Kosmotýdeník 412 (3.8. – 9.8.)

Týden, při kterém úspěšně přistál Crew Dragon, proletěla se Starship SN-5, startovala čínská raketa CZ-2D, stejně jako Falcon 9 vynesl další várku družic Starlink, je z kosmonautického hlediska opravdu zajímavý. Krom těchto událostí se udála ještě celá řada dalších. Podíváme se však zejména na udělení velmi lukrativní smlouvy na vynášení amerických armádních družic. Tomuto tématu se budeme podrobně věnovat v hlavním článku Kosmotýdeníku, nevynecháme však ani další dění v týdnu a dočkáte se i tradičních rubrik. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

ULA a SpaceX získaly lukrativní armádní zakázku

Armádní zakázky patří k těm nejlépe placeným vůbec. Platí to samozřejmě i při vynášení družic do kosmického prostoru. Smlouva, která byla nyní uzavřena mezi americkou armádou a soukromými aerokosmickými firmami, je navíc velmi lukrativní proto, že je tak trochu na dobu neurčitou a skrývá se za ní zřejmě velký počet budoucích startů. Podstatné však je, že United Launch Alliance a SpaceX porazily Northrop Grumman a Blue Origin. Tento výsledek souboje čtyř velkých firem a čtyř velkých nosičů bude výrazně ovlivňovat další dění. Aktuálně to například díky tomuto vypadá na komplikovanější zrod nové rakety OmegA společnosti Northrop Grumman. Pro samotnou Blue Origin a rakety New Glenn to je také citelná finanční ztráta. Pojďme se však na celou situaci podívat podrobně.

Znak amerických kosmický sil

Znak amerických kosmický sil
Zdroj: https://www.teslarati.com/

ULA, firma, která v roce 2006 vznikla spojením společností Boeing a Lockheed Martin, získala v této zakázce 60% nejkritičtějších smluv. SpaceX získala zbylých 40%. Jedná se o smlouvy, které budou zadány do konce roku 2024, přičemž v případě startů půjde o mise, které odstartují v letech 2022 až 2027. Jedná se o pestrou paletu smluv, které budou uzavřeny pro americké kosmické síly, Národní průzkumný úřad, Agenturu pro protiraketovou obranu a další vojenské služby a agentury – obecně jim v tomto článku budeme říkat armáda.

„Je to průkopnický den, který završil roky strategického plánování a úsilí ministerstva obrany, NRO a našich poskytovatelů služeb pro vynášení družic,“ řekl Will Roper, pomocný tajemník amerického letectva pro akvizici, technologii a logistiku. „Udržování konkurenčního trhu pro vypouštění nákladů do kosmického prostoru, obsluhujícího jak vládní, tak komerční zákazníky, je to, jak podporujeme neustálé inovace v oblasti bezpečnostního přístupu do kosmického prostoru.“

Raketa OmegA

Raketa OmegA
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Dohody s ULA a SpaceX jsou součástí druhé fáze plánu Pentagonu na přechod od vynášení armádních zakázek na raketách používajících ruské raketové motory RD-180 na rakety používající čistě americké motory. Přičemž právě raketa Atlas V, která je poháněna motory RD-180 vynesla větší množství armádních družic než kterákoli jiná raketa. Cílem této nové strategie zadávání veřejných zakázek je také snížit náklady na vynášení jednotlivých družic a podpora komerčního konkurenčního prostředí. „Byli jsme závislí na ruských motorech RD-180 příliš dlouho,“ řekl Roper v pátek v telekonferenčním hovoru s reportéry. „Je to riziko pro naši národní bezpečnost. Před mnoha lety se proto letectvo rozhodlo vytvořit akviziční strategii, která nás přivede od situace s jediným dopravcem (jenž byl navíc stále vázán na ruské motory) k situaci, kdy vybudujeme konkurenční průmyslovou základnu přímo v USA. A právě dnes tato snaha v konečném důsledku vyvrcholila rozdělením kontraktů druhé fáze hned dvěma poskytovatelům raket.“

