Americká sonda OSIRIS-REx zahájí jedinečný průzkum změřený na to, jaký vliv na povrch planetky Bennu měl proces odběru vzorků, ke kterému zde došlo vloni na podzim. Sedmého dubna se sonda  pustí do posledního blízkého průletu nad povrchem, při kterém pořídí podrobné snímky povrchových útvarů. Během tohoto průletu bude sonda sledovat povrch planetky ze vzdálenosti 3,7 kilometru, což bude mimochodem nejbližší přiblížení od prvního (a jediného) odběru vzorků, ke kterému došlo 20. října roku 2020. Původně přitom tento průlet nebyl plánován. Pozemní odborníci se rozhodli jej přidat do harmonogramu sondy, aby mohli prozkoumat povrch, který byl při odběru silně narušen.

Při odběru se odběrná hlava sondy zabořila 48,8 centimetru pod povrch, přičemž v tu chvíli ještě uvolnila stlačený dusík. O další zvíření okolního materiálu se postaraly trysky sondy při vzdalovacím manévru. Jelikož má Bennu mimořádně slabou gravitaci, měly nejrůznější síly způsobené sondou dramatický vliv na odběrnou lokalitu a do okolí bylo vyvrženo velké množství kamenů a prachu / regolitu. Tento závěrečný průlet poskytne vědcům příležitost naučit se, jak kontakt sondy z povrchem změnil nejen samotnou odběrnou lokalitu, ale i její okolí.

Při tomto průletu sonda napodobí jednu ze svých dřívějších pozorovacích sekvencí – konkrétně půjde o fázi detailního průzkumu, ke které došlo v roce 2019. Sonda OSIRIS-REx bude fotit povrch Bennu po dobu 5,9 hodiny, což je jen o trochu více než jedna kompletní otočka planetky kolem osy. Během snímkování se bude činit hlavně palubní kamera PolyCam, která bude pořizovat snímky severní a jižní polokoule, ale i rovníkové oblasti ve vysokém rozlišení. Experti na Zemi pak tyto snímky porovnají s těmi, které sonda pořídila v roce 2019.

Během průletu ale bude pracovat i zbytek palubních vědeckých přístrojů – ať už půjde o snímkovač MapCam, spektrometry OTES a OVIRS, nebo laserový výškoměr OLA. V jejich případě však pozemní tým nečeká nějaké významné objevy, spíše to bere jako možnost pro zhodnocení technického stavu jednotlivých přístrojů, na kterých při odběru ulpěly prachové částice. Porozumění aktuálnímu stavu vědeckých přístrojů je součástí procesu, ve kterém NASA zvažuje možnosti prodloužení této mise poté, co splní hlavní úkol – doručí na Zemi vzorky z Bennu.

Po dnešním průletu potrvá několik dní, než budou všechna nasbíraná data odeslána na Zemi. Jakmile snímky dorazí, pustí se experti do jejich analýzy, aby mohli prostudovat, jaký vliv měla sonda na okolní prostředí. V této fázi bude tým také vyhodnocovat stav vědeckých přístrojů. Sonda samotná zůstane v blízkosti planetky Bennu až do 10. května, kdy její mise vstoupí do fáze návratového přeletu, čímž začne dvouletá cesta zpět na Zemi. Až se sonda přiblíží k naší planetě, uvolní se od jejího těla pouzdro SRC (Sample Return Capsule) ukrývající materiál odebraný z Bennu. Pouzdro pak 24. září 2023 vletí do zemské atmosféry a na padáku přistane v oblasti Utah Test and Training Range.

Jakmile dojde k jeho nalezení, bude okamžitě transportováno do specializovaného zařízení na Johnson Space Center v Houstonu. Tady budou cenné vzorky pečlivě vyjmuty z transportního kontejneru a připraveny na distribuci do špičkových laboratoří po celém světě. Vědci tak získají skvělou možnost studovat procesy ovlivňující vznik Sluneční soustavy i samotné Země jakožto obyvatelné planety.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.sciencenews.org/…/main/blogposts/082418_LG_OSIRIS-REX_main.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/flyby_beauty_shot_trajectory.png