V posledních čtyřech odstavcích minulého dílu jsme se pokusili o odhad vlivu příštího amerického prezidenta na pilotované průzkumné lety NASA. K vyjmenovaným faktorům, které mohou mít vliv na případnou úpravu strategického směru pro NASA, je nutno přidat i současné čínské kroky směřující k zintenzivnění průzkumu Měsíce. Ty jsou reprezentovány nejen chystaným čtvrtým krokem v čínském programu nepilotovaného průzkumu Měsíce, který bude spočívat v průzkumu zdrojů v oblasti jižního pólu a možností jejich využití, ale i letošním zkušebním nepilotovaným kosmickým letem lunární verze nové čínské kosmické lodi XZF-SC a vývojem nové „rakety 921“ využívající technologie současné nejsilnější čínské rakety CZ-5. Představitelé čínské kosmonautiky se rozhodli nečekat na dokončení technologicky, finančně a časově náročné rakety CZ-9 a nejnovější vize by mohla vést k přistání čínské posádky na Měsíci v roce 2030. V zájmu udržení kroku se světovými velmocemi učinil stejný krok i Roskosmos. Protože těžká raketa Jenisej sklouzne do 30. let, zahrnuje koncept pilotované mise k Měsíci pro druhou polovinu 20. let raketu Angara A5M s kosmickou lodí Orel a raketu Angara A5V s urychlovacím stupněm.
Ve Spojených státech amerických je vize přistání dalších lidí na Měsíci spojena s misí Artemis III. Kabina Orionu pro misi bude v příštím roce svařena v továrně Michoud Assembly Facility (MAF). Jako první byl do továrny dopraven kónický díl s okny. V Ingersoll Machine Tool, Inc. v Rockfordu ve státě Illinois je dokončován horní tunel, spodní válcová část a dno budoucího modulu pro posádku. V MAF jsou pro Artemis III shromažďovány i díly pro výrobu centrálního stupně nosné rakety SLS, přičemž se počítá s využitím vodíkové nádrže, která byla vyrobena již před několika roky původně pro Artemis I.
Jedním z aktuálních úkolů, které bude muset NASA řešit, je úprava plánu vývoje a stavby pilotovaného lunárního landeru. V únoru vyprší smlouvy se třemi konkurenčními soukromými týmy na detailní formulaci předběžných návrhů. Dosavadní plán počítal s rychlým výběrem jedné nebo dvou společností pro plynulý postup do další fáze. Za tímto účelem NASA vypsala zakázku na vývoj a letové demonstrace landerů.
V současnosti podávají všechny tři soutěžící týmy svoje návrhy. Například ve druhém prosincovém týdnu potvrdil Národní tým tvořený společnostmi Blue Origin, Lockheed Martin, Northrop Grumman a Draper, že svůj návrh podal. Na profinancování nových smluv NASA žádala pro fiskální rok 2021 o 3,2 miliardy USD. V rozpočtovém zákoně, který byl Kongresem schválen 21. prosince, však bylo přiděleno jen 850 milionů USD. I tak jde o 250 milionů USD vyšší částku než ve fiskálním roce 2020. Včera schváleným zákonem bylo dále přiděleno pro Gateway 699 milionů, pro Orion 1,407 miliardy, pro SLS 2,586 miliardy a pro související pozemní systémy na kosmodromu 590 milionů USD. V rámci položky SLS je vyčleněno 400 milionů USD pro nový horní stupeň EUS (Exploration Upper Stage) a v rámci pozemních systémů 74 milionů USD pro novou mobilní vypouštěcí plošinu ML2.
