Historie prokázala, že i bez Gateway se můžeme dostat na povrch Měsíce. NASA ale nechce historii opakovat. Chce zaměřit svoje portfolio lunárních aktivit i na přípravu odvážných misí k Marsu. Proto hodlá zřídit na oběžné dráze Měsíce stabilní obyvatelnou modulovou platformu, umožňující vývoj a testování nových technologií. Obyvatelný prostor se systémy podpory životních podmínek, s lehkými konstrukcemi a zařízeními pro rozšířenější možnosti a dlouhodobější pobyty posádek u Měsíce. Gateway má být první příležitostí kosmických agentur dlouhodobě testovat a provozovat prototyp pilotované meziplanetární lodi mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Má pomoci při zdokonalování schopností pro zamýšlené vzdálené cesty – má se stát vědeckou laboratoří, umožňující NASA a jejím partnerům dlouhodobě testovat vhodnost různých přístupů. Má však být nejen destinací pro získávání vědeckých, průzkumných a technologických zkušeností potřebných pro další cíle, ale i mateřskou lodí pro opakované pilotované expedice na povrch Měsíce. Podstatným rysem Gateway má být její cenová dostupnost a udržitelnost. Kromě dlouhodobého mezinárodního partnerství se může stát základem i pro komerční příležitosti. Tyto smluvní vztahy a závazky mohou mimo jiné přispět i k větší odolnosti programu vůči různým politickým vlivům a hospodářským cyklům.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Pojďme se podívat, jaký vývoj nastal od našeho prosincového přehledu. Sprint, který NASA absolvovala v loňském roce v přípravě na pilotovanou expedici na jižní pól Měsíce, zvolňuje. Protože NASA získala pro fiskální rok 2020 na vývoj pilotovaného lunárního landeru jen 600 milionů dolarů, požádala společnosti, které v loňském roce podaly své návrhy landeru, aby v očekávání získání dalších zákazníků investovaly do svých návrhů více vlastních zdrojů. Kvůli dosavadní rozpočtové nejistotě a potřebné zpětné vazbě z průmyslu bylo uzavření desetiměsíčních studijních smluv se dvěma až čtyřmi společnostmi na rozpracování jejich návrhů opět odloženo, tentokrát na únor nebo počátek března. Další finanční prostředky pro pilotovaný lander mohou být získány až ve fiskálním roce 2021 – prezidentská žádost o rozpočet NASA má být předložena Kongresu za pár týdnů, konkrétně 10. února. Žádost má obsahovat i projekci rozpočtu pilotovaného landeru na následující čtyři roky.
Zdroj: https://www.belspo.be
Kromě týmu vedeného společností Blue Origin (součástí týmu jsou Lockheed Martin, Northrop Grumman a Draper), Boeingu a SpaceX (je považována za uchazeče, ale podání nabídky veřejně nepotvrdila) je nyní znám i čtvrtý uchazeč o vývoj pilotovaného lunárního landeru. Je jím tým vedený společností Dynetics, v němž je i Sierra Nevada Corporation (SNC).
Zdroj: https://www.belspo.be
Poté, co se na webových stránkách kosmické divize Dynetics objevila nabídka téměř třiceti pracovních pozic souvisejících s pilotovaným lunárním landerem (kvalifikovaní projektoví inženýři, systémoví inženýři, testovací inženýři, inženýři se specializací na elektrické, mechanické a strukturální systémy, analytici), se objevily spekulace, že společnost je buď uchazečem, nebo součástí týmu jiné společnosti. Následně, 9. ledna uvedl John Roth, obchodní viceprezident kosmické divize SNC v rozhovoru s novináři, že se tato divize připojila k týmu společnosti Dynetics, který loni na podzim podal v rámci výzvy NASA návrh landeru. Ve stejný den potvrdila mluvčí Dynetics Kristina Hendrix, že společnost návrh landeru skutečně podala, a to za tým zkušených malých a středních společností. Připomeňme, že Dynetics dodává hlavní pohonný systém pro lander Peregrine, vyvíjený společností Astrobotic v programu komerčních lunárních nákladních služeb CLPS pro misi v roce 2021, a SNC je jednou z pěti společností dodatečně přidaných do programu CLPS v listopadu 2019. Mimo to byly Dynetics i SNC loni 16. května vybrány v rámci programu NextSTEP ke zpracování studií a k výrobě prototypů pilotovaného landeru. V rámci této výzvy bylo mezi jedenáct společností rozděleno celkem 45,5 milionů dolarů.