Každopádně oznámení o výsledcích vítězů druhé fáze smluv na vynášení armádních zakázek znamenal zároveň konec dlouhého a tvrdého soutěžení mezi čtyřmi velkými aerokosmickými firmami. ULA v této soutěži nabídla raketu Vulcan, SpaceX Falcon 9 a Falcon Heavy – po určitých modifikacích, Northrop Grumman raketu OmegA a Blue Origin raketu New Glenn. Velký objem peněz, které budou rozloženy do více jak třiceti misí, byl důležitým zdrojem pro všechny firmy při dokončování svých raket. Udělení a neudělení této zakázky bude mít zajisté dopad na všechny zmíněné projekty.

Northrop Grumman a Blue Origin však po zveřejnění výsledků oznámily, že v přípravách svých raket budou pokračovat. Nesmíme také zapomínat, že Northrop Grumman bude nadále dodávat motory na tuhé pohonné látky pro Atlas V a Vulcan (dále třeba i SLS). Blue Origin zase bude dodávat hlavní metanový motor BE-4 pro raketu Vulcan.

Raketa Vulcan společnosti ULA

Raketa Vulcan společnosti ULA
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Smlouva je pokračováním velké změny ve strategii vynášení citlivých armádních zakázek. Téměř celou jednu dekádu vynášela všechny velké armádní družice společnost ULA pomocí svých raket Atlas a Delta. Téměř všechny velké a citlivé průzkumné, špionážní a vojenské družice dodaly na oběžnou dráhu právě rakety této firmy. Nicméně rostoucí náklady na jeden start, společně se silným tlakem ze strany SpaceX na rozbití tohoto monopolu, přimělo zadavatele, aby přehodnotil svoji strategii. Kongres také v roce 2014 – po ruské anexi Krymu – schválil zákon, který omezil počet motorů RD-180, které mohla armáda použít k vypuštění armádních družic. Cílem bylo přimět americký trh k vytvoření rakety s americkými motory.

Nejvyšší vojenská třída velkých armádních družic byla dříve součástí programu Evolved Expendable Launch Vehicle, nebo EELV. Minulý rok vojenští představitelé přejmenovali program EELV na program National Security Space Launch (NSSL), poté, co se na trhu objevila znovupoužitelná raketa schopná vynášet i tyto armádní zakázky. Program EELV z roku 2006 měl zajistit přežití nosičů Atlas a Delta právě díky vynášení armádních zakázek. Právě tehdy bylo také schváleno spojení firem do nové firmy ULA. Nyní je však situace na americkém trhu výrazně odlišná a armáda naopak prosazuje konkurenční prostředí, ve kterém soutěží jednotlivé firmy. To samozřejmě přináší jistý vývoj, ale hlavně lepší finanční podmínky pro armádu. Navíc se i z bezpečnostního hlediska Pentagon zasadil o to, aby měla armáda vždy dvě nezávislé rakety, které budou schopny zajistit vynášení družic i v případě, že dojde k uzemnění jedné z nich.

Falcon Heavy společnosti SpaceX

Falcon Heavy společnosti SpaceX
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Vývoj udělování vojenských zakázek má další zajímavou historii. Letectvo certifikovalo již dříve raketu Falcon 9 společnosti SpaceX. Stalo se tak v roce 2015, poté, co SpaceX podala žalobu proti letectvu v předchozím roce a protestovala proti tomu, aby Pentagon dal 11 miliard dolarů na „blokový nákup“ raket Atlas 5 a Delta 4 v roce 2013 na vynášení armádních družic. Letectvo pak dále udělilo v roce 2016 financování společnostem Aerojet Rocketdyne, Northrop Grumman, SpaceX a United Launch Alliance v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem urychlit výzkum a vývoj nových raketových pohonných systémů v USA. V roce 2018 si letectvo vybralo Blue Origin, Northrop Grumman a United Launch Alliance pro další kolo udělení těchto smluv. Tyto dohody byly souhrnně oceněny na přibližně 2,3 miliardy dolarů. SpaceX byla v této fázi vynechána, jelikož jako jediná již disponovala novou konkurenční raketou.

