Máme za sebou další týden, který byl napěchovaný událostmi v kosmonautice. Kosmotýdeník vám jako vždy poskytne přehled toho nejzajímavějšího, co se stalo během těchto sedmi uplynulých dní. Hlavním tématem však překvapivě nebude Crew Dragon chystající se na misi DM-2. Budeme se mu sice věnovat také, ale nejdříve zamíříme do Ruska a podíváme se na jednu zajímavou armádní družici, která byla vynesena raketou Sojuz 2-1b. Nevynecháme však ani další dění a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Tajný armádní satelit

V pátek odstartovala z ruského kosmodromu Pleseck raketa Sojuz 2-1b a ačkoli byl její náklad utajen, podařilo se z trajektorie letu a příslušných upozornění pro letecký provoz vyvodit, jaký náklad skrývající se pod označením Kosmos 2546 se schovával pod aerodynamickým krytem. Navíc je to náklad hodně zajímavý a ví se o něm řada pozoruhodných informací.

Vzhledem k cílové eliptické oběžné dráze, která v tomto případě nese parametry 1 600 – 39 000 km skloněné o 63,8 stupně k rovníku, je téměř jisté, že nákladem byl již čtvrtý exemplář družice Tundra, která pro Rusko hlídá starty cizích raket – zejména z území USA – které by mohly jeho území zasáhnout. Družice Tundra jsou součástí ruského raketového detekčního systému Kupol, který monitoruje místa na zemi, odkud by mohly být vystřeleny balistické rakety. Kupol je nástupcem staršího systému Jedinaja kosmičeskaja sistěma (EKS) a náhradou za starší sovětský družicový varovný systém Oko.

Družice Tundra byla postavena společností RKK Energia a její základní architektura je postavena na systému Viktoria, kterou RKK vyvinula na základě zkušeností při výrobě starších telekomunikačních družic Jamal na konci 90. let. Tundra je vybavena infračerveným dalekohledem pro detekci zdrojů tepla, které vytváří například pracující motor rakety prolétající atmosférou. Družice dále nese nainstalované doplňkové optické a ultrafialové senzory. Pomocí této sady nástrojů může být nepřátelská raketa sledována po dobu celého jejího letu, což zase umožňuje lépe detekovat její trajektorii a možný cíl a to rychleji než pomocí konvenčního pozemního radarového sledování.

Každá družice Tundra navíc nese také užitečné zařízení ve formě nouzových komunikačních prostředků, které by se daly použít v případě ztracené komunikace s pozemními ruskými základnami. V případě jaderné války by tak tento systém dokázal odeslat příkazy ke startu odvetných ruských balistických raket s jadernými hlavicemi.

A proč hraje důležitou roli výsledná oběžná dráha družice? Tundra byla vypuštěna na dráhu zvanou Molnija. Jedná se o vysoce eliptickou oběžnou dráhu se sklonem 63,4 stupně s periodou poloviny hvězdného dne. Název pochází od družic Molnija, řady sovětských a ruských civilních i vojenských komunikačních družic, které používají tento typ oběžné dráhy od poloviny šedesátých let. Na této dráze mají družice dobrý výhled na severní polokouli, nad kterou prolétají skoro po veškerý čas svého oběhu. Sklon dráhy navíc eliminuje poruchy dráhy a tím udržuje argument perigea stabilní – družice tak prolétává perigeem vždy nad dvěma stejnými místy přesně dvakrát denně.

Konstelace družic typu Tundra navíc může být celkem malá v počtu pár kusů, protože dráha Molnija umožňuje nepřetržité pokrytí zájmových oblastí po většinu doby oběhu družic. Dobře je vidět především na severní Ameriku a severoatlantické a tichomořské oblasti, odkud mohou balistické rakety vypouštět ponorky. Tyto oběžné dráhy také umožňují pokrytí Arktidy – nejkratší trasy mezi raketovými základnami ve Spojených státech a mnoha jejich pravděpodobnými cíli v Rusku – což by naopak neumožňovaly družice umístěné na geostacionární dráze. Stejně jako družice Tundra zahrnuje systém Kupol pozemní úsek, přičemž hlavní kontrolní středisko se nachází ve vojenském městě Serpuchov-15 nedaleko Moskvy.

Nutno dodat, že nejen Rusko provozuje systém družic včasného varování, stejně tak i USA používají kosmický infračervený systém (SBIRS) provozovaný americkými Kosmickými silami. Na rozdíl od Tundry však tento systém využívá spíše geostacionární dráhy, které umožňují družicím pozorovat neustále celý disk Země z pevně dané pozice vůči místům na Zemi. Společně s tímto systémem ale USA provozují na dráze Molnija družice Národní průzkumné kanceláře (NRO), které mají za cíl hlídat vzdálené severské oblasti, které jsou jinak mimo zorné pole geostacionárních družic.

