NASA ve čtvrtek odpoledne našeho času oznámila, že firmě Astrobotic udělí kontrakt za 199,5 milionu amerických dolarů na dopravu roveru VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Kontrakt počítá se startem koncem roku 2023 a přistávat by se mělo v oblasti jižního pólu Měsíce. Rover VIPER bude v této oblasti pátrat po vodě, což je mimořádně důležitá surovina. VIPER tak vyšlape cestu pilotovaným misím programu Artemis, které mají zamířit právě k jižnímu pólu. Poznatky od roveru VIPER posunou NASA o krok blíže k důležitému cíli, kterým je rozvinutí dlouhodobě udržitelné přítomnosti, jejíž součástí je i využívání místních zdrojů.
„Rover VIPER a komerční partnerství na jeho dopravu na Měsíc jsou vzorným příkladem toho, jak vědecká komunita a americké firmy pomáhají přetvářet vize NASA na průzkum Měsíce v realitu,“ uvedl administrátor NASA, Jim Bridenstine a dodal: „Komerční partneři mění prostředí kosmického výzkumu. VIPER bude velkým posunem vpřed v rámci našich snah o dopravu první ženy a dalšího muže na povrch Měsíce v roce 2024 v rámci programu Artemis.“
Doprava roveru VIPER na Měsíc bude realizována v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), který využívá možností komerčních partnerů k rychlé dopravě vědeckých přístrojů a technologických demonstrátorů na Měsíc. Uzavřený kontrakt říká, že firma Astrobotic bude plně zodpovědná za všechny fáze dopravy roveru VIPER na povrch Měsíce – od integrace s landerem Griffin, přes start ze Země až po přistání na Měsíci.
Lunární lander Griffin je v hierarchii firmy Astrobotic středně výkonným landerem a má zvládnout doručit na povrch Měsíce až půltunový náklad. Griffin využije mnoha identických subsystémů a přístupů, jaké najdeme na menším landeru Peregrine, který Astrobotic pošle v roce 2021 k Měsíci. Po přistání rover sjede z výklopných ramp rovnou do lunárního regolitu.
Primární mise roveru by měla trvat 100 pozemských dní, během kterých 450 kg těžké vozítko ujede několik kilometrů a s pomocí čtyř palubních vědeckých přístrojů změří různé vlastnosti podložního materiálu. Už v letech 2021 a 2022 se na Měsíc v rámci jiných zakázek programu CLPS vydají ověřovací verze tří přístrojů určených pro VIPER, aby se v reálném prostředí ověřilo jejích chování ještě před zahájením ostré mise. Součástí vozítka bude i vrtačka schopná odebírat vzorky z hloubky 90 centimetrů.
„CLPS je skutečně kreativní způsob, jak pokročit v lunárním průzkumu,“ uvedl Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor pro vědu a dodal: „Čeká nás něco, co tu ještě nikdy nebylo. Otestovat na Měsíci přístroje pro rover, který je ve vývoji. VIPER a mnoho dalších nákladů poletí na Měsíc v nejbližších letech, aby pomohly využít ohromný vědecký potenciál Měsíce.“
VIPER bude sbírat mnoho údajů – například i umístění a koncentraci ledu. Tyto informace poslouží k vytvoření mapy rozložení vody na Měsíci. Vědecká data, která rover nasbírá, se využijí i při výběru přistávacích míst budoucích misí astronautů v rámci programu Artemis. Vědci budou lépe vědět, kde se nachází voda a další suroviny, které by mohli astronauti nasbírat pro udržení prodloužených expedic. Ale jsou tu i další možnosti – poznatky získané roverem pomohou lépe porozumět evoluci Měsíce i celého systému Země – Měsíc.
NASA už dříve vybrala tři firmy, které začnou od roku 2021 dopravovat na Měsíc náklady v rámci programu CLPS. Astrobotic čeká první mise už příští rok. V dubnu pak NASA vydala výzvu pro posílání návrhů na možné budoucí výzkumy spojené s lunárním povrchem a získala více než 200 podnětů! Program CLPS by měl umožnit nasytit poptávku na straně vědců tím, že dosáhne stabilní kadence dvou startů k Měsíci ročně.