Zpět k aktuální smlouvě. Pentagon v pátek také oznámil první tři pevné smlouvy o vynesení družic zadaných americkými kosmickými silami v rámci dohody NSSL fáze 2. Dvě z těchto misí, označených jako USSF-51 a USSF-106, byly uděleny ULA s termínem vypuštění v první polovině roku 2022. SpaceX vyhrála zakázku na vynesení mise USSF-67 ve třetím čtvrtletí rok 2022. ULA za to obdržela 337 milionů dolarů, zatímco SpaceX získala 316 milionů dolarů.

ULA nicméně uspěla s raketou Vulcan, která má být uvedena na trh v průběhu roku 2021. Pokud by nedošlo k certifikaci této nové rakety pro armádní zakázky do požadovaného období, nabídla ULA jako záložní stroj, raketu Atlas V. Pentagon totiž povolil koupení osmnácti motorů RD-180, které lze použít pro národní bezpečností mise.

Možná podoba vertikální integrace nákladu raket Falcon

Možná podoba vertikální integrace nákladu raket Falcon
Zdroj: https://www.teslarati.com/

Tyto tři zadané zakázky jsou jen špičkou ledovce zakázek, které budou v dalších letech ULA a SpaceX zadány. Jedná se o desítky dalších smluv a jejich zadávání bude probíhat každoročně. Aktuálně se mluví o 32 až 34 smlouvách. V jejich přesném počtu však nevládne shoda. Smlouva je vytvořena tak, aby v případě potřeby mohly být vyneseny i další náklady, které nebyly nyní ještě plánovány. Armáda si tak chce zajistit jistou flexibilitu, aby mohla reagovat na aktuální potřeby. „Takže na tuto smlouvu není žádný strop ohledně počtů misí,“ řekl Roper. „Je to dáno počtem startů, které my, NRO a organizace, jako je Agentura pro protiraketovou obranu a Agentura pro rozvoj vesmíru, budou potřebovat.“

Společnost SpaceX musí ještě modifikovat své rakety. Ačkoli mají Falcon 9 a Falcon Heavy dostatečně kapacity, aby umožnily vynášet družice i na energeticky náročné oběžné dráhy, je potřeba jistá modifikace pozemního vybavení a aerodynamických krytů. Některé zakázky potřebují vertikální integraci nákladu. Aktuálně SpaceX náklady integruje horizontálně. Počítá se tedy s výstavbou velké obslužné věže, která umožní integrovat náklady v poloze, kterou potřebuje armáda. SpaceX také počítá s výrobou a používáním větších aerodynamických krytů, které opět budou potřebovat některé armádní zakázky. Původně kvůli těmto problémům, SpaceX navrhovala využití nového nosiče Starship Super Heavy, ale ten armáda nakonec nevybrala. Používat se budou tedy výhradně Falcon 9 a Falcon Heavy.

Kosmický přehled týdne:

Z čínského kosmodromu Jiuquan v severozápadní Číně, odstartovala ve čtvrtek raketa CZ-2D, na jejíž palubě byla jednak malá kulatá experimentální družice university Tsinghua z Pekingu a jako hlavní náklad snímkovací družice Gaofen 9-04. Družice Gaofen by dle čínských úřadů měly mít civilní využití a soustředit se na průzkumy půdy, plánování měst, potvrzení úrodnosti půdy, návrh silniční sítě, odhad výnosů úrody a prevenci a zmírňování katastrof. Gaofen byl umístěn na polární oběžnou dráhu ve výšce 500 km se sklonem 97,5 stupně k rovníku. Rozlišení těchto družic se odhaduje na jeden metr. Družice Gaofen zahrnují exempláře s optickými, infračervenými a radarovými zobrazovacími zařízeními.

Pátého srpna v 01:57 SELČ provedl testovací exemplář Starship SN-5 na základně Boca Chica v jižním Texasu první pokusný let do výšky 150 metrů. Testovací exemplář o průměru 9 metrů a výškou zhruba 30 metrů zažehl svůj jediný motor Raptor (sériové číslo 27) a provedl úspěšný vzlet, let i následné přistání. Připomeňte si tento let řadou povedených snímků.