Úřad Bílého domu pro správu a rozpočet (OMB) požádal dopisem z 30. listopadu Kongres, aby před schvalováním rozpočtu NASA na fiskální rok 2021 odstranil v textu rozpočtového zákona požadavek použít raketu SLS pro vynesení sondy Europa Clipper a o přesun sondy na komerční raketu. Tím by byla SLS uvolněna pro Artemis IV. Ve včera schváleném zákonu je dosavadní požadavek modifikován takto: „NASA použije SLS pro misi Europa Clipper, pokud je SLS k dispozici a pokud analýza torzního zatížení potvrdila vhodnost Clipperu pro SLS. Za předpokladu, že tyto podmínky nelze splnit, provede administrátor úplnou a otevřenou soutěž na výběr komerční nosné rakety pro misi Europa Clipper.“
27. října podepsali představitelé NASA a ESA Jim Bridenstine a Jan Wörner Memorandum o porozumění týkající se spolupráce na Gateway. Memorandum zavazuje obě partnerské agentury ke společnému vybudování Gateway. Stanovením právních závazků a odpovědnosti obou agentur memorandum vytváří právně závazný rámec pro spolupráci NASA a ESA.
Příspěvek ESA ke stanici na oběžné dráze Měsíce v rámci memoranda zahrnuje mezinárodní obytný modul I-Hab, modul ESPRIT a nejméně dva další servisní moduly pro kosmické lodě Orion, tedy pro Artemis IV a Artemis V. Na oplátku obdrží ESA minimálně tři letové příležitosti pro evropské astronauty, kteří budou pracovat na palubě Gateway.
Přezkum předběžného návrhu PDR desetitunového modulu I-Hab je naplánován na druhé čtvrtletí příštího roku. Současné úvahy směřují k tomu, že I-Hab by byl k zárodku Gateway vynesen v roce 2026 při premiérovém startu rakety SLS ve verzi Block 1B. Tento nosič umožní vynést společně Orion i I-Hab. Raketa má mít nový horní stupeň EUS. V pátek 18. prosince NASA dokončila podrobný přezkum CDR stupně EUS. Hodnocení potvrdilo, že EUS splňuje konstrukční požadavky pro budoucí mise. V roce 2021 má být v Kennedyho vesmírném středisku zahájena montáž nové mobilní vypouštěcí plošiny ML2, která umožní starty rakety SLS Block 1B. Modul ESPRIT by byl vynesen o rok později při další pilotované misi rakety SLS Block 1B a Orionu.
16. prosince podepsal Jim Bridenstine dvojstranné Memorandum o porozumění týkající se spolupráce na Gateway i s prezidentkou Kanadské kosmické agentury Lisou Campbell. Podpisem memoranda se kanadská strana formálně zavázala dodat pro Gateway externí robotický systém včetně robotického ramene Canadarm3 a robotických rozhraní pro moduly. Dodávka ramene je cílena na rok 2026 při americkém zásobovacím letu. Dohoda rovněž specifikuje závazek NASA poskytnout kanadským astronautům jedno místo na misi Artemis II a jednu letovou příležitost na Gateway. Již 8. prosince oznámila Kanadská kosmická agentura, že společnosti MDA udělila kontrakt v hodnotě 22,8 milionů USD na stanovení technických požadavků na výrobu robotického ramene Canadarm3.
Současná zásoba motorů RS-25 zděděných z éry raketoplánů vystačí jen pro první čtyři starty SLS. Pro další centrální stupně je tedy nutné vyrobit a certifikovat nové motory RS-25. Společnost Aerojet Rocketdyne proto na základě kontraktu s NASA vyvíjí a vyrábí nové komponenty motorů RS-25, které budou využívat pokročilé výrobní metody a zajišťovat vyšší úroveň tahu při současném snížení výrobních nákladů. Činnost těchto dílů bude vyhodnocována v roce 2021 při testovací sérii Retrofit 2, která bude zahrnovat osm zážehů neletového vývojového motoru č. 0528. V něm byly některé původní díly nahrazeny modernizovanými komponentami. Kromě pokračování testů nového pogo tlumiče vibrací a nové spalovací komory MCC, které byly testovány v sérii Retrofit 1, je motor dovybaven dalšími novými díly z restartovaných výrobních linek, například nově vyrobenými turbínovými lopatkami ve vysokotlakých palivových turbočerpadlech motorů. Další testovanou komponentou z nové výrobní linky bude kulový hřídel ventilu předspalovacího zařízení.
