NASA nastínila blízkou i vzdálenější budoucnost ISS

Budou moci ISS využít komerční subjekty?

NASA představila své plány na to, jak chce v budoucím desetiletí využívat Mezinárodní kosmickou stanici. V plánech nechybí vylepšení, která proběhnou v blízkém časovém horizontu, ani trochu vzdálenější představy, podle kterých má ISS sloužit jako analog pilotovaných misí mimo zemské gravitační pole. Stále se také počítá s rozšiřováním komerčního využívání orbitálního komplexu. Informace vychází z prezentace, kterou na zasedání poradního výboru NASA prezentoval Kirk Shireman – v NASA nejvyšší muž zodpovědný za Mezinárodní kosmickou stanici.

Loď HTV-8 doručila na ISS akumulátory v roce 2019

Loď HTV-8 doručila na ISS akumulátory v roce 2019
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

V blízké budoucnosti by se stanice měla dočkat dokončení několikaleté výměny palubních akumulátorů. Už více než tři roky probíhá proces, při kterém jsou staré nikl-vodíkové akumulátory na příhradové konstrukci ITS (Integrated Truss Structure) nahrazovány novými lithium-iontovými. Vyměněné akumulátory jsou již na sekcích S4, P4 a P6.

První výstup zaměřený na tuto výměnu provedli 6. ledna 2017 Shane Kimbrough a Peggy Whitson – od té doby se posádky na stanici tomuto úkolu pečlivě věnovali – asi nejvíc dostala zabrat 61. dlouhodobá expedice, která si těchto výstupů opravdu užila dosytosti. Posledních 12 starých akumulátorů bude vyměněno za šest nových, které přiveze nedávno vypuštěná loď HTV-9. O jejich instalaci se při výstupech do volného prostoru postará velitel 63. dlouhodobé expedice – Chris Cassidy a Robert Behnken, který přiletí na palubě prvního pilotovaného Crew Dragonu (testovací mise DM-2). Výstupy jsou zatím plánovány nejdříve na červen letošního roku.

Cassidy a Behnken se ale při výstupech zaměří i na instalaci nového vybavení na evropský modul Columbus. Čeká na ně příprava modulu na platformu Bartolomeo – na ní se budou ukládat vědecké přístroje od soukromých i státních institucí. Při pátém výstupu by měl být na modul Columbus nainstalován terminál COL-Ka vyvinutý díky spolupráci ESA, společnosti MDA Space a dalších partnerů. Tento terminál zajistí zlepšení komunikačního systému evropského modulu. COL-Ka cílí na pásmo Ka (26,5 – 40 GHz) a má komunikovat přes evropské družice EDRS (European Data Relay System) na geostacionární dráze. Díky tomu bude mít evropský modul zajištěnou rychlejší komunikaci s pozemními středisky.

Terminál Col-Ka během pozemních zkoušek.

Terminál Col-Ka během pozemních zkoušek.
Zdroj: https://www.esa.int/

Všech pěti plánovaných výstupů se zúčastní Chris Cassidy a Robert Behnken. Ale ani druhý člen mise DM-2, tedy Douglas Hurley se nebude nudit. při všech výstupech svých kolegů má plnit roli IV. Bude tedy pomáhat svým kolegům jak při oblékání skafandrů, tak i při samotných výstupech ovládáním staničního manipulátoru. Shireman také informoval, že další výstup je plánován na září. Jelikož však nevíme, jak dlouho bude mise DM-2 trvat (maximum je 119 dní), není jisté, zda v té době ještě na stanici budou Behnken a Hurley, aby se mohli na výstupu podílet.

Nové skafandry do Orionu a pro program Artemis

Nové skafandry do Orionu a pro program Artemis
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Při pohledu do vzdálenější budoucnosti byl zdůrazňován úkol ISS v kontextu budoucích výprav do hlubšího vesmíru. Většina pozornosti se v současnosti zaměřuje na program Artemis, v jehož rámci se mají Američané vrátit na Měsíc, ale administrativa opakovaně připomíná, že Měsíc není konečným cílem – tím by měl být Mars. NASA proto v rámci svého programu HRP (Human Research Program) připravuje sérii prodloužených misí na ISS, které by měly svou délkou simulovat let k Marsu a pomoci tak porozumět některým faktorům dlouhodobých letů.