Start Starship SN-5 k prvnímu skoku

Start Starship SN-5 k prvnímu skoku
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/spacex/

Let Starship SN-5

Let Starship SN-5
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/spacex/

Starship SN-5 přistává

Starship SN-5 přistává
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/spacex/

V neděli v 20:43 SELČ se ze svého premiérového letu s lidmi úspěšně vrátila první soukromá pilotovaná loď s posádkou. Crew Dragon společnosti SpaceX tak dokončil svoji první dvouměsíční misi, při které jako první soukromá loď dovezl posádku k Mezinárodní kosmické stanici a následně s ní zase úspěšně přistál. Loď z tohoto letu se pak má do kosmického prostoru vydat ještě jednou v rámci druhé operační mise v první polovině roku 2021. Podívejte se na vydařené snímky z dosednutí do vod Mexického zálivu a z následné přepravy zpět na pevninu.

Crew Dragon ve vodách Mexického zálivu

Crew Dragon ve vodách Mexického zálivu
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Naložený Crew Dragon na loď

Naložený Crew Dragon na loď
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Posádka Crew Dragonu po vyzvednutí z moře

Posádka Crew Dragonu po vyzvednutí z moře
Zdroj: https://live.staticflickr.com/

Návrat lodi Crew Dragon zpět do přístavu

Návrat lodi Crew Dragon zpět do přístavu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě již tradičně naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní představit. Tentokrát jsme začali velkou událostí, při které jsme Živě a česky sledovali historicky první přistání soukromé pilotované lodě s posádkou na palubě. Mluvíme samozřejmě o přistání lodě Crew Dragon v Mexickém zálivu. Hned poté jsme vám přinesli zprávu o oznámení posádky druhého operačního letu lodě Crew Dragon. Dočkali jste se také vydání nového dílu našeho nejstaršího video seriálu, který mapuje události v kosmonautice v uplynulém měsíci – Vesmírné výzvy. Tento týden bylo dokončeno vyšetřování havárie rakety Electron a my jsme vám shrnuli důvody selhání tohoto malého nosiče. Po několika odkladech a technických obtížích se uskutečnil první krátký skok prototypu Starship SN-5 na základně Boca Chica v jižním Texasu. Přinesli jsme vám také zprávu, že připravovaná a velmi zajímavá mise Lucy prošla schvalovacím procesem. Malý český cubesat i po třech letech od startu nepřestává udivovat. VZLUSAT-1 totiž stále pracuje. Samozřejmě jsme se také podívali blíže na úspěšný skok Starship SN-5 a na to, co bude následovat. Po velkém množství odkladů jsme se dočkali i startu Falconu 9 s devátou operační misi konstelace Starlink. Letní seriál TOP 5 tentokrát pokračoval dílem o zajímavých atmosférických jevech spojených se starty raket. Přinesli jsme vám také zprávu o tom, že družicové sledování přineslo překvapivé zjištění, že kolonií tučňáků je více, než se čekalo. Amatérští hledači vojenských a obecně utajených družic opět zabodovali, když nalezli ty, které vynesla raketa Minotaur IV. V sobotu jste se pak dočkali vydání dalšího dílu seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Již příští rok by se ruská část stanice měla dočkat vědeckého modulu Nauka, který výrazně rozšíří schopnosti a zázemí ruského segmentu ISS. Modul, který byl již mnohokrát odložen, je připraven na přepravu na kosmodrom Bajkonur 10. srpna. V souvislosti s tím, ukázal Roscosmos několik zajímavých fotografií tohoto modulu.