V polovině listopadu byl motor usazen do testovacího stanoviště A-1 ve Stennisově středisku. Jakmile bude na stanovišti B-2 dokončena testovací kampaň Green Run centrálního stupně SLS pro misi Artemis I, technici přesunou společnou část podpůrného vybavení na stanoviště A-1.
Zatímco série Retrofit 2 bude zaměřena na vývoj komponent, následující série šesti zážehů Retrofit 3a bude spočívat v testech na podporu certifikace restartu výroby. Testy mají probíhat s vývojovým motorem č. 0525. Montáž nového hardwaru na motor má být zahájena v březnu 2021 a samotné testy mají být zahájeny v létě 2021. Kromě původní hlavy motoru bude téměř veškerý zbývající hardware motoru dovybaven novými díly, které vyjdou z restartovaných výrobních linek.
Poté má následovat série dvanácti certifikačních zážehových testů nového neletového certifikačního motoru č. 10001. Aerojet Rocketdyne vyrábí tento motor jako vůbec první z nových motorů RS-25. Finální montáž motoru č. 10001 je plánována ve Stennisově středisku na druhou polovinu roku 2021. Zahájení zážehových testů je plánováno na první čtvrtletí roku 2022. Při nich bude poprvé testována nejen první nová hlava motoru, ale také první nová tryska. Certifikační přezkum je plánován na druhé pololetí roku 2022.
Po dokončení testů se na stanoviště A-1 vrátí motor č. 0525 pro zážehovou řadu Retrofit 3b, která také pomůže certifikovat výrobu nového motoru. Certifikace některých komponent totiž vyžaduje zážehové zkoušky na dvou různých motorech a tentokrát bude i motor č. 0525 vybaven novou tryskou. Řada Retrofit 3b má, stejně jako předchozí certifikační série zážehů motoru č. 6001, zahrnovat dvanáct zážehů.
V současné době se očekává, že první nový letový motor RS-25 bude procházet přejímací zkouškou ve Stennisově středisku v první polovině roku 2023, aby byl k dispozici jako záloha pro čtvrtou SLS a jako jeden z hlavních motorů pro pátou SLS. Přejímka dalších letových motorů RS-25 má následovat s tříměsíční frekvencí.
Společnost Aerojet Rocketdyne v letošním roce dodala ze svého výrobního závodu ve West Palm Beach do svého finálního montážního závodu ve Stennisově středisku ve dvou várkách celkem šest motorů RL-10 pro horní stupně rakety SLS. Motory zde byly uskladněny k budoucímu využití. Dva motory, které jsou určeny pro mise Artemis II a Artemis III, bude ULA integrovat na horní stupně ICPS ve své továrně v Decatur v Alabamě. Zbývající čtyři motory zůstanou ve Stennisově středisku, dokud nebude Boeing připraven zahájit jejich instalaci na první letový exemplář horního stupně EUS v montážním zařízení Michoud v New Orleans. V roce 2021 mají být z výrobního závodu dodány další čtyři motory RL-10.
Hlavním rozdílem v letové konfiguraci RL-10 pro EUS oproti ICPS je jiný způsob prodloužení trysky. Motor RL-10B-2 používaný v horním stupni Delta Cryogenic Second Stage a určený i pro stupeň ICPS obsahuje třídílný nástavec trysky, přičemž dva spodní velké kužele nástavce jsou uloženy kolem motoru a jsou vysunuty teprve během letu, po oddělení horního stupně od prvního stupně rakety a před svým vlastním zážehem. Motor RL-10C-3, který bude použit na stupni EUS, bude mít pevný kužel prodloužení trysky, který již nevyžaduje vysunutí během letu.
