V průzkumu Sluneční soustavy bychom asi marně pátrali po napínavějších okamžicích, něž jakými jsou přistání na povrchu Marsu. Podobně, jako nám nedávné přistání Falconu 9 ukázalo, že nejde o zaběhnutou rutinu, ani přistání na povrchu Rudé planety není žádná samozřejmost. Naopak vždy jde o napínavý a nebezpečný manévr, kde nesmí selhat žádná naplánovaná fáze. Ano, na dálku nemáme jak to ovlivnit. Robot je předem naprogramován. Předpokládá se určitá hustota atmosféry, počasí a terén v místě přistání, ale nakonec si musí každá sonda poradit sama. Také tentokrát nás 18. února po 21:45 našeho času čeká „7 minut hrůzy“, které podstoupí vozítko Perseverance a my budeme u toho Živě na Mall.tv. V článku je vložené video a také online textový přenos.
Pojďme si ještě úvodem představit nejdůležitější fáze přistání, anglicky krátce manévru EDL (Entry, Descent and Landing). Uvedeme si vše v čase, který máme u nás doma, ale pro přehlednost uvedeme jak čas, kdy se to opravdu stane na Marsu, tak čas, kdy se o tom dovíme my na Zemi. Zpoždění dané příjmem signálu bude asi 11 minut.
Přenos spustíme ve 21:00 SEČ. Začneme povídáním o historii výzkumu Marsu, pak budeme živě u samotného přistání a na závěr se podíváme do budoucnosti výzkumu Marsu. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EsHoMM2UcAAEKxp?format=jpg&name=large
Pro ukrácení čekání jsem se porovnal /ne/bezpečnost /ne/náročnost přistání na Měsíci a na Marsu z hlediska inženýrského řešení.
A/Na obou tělesech si musí sonda vystačit sama, řídit ji musí její elektronický mozek, zásah ze Země je prakticky vyloučen. Vzdálenost Marsu a Měsíce byť je v neprospěch Marsu nehraje roli, tady je to vyrovnané.
B/ Sestup z oběžné dráhy či z příletové větve meziplanetární dráhy u Marsu vyžaduje v prvém případě nepodstatné motorické snížení rychlosti a v druhém případě nic, jen přesné zaměření / aktuálně u PER byla poslední korekce v prosinci a ostatní pro dokonalost dráhy odpadly/. O ostatní se postará atmosféra Marsu a při správném vyvážení i o stabilizaci sondy, vše až do rychlosti těsně nad rychlost zvuku. U Měsíce musí sonda celou dobu brzdit a současně měnit orientaci v prostoru, protože se průběžně mění nejen vektory, ale i tvar dráhy, tak aby vektor tahu motoru byl přesně ve výslednici všech sil. Tady to má sonda u Marsu naprosto jasně jednodušší.
C/ Zabrzdění zbytku vodorovné rychlosti a do oblasti několika desítek m/s ve výšce ve stovkách metrů nad povrchem u sondy u Marsu se o to postará opět bez nároku na motorovou sekce a bez nároku na orientaci padák. U Měsíce pokračuje komplikovaná činnost ad B/ jen s nižším tahem motorů. Tady to má sonda u Marsu opět jasně jednodušší.
D/ Finální dosednutí na povrch rychlostí v m/s u obou sond zabezpečuje motorová sekce a radar, který to má v obou případech jednoduché, neb vodorovná složka rychlosti je prakticky eliminována. Větší gravitace Marsu není problém. Tady je náročnost v obou případech prakticky stejná.
Suma sumárum z inženýrské náročnosti klade konstrukce sondy pro přistání na Marsu nižší nároky na konstruktéry než sonda určená pro přistání na Měsíci a celá sekvence je mozkem sondy k Marsu snáze realizovatelná.
Berte to prosím věcně bez emocí jen jako pouhou laickou úvahu.
Jen pro upřesnění k PER: dosavadní americké sondy zpravidla vysílají během přistávacího manévru po celou dobu jednoduché barevné signály /bylo-nebylo/ po jednotlivých krocích. Tak, že řídící tým se dozví příkladně zda byl otevřen padák, či PER přistál, ještě před navázáním spojení s vozidlem na povrchu. Doufám, že tomu tak bude i dnes.
To se vám povedlo! Zajímavý přehled. Podle mě je ale přistání na Marsu přeci jen náročnější, protože:
Na Měsíci stačí, aby fungovaly jen motory, protože nic jiného není potřeba. Na Marsu ale musí fungovat tepelný štít, padák a motory. Když něco z toho selže, selže celá mise.