Zdroj: https://spacepolicyonline.com
Do 15. listopadu 2019 mohly průmyslové společnosti 22 členských států ESA, Kanady a Slovinska podávat nabídky do výběrového řízení na fáze B2/C/D/E1 mezinárodního obytného modulu I-HAB. Tyto fáze jdou do podrobností jako systém podpory životních podmínek ECLS, skladování potravin, tlak, vzduch, voda, osvětlovací systémy, mechanismy, softwarové technologie pro zpracování a správu palubních dat, palubní datové systémy, palubní počítače, zpracování dat o vybavení modulu, zázemí pro přetlakové a nepřetlakové vědecké experimenty, dokovací porty, exteriérové úchytové body pro robotickou ruku, interiérové úchytové body pro interiérové roboty a podobně.
Zdroj: https://www.belspo.be
Michal Václavík z České kosmické kanceláře upřesňuje: „Ta možnost zapojení všech členských států je formální a teoretická, protože tendr se vypisoval z důvodu sledování harmonogramu Gateway s předstihem bez zajištěného financování programu (o tom se rozhodlo až na Radě ESA na ministerské úrovni na konci listopadu). A protože se nevědělo, jaké členské státy se do programu zapojí, tak to muselo být učiněno takto. Navíc tendr nebyl otevřenou výzvou, ale byl s omezeními.“
Na zaslané otázky Michal Václavík odpověděl: „Výběrové řízení se týká vývoje a stavby modulu, protože fáze A (paralelní studie) již byla ukončena. Tyto paralelní studie dělaly společnosti Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space Italia. Pro další fáze má být vybrána jedna vítězná společnost, a to v březnu/dubnu 2020. Fáze B2 (součást fáze B – předběžný návrh) má probíhat v období březen/duben 2020 – březen/duben 2021, fáze C (detailní návrh) a fáze D (výroba a kvalifikace) v období březen/duben 2021 – září/říjen 2025, fáze E1 (uvedení do provozu) po září 2025.“
Zdroj: http://novosti-kosmonavtiki.ru
Ještě hodně vody proteče sibiřskými řekami, než se do stavby a využívání Gateway zapojí ruské rakety. Někteří čtenáři mohou namítnout, že to nebude nikdy. Přesto považujeme za nutné zaznamenat současné dění a záměry. V roce 2028 chce Roskosmos vynést ruský přechodový modul. Nosičem by mohla být raketa Angara-A5V. Pro potřebné zvýšení nosnosti je nutno vyvinout a vyrobit horní stupeň KVTK. Udávaná nosnost rakety Angara-A5V/KVTK je osm tun na geostacionární dráhu. To je dostatečné i pro případný ruský nákladní dopravní systém, pro nějž se uvažovalo o modernizované nákladní lodi Progress-L [lunární], a možná i pro případný záložní pilotovaný systém založený na upravené lodi Sojuz MS. Dne 16. prosince měl Dmitrij Rogozin na kosmodromu Vostočnyj tiskovou konferenci. Rogozin řekl, že dva moduly, uzlový (UM) a vědecko-energetický (NEM), které bylo plánováno připojit k ISS v letech 2021 a 2023, mohou být ponechány na Zemi a upraveny pro stanici na oběžné dráze Měsíce. Nižší hmotnost uzlového modulu také umožňuje uvažovat o nosiči Angara-A5V/KVTK.
Zdroj: http://www.nic-rkp.ru
„Při vyčlenění potřebného financování jsou letové zkoušky kyslíkovodíkového horního stupně KVTK na raketě Angara-A5 plánovány na rok 2027“, řekl v říjnu hlavní konstruktér KB Saljut Chruničevova střediska Sergej Kuzněcov. Zkoušky motoru RD-0146D pro KVTK na stanovišti V2B ve Vědeckém a zkušebním středisku pro raketový a kosmický průmysl (NIC RKP) mají být prováděny v letech 2020 – 2021. Motor bude mít schopnost opakovaných zážehů během letu. Vývoj KVTK má stát 9,1 miliardy rublů. V přepočtu se jedná o přibližně 150 milionů USD.