Zdroje informací:
https://spacenews.com/
http://spaceref.com/
https://assets.documentcloud.org/
https://www.nasa.gov/
https://asc-csa.gc.ca/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://live.staticflickr.com/65535/50357033411_112d742ae6_c_d.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Eph9-ncXIAAc1gh?format=jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/maf_20200917_sls_16.jpg
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_hls_ilv_moon2_dec2020.jpg
https://www.dyneticshls.com/…/files/images/IMG-Astronauts-infront-of-HLS.jpg
https://www.spacex.com/static/images/backgrounds/home_moon.jpg
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/gateway_ppehalo_angles_003.png
https://blogs.nasa.gov/…/uploads/sites/303/2020/11/DSC_8616.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/11/EiOHn4QWsAAVg-L.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/11/19a5050-002_AR_logo.25pct.jpg
Jak se mohla NASA dostat na měsíc, když jim trvá sestavit jednu SLS několik let????
Když mají ty nejdražší věci vyvinuté….
To je hrozný moloch ta ULA…
Je potřeba si uvědomit, že program Apollo existoval za úplně jiných podmínek – bylo potřeba porazit Sovětský svaz a NASA tak dostávala více peněz než dnes. Také se oproti dnešku až tak moc neřešila spolehlivost a bezpečnost. Dnes jsou všechny tyto faktory přesně obráceně.
No jo Petřínskou rozhlednu taky pred vice jak 100 lety smontovali za šest týdnů. To uz dnes taky nikdo nedokáže. Holt poměr techniku, ucetnich, kontrolorů a manažerů k dělníkům a monterům byl opačný nez dnes. Tehle jev se stále a stále v historii opakuje…
Pokud by na projektu Apollo pracovali dnešním tempem a s dnešním odhodláním, velmi pravděpodobně by se po Měsíci jako první prošel Leonov – někdy v roce 1975. A s nezanedbatelnou pravděpodobností by tam možná bohužel i zůstal, protože Rusové na bezpečný let s lidmi tam a zpátky tehdy prostě technologicky ani organizačně neměli. To skutečné Apollo byla naštěstí naprosto jiná liga.
To co píšu v odstavci nahoře je samozřejmě jen spekulace. Ale myslím, že takto se to porovnat dá. Dnes chybí (nejen) v NASA to hlavní – skutečná vůle něco dokázat a lidé, schopní a ochotní nést zodpovědnost za svá rozhodnutí. Slova o vyšších bezpečnostních standardech jsou jen takovou (u některých lidí oblíbenou) pseudokorektní zástěrkou, která nikoho neurazí.
Mezi skalní fandy Elona Muska nepatřím, ale naštěstí alespoň on tu schopnost, kterou zmiňuju, má.
No když jde o vůli a odpovědnost, myslím že v době Apolla to měli ti co rozhodovali poněkud jedodušší, tlak a politické zadání bylo aby ten závod vyhráli a nemuseli se tolik bát případných nehod. Plus astronauti byli většinou vojáci. A co se techniky týče, Artemis je na výrazně vyšší úrovni (větší, těžší, vybavenější) než tehdy Apollo.
HALO by melo startovat nekdy v pulce roku 2024 a prvni posadka ke Gateway na Artemis-IV poleti az v roce 2026. Jestli vse pujde dobre, tak spise tipuji, ze se tam presmeruje uz Artemis-III, bude to levnejsi a realistictejsi.
Terminy jsou pomerne hodne vzdalene a diky tom jak to pan Hosek podrobne sleduje, se defacto neustale salamove posunuji, prijde mi tez ze vse se dela/meni za pochodu(nevim jak to bylo u Apolla), a v kontextu toho co svetovou covidovou/postcovidovou ekonomiku ceka, se obavam tlaku na zruseni Artemis pod lacinym heslem, lide nemaji co jist a my letame na Mesic.
Takové krátkozraké (a přesně, jak jste řekl laciné) hlasy se objevují vždy. Nemá smysl je vůbec bát v úvahu. Hloupí lidé byli, jsou a budou.
Prosím, popřemýšlejte nad tímto. V pátek 18. prosince proběhlo v Senátu hlasování o textu autorizačního zákona pro NASA. Přijatý návrh zákona přikazuje NASA pokračovat v přípravě na pilotované přistání na Měsíci (teď nepíšu o rozpočtovém zákoně, který je schvalován vždy na jeden rok). Senát schválil svoji verzi autorizačního zákona jednomyslně poměrem hlasů 100:0, všichni demokraté i republikáni tedy hlasovali pro. Sněmovní návrh zákona je v tomto bodě podobný. Oba návrhy budou v příštím roce sloužit jako výchozí bod pro dokončení legislativního procesu.