„Je to ohromná čest a zodpovědnost, být vybrán NASA k doručení mise národního významu,“ uvedl John Thornton, šéf firmy Astrobotic a dodal: „Plány na služby spojené s lunární logistikou vytvořila naše firma za účelem otevření nové éry Měsíce. Doručení VIPERu, který zde bude pátrat po vodě a položí základy pro první pilotovanou výpravu k měsíci od programu Apollo, ztělesňuje poslání naší společnosti.“
Zdroje informací:
http://www.icontact-archive.com/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/news_release_illustration_16x9.jpg
http://astrobotic-assets.s3.amazonaws.com/20A_MEDIA_02.jpg
http://astrobotic-assets.s3.amazonaws.com/Griffin_CoverPage_v2.jpg
http://astrobotic-assets.s3.amazonaws.com/20A_MEDIA_04.jpg
Dik za zajimavy clanek. Nevite nekdo, zda Viper bude mit v utrobach radionuklidovy zdroj tepla?
Spíše mě napadá v této souvislosti další otázka: Je vůbec možné bez radionuklidového zdroje přežít měsíční noc?
Cinske vozitko (Nefrit 2, jestli se nepletu), mesicni noc prezilo snad i opakovane a pokud vim radionuklidovy zdroj nema.
Právěže jak Yutu 2, tak i jeho lander ten tepelný generátor mají. Alespoň teda podle wiki. A Lunochody ho měly taky, pokud si pamatuji. Přece jenom to prostředí tam je dost drsné 🙂
O tom umístění u pólu, kam vlastně směřuje i VIPER, to je pravda, že lze velmi výrazně zkrátit dobu pobytu ve stínu. Mě šlo v té otázce spíš obecně o čtrnáctidenní lunární noc.
Díky za reakce
koukam. Nechal jsem se zmast fotkami se solarnimi panely…
Bez rádionuklidového sa dá prežiť na južnom a severnon póle. Stačili by posadiť lander na nejaký kopček, nemusí byť ani moc vysoký. Vďaka tomu že rotačná os Mesiaca je takmer presne kolmá na ekliptiku je tam na vhodných miestach takmer bez prerušenia slnko tesne nad obzom a vďaka tomu že Mesiac nemá žiadnu atmosféru je tam neustále prístupný plný slnečný svit, teda aj nepretržitý prísun slnečnej energie pre solárne panely. Bude to plne platiť iba pre lander, rover keďže sa bude pohybovať tak nebude mať tú výhodu. Ak sa však rover bude pohybovať iba zopár km od landeru môže sa na noc vrátiť k landeru a čerpať energiu z jeho solárnych panelov. Pravda, počas mesačnej noci sa nebude pohybovať. Počas mesačného dňa sa bude potom znovu potulovať zopár km od landeru.
Rádionuklidový zdroj NEBUDE nutný. Na tých 100 dni to bude v pohode. Amíci zanedbali výrobu Plutónia pre rádionuklidové zdroje takže majú zásoby len tak-tak na misie do vzdialenejšieho vesmíru, napr. k planétam a pod. Už ho síce konečne začali vyrábať, ale súčasna produkcie
je cca 1 kg/rok, keď uvážime že Curiosity a Perseverance nutne potrebujú cca po 15 kg PU, tak súčasna produkcia je žalostne malá. Stavia sa však nová výrobná linka v pomerne dostatočnou produkciou, tá však sa iba rozbehne za pár rokov a plnú produkciu dosiahne až za ďalších zopár rokov. Európa nemá žiadne plutónium, má ho však v naprosto neznámom množstve Čína a Rusko. Nebudem tu písať prečo nie je to pre na nič platné.
🙁
Už vím, co mi tam schází. Údaj o raketě. Škrábal jsem se za uchem a říkal jsem si, že v tom NASA newspeaku je něco divného, doprava, lander, komerční partneři. A pak mi to došlo, není tam ani zmínka o raketě. Tu si zajišťuje firma v rámci toho kontraktu 200 milionů nebo se bude platit zvlášť? A jaká raketa se vlastně použije?
Bezva, napadlo mne to samé.
Jinak k té Měsíční noc uváděné výše, jestli to správně chápu, tak výsadek půjde do oblasti věčné, nejen čtrnáctidenní noci, protože v místech periodicky osvětlovaných Sluncem té vody asi moc nebude, a v tom případě by se daly očekávat teploty okolo 30K.
Takmer v tých istých miestach bude v najhlbších kráteroch a údoliach večná noc a na hrebeňoch kráterových valov či na stredových kúžeľoch bude večný deň, oboje od seba vzdialené zopár km.
Tiez som to hladal, nadpis clanku o tom ze kto dopravi viper na mesiac, a potom cely clanok o viperovi, ani zmienka ako to ten sukromnik vlastne urobi. Podla ceny tipujem ze spacex ho vynesie.
Inak super info nevedel som ze nieco take sa chysta.
Osobně si myslím, že to téměř jistě bude Vulcan. Lander Peregrine od Astrobotic má letět na premiérovém Vulcanu.
Prepáčte. zle som to formuloval, nie bude, ale je !!!
🙂