Přesně tak, to je právě docela zásadní rozdíl, proč je na Marsu přistát složitější. Ono přistávat ve vakuu v 1/6 zemské gravitace vyžaduje „jen“ přesný navigační systém.
Dík, snažil jsem se o netradiční úhel pohledu a je to jen a jen názor a odlišný plně respektuji.
No, v tomto případě bych se s Vámi docela shodnul. Největší „naději“ na selhání má asi závěrečná fáze brzdění. Samozřejmě, vč. dopadového mechanismu na sondě (airbagy, tlumiče atd.)
Ale tady se problémů moc neobávám, je to už prověřený systém.
Díky za psaný přenos!
Rádo se stalo. Těší nás, že se vám psaný přenos líbí.
Otázka „Jste na Marsu?“ v 17:51 si žádá odpověď, že ano, ale už delší dobu a s jiným strojem. S roverem Perseverance zatim ne. Ale jsem na cestě, to ano a všechny systémy go, koukal jsem se 🙂
Co je v Curiosity na místě „skladu zkumavek“?
Jiné vědecké vybavení, přístroje.
40.000 km o cíle.
Podle mě MM.
Pokud máte někdo další tip, pište to prosím jako odpověď pod můj příspěvek, ať tu není zmatek.
Tipuji NL
typuji OS
za mš OM-ON
KQ
Zkusím se zeptat – komunikuje Pereverance/skycrane nějak během sestupu, odesílá nějaká data? Díky
Řídící počítač roveru odesílá během celého EDL jednoduchý signál – jeden z 265 tónů, které řídícímu týmu na Zemi ohlašují úspěšné nebo neúspěšné provedení jednotlivých kroků. Další data bude vysílat až po přistání a vyklopení antény HGA.
Tipuji „NN“.
ING je sice technický demonstrátor, ale snímky povrchu z výšky 10m budou zcela jistě vědecky využity, zejména pokud by v jejich poli vedla trasa PER. Smyslem podobných vrtulníků jako je ING je urychlit jízdu průzkumem budoucí trasy. Očekávám , že ING toto již v limitované míře provede pro PER. Z letového profilu bude též možno využít pro zkoumání hustoty atmosféry se stoupající výškou, případně vliv větru na trasu.
20.000 km od cíle, překročena dráha Deimosu.
mám zvláštní dotaz. nemůže nějak vzhledem k povaze činského režimu ta jejich sonda, co už tam krouží této sondě nějak škodit? třeba ? přeci jen je to velmi konkurenční druh lidské civilizace pro nás ne zrovna přátelský a jeji úspěchy sou naší dá se říct prohrou a naše západní úspěchy zas prohrou jejich.nechci sem tahat politiku jen prostě by me to nepřekvapilo a zajimé mě to… :).. .
Já bych to neviděl tak černě. To co nazýváte konkurenční civilizací, bych spíš chápal jako hájení svých zájmů. Dělají to tak všichni, ne?
U Marsu je spousta místa a chtít nějak poškodit konkurenční přístroj je asi velmi obtížné, s rizikem, že poškodí i svůj vlastní přístroj.
Čína se bude hádat kvůli Tchaj-wanu, ale pochybuji, že bude chtít poškodit sondu na Marsu.
BadSaix podla mna sa velmi mylite. Ja s cinanmi obchodujem niekolko rokov a stravil som v Cine dost casu, nato aby som aspon trochu pochopil ich zmyslanie. Je to rovnaka krajina s rovnakymi problemami ako Rusko alebo USA. Kazdy sa snazi ukazat vojensku silu a moc a byt lepsi ako ostatni. Ale tu sa bavime o vedeckych projektoch, nie o vojenskych operaciach. Vedci vacsinou spolupracuju a nesabotuju jeden druheho na zaklade prislusnosti k danej krajine alebo narodu. Mna strasne rozrusuju tie predsudky, ktore tu koluju o cinanoch. Prvy z najzakladnejsich predsudkov je: co je z Ciny, to je smejd, alebo Cinani nerobia kvalitne produkty. To je velky omyl, Cinan vyrobi smejd preto, lebo Europan mu nezaplati za kvalitu. Cina dokaze vyrobit konkurencie schopne produkty, ale nie za cenu, kedy natom zarobi este 5 firiem kym to k nam pride do obchodov. Rovnako je to aj s kopirovanim vsetkeho zapadneho. Cinan ak nieco skopiruje, tak v ich mentalite to znamena ze ten produkt je naozaj dobry a vzdava mu tym poctu a nebude vymyslat nieco lepsie..