S moji anglictinou berte moje informace s rezervou, ale treba Constellation mel sveho casu podporu skoro celeho kongresu(4XX vs drobne):
„National Aeronautics and Space Administration Authorization Act of 2008“
„Program, including new estimates for Project Constellation, NASA’s new
generation of spacecraft designed for human space flight that will
replace the Space Shuttle program.“
https://www.congress.gov/bill/110th-congress/house-bill/6063/text
„On passage Passed by the Yeas and Nays: 409 – 15 “
https://www.congress.gov/bill/110th-congress/house-bill/6063/all-actions?overview=closed&q=%7B%22roll-call-vote%22%3A%22all%22%7D
Teď bychom se mohli bavit o tom, že tehdy byl vývoj rakety Ares V podpořen jen 50 miliony USD ročně a na vývoj landeru nebyly vyčleněny žádné peníze, takže zůstal ve fázi formulace. Počkejme ale radši na jarní žádost Bidenovy administrativy o rozpočet NASA na FY2022, která vyjasní hodně dnešních otázek.
Pokud bude Artemis zrušen, pak pouze pokud se objeví schopný politik, který by se rozhodl tyto prostředky použít pro svůj vlastní politický projekt. Ne kvůli laciným sloganům.
V reálném světě to nefunguje tak, že by se peníze „ušetřené“ za lety na Měsíc použily na potravinovou pomoc nebo dávky.
Vesmír obecně má širokou politickou podporu, v USA obzvlášť. Bez každoročních dohadů kolem rozpočtu to prostě nejde, ale zrušení reálné není.
Na ten slogan se pamatuji už z dob Apola. ,,Černý nemá co jíst a bílý je na Měsíci“. Stačí se podívat kolik dávají USA na zbrojení a kolik dostává NASA. Ten rozdíl je obrovský. Takový argument nemá smysl.
Dosud jsem se domníval, že účast v projektu Artemis znamená automaticky i let na Měsíc, dle textu článku to ale vypadá, že to bude „jen“ kolem Měsíce a na GAT, nebo se mýlím ?
Pokud píšete o evropských astronautech, pak jde zřejmě o to, že první, týdenní přistání na Měsíci mají být s dvoučlennou americkou posádkou. Zbývající dva astronauti zůstanou v Orionu nebo na Gateway. Teprve v další fázi by měl být Orion ukotven u Gateway po dobu dvou měsíců, z čehož by jeden měsíc měli být všichni čtyři astronauti na povrchu Měsíce.
Měl jsem na mysli účast obecně, tj. Evropu / tam se píše o třech místech na GAT/, Kanadu / tam se píše A-II-oblet a 2x GAT a samozřejmě Japonsko / to není zmíněno/.
O přistání na Měsíci nic. Zajímá mne to ve smyslu, který stát jako druhý historii má v rámci projektu Artemis šanci dostat astronauta na povrch Měsíce, nebo budou přistání na povrchu Měsíce vyhrazena v projektu Artemis do roku 2030 jen Američanům ? Díky.
Kanada obdrží jedno místo v Artemis II a jedno na Gateway.
Memorandum o porozumění s Japonskem je zřejmě stále ještě před podpisem.
Zájem o účast na povrchové expedici zřejmě mají všichni partneři. V minulých dílech seriálu jsem psal, že Japonsko by svůj zájem o účast na povrchové části programu Artemis rádo podpořilo vývojem hermetizovaného roveru, Itálie vývojem obytného modulu a ESA nákladním logistickým landerem.
Co se týče lidí, kteří se dostanou na měsíc to vidím následovně.
1 přistání – 2 lidé muž a žena oba USA – tohle si Amerika nenechá utéct už z důvodu dalšího prvenství…
2 přistání – vsadím na černocha a klidně další žena.. Oba USA
3 a další přistání – dostane se postupně na všechny hlavní partnery – v 1 řadě ESA, následně Japonsko/Kanada.