Kosmický přehled týdne:

Ve čtvrtek prodělal Falcon 9 s prvním pilotovaným Crew Dragonem přesun na rampu, vztyčení a v pátek přišel také statický zážeh. Šlo o důležité kroky k úspěšnému schválení startu, který je stále plánován na 27. května. Doug Hurley a Bob Behnken – posádka prvního pilotovaného letu soukromé kosmické lodi do kosmického prostoru je již také na Kennedyho kosmodromu a podstupuje poslední nácviky před startem. Mají za sebou například kompletní prověrku startu, při které došlo ke všem procedurám, jakoby start měl skutečně přijít. Posádka byla převezena k rampě a nastoupila i do Crew Dragonu. Ze všech těchto operací vznikla celá řada parádních fotografií, které naleznete níže. Dodejme jen, že aktuální předpověď na termín startu není nejrůžovější a dává 40%, že to kvůli počasí nevyjde. Záložní termín je případně 30. května.

Dvacátého května odstartovala japonská raketa H-2B, která vynášela japonskou automatickou zásobovací loď HTV-9. Pro raketu i loď to byla derniéra a po devíti úspěšných letech jejich služba končí. V roce 2022 by měla nastoupit ekonomičtější loď HTV-X. Nyní je HTV-9 na cestě k ISS, kam by měla dorazit v pondělí. Níže naleznete snímky ze startu.

ESA udělala radost všem herním fanouškům a spojila síly s vývojáři hry Kerbal Space Program a nyní v této hře půjde postavit jak raketu Ariane 5, tak i realizovat mise BepiColombo, anebo oblíbenou Rosettu – Philae. Nejvíce zajímavé však je, že se tím do hry dostávají i české vlaječky, které nosí evropští astronauti například na Mezinárodní kosmické stanici.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice jako obvykle naleznete přehled všech článků, které vyšly na našem webu v uplynulém týdnu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní shrnout. Začali jsme pohledem na zajímavý test nového motoru Comet, který otestovala společnost Rocket Crafters. Vyšel také květnový obsáhlý přehled o pokrocích, plánech a výrobě stanice Gateway, která má obíhat u Měsíce. Na webu ESA vyšel článek o České republice, bohužel však o kritickém suchu, které nyní zažíváme. Přesto je pohled na sucho v České republice pomocí evropských družic velmi zajímavý. Ani toto úterý jste nepřišli o další dávku oblíbeného seriálu Svět nad planetou. Samozřejmě hlavním tématem tohoto týdne byly přípravy na historicky první let pilotovaného Crew Dragonu. Nejdříve jsme se podívali, jak loď čekala u rampy. Zaměřili jsme se i na testování vozítka Perseverance, které jej pořádně prověřily. Došlo také na Živě a česky komentovaný start. Tentokrát startoval poslední exemplář japonské rakety H-2B s posledním exemplářem japonské zásobovací lodě HTV. Raketu Atlas V pro americké vozítko Perseverance jsme následně sledovali na jeho cestě obřím letadlem. Podívali jsme se i do plánů NASA na blízkou i vzdálenější budoucnost Mezinárodní kosmické stanice. S radostí jsme oznámili vítěze malé soutěže o pěknou knihu. Ke Crew Dragonu a misi DM-2 jsme se vrátili v článku, který shrnul celý očekávaný historický let, stejně tak jako doposud proběhlé činnosti a přípravy. Samozřejmě, hlavním článkem byl tentokrát ten, který celý týden před startem (i v této chvíli) sleduje dění a přípravy před prvním pilotovaným startem soukromé kosmické lodě na oběžnou dráhu. Na závěr týdne jsme se podívali na ultratenkou membránu pro sluneční plachetnice.

Snímek týdne:

Dnes bude snímkem týdne fotka, která zachycuje úspěšné provedení statického zážehu Falconu 9, který se chystá na start s lodí Crew Dragon, která se do kosmického prostoru má vydat jako první pilotovaná soukromá kosmická loď již 27. května. Statický zážeh, při kterém byla k raketě připojena i kosmická loď byl tak důležitým krokem ke startu.

Video týdne:

Ve videu týdne si můžete zopakovat start japonské rakety H-IIB, která vynášela automatickou zásobovací loď HTV-9. Kdo chce, může si start zopakovat i s naším českým komentářem zde.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://mobile.twitter.com/JAXA_JFLIGHT/status/1263304759324184576/photo/1
https://mobile.twitter.com/JapanGov/status/1264074929558810626/photo/4
https://pbs.twimg.com/media/EYn7P6aUwAEW_-P?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EYuJXgcX0AAGpKd?format=jpg&name=small
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…c8dd6c9d6adbba793ea514c0096af740&oe=5EEA7060
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=46109.0;attach=1919092;image
https://pbs.twimg.com/media/EYjJweLWoAAUxDX?format=jpg&name=medium
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=46109.0;attach=1919094;image
https://pbs.twimg.com/media/EYp_S2cVAAA03L8?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EYgdLDgU4AAOMPr?format=jpg&name=4096×4096
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/NSF-2019-09-26-04-40-09-006.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/NSF-2019-09-26-05-14-15-629.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/12/ELgiMdJWkAAkzge.jpg