Už se nemohu dočkat, jak to dopadne.
Doufám, že to kvůli počasí neodloží na zítra.
To je docela dobrý vtip. Tedy doufám 🙂 Odložit se se bude moci přistání roveru od Tianwen, ale Perseverance letí od Země jako dělová koule a tímto stylem i trefí Mars. Takže čas je už dávno daný.
To jsou nervy..
Díky za perfektní psaný přenos.
Potěšení na naší straně. Jsme rádi, že se vám psaný přenos líbil.
a co ten raketovej jeřáb?Ten někam odletl a přistál, nebo prostě jen odletl a spadnul na zada a rozbil se?
Sestupový stupeň odletěl na sever, buď před nebo za rover, podle toho jak byl zorientován při přistání. Odletěl dlouhým obloukem až do vyčerpání paliva cca 300-500 m od roveru kde neřízeně dopadl na povrch, čímž jeho úkol v této misi skončil.
děkuji za odpověď.
Mě též zaujalo povídání o ExM, takže žádný covid, to byla jen výmluva, ale nebyly padáky. Nechápu proč to nepřiznali a mlžili. U Ruska je to normál, ale Evropa to snad nemá zapotřebí, zejména když se stejně všechno nakonec provalí.
Kdopak se asi dneska chytí? 🙂
Vzhledem k plánované trase deltou a korytem imaginární řeky se přistání moc nepovedlo. K výchozímu bodu plánované trasy jsou to 3 km, což představuje rok putování.
Poněkud zapomínáte, že plánovaná trasa k deltě je sama o sobě vědeckým cílem. Už dříve byla predikována trasa, která se kroutí po „březích“ kráteru, aby rover navštívil co nejvíce vědecky zajímavých míst. S
Napište jim, jak se jim to nepovedlo [email protected]. A hlavně jim dejte radu jak to udělat lépe. Určitě to ocení.
Mám za to, že prioritou je hledání stop po biologické aktivitě a že cíl by měl být v tom případě v deltě.
Mýlíte se, ale odtoho tu je Kosmonautix, abychom si to vyjasnili, že? Zajímavé horniny jsou už na dně kráteru a cíl mise je daleko za a nad deltou. Celkem asi 60 km jízdy, pokud vše půjde podle plánu.
Přesně tento typ Vašeho komentáře volá po nasazení nějakého mechanismu, který umožní hodnotit komentáře. Se dvěma cíli – dát autorovi komentáře najevo co si o jeho příspěvku myslí ostatní aniž by museli křičet do volné krajiny, tlouct hlavou do stolu, být sprostí nebo volat po banu. Protože někdy (ve Vašem případě zbytečně často) rozumné mlčení většiny je málo a čtenář pak může nabýt mylného dojmu, že daný názor je správný, relevantní, touto komunitou oceňovaný. Tak nějak ale tuším, že to je Vám úplně jedno, takže směřuju ke druhému cíli. Umožnit si pak komentáře seřadit podle hodnocení. Případně pak ty špatně hodnocené skrýt. Byla by to volba každého čtenáře, žádná cenzura, žádný ban.
Na různých webech se to řeší různě. Palce nahoru. Někde i palce dolů. Někde možnost seřadit i podle hodnocení.
Pro WordPress jistě existují hotová řešení, která toto umožňují.
Vámi navrhovaný systém jsme už jednou nasadili (https://kosmonautix.cz/2017/11/spoustime-palcovani-komentaru/) a nezastírám, že hlavním cílem bylo právě jasné ukázání, co si mnozí lidé myslí o kvalitě komentářů některých uživatelů. Bohužel jsem však byl velice zklamán, když jsem viděl, že lidé zneužívají chyb v tomto systému, takže jsme byl donucen jej po asi třech dnech zrušit (https://kosmonautix.cz/2017/11/konec-hodnoceni-komentaru/). Bylo to pro mne velké zklamání, protože to na mnoha webech funguje a myslel jsme si, že k nám nechodí lidé, kteří by podobné věci dělali. Opět se však ukázalo, že slušná většina je skvělá, ale stačí pár trollů a jinak dobrý záměr nemůže existovat.
OK, přečetl jsem si článek o důvodech ukončení. Hlavní důvod byla chyba ve fungování pluginu. Od té doby (>3 roky) se snad mnohé změnilo. Plugin mohl být opraven. Nasadili jste komentování pouze přihlášeným, takže technicky je nastavená cesta pro to, aby bylo možné i hlasovat jen přihlášeným a na úrovni databáze (nejen přes cookie) hlídat kolikrát kdo kde hlasoval.