Zdroj: https://www.roscosmos.ru
Zdroj: https://www.roscosmos.ru
Zdroj: https://www.roscosmos.ru
Zdroj: https://www.roscosmos.ru
Další možnosti by mohla přinést plánovaná těžká raketa Jenisej s bočními bloky vyvinutými na základě prvního stupně rakety „Sojuz-5“ Irtyš s motory RD-171MV. Roskosmos v současnosti plánuje první let Jeniseje na rok 2028. Podle současných úvah by byl pravděpodobně při prvním letu vynesen k obletu Měsíce první exemplář kosmické lodi Orel.
Šlo by o druhý let tohoto exempláře – první let je plánován na srpen až září 2023 na oběžnou dráhu Země pomocí rakety Angara-A5P. V roce 2029 by byl pomocí Jeniseje vynesen další exemplář lodi Orel, určený k pilotovanému obletu Měsíce. V možnostech Jeniseje by mohla být i případná doprava modulu NEM ke Gateway.
Zdroj: https://www.roscosmos.ru
Zdroje informací:
http://fiso.spiritastro.net/
https://twitter.com/
https://arstechnica.com/
https://spacenews.com/
http://www2.rosa.ro/
Michal Václavík, Česká kosmická kancelář
https://ria.ru/
https://ria.ru/
https://ria.ru/
https://ria.ru/
https://tass.ru/
https://ria.ru/
Zdroje obrázků:
https://www.belspo.be/…Human%20Spaceflight,%20Microgravity%20and%20Exploration.pdf
https://pbs.twimg.com/media/EO18iaRWkAACzDH?format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=48218.0;attach=1603703;image
https://spacepolicyonline.com/…/01/Dynetics-HUMAN-LANDER-Credit-Dynetics.jpg
http://novosti-kosmonavtiki.ru/…/bitrix/forum.interface/show_file.php?fid=50651
http://www.nic-rkp.ru/view.asp?obj_name=servises_test_020.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/26799/3333205585.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/26799/5391743032.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/26799/5174546970.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/25178/3617793936.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/25178/3825545758.jpg
Díky Jirko za další skvělý článek, jen se chci zeptat, co znamená Angara-A5M? Myslel jsem, že Angara určená pro lety s posádkou má označení A5P.
Díky za upozornění na překlep, opravím to. Angara-A5M má být modernizovaná nepilotovaná verze, jejíž první start (s horním stupněm DM-03) je nyní plánován na rok 2025 s astrofyzikální observatoří Spektr-UF.
Uvidíme či Rusi stihnú tie moduly dokončiť pred ukončením prevádzky gateway(áno viem že ešte ani neexistuje) , vzhľadom na rýchlosť akou stavajú nauku som mierne skeptický
Uzlový modul je prakticky hotový a připravený, co jsem četl tak vlastně jen čeká na připojení Nauky k ISS, kde měl být UM Pričal původně připojen. Ovšem pro použití na Gateway bude možná potřeba provést nějaké úpravy.
Chtel bych Vas slusne pozadat, abyste prosim zvazil, jestli je nutne sem psat takoveto komentare. Dle mych zkusenosti to ma za nasledek pouze vyvolani flamewar. Vsichni vime, jak to s dodrzovanim tech terminu je, ze se muze na jakekoliv strane stat v dalsim volebnim obdobi cokoliv. Nejde mi o to, ze by se o tom diskutovat vubec nesmelo, jen bych poprosil o vice neutralni styl. Prosim neberte to osobne, spis jako podnet pro zamysleni. Proste nedavat zbytecne cerveny hadr pred byka, protoze pak je celkem jasne, co bude nasledovat…
Souhlasím s vámi. Taky bych byl radši, kdyby se v diskusích řešili raději technické otázky a podobně. Jak už jsem zde dříve psal, někteří jedinci mají tu potřebu se pořád hrabat v minulosti a pořád vytahují na povrch problémy, které už byly mnohokrát odiskutovány.
Pokiaľ ste môj komentár pochopil ako nejaké zabŕdanie alebo podobne tak myslený tak nebol, ja osobne veľmi fandím ruskej kozmonautike avšak toto nie je žiadne vŕtanie sa v minulosti, toto sú čisté fakty že v Rusku tieto programy trvajú strašne dlho, samozrejme môžeme tu argumentovať SLS ale pravda je tá že nauka stále nie je pripojená ku ISS, takže byť skeptický je na mieste
Neříkám, že je to zrovna váš případ. Myslím, že váš komentář je ještě v pořádku a hlavně, co se týče Nauky, je to problém současný a bohužel dlouhodobý. Ale souhlasím s Ferdou, že některé komamtáře jsou jako „červený hadr před býka“.