Symbolické vyjádření faktorů, které při dlouhodobých kosmických letech ovlivňují lidské zdraví.

Symbolické vyjádření faktorů, které při dlouhodobých kosmických letech ovlivňují lidské zdraví.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Celkem by mělo proběhnout deset misí s délkou trvání jeden rok, přičemž první by mohla začít už v roce 2021. Tyto prodloužené mise pomohou výzkumníkům lépe porozumět tomu, jaký vliv by měly očekávané lety lidí k Marsu na jejich těla a co bychom mohli udělat ke zmírnění těchto negativních efektů.

Ohledně těchto prodloužených misí je zatím k dispozici bohužel jen velmi málo informací. Neznáme třeba konkrétní jména posádek, které mají tyto mise absolvovat, neznáme ani termíny jejich startů, ani jaké lodě by se měly k těmto účelům použít. NASA však již potvrdila zběžné plány prodloužených misí i probíhající jednání s agenturou Roskosmos. Ta však podle dosavadních informací nemá zájem na realizaci misí delších než klasických 6 měsíců.

Scott Kelly a Michail Kornijenko oslavují 300 dní nonstop na oběžné dráze.

Scott Kelly a Michail Kornijenko oslavují 300 dní nonstop na oběžné dráze.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Zatím jediný vyhrazený téměř roční pobyt na ISS absolvovali Američan Scott Kelly a Rus Michail Kornijenko mezi březnem 2015 a březnem 2016. jejich pobyt na stanici trval 340 dní a letos se k této metě velmi výrazně přiblížila Christina Koch, která na stanici pobývala 328 dní. Její prodloužený pobyt však nebyl předem plánován a šlo o prodloužení na poslední chvíli.

Prozatím máme za sebou jednu misi,“ uvedl Shireman v odkazu na jedinou oficiálně provedenou téměř roční misi a dodal: „Reálně potřebujeme mít takových misí 10 nebo 12, abychom získali data, jak rok a víc dlouhé mise ovlivňují lidské zdraví.“  V rámci programu, kdy má ISS sloužit jako analog letu k Marsu, plánuje NASA zavést umělé zpožďování komunikačního signálu, nebo zavedení lékařských činností na palubě. NASA má od podzimu 2019 možnost manuálně zpozdit obousměrnou komunikaci i o několik minut, čímž by se simulovalo zpoždění signálu mezi planetoletem a Zemí při skutečné misi. Očekává se, že první zkoušky tohoto systému by mohly přijít nejdříve koncem letošního roku. Rozhodnutí o tom, zda se začne ještě letos, by mohlo padnout v období kolem září a října. Pokud se NASA rozhodne tuto službu zavést, budou období zpožděné komunikace trvat mezi jedním dnem a dvěma týdny.

Vladimir Vladimirovič Vasjutin zažil při svém jediném kosmickém letu nepříjemné zdravotní problémy.

Vladimir Vladimirovič Vasjutin zažil při svém jediném kosmickém letu nepříjemné zdravotní problémy.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Další důležitou součástí analogických zkoušek cestování do hlubokého kosmu jsou lékařské činnosti. Pokud jednou lidé vyrazí na takovou cestu, nebudou mít možnost se jednoduše vrátit na Zemi v případě zdravotních potíží. Na nízké oběžné dráze je to jednoduché – třeba Sojuz T-14 měl u Saljutu 7 strávit půl roku, ale vrátil se už po 64 dnech, kdy Vladimir Vasjutin trpěl vážnými bolestmi břicha a posádka se musela vrátit. Kosmonaut pak hned zamířil do nemocnice v Moskvě, kde mu měsíc léčili zánět prostaty – detaily si můžete přečíst v seriálu Bolístky hrdinů vesmíru.

Problém je v tom, že NASA ani její partneři nevědí, jak si na palubě poradit s celou řadou vážných zdravotních potíží. To se potvrdilo, když začátkem letošního roku výzkumníci z University of North Carolina publikovali článek popisující událost z roku 2018 – u neupřesněného astronauta, který byl na ISS na půlroční misi, se objevila krevní sraženina v jedné ze dvou vnitřních jugulárních žil v krku. Naštěstí se NASA i týmům lékařů podařilo na dálku sraženinu bezpečně eliminovat a předčasný návrat nebyl potřebný. Anomálie z roku 2018 připomněla riziko, které mohou podobné události představovat pro budoucí posádky mířící do hlubšího kosmu. Tam budou astronauti odkázáni sami na sebe bez možnosti návratu na Zemi a navíc nesmíme zapomínat na zpoždění komunikace, které bezpečnosti v tomto případě rozhodně nepomáhá.