Proberte to, prosím, se správcem webu.
Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. 🙂
Já jsem z toho ještě i po těch letech zklamaný. V článku se totiž nepíše jen o té trhlině. V komentářích u článku o zavedení (i jinde) se vyjadřovalo mnoho lidí, že se jim to nelíbí. Dokonce jsme uvažovali i o spuštění ankety. K té ale kvůli dané trhlině nedošlo. Možná bychom tedy mohli udělat anketu, třeba se za ty tři roky názory změnily.
A výsledkem je pak „odpad“ jako příspěvek Václava – Aloise ze 7:47. Jasně, jde o individuum, u kterého lze zůstat nad věcí a myslet si své, ale jsem rád, že nás v tom čtenáři nenechají a občas se ozvou. Ano není nám to jedno, ale sebelepší plugin asi podobné Aloise z internetu nevymaže.
Je to rozhodně úspěch.
Na druhou stranu, přistání na Měsíci sledovali už naši prarodiče v televizi živě. Nyní jsme viděli dvě kulaté fotky až pár minut po přistání. Jsem přesvědčen, že až bude zase za deset let přistávat další rover, tuto chybu už nezopakují. Vhodná družice, a pro 7 minut přenosu by snad ani nemusela být martostacionární, by mohla přenos zajistit. Také je možné, že takový přenos uvidíme už za 3 měsíce v čínské televizi.
Záleží na tom, co si představujete pod pojmem živé vysílání. Pokud myslíte pohled z nějaké k tomu určené družice Marsu na žhavou šmouhu v atmosféře při průletu PER, tak to by asi jakž takž zajistit šlo. Je ovšem potřeba počítat s tím, že přenosová rychlost např. z MRO na Zemi je v této vzdálenosti cca kolem 1Mbit/s, takže FullHD to nebude :-). Nicméně samotný obsah takového „videa“ by rozhodně nestál za náklady s tím spojené.
Pokud myslíte přenos z kamery landeru, tak tam navíc přibude problém s komunikací mezi landerem a retranslační družicí (v této roli fungoval včera MRO). Při aerodynamickém brždění tepelným štítem zabrání v jakékoliv komunikaci ionizovaný plyn kolem landeru (to neumíme vyřešit ani při návratech lidských posádek z nízké oběžné dráhy), pak tu budeme mít lander houpající se na padáku – tj. jedině nějaká nesměrová anténa a tedy rychlosti max. v desítkách kb/s – tak akorát na telemetrii a včera třeba na obrázek s výběrem místa k přistání. Totéž platí i pro fázi „s jeřábem“.
Pro video po přistání by bylo potřeba rychle rozložit nějakou směrovou anténu, ale zase by na tom videu už nic pohyblivého nebylo, takže proč to dělat.
Kvalita fotky po přistání je dána tím, že na kamerách jsou jen částečně průhledné kryty a ty tam jsou proto, aby nedošlo k zanesení objektivů prachem, který se zvířil při přistání. Určitě by šlo nějakou kameru „obětovat“ a poslat lepší fotku, ale zase je to o penězích – ta kamera nepoškozená udělá během dalších let provozu více užitku, než je PR fotka po přistání. U PER se počítá s poměrně dlouhým provozem. Tady jedině si dovedu představit, že čínská sonda vzhledem k tomu, že bude stacionární a má kratší plánovanou životnost, udělá ze začátku lepší fotku, na druhé straně fotky z hlavních kamer PER budou pecka (doufám).
Uvidíte že to časem půjde. Snad až na tu horkou část.
Emoce američanů, kteří to platí, se vyplatí vybudit ještě více.
To těžko, kvůli emocím malé části američanů to nikdo složitě dělat nebude, to se vsaďte. Přistání sondy není žádné terno kvůli kterému by byl národ přilepený u sledování obrazovky. To se bude řešit až u pilotované mise, kdy to bude sledovat celý svět a na landeru a orbitě bude výkonný (a drahý) telekomunikační systém který umožní vysokorychlostní datový přenos.
Ano, to jsem měl na mysli.
Ahojte, Nikde jsem nezjistil co se stane s Nebeským jeřábem, vím že pak odletí do bezpečné vzdálenosti ale co pak?
Aha, už je tady ta otázka zodpovězena, omlouvám se.
Sky crane nebržděně dopadl v bezpečné vzdálenosti od vozítka.