I když je to jen má teorie, když se nad tím zamyslíte i z důvodu mediální prezentace tak průběh bude následující.
1 start – bude opět sledovat celá planeta. Po více než 50-ti letech na měsíci.
2 start – první černoch – nicméně třetinová sledovanost.
3 a další start – běžná věc, kdy bude mediální pokrytí už malé – dostanou možnost další partneři. Vzhledem k výrobě servisního modulu Orionu je velmi pravděpodobná ESA.
Něco podobného je v knize“Marťan“:
Program Ares. Lidstvo se dostane na Mars, poprvé vyšleme lidi na jinou planetu, rozšíříme horizonty, bla, bla, bla.
Posádka mise Ares 1 udělala, co se od ní požadovalo, a vrátila se na Zemi jako parta hrdinů. Čekaly ji slavnostní přehlídky, sláva a obdiv celého světa.
Ares 2 udělal totéž na jiném místě na Marsu. Po návratu členům posádky rázně podali ruku a nabídli čerstvě uvařenou kávu.
Ares 3. Má mise….
Podobné ve filmi „Kozoroh 1“.
Že kvůli dalšímu přistání na Měsíci Američané nemohli sledovat REPRÍZU x-tého pokračování oblíbeného seriálu a nelíbilo se jim to.
No, budu malinko pesimisticky oponovat, protože podle mne v úvahu připadají dvě varianty:
Varianta 1:
1. přistání, blíže neurčený počet „občanů“ SpaceX.
2. a spousta dalších přistání – stejná situace.
X-té přistání někdy kolem 2030 – žlutý muž a žlutá žena, ale nikoliv z asijské menšiny v USA, nýbrž z Číny…
Varianta 2 (v případě, že se u SpaceX něco zvrtne):
1. přistání někdy kolem 2030 – žlutý muž a žlutá žena, ale nikoliv z asijské menšiny v USA, nýbrž z Číny…
Artemis sice bude mít i za Bidena oficiálně politickou podporu, ale peníze na ni se budou stále snižovat v závislosti na tom, jak budou řvát různé BLMy a další potřebné organizace a dožadovat se větších sociálních dávek, jinak že si půjdou narabovat, co potřebují (půjdou tak jako tak). Poté, co Biden ať po dobrém či po zlém skončí s prezidentováním a převezme to jeho viceprezidentka, přestane se předstírat i ta politická podpora.
Jsem překvapen, že jsme se nedočkali obvyklého nátřesku hromady informací :-D. Ale jo, hezké to bylo. Sice to vždycky jedním očkem sleduju na hlavních serverech, ale je hezké moci si to přečíst na h lavních serverech a v češtině.
Díky,
Autocenzura aneb vyčkávání na redukci uchazečů o vývoj landeru. Nejvíc informací uvolňuje tým vyvíjející nejdražší lander a nejméně informací uvolňuje tým vyvíjející nejlevnější lander, jehož vývoj by se vešel i do sníženého rozpočtu HLS. Nechci o nich psát nevyváženě. Dosavadní řazení v článcích je v abecedním pořadí B, D, S. 🙂
Sestava PPE/HALO je přeskočena záměrně. Byl jí věnován celý listopadový díl. 🙂
Termíny jako Retrofit 1, 2…. v rámci cíle „poletíme zase tam, kde jsme byli před 50 lety“ u mne vzbuzují obavu, jestli to není vlastně celé jedno velké retro.
Nicméně, většina daňových poplatníků asi ocení tu vlaječku na tyči víc než nějaké složité inovace, že. Výběr posádek pak ocení rasové menšiny i ženy, a retro provedení garantuje, že pamětníci uroní slzu. Spokojení budou i tradiční dodavatelé. Vše je bezpečné a předvídatelné. Dokonalá skládanka, jen blázen by to mohl chtít jinak.
On ten jižní pól bude sám o sobě dost odlišný od všech míst programu Apollo, takže půjde o velkou inovaci už jen tímhle. 😉