ISS pracuje naplno, říká Michal Václavík

Mezinárodní vesmírná stanice ISS z neobvyklého pohledu.

Z roku 2019 zbývají už poslední dny. Nastává tedy čas hodnocení, rekapitulací a bilancování. Ani na našem webu se tomuto trendu nevyhneme a dnes Vám přinášíme rozhovor s Michalem Václavíkem z české kosmické kanceláře. Řeč nebude o ničem menším, než o událostech, kterými si během roku 2019 prošla největší stavba vybudovaná lidstvem mimo zemský povrch – Mezinárodní kosmická stanice ISS. V rozhovoru se ale nebudeme věnovat pouze rekapitulaci roku 2019, ale také nahlédneme do roku 2020, protože i v něm se má ISS rozhodně na co těšit.

Na ISS se potkávají zástupci různých států - v tomto případě Ruska, Spojených Arabských Emírátů a USA.

Na ISS se potkávají zástupci různých států – v tomto případě Ruska, Spojených Arabských Emírátů a USA.
Zdroj: https://www.emaratalyoum.com/

Co považujete za nejdůležitější události na ISS v roce 2019?
To, že ISS naplno pracuje a plní svoji hlavní roli unikátní vědecké laboratoře. Velice pozitivní je pokračování široké mezinárodní spolupráce reprezentované například s krátkodobou návštěvou Hazzy Al Mansouriho – prvního kosmonauta Spojených arabských emirátů – na přelomu září a října. Taktéž rozvoj komerčních a soukromých aktivit spojených s provozem a využíváním ISS ukazuje, že tyto nové směry jsou životaschopné a v nepříliš vzdálené budoucnosti se třeba setkáme s plně komerčními kosmickými stanicemi. Uvidíme, zda budou určeny vědeckému bádání nebo rekreačním aktivitám, ale pro tu první variantu je současná situace příznivější.

Na ISS probíhají každý den desítky různých experimentů. Bylo by možné vypíchnout pár nejvýznamnějších, které se váží k roku 2019?
To je strašně těžká otázka. Na ISS se provádí experimenty z tolika různých oblastí, že není možné s klidným srdcem vypíchnout jeden nebo dva a ostatní zatratit. Proto si dovolím spíš uveřejnit malou statistiku platnou ke konci Expedice 58, tj. 15. března 2019 (zpracování údajů trvá více než půl roku, a proto novější statistika není prozatím k dispozici). Od zahájení provozu bylo na ISS provedeno 2 775 experimentů (včetně běžících), na kterých posádka strávila celkem 43 099 hodin. Pouze pro potřeby vědeckých experimentů bylo na ISS vyneseno 78 514 kg nákladu a z ISS dopraveno na Zemi 23 559 kg. Na těchto experimentech se podíleli a podílejí vědci z téměř 90 států světa, mezi nimi také z České republiky.

Počet vědeckých publikací a vazeb autorů za uplynulý rok (období říjen 2018 – říjen 2019.

Počet vědeckých publikací a vazeb autorů za uplynulý rok (období říjen 2018 – říjen 2019.
Zdroj: Michal Václavík

Významná byla třeba oprava přístroje AMS-02, který nikdy nebyl stavěný na opravy v kosmickém prostoru. Jak si s úkolem astronauti poradili?
Přístroj AMS-02 má velmi komplikovanou minulost, ale i sám o sobě je velmi složitou vědeckou aparaturou. Před 2,5 lety ale bohužel pracovala pouze jedna ze čtyř pump zajišťující proudění chladícího média, jejíž selhání by vedlo k odstavení spektrometru. V polovině roku 2017 tedy začala příprava na opravu přístroje, kde se počítalo s hlavní rolí kosmonautů Luca Parmitana a Andrewa Morgana a musela být vyrobena řada speciálních nástrojů a vyvinuty nové pracovní postupy. V listopadu a prosinci letošního roku proběhly tři výstupy této dvojice do volného kosmického prostoru za účelem instalace nových chladících pump. V současnosti probíhá hodnocení opravy a na konci ledna 2020 bude proveden v pořadí již čtvrtý výstup, při kterém budou dokončeny zbývající úkoly a odstraněny případně úniky chladiva.

První (zatím nepilotovaný) Crew Dragon během přibližování k ISS.

První (zatím nepilotovaný) Crew Dragon během přibližování k ISS.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Na začátku roku 2019 se očekávalo, že ke stanici v dalších měsících přiletí jak Crew Dragon tak Starliner hned dvakrát – jednou bez posádky podruhé s posádkou. Nakonec se s ISS v roce 2019 spojil pouze bezpilotní Crew Dragon. Představuje to pro NASA problém?
NASA včetně ostatních partnerů ISS průběžně reagovali na postupné odklady letů nových dopravních lodí k ISS. To s sebou přinášelo a přinášet bude i v roce příštím problémy s plánováním logistických, ale hlavních vědeckých aktivit na palubě kosmické stanice. Vědecký program na ISS se obecně plánuje přibližně s rok a půl velkým předstihem a i když jsou změny možné a dějí se, není snadnou záležitostí upravit program prací na ISS tak, aby vždy byl k dispozici potřebný materiál, čas posádky nebo dokonce vhodný konkrétní člen posádky, čas na vědecké aparatuře, vhodné podmínky na palubě atd. A zároveň, aby nebyl člen posádky, co by neměl nic na práci nebo aby byla vědecká aparatura co zahálí apod. Čili toto plánování je velmi komplikované a já osobně k osobám, které toto plánování mají na starost, vzhlížím s nesmírným obdivem.

Starliner po návratu z mise OFT.

Starliner po návratu z mise OFT.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Zastavme se ještě u aktuální mise OFT, tedy u nepilotovaného testovacího letu lodi Starliner, která se vinou chyby časovače nespojila s ISS. Jak tato událost ovlivní další