Mne napadlo, co se stalo s padákem, kam doletěl. Nebyl by vidět z oběžné dráhy?
Určitě se jej podaří najít na fotkách.
Nějaká družice (nejspíš MRO) dříve či později nafotí veškeré části (nebo stopy po jejich dopadu), které se dostaly na povrch. Přeletový modul, tepelný štít, zadní kryt s padákem, sky crane…. určitě najde i balastní závaží, jsou to pořádné kusy. A když bude mít čas, možná se koukne i po roveru 🙂
Zajímavý článek k Perseverance připravili na teslarati.com:
https://www.teslarati.com/nasa-nails-hardest-mars-rover-landing-yet/
Stále jen tři snímky, to se mi nějak nelíbí.
Spíše jen 2,5…
Ale spojení není kontinuální, byť snad mají denně 2 konunikační okna.
Snímky byly přeneseny už do rána našeho času, ale vzhledem k plánu ukázat je až na tiskovce ráno jejich času je logicky nezveřejnili. Je to jejich sonda a je fajn, že ukazují vše na webu v galerii RAW, byť někdy zpočátku se zpožděním. Jsou to exkluzivní PR data, časem podobné fotky budou v galerii hned po přijetí na Zemi. Doufám, že jste viděl tiskovku a je vám jasné, proč je neukázali dřív. Jsou příliš krásné.
Kosmo-fanouškovské porno 🙂
O.K. Vzpomněl jsem si na přisání MERů, tam šly snímky ihned po přistání.
Václave, třeba zde https://www.leonarddavid.com/new-images-capture-perseverance-mars-mission-at-jezero-crater/
Jsou fakt senzační.
Podíval jsem se vzhledem neustále se opakujícím tvrzením o 50% úspěšnosti sond určených k průzkumu Marsu, jak jsou na tom ve skutečnosti, nikoli statisticky, Američané.
Z 24 amerických startů odletělo 22 misí – úspěšnost 92%.
Z misí které odletěly splnilo úkol 19 – úspěšnost 86%.
Ze sedmi pokusů o družici uspělo 5 – úspěšnost 71%.
Z deseti pokusů o přistání se zdařilo 9 – úspěšnost 90%.
Z pěti pokusů o rover všechny úspěšné 100%.
koukam že už je teda znamo přesne místo přistání…..ktera pismenka v bingu to teda jsou? nemužu to nikde najít. děkuji.
Je to pole E6, viz FB brněnského planetária. je to
děkuji. jen ale tedy E6 nevim jak najit když v řadku i ve sloupku jsou jen pismena. 😀
Aha, asi se bavíme o jiné soutěži. Já hovořil o té, kterou vyhlásilo brněnské planetárium – https://www.facebook.com/hvezdarna.brno/posts/10158109524349842
to jo. tady ve psanem přimem přenosu ze včera je obrazek vloženej v 18.59. tak sem myslel že to kolega tu soutěž nějak uzavře tim že sem vložite obrazek kde už je ten dopad taky. 🙂 par nas tipovalo. 🙂
Nevíte, kde sledovat nejnovější zprávy o Perservance – co dělá, co bude dělat, úspěchy, fotky, videa? Prosím nejlépe Česky. Při nejhorším i cizinštinou.
Asi web NASA. A u nás asi zítra vyjde článek.
Super – 20.2. váš článek Perseverance – nové snímky a co dál? – tak nějak jsem si to představoval. Kdybyste na to měli čas to občas takto shrnout tak by to byla paráda. Chtělo by to nějakého českého nadšence, který by dával často občas takový souhrn, co se děje i s fotkami.
Ty fotky se budou průběžně objevovat na našem diskusním fóru. Tam se vždy objeví nejdříve. V sebraném článku pak vyjdou až někdy později, ale fórum je jistota.
Vím, že hlavně zpočátku mise, když bude v kurzu i u běžné veřejnosti, se na webu takové články budou objevovat, o to nemějte strach. Dušan má sice pravdu, že na fórech se objeví nejdříve, ale ne každý má čas fóra sledovat den po dni a ne každý umí anglicky. Takže souhrny uděláme.
Zkuste cihat tady… https://blogs.nasa.gov/mars2020/
Treba tady – planovana tiskovka dnes k SOl 1: https://www.youtube.com/watch?v=Xz-Id5ZNopM&ab_channel=NASAJetPropulsionLaboratory
díky za link
ta fotografie visícího vozítka na lanech se jim vážně povedla
skvělý přenos pánové, díky za zprostředkování
Díky, tyhle týmové akce máme nejraději.