Solar Orbiter si nyní právem užívá svého „místa na slunci“ titulků všech možných zpravodajských portálů. A je to zároveň dobrá možnost ukázat, že Evropská kosmická agentura bude se zkoumáním Slunce pokračovat i nadále. Dnes si posvítíme hned na další připravovanou evropskou misi, která se zaměří na naši životodárnou hvězdu. Zajímavé přitom je, že se nebude jednat o jedinou sondu, ale o dva spolupracující objekty. V rámci mise Proba-3 mají tyto dva objekty letět ve formaci a vytvářet tak umělá zatmění Slunce. Vědcům se tak otevře čistý výhled na slabou atmosféru Slunce – budou moci nahlédnout do míst, kde probíhají magnetické erupce a kde teploty dosahují milionů stupňů Celsia.

Ke startu mise Proba-3 by mělo podle aktuálních informací dojít v polovině roku 2022. Dvě zmíněné družice umístěné na oběžné dráze Země nebudou velké – počítá se s rozměry okolo jednoho metru. Důležité je, že je inženýři umístí na přesně danou oběžnou dráhu – na ní bude možné při každém oběhu dlouhém 20 hodin vytvořit šestihodinové zatmění Slunce. Jedna družice bude přesně zakrývat sluneční disk a druhá si tak užije nerušený výhled na nejbližší okolí Slunce.

„Aby tohle bylo možné, musí družicový pár dosáhnout mimořádné přesnosti řízení letu,“ vysvětluje Damien Galano, systémový manažer mise Proba-3 a dodává: „Musí se navzájem srovnat při vzájemné průměrné vzdálenosti 144 metrů a udržet tuto pozici s odchylkou jen pár milimetrů. Pokud dosáhneme takové precizní úrovně letu ve formaci, bude možné v budoucnu provozovat třeba několik družic, které budou plnit podobný úkol pro velké observatoře.“ Proba-3 umožní vědcům sledovat slabou atmosféru Slunce – korónu, která se táhne miliony kilometrů od povrchu Slunce a která je zdrojem slunečního větru, nebo výronů koronální hmoty – ohromných magnetických erupcí, které mohou ovlivňovat kosmické počasí po celé své cestě až k Zemi.

Koróna je také pro vědce již dlouhou dobu velkou neznámou. Sluneční povrch s teplotou 6 000 °C je proti ní chladný – koróna může dosahovat teploty milionů stupňů i více což na první pohled vypadá jako zjevné porušení zákonů termodynamiky. Ale masivní záře vycházející ze slunečního disku po většinu času přesvítí slabou a jemnou korónu – podobně jako když masivní táborák přehluší svit světlušek.

„Až doposud měli vědci jedinou možnost k pozorování koróny během krátkých zatmění Slunce nebo při použití zařízení zvaného koronograf. Jeho úkolem bylo pomocí stínítka (nebo stínítek) zakrýt sluneční disk,“ popisuje vědec Andrej Žukov, který se specializuje na studium Slunce na Belgické královské observatoři. Právě on je hlavním vědeckým pracovníkem přístroje ASPIICS (Association of Spacecraft for Polarimetric and Imaging Investigation of the Corona of the Sun), který bude na misi Proba-3. Kromě toho se podílí jako vědecký spolupracovník i na přístroji EUI (Extreme Ultraviolet Imager), který najdeme na nedávno vypuštěné sondě Solar orbiter.

„Jenže sluneční paprsky se stále vlivem takzvané difrakce dokáží ohnout kolem těchto stínítek, což vede k vysokým úrovním nežádoucího světla na přijímači, což degraduje výsledný snímek,“ říká Andrej a dodává: „Idea mise Proba-3 spočívá v tom, že by se tohle nežádoucí světlo zredukovalo pětinásobně a zároveň by bylo možné sledovat oblast velmi blízko okraji slunečního disku, díky použití externího disku, který by byl na jiné družici a blokoval by hlavní teleskop. Těším se na chvíli, až bude Proba-3 v provozu společně s dalšími misemi sledujícími Slunce. Zatímco přístroj EUI na Solar orbiteru nám ukáže sluneční povrch v extrémně ultrafialové části spektra, Proba-3 nám odhalí s tím související útvary ve vnitřní koróně ve viditelném světle. Podaří se nám tak odhalit interakce mezi Sluncem a jeho okolím.“

Mise Proba-3 prošla fází kritického zhodnocení návrhu, takže je možné přistoupit k výrobě a testování letového hardwaru. „Prototyp externího stínícího disku o průměru 1,4 metru již podstoupil zkoušky,“ informuje Delphine Jollet, systémová inženýrka mise a dodává: „Jeho okraj je vyroben z tepelně odolného polymeru s uhlíkovými vlákny CFRP. Musí totiž splňovat velmi přísné požadavky na udržení kruhového tvaru pro minimalizaci pronikání rušivých paprsků kolem jeho okrajů do přístroje ASPIICS. Zruční pracovníci jsou nezbytní při výrobě této konstrukce a její formy.“

Ale tohle stínítko na druhé družici nebude v rámci mise Proba-2 jediné. „Druhý vnitřní stínící disk bude instalován uvnitř přístroje a jeho průměr bude pouze 3,5 milimetru. bude ale mít podobné prostorové uspořádání,“ vysvětlil inženýr Jorg Versluys a dodal: „Vnitřní stínítko je součástí kvalifikačního modelu přístroje ASPIICS, který je právě testován v simulovaných podmínkách kosmického prostoru.“

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/proba-3/16068600-1-eng-GB/Proba-3.jpg
https://www.esa.int/…/Proba-3_satellites_form_artificial_eclipse.jpg
https://www.esa.int/…/Proba-3_s_pair_of_satellites.jpg
https://www.esa.int/…/Proba-3_occulting_disc_prototype.png
https://www.esa.int/…/21837162-1-eng-GB/Qualification_model.jpg