Luca Parmitano a Chris Cassidy při jednom z rutinních ultrazvukových vyšetření na palubě ISS. Ultrasonografie se na ISS využívá k širokému spektru experimentů a vyšetření od pohybového systému až po systém kardiovaskulární. Ultrazvukových zařízení se v průběhu času využívalo několik typů. Nejnověji je to Vivid Q od firmy GE.

Luca Parmitano a Chris Cassidy při jednom z rutinních ultrazvukových vyšetření na palubě ISS. Ultrasonografie se na ISS využívá k širokému spektru experimentů a vyšetření od pohybového systému až po systém kardiovaskulární. Ultrazvukových zařízení se v průběhu času využívalo několik typů. Nejnověji je to Vivid Q od firmy GE.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

NASA proto plánuje u budoucích posádek stanice sérii lékařských cvičení ve spolupráci s pozemními týmy. Cílem těchto činností bude získávání zkušeností a učení se těmto postupům. Agentura postupně plánuje zvýšit množství a intenzitu těchto zkoušek – v roce 2021 by tak mohla přijít jedno- až dvoudenní kompletní simulace nenadálých zdravotních problémů.

V prezentaci byla zmíněna i komerční expanze amerického segmentu ISS. Už 27. ledna 2020 NASA oznámila, že houstonské firmě Axiom Space, Inc. udělila povolení k využití předního dokovacího portu na americkém modulu Harmony. Axiom chce tento dokovací port využít jako základ pro budování tzv. Axiom segmentu ISS. K vypuštění prvního obytného modulu AxH1 by mělo dojít nejdříve v roce 2024.

Budoucí možná podoba modulů společnosti Axiom u ISS

Budoucí možná podoba modulů společnosti Axiom u ISS
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Axiom segment má firmě umožnit podporu širokého spektra komerčních činností včetně kosmické turistiky, demonstrací technologií, nebo výroby na oběžné dráze. Firma Axiom již podepsala dohodu se SpaceX na nejméně jeden let lodi Crew Dragon. Ta by měla na ISS dopravit jednoho astronauta a tři komerční účastníky kosmického letu. Jejich pobyt by trval osm až deset dní a mohli bychom se jej dočkat už v roce 2021.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.thesun.co.uk/wp-content/uploads/2019/06/NINTCHDBPICT000493896628.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/07/190719_htv8.jpg
https://www.esa.int/…/Communications_antenna_for_the_Columbus_module_on_the_ISS.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/48905773692_7980d433f2_o_d.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/hrp_galaxy_icons_0.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/05/scottkellyre.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/3/3c/Vladimir_Vladimirovich_Vasyutin.jpg
https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/iss036e035761.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/01/Axiom-ISS.png

NASA nastínila blízkou i vzdálenější budoucnost ISS, 5.0 out of 5 based on 15 ratings
Pin It
(Visited 3 700 times, 2 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (15 votes cast)
(Visited 3 700 times, 2 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


11 komentářů ke článku “NASA nastínila blízkou i vzdálenější budoucnost ISS”

  1. SFENCE napsal:

    Vi se jestli Axiom Space planuje pouziti nafukovacich modulu?

      • ventYl napsal:

        Uz davnejsie sa pisalo (mozno aj tu, mozno som to cital inde?) ze Bigelow je mozno vystrel do prazdna. Na to, co ponukaju je okolo nich strasne ticho, ziadne plany, vsetko sa odklada a rusi.

        Je mozne, ze zlacnenie vynasania nakladu do vesmiru komercnymi nosicmi kompenzuje vahovu vyhodu nafukovacich modulov do tej miery, ze nie su ekonomicky konkurencieschopne.

        • Dušan Majer napsal:

          Hovoří se také o tom, že firma balancuje na hraně krachu a propouští zaměstnance. :-/

          • ventYl napsal:

            To moze byt dosledok toho, ze nevedia zohnat konkratky a Bigelow je skor nieco ako Blue Origin, nez SpaceX. Za dajme tomu revolucnym napadom skor budu peniaze nez snaha nakopnut ludstvo na daleku cestu.