Modul Nauka

Modul Nauka
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

Interiér modulu Nauka

Interiér modulu Nauka
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

S Naukou získá ISS i nový záchod

S Naukou získá ISS i nový záchod
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

Video týdne:

Vůbec poprvé (pokud nepočítáme Starship Hopper) se do vzduchu (řízeně) podíval prototyp nové těžkotonážní rakety – kosmické lodi Starship. Starship SN-5 po několika odkladech a několika předchozích exemplářích, které většinou nevydržely testování, pomocí jediného motoru Raptor podívala až 150 metrů nad základnu Boca Chica. SpaceX na sestavu Super Heavy Starship hodně sází a tyto dílčí úspěchy jsou pro ně velmi důležité. Naprosto jedinečný je pak způsob výroby tohoto testovacího exempláře poháněného metanovým motorem. Celý stroj byl montován v podstatě pod širým nebem bez nějakého vytříbeného zázemí. Podívejte se tedy ještě jednou na tento zajímavý let.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.roscosmos.ru/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.teslarati.com/wp-content/uploads/2020/02/Pad-39A-F9-FH-mobile-service-tower-renders-SpaceX-2.jpg
https://www.teslarati.com/wp-content/uploads/2020/02/Pad-39A-mobile-service-tower-renders-SpaceX-Falcon-Heavy-stretched-fairing-1.jpg
https://www.flickr.com/photos/spacex/with/50192510328/
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/08/omega.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/03/32652060737_a3056b6f30_k.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/116916294_3582328348444993_3477405645985077585_o.jpg?_nc_cat=107&_nc_sid=8024bb&_nc_ohc=gsg5Tx437VQAX_EcpBo&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&oh=524d2ea6b133812cf48d13bc8a2fcba6&oe=5F568E76
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/117166232_3582328411778320_3955002729453422096_o.jpg?_nc_cat=103&_nc_sid=8024bb&_nc_ohc=uo0BlVoifYYAX8t4kAJ&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&oh=78aa7277738668a058be6324500013f2&oe=5F56BA8A
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/s960x960/116780621_3582328501778311_8375523655131619333_o.jpg?_nc_cat=106&_nc_sid=8024bb&_nc_ohc=pt9QAR6GTfcAX-mUy0H&_nc_oc=AQnwHkGQ-N4c2TRjP-qxGNI_BlA5HOxz3X8tAFiwL4CijDw8I3j19KVJdAM1QuXhoGKxsnsGz5hru_kS4wDTIciE&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&_nc_tp=7&oh=b55f32c4217f830986f211cea20a952e&oe=5F54C9BC
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/09/DoIJlBfU8AANIrB.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

37 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 412 (3.8. – 9.8.)”

  1. Vaclav napsal:

    Průběžně sleduji marnou snahu německého krtka u sondy InS. Místo plánovaných 5m není po roce snahy ani 5mm. Na pásce je stupnice a počátek je stále nad povrchem. Americká lopatka se snaží seč může, hrabe, tlačí, ale vše marné. Nechápu to, dynamika průniku do podloží je obecně známa. Rusové automatickou sondou již před padesáti lety úspěšně pronikli 2 m do regolitu na Měsíci a to ještě odebrali vrtné jádro.
    Někde jsem četl, že Čína buduje stanici dálkových spojů v Argentině. Čínské Voagery 2024 asi nebudou jen chimérou.

    • Martin Gembec napsal:

      Jedná se o první sondu, která přivezla zařízení schopné průniku do hloubky, ostatní používaly pouze lopatku a každá mise v jiném místě povrchu. Váš povrchní komentář o dynamice podloží je další urážkou inženýrů, kteří se na přístroji podíleli a ukazuje, že nemáte k dění jinak co říct, kromě neoprávněné kritiky až urážek. Dynamika rozhodně známa nebyla a je to zjevné. Naopak tato mise pomohla pochopit nové skutečnosti, s kterými nikdo nepočítal. Srovnání s regolitem na Měsíci je jako srovnání mezi ledovcem a pískem. Srovnáváte nesrovnatelné a zcela jiné prostředí. Kolikrát vám ty povrchní komentáře až urážky ještě budou tolerovány? A co máte k samotnému Kosmotýdeníku? Zase jen tlachy mimo téma. Možná jste tu lidem k smíchu, ale já bych vás asi stopnul.

      • Vladimir Todt napsal:

        Je to ten samý Václav, který když nemůže aspoň drobet plivat na např. SpaceX, tak si najde něco jinde a dá to i pod relativně nesouvisející článek do komentářů nebo není?

      • Vaclav napsal:

        Nechápu proč ty emoce. Německým inženýrům se to prostě nepovedlo a jejich zařízení není schopné, ale neschopné. Ke Kosmotýdeníku vůbec nic nemám, jen jsem si dovolil doplnit, že na Marsu se stále německá zařízení snaží dostat pod povrch, že neúspěšně není moje chyba, pokud se týče anoncovaných čínských Voyagerů, myslím, že to mohlo někoho zajímat, byla by to fantastická mise. To že někdo s něčím nepočítal není přednost, ale nedostatek. Existuje totiž tzv. inženýrská předvídavost, kdo ji nemá zcela jistě je náchylnější k chybám. Na to že pod povrchem regolitu na Marsu může být tvrdá hornina, nebo kámen, není potřeba žádný genius. Ostatně stačí prostudovat snímky z MERů. Právě proto jsem zmínil Rusy před padesáti lety. Při odebírání vzorku z regolitu na Měsíci narazili na vrstvu tvrdé horniny hned několikrát a to šli jen do dvou metrů. Byli ale úspěšní právě pro inženýrskou předvídavost neboť měli připraven odpovídající náhradní způsob průniku. Samozřejmě nechci nikoho urážet, ale předpokládat, že na Marsu bude pět metrů sypkého materiálu se bohužel ukazuje nereálný a pokus se zahrabat právě proto skončil ještě než začal. Samozřejmě konstrukce obou zařízení je zcela odlišná, ale Němci na rozdíl od Rusů před padesáti lety nemají program pro průnik tvrdou horninou, což zcela jistě není hodno obdivu.

        • Martin Gembec napsal:

          Zbývá dodat, ještě že lidé jako vy nedělají v německém výzkumném programu.

        • Karel Zvoník napsal:

          Pane Vaclav, byl jsem do dnešního dne jedním z členů redakce, který byl proti tomu, abyste dostal ban. Tohle ovšem byla poslední kapka už i na mne a příště už se Vás nezastanu. Třepíte místní poklidně diskutující komunitu a neustále se snažíte jen o negativně laděnou diskusi. Chápu, že se krtkovi nedaří, ale vždy je to velká neznámá. Každá mise je riziková a vždy nás učí něco nového.
          Ještě si dovolím reagovat na pana Kratochvila. Všiml jsem si, že velmi rád se snaží hledat pouze chyby a kritizovat třeba češtinu i v absurdních případech. Proto mě ani neudivuje, že se zrovna zastávate Aloise, tedy Václava. Pokud se Vám práce redakce nelíbí založte si vlastní, lepší web, kde bude vše jen a jen podle vašich představ.

      • Tomas Kratochvil napsal:

        Tak já taky úplně nechápu, čím si zasluhuje Václav takové negativní emoce od některých čtenářů fóra. Vetšinou jen uvažuje nad historickými misemi a porovnává to se současností, což se může hodit. Můžete mít pocit, že tak chce podrývat autoritu dnešních inženýrů, ale to už je váš subjektivní názor. V textu to explicitně není. Ono se někdy skutečně znovu vynalézá kolo a to ještě ne tak dobré jako v minulosti. A to zamrzí. V případě krtka souhlasím s Václavem v tom, že projekt sondy v současné podobě měl příliš optimisticky nastavené úkoly. Vzhledem k dovolené velikosti a hmotnosti tohoto zařízení. Rozhodnutí padlo před lety a už se s tím dá dělat velmi málo. Nevím, zda to byla chyba inženýrů či manažerů, ale že se jedná o neúspěch, je celkem zřejmé. Nikdo tím nikoho neuráží, prostě se to klukům německejm nepovedlo. Bral bych to z té lepší stránky. Příště už si dají větší pozor, ohlídat si dostatečně robustní řešení.
        Václav víří emoce a často je zdrojem rozsáhlých debat a myslím, že nikomu příliš nevadí (možná krom redakce), že téma diskuze se odklonilo od zamýšleného. Nikomu nenadává a vyjadřuje se často velice přímo. Na tom není nic špatného a už vůbec by to nemělo vést k úvahám o vyhnání z fóra. Ale každému asi vadí něco jiného. Já když si přečtu některé příspěvky do fóra p.Majera na téma Starlink, tak bych si nejradši uhryzal pravou ruku v rameni, ale nebanoval bych ho za to, ani kdybych mohl.

        • Dušan Majer napsal:

          Proč vadí? Stačí tyto důvody?
          1) Píše většinou OT
          2) Vydává své domněnky za fakta.
          3) Jeho domněnky jsou velmi často zcestné.
          4) Srovnává nesrovnatelné a na základě toho něco vyvozuje.
          5) Dehonestuje odborníky (nejde jen o tuhle diskusi, nedávno vyprodukoval příspěvek, který zesměšňoval český příspěvek do kosmonautiky).

          P.S. Není pravd,a že nikomu kromě naší redakce nevadí. od jiným nickem se již prezentoval na kosmo.cz a tam si také vysloužil nálepku exota. Jednou mi opravdu ta trpělivost dojde a sečtu mu všechny OT příspěvky do jednoho banu. Už mnohokrát jsem od toho nebyl daleko a už mnohokrát jsem litoval, že jsem to neudělal. Ale nikdo nemá nekonečnou trpělivost. Ale jestli vám OT příspěvky nevadí, tak to potom chápu, že se tady neshodneme. Já bych považoval za hloupé jít třeba na fórum o rybaření a tam jim vykládat o tom, jak jsem si koupil nový kuchyňský šlehač. Možná chcete navrhnout, že můj příklad přehání. Ano, máte pravdu, přehání. Jeho úkolem je ale ukázat, jakým hrozným nešvarem OT diskuse jsou. Pán má nějakou nutkavou potřebu někomu něco sdělovat a to i na místech, kam se to absolutně nehodí. Vždy to vlepí k novému článku bez ohledu na téma. Tohle je normální vandalismus. Pokud má nutkavou potřebu lidem něco sdělovat, ať si založí vlastní web a tma si může dávat, co jen bude chtít, kam bude chtít a kdy bude chtít. A to jsem tady rozebral jen jednu odrážku. To, že často píše smyšlené bludy, raději nebudu rozebírat vůbec.

          • Cateye napsal:

            Pakliže nejste schopní se vyrovnat s rozdílností názorů, které internet překvapivě přináší, tak diskuzi na kosmonautix prostě zrušte. S názory Václava se málo kdy můžu ztotožnit, nicméně by mě v životě nenapadlo volat po jeho banu. To spíše něco vypovídá o nositeli takové myšlenky…
            Chápu, je to váš portál, ale to se přes to vážně nedokážete přenést a ignorovat příspěvek který je sice proti srsti většiny, nicméně stále se dotýká náplně těchto stránek?

          • Dušan Majer napsal:

            A vám nevadí, že jsou to od něj většinou jen OT příspěvky? Že ten člověk vydává své domněnky za fakta?
            Za názory nikdy nikoho banovat nebudeme, ale za formu ano. jsme schopni diskutovat i s lidmi, kteří nemají stejné názory, pokud dodržují pravidla diskuse. Ale tyhle OT příspěvky jsou už skoro vandalismus. To vám nepřijde divné / zvláštní / neobvyklé / hloupé, že ten člověk někam vleze, absolutně ho nezajímá, o čem je článek, vypotí zde svůj výtvor a pak se ještě diví, když ho někdo upozorní, že to sem tematicky nepatří? Výborně, hned zítra jdu na nějaký web pro myslivce a napíšu jim tam komentář, že jsem si koupil skvělý parní hrnec. Že to s tématem nesouvisí? Ale kdeže! Napíšu tam větu, že se v něm dá skvěle připravit zvěřina a touhle větou z něj zázračně udělám příspěvek k tématu, že?
            Už chápete, co nám na jeho příspěvcích vadí? Ne obsah, ale forma! Ten člověk nedodržuje základní pravidla diskuse a sice diskutovat k věci. Proto říkám, pokud má nějakou nutkavou potřebu něco někam psát, tak ať si založí vlastní web a neplevelí OT příspěvky naši diskusi.
            U nás nikdy nikdo nedostane ban za názory. Nikdy taky nebanujeme bez varování. Vždy daného člověka upozorňujeme na to, čím porušuje naše pravidla a že by za to mohl časem dostat ban. teprve až když se člověk nepoučí a jede si dál to své, tak už prostě nemáme jinou možnost. Řekl bych, že jsme hodně benevolentní. Ale nemůžeme dovolit rozvracet diskusi. Každý má hranici trpělivosti a nikdy není možné ustupovat donekonečna.

          • Spytihněv napsal:

            Zakazovat OT komentáře o kosmonautice na webu o kosmonautice je absurdní. Teď zapomeňme na Václava. Nevidím nic špatného, když někdo nadhodí téma, které ho někde zaujalo, pod článkem, ktery je o něčem jiném. Třeba takový Kosmotýdeník je pro toto ideální svým širokým záběrem. To má jako dotyčný „čekat a doufat“ (podle vzoru Hrabě Monte Christo), až se ono téma někde objeví a jinak ho raději nezmiňovat? Jak říkám, teď zapomeňme na Václava a jeho styl. Jde mi OT komentáře obecně. Takový zákaz nedává smysl a jen zbytečně omezuje ty, kteří chtějí něco vědět.

          • Dušan Majer napsal:

            Jak píše Jirka, máme diskusní fórum. Děláme to právě proto, aby každý uživatel měl možnost někam umístit svůj příspěvek a nemusel psát OT komentáře, kam se mu to zrovna hodí. zastávám názor, že pod článkem by se mělo diskutovat pouze o tématu článku.

          • Jiří Hošek napsal:

            Máme dobře strukturované diskusní fórum, kde má sonda InSight své vlastní vlákno.
            http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=30&t=669&sid=d89429a4acce5133021ca343f4c76382&start=450

    • Spytihněv napsal:

      Těžko srovnávat vrtné zařízení Lun a krtka. Nicméně souhlasím, že tohle se ani trochu nepovedlo. Až nepochopitelně.

  2. Roman L. napsal:

    Zajímalo by mě, zda bude možné nový, větší aerodynamický kryt používat nejen pro Falcon Heavy, ale také pro Falcon 9. Umím si představit situaci, že náklad má relativně nízkou hmotnost, ale pro svůj objem (případně délku nebo průměr) by se nemusel vejít do standardního, v současnosti používaného krytu.

  3. Pajuc napsal:

    „United Launch Alliance a SpaceX porazily Northrop Grumman a Blue Origin. Tento nečekaný výsledek…“

    Proč to vlastně bylo tak nečekané? Já bych naopak předpokládal, že nezkušené firmy s novými, neprověřenými nosiči budou v nevýhodě.

  4. Pajuc napsal:

    Děkuji za vysvětlení.
    NG mám spojenou spíš s letectvím, na akvizici OrbitalATK jsem zapomněl.

  5. Spytihněv napsal:

    Pokud jde o výše v diskusi zmiňované čínské „Voyagery“, tak ty se opravdu zcela vážně na rok 2024 chystají. A jak známe Čínu, tak bych jim i věřil. Program se jmenuje Interstellar Heliosphere Probe a měly by to být dvě sondy, každá na opačnou stranu směrem ven z heliosféry. Průlety kolem Země a Jupitera a taky Neptuna, kde je navíc v plánu vypuštění nějakého pouzdra do atmosféry. Uvidíme.

  6. Tomas Kratochvil napsal:

    Vubec jsem nemel v umyslu kritizovat obecne redakci potazmo web. Clovek je vsak tvor vztahovacny, jak koneckoncu dokazuje vas komentar. Neni pravda, ze porad jen kritizuji. Konkretne vas jsem spolecne s p. Hadacem nedavno chvalil za clanky o Starlinku na ElonuX.
    P.S. take jsem si na vas vsiml jedne veci. Vy veskerou kritiku odmitate, ackoliv je dobre minena a neni prece jen ode mne.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.