Rover Curiosity již na Marsu strávil 3000 solů

Selfie Curiosity z 11. října 2019

Od 6. srpna roku 2012, kdy na Marsu přistála zatím poslední pojízdná laboratoř, uplynulo 12. ledna 2021 již 3000 marsovských dní (takzvaných solů). Rover stále funguje a při postupné cestě na horu Mount Sharp pokračuje ve vědeckém výzkumu. Právě průzkumu této 5 kilometrů vysoké hory se vozítko věnuje již od roku 2014. Geology na nejnovějších panoramatických snímcích zaujaly především formace kamenů, které připomínají lavice. NASA nyní snímek představila veřejnosti a jedná se skutečně o luxusní podívanou. Panorama je složené ze 122 fotek, které 18. listopadu 2020 (tedy 2 946. sol pobytu na Marsu) pořídila kamera Mastcam, která se nachází na hlavě vozítka a používá se jako hlavní oko roveru. Poblíž středu obrázku můžeme vidět dno kráteru Gale, který má průměr 154 kilometrů. Právě v jeho středu se nachází hora Mount Sharp. Na obzoru pak můžeme vidět severní okraj kráteru, v pravé části je pak již vidět horní část Mount Sharp. Ta je známá svými vrstvami hornin, která byly vytvářeny působením jezera před miliardami let.

Panorama složené ze 122 fotek pořízených kamerou MastCam 18. listopadu 2020.

Panorama složené ze 122 fotek pořízených kamerou MastCam 18. listopadu 2020.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Oblé kamenné terasy charakteristické pro tuto oblast vznikají na místech, kde se na svahu střídají vrstvy tvrdších a měkčích hornin. Když měkčí vrstva eroduje, tvrdší vytvoří malé útesy, čímž vznikají útvary podobné lavicím. Mohou však také vznikat při sesuvech půdy, když obří zaoblené desky sjedou dolů. Vozítko Curoisty již v kráteru Gale tyto útvary vidělo, ale je poměrně vzácné, aby vytvářely podobné scénické sestavy. „Náš vědecký tým je nadšený tím, že můžeme přijít na to, jak se (tyto útvary) formovaly a co znamenají pro dávné prostředí v kráteru Gale,“ popisuje Ashwin Vasavada z kalifornské JPL, vědec zapojený do programu vozítka Curiosity. Ale nemyslete si, že by se vozítko na tomto místě dlouho zdrželo. Už krátce po vyfocení snímků pro panorama se opět vydalo směrem vzhůru.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/pia23378-annotated-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia24180-1441.jpg

Print Friendly, PDF & Email
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

9 komentářů ke článku “Rover Curiosity již na Marsu strávil 3000 solů”

  1. Kamil napsal:

    Kolik kilometrů už vozítko ujeli?

  2. Spytihněv napsal:

    Já vím, že rover nezadržitelně stoupá na Aeolis Mons, ale to už spoustu let. Nikde jsem ovšem nezaznamenal zmínku o tom, jak se přibližuje k vrcholu a kolik mu zbývá. No každopádně představa, jak horu zdolá a rozhlédne se, je lákavá. Možná se to ani neplánuje, ale snít můžeme vždycky. Koneckonců Spirit zhruba v solu 600 dokázal zdolat vrchol kopce Husband Hill, což je více než 100 výškových metrů nad místem přistání.

  3. racek napsal:

    Skoro jako by to někdo vydláždil.. Jo, jsem rád že jsem se takových úžasných obrázků dočkal.

  4. Vaclav napsal:

    Podíval jsem se na kráter z hlediska možného zaplavení vodou. Jako referenční rovinu jsem zvolil výšku v oblasti nejnižšího valu kráteru na severní až severovýchodní straně. Tam je také val porušen a tudy by mohla do kráteru vnikat voda ze severních plání. Ovšem pod tímto valem je prudký spád do hloubky 2.400 m a pokud by tudy do kráteru vnikala voda zcela jistě by se sedimenty ukládaly v  tomto nejhlubším místě, ale není tam vůbec nic.
    Centrální masiv má základnu zhruba 70×30 km v rovině severního valu kráteru, tedy v referenční výšce 0 m. Vlastní masiv středové hory o rozměrech cca 20×30 km v průměrné referenční výšce 2.000 m má objem řádově 100 km3. a celá tato hmota je nad severním valem kráteru.
    Zdá se tedy být vyloučeno aby kráter byl do výšky přes dva kilometry nad nižším severním valem zaplaven vodou, taktéž těžko mohla voda dopravit do kráteru 100km3 naplavenin a i kdyby se tak stalo určitě by je uložila v nejhlubším místě kráteru a neukládala by je na středovou horu kdy by musela téci “ do kopce „, nehledě na to že by nutně musela protékat přes nejhlubší část kráteru.
    Nehodlám dělat závěr abych nebyl terčem kritiky, ale zdá se mi, že středový kráter vznikl již při šikmém dopadu asteroidu.
    Výškové a prostorové údaje jsem našel pod příslušným heslem na WIKI.

  5. jirik napsal:

    Nikde se mi nepodařilo dohledat, jaká je základní doba mise / garantovaná životnost vozítka, jinými slovy, jestli je ještě MSL v záruce, nebo už „přesluhuje“, podobně jako jeho předchůdci (řekl bych, že ano, 3000 solů už je docela dost).

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.