            Navyse, to cele ma technologicke riesenie, ale nejako tomu chyba sirsi koncept a vizia. A mozno nechyba, len sa nerealizuje. Nema to drive.

            Kazdopadne o rieseni samotnom si myslim, ze prislo mozno prilis skoro. Ako taky to nie je zly napad, len bohuzial nema uplatnenie.

          • Kamil napsal:

            Bigelow je asi slepá ulička, pokud NASA nemá zájem o nový modul k ISS od nich. Mohli by udělat vlastní stanici, ale pro koho? Turistů asi za 50 nebo 100 mega za let nebude tolik, aby stanici uživili a až bude létat StarShip se 100 lidmi najednou, tak končí stejně. Pro komerční, firemní a národní kosmonauty? Těch zatím taky není tolik, aby uživili samostatnou stanici, obzvlášť, když iss je jim otevřená prakticky jen za cenu dopravy (poplatek za pobyt je minimální).

          • Kamil napsal:

            Asi jediná šance na přežití Bigelow by byla, když by přesvědčila Axiom, aby použil jejich moduly pro ISS. Ale ti asi mají plány na vlastní.

  2. ventYl napsal:

    Idea pouziti ISS ako analog sa mi paci, pretoze to umoznuje NASA realizovat sa tam, kde prakticky neexistuje ina alternativa – dlhodobe experimenty zakladneho vyskumu.

    Aj ked je let s posadkou k Marsu (Mesiacu) nieco, co sme doteraz (rutinne) nerobili, znamych v tom bude asi viac, nez neznamych. NASA so svojim pristupom ma asi len malu sancu, aby v tejto ulohe mohla hrat prve husle, co sa tyka dodania dopravneho prostriedku. Aj ak by to Musk urobil o dekadu a pol neskor, nez slubuje, stale s vysokou pravdepodobnostou NASA prdebehne. Ale to je v poradku a da sa to cakat. Vo svojej podstate to uz nie je zakladny vyskum.

    Ale v dnesnej dobe prakticky nikto iny, nez ucastnici programu ISS nemaju moznost robit vyskum dlhodobeho pobytu v kozme a domnievam sa, ze ziaden komercny subjekt sa do takeho vyskumu nepusti, lebo ho nemozno monetizovat.

    • Michal Václavík napsal:

      Nemáte úplně pravdu. V rámci např. programu ESA MAP či NASA CASIS je realizována řada (semi)komerčních výzkumných projektů, kdysi zadavatel alespoň část /většinou nadpoloviční/ nákladů hradí ze svého. Problémem není nezájem tohoto sektoru, ale omezené kapacity ISS a její posádky, viz např. https://www.kosmonautix.cz/2019/03/vedci-by-potrebovali-tri-iss-rika-michal-vaclavik/

      • ventYl napsal:

        To sme sa asi nepochopili. Ja netvrdim, ze by o vyskum na ISS nebol komercny zaujem. Nie je ani najmensej pochybnosti, ze bol.

        Tvrdim, ze komercny sektor je dost neschopny (a neochotny) financovat dlhodoby zakladny vyskum (basic research) projektov, kde nie je otazka “ako”, ale skor “co”. Projekty typu ITER a vyskum ciernej hmoty; kde je predpoklad, ze studie a prototypy sa budu robit niekedy az desiatky rokov. O to komercny sektor nestoji. Akonahle je zakladny vyskum hotovy a je otvorena cesta pre aplikacie, hoc aj v malom meritku, komercne firmy zacnu mat zaujem.

        Podla mna spada skumanie vplyvu dlhodobeho pobytu vo vesmire na cloveka pod zakladny vyskum. Nie je vylucene, ze sa na takom vyskume komercni partneri budu podielat vo forme mensich subkontraktorov s trocha vacsou autonomiou, ale vedeny asi bude musiet byt priamo NASA.

  3. Jiny Honza napsal:

    ISS je už dvacet let starý stroj, navíc společný projekt mocností, které se v poslední době zrovna extra nekamarádí. Nějak to s tou budoucností nevidím moc růžově.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.