Ono se při psaní o těchto tématech (Gateway, SLS, Nauka, Angara, Jenisej atd.) prakticky nelze vyhnout kontroverzním věcem s potenciálem zažehnout flame.
Ačkoli jsem si článek přečetl s velkým zájmem a tímto za něj také děkuji autorovi, fráze „Podstatným rysem Gateway má být její cenová dostupnost a udržitelnost.“ mne doslova zvedla ze židle a bez menší pauzy na vydýchání bych článek asi nedočetl.
Jasně; chápu – NASA musí hlavně v očích daňového poplatníka vypadat akčně, ale používat termíny jako „cenová dostupnost a udržitelnost“ v souvislosti se zařízením, které bude primárně (výstavba i pilotované lety) obsluhováno superdrahou SLS je doslova výsměch…
Nebylo to myšleno jako výsměch. V únorovém dílu se budu věnovat požadovaným částkám z nové prezidentské žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2021 (v níž bude i výhled na roky 2022 až 2025). Můžeme pak nad těmi čísly debatovat o tom, zda bude provoz Gateway cenově dostupný a udržitelný.
Jiří Hošek – Nemyslel jsem to tak, že se nám vy osobně vysmíváte.
Naopak – myslím že všichni chápeme že jde o překlad oficiálních materiálů a věřím že všichni tuto práci opravdu oceňujeme.
O rozpočtu se může hlasovat jakkoli, nicméně pro dosažení „udržitelnosti“ a „stálé přítomnosti“ bude se stávající technologií třeba buďto obrovské množství peněz, nebo se bude létat jen občas (řekněme jedna čtyřčlenná pilotovaná expedice na gateway ročně + jedno/dvě přistání na měsíci celkem) a to prostě není naplnění významu těchto slov.
Vím, tohle už je OT, ale bez radikálního zlevnění dopravy materiálu do vesmíru se zkrátka žádná „udržitelnost“ ani „trvalá přítomnost“ konat nebude. Smutné je, že NASA na řešení tohoto problému pracovala už od doby ukončení programu Apollo, ale na přelomu milénia to vzdala a vrátila se k SLS. Ale jak říkám, to už je OT…
Asi si pořád nerozumíme. Plán je totiž přesně takový, jak píšete – jedna čtyřčlenná pilotovaná expedice na Gateway ročně. V článku jsem nepsal o “stálé a trvalé lidské přítomnosti u Měsíce”, ale o “stabilní obyvatelné platformě”, tedy opakovaně obydlené. Vezměme si jako příklad opakovaně, ale ne trvale obydlenou stanici Saljut 6, na níž se v průběhu tří a půl roku vystřídalo pět základních posádek. Nebo Saljut 7, na níž se v průběhu čtyř let vystřídalo šest základních posádek. Byl provoz těchto stanic cenově dostupný a udržitelný? Podle mě prokazatelně byl. Nevím, jestli si někdo dovolí to popřít. NASA má ambici provozovat Gateway delší dobu, než byly provozovány Saljut 6 a Saljut 7 dohromady.
Prosim neberte to osobne. Vas komentar je v zasade v poradku, nicmene si myslim, ze to slo napsat mene konfrontacne. Formulace „… stihnú tie moduly dokončiť pred ukončením prevádzky gateway…“ opravdu neni zrovna neutralni a jisty negativni pohled podsouva mezi radky. Ja vim ze to pak v dalsim textu zmirnujete a ja osobne s tim problem nemam. Nicmene se snazim vyjadrit jakysi pokus, jak bysme mohli vsichni zdejsi diskuzi vice kultivovat. Tedy vyvarovat se zbytecne konfrontacnich formulaci, nezavdavat pricinu a tak podobne. O nic vic mi neslo. Vas prispevek zdaleka neni nijak nejhorsi, to vubec. To jen z nedavnych zkusenosti z diskuzi pod ostatnimi clanky jsem se odhodlal to napsat. Prosim, zkuste to nechat chvili ulezet a precist si vlastni prispevek znovu zitra. Ale mozna se mylim ja sam, nic ve zlem.
Proste u temat Rusko vs. zbytek sveta nebo SpaceY vs ostatni (apod. jsou to jen priklady!) bych se snazil minimalizovat moznost, ze se pod tim vzniti flamewar.
S Vaší snahou o kultivaci diskuse souhlasím. Jsem rád, že nejsem sám, kdo chce diskusi bez zbytečných provokačních trnů, které diskutující občas v komentářích nechávají. Ani já rozhodně nemluvím o tomto konkrétním komentáři. Je potřeba to brát komplexně.
Problém je, že Rusko v kosmonautice neřeší jen technické problémy, jak byste si, pane Ferdo, přál výhradně diskutovat, ale řeší spolu s tím velmi zhusta svoje politické a propagandistické cíle. To je holý a prokazatelný fakt. Nebo jak byste např. vysvětlil zahrání té kauzy „Provrtaný Sojuz“ do ztracena?
V případě NASA & spol. bychom se jistě dozvěděli podrobnosti z vyšetření takového vážného případu, ale v tomto případě ne. Jen hloupá obvinění z Ruské strany, vzápětí dementování, pak odebrání vzorků z klimatizace a pak už jen ticho jak v mauzoleu. Konec příběhu.
A to pomíjím korupci, která je prokazatelně v tomto odvětví v Rusku jednou z nejvyšších. A k tomu mediální výkřiky z řad vrcholných vládních představitelů přímo ovlivňujících ruskou kosmonautiku si jednoduše o podobné komentáře říkají (D. Rogozin). Přijde vám ten člověk na té pozici dlouhodobě kompetentní? Přijde vám, že to řídí dobře?
Nechápu, proč se bojíte živější a vícenázorové diskuze. Nějaký flamewar jsem tu fakt nikdy nezažil. A i kdyby ano – neznamená to náhodou, že k téma lidi zajímá a chtějí se k němu vyjádřit?
Spíše to vypadá, že si nepřejete slyšet negativní názory na současnou ruskou kosmonautiku. Ale celé to bohužel nejde sterilizovat tak, jak byste si asi přál a proto prosím dopřejte lidem v rámci slušné diskuze se svobodně vyjádřit. A jestli bude někdo vulgární nebo bude spamovat, tak ban jako to tu už funguje asi dávno, ne?
Děkuji panu Majerovi, že nechává lidi normálně diskutovat.
S popsanými problémy máte pravdu, ale musím se Ferdy zastat. Jakubko posuzoval stavbu všech ruských modulů podle Nauky, a přitom je v článku fotografie dokončeného letového exempláře modulu UM. Asi je třeba rozlišovat mezi velkými moduly (Nauka, NEM) a malými (Pirs vynesen 2001, Poisk vynesen 2009, Rassvet vynesen 2010, dokončený UM je závislý na Nauce, a přechodový modul pro Gateway taky spadá do této kategorie).
Vždy se snažíme diskusi nechat plynout, ale občas je potřeba diskutující trochu postrčit. Ono jde o to, že jakmile začne diskuse trochu odbíhat od tématu, je to pro některé diskutující signál, že mohou úplně opustit kosmonautiku a řešit JEN politiku. Proto je potřeba semtam zasáhnout, ozvat se a připomenout, že jsme na webu o kosmonautice. 😉
Díky!
Rádo se stalo. 🙂
Dekuji za uzasny clanek. Prakticky jediny dostupny zdroj informaci o Gateway pro me, ktery zas nema tolik volneho casu. Uplne uzasne je, ze dokazete tyto clanky produkovat pravidelne s mesicni aktulizaci!
Co se tyka HLS, tam se jeste asi bude menit uplne vsechno ze? Ty moduly z obrazku jsou nejspis jen koncept a vysledek muze byt uplne jiny. Tam je asi na nejaky souhrn informaci (clanek) o HLS asi jeste moc brzy(?).
Jsem rád, že se článek líbil a splnil svůj účel.
Třístupňový HLS v těch náčrtech Gateway vychází z referenční architektury NASA. Týmy, které podaly návrhy HLS, mají ve svých koncepcích jasno. Vše, co se k těm konkrétním koncepcím dá dohledat, dávám průběžně do jednotlivých dílů tohoto seriálu. Souhrnný článek by v současné době skutečně jen opakoval informace, které si můžete v tomto seriálu zpětně dohledat (v textu každého dílu najdete vždy odkaz na předchozí díl).
Možná nakonec bude problém nedostatek SLS a nutnost záložních řešení. A díky za článek, událesti běží přímo raketově a člověk baží o takovéto shrnutí. Navíc dobře udělaných a aktuálních.
Do stavby Gateway budou ve vysoké míře zapojeny komerční rakety. Uzavřené smlouvy na první dva moduly Gateway (PPE, HALO) obsahují ustanovení o vynesení komerčními raketami. Nákladní zásobovací lodě mají být také vynášeny komerčními raketami. Stejně tak i moduly landerů. Určitou výjimkou návrh landeru od Boeingu. Boeing si chce pro vynesení svého landeru sám postavit centrální a horní stupeň SLS, a dokoupit motory RS-25 od Aerojetu a boostery od Northrop Grummanu. Uvidíme, zda obstojí v konkurenci ostatních uchazečů, nebo zda se SLS ukáže jako nevýhoda návrhu Boeingu.
Jsem rád, že se Vám článek líbil.
Děkuji za odpověď. Nicméně, SlS je při řadě letů vč. těch s posádkou zcela nezastupitelná a z raket komerční sféry pro obsluhu je částečně k dispozici zatím jen FH, i když ostatní jsou v přípravě. Doufám, že je nic nepředvídaného nezabrzdí.
Mám tomu rozumět tak, že modul Nauka je odepsaný?
Pokud 16.12.2019 D. Rogozin řekl:“… dva moduly, uzlový (UM) a vědecko-energetický (NEM), které bylo plánováno připojit k ISS v letech 2021 a 2023, mohou být ponechány na Zemi a upraveny pro stanici na oběžné dráze Měsíce…“
Nikoliv, není odepsaná. Nauka může fungovat i bez těchto modulů.
Nauka není odepsaná, podle tweetu robota Fedora (za nímž je ovšem schován Rogozin) z 1.1.2020 je její přeprava na Bajkonur plánována na období 20.-30.3.2020.
Ta citace z 16.12.2019 spíš ukazuje na nějaký záložní plán, možná pro případ, že by se Nauku nepodařilo připojit k ISS.
Uf tak to mě odlehlo, snad už ta Nauka dopadne, osobně si myslím že jim chyběl krizový manager, který by to odpískal už dávno, nebo nechal celé předělat – takhle spálili spoustu času
Rogozinovo prohlášení o přesunu UM a NEM z ISS na Gateway by mohlo naznačovat, že Rusové nebudou vypouštět Nauku.
Je to ovšem víc než měsích staré prohlášení a Rogozina je třeba brát s velkou rezervou.
Koukám, že jsem „objevil kolo“ a že tahle úvaha už šla 😉
Ďakujem za parádny článok! 🙂
Chcel by som sa ale spýtať jednu otázku. Skutočnosť, že NASA dostala na mesačný lander o 800 mil. $ menej sme riešili už v diskusii pod minulou časťou. Ak som to teda dobre pochopil tak NASA chce od svojich kontraktorov na výrobu landeru aby tento výpadok pokryli z vlastných zdrojov. Lebo ak nie tak sa potom bude musieť čakať rok. Tým pádom by sa asi nestihol termín pristátia na Mesiaci, či?
Rádo se stalo. 🙂
NASA tlačí čas, takže nebude čekat s uzavřením smluv na rozpracování návrhů landerů další rok. Těch 600 milionů dolarů musí vyčerpat do 30. září. Může to řešit podpisem smluv s méně společnostmi, než bylo původně zamýšleno. Jedním z kritérií výběru společností může být navržený podíl vlastních zdrojů.
Ďakujem za odpoveď!
Tá možnosť s menším počtom oslovených spoločností ma nenapadla. A pritom je to celkom elegantné riešenie…
https://spacenews.com/house-introduces-nasa-authorization-bill-that-emphasizes-mars-over-moon/
Děkuji. Závěry bude samozřejmě možné dělat až po sladění sněmovního návrhu autorizačního zákona se senátní verzí. Pokud se do tohoto tématu nepustí někdo z kolegů, tak to pojmu jako úvod v únorovém dílu Gateway. Radši ale používám původní zdroje, což je v tomto případě přímo text návrhu autorizačního zákona.
Návrh sněmovní verze (podstatné jsou strany 5 až 27)
https://republicans-science.house.gov/sites/republicans.science.house.gov/files/NASA_AUTH_01_xml.pdf
A senátní verze (podstatné jsou strany 6 až 9)
https://www.cruz.senate.gov/files/documents/11.06.2019_NASA%20Auth.%20of%202019_FILED.pdf
Samozřejmě nesmíme opomíjet aktuální názor Bílého domu, který bude zveřejněn v pondělí 10. února v žádosti o rozpočet NASA na FY 2021.