou na orbitální let.

Nejužšími hrdly celého plánu jsou však hned dva prvky – vzletová rampa s obslužnou věží (které si dovolím považovat za jeden funkční celek) a přistávací plošina pro Super Heavy. Pokud se má opravdu letět za měsíc a kousek, troufám si říct, že tomu aktuální stav obou prvků neodpovídá. SpaceX sice pracuje ostošest, ale nemyslím si, že stihne za měsíc postavit 150 metrů vysokou obslužnou věž u orbitální rampy. O přestavbě bývalých plošin Phobos a Deimos na přistávací oblasti pro Super Heavy, máme méně informací, ale ani u nich se nezdá, že by měly být za měsíc připraveny do služby.

Sečteno a podtrženo, SpaceX se nedá odepřít tah na branku a napínání termínů až na samotnou hranici, ale červnový termín se téměř jistě nestihne. Osobně si ale myslím, že i když také v tomto případě zafunguje Muskova konstanta, není to žádná tragédie. I kdyby se první orbitální let Starship posunul na konec letošního roku, stále půjde o velmi rychlé tempo vývoje.

Zdroje informací:
https://apps.fcc.gov/

Zdroje obrázků:
https://apps.fcc.gov/els/GetAtt.html?id=273481&x=
https://pbs.twimg.com/media/EvwCFubXAAMPoDn?format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/…52398.0;attach=2032614;image
https://i.postimg.cc/vHT9ztrR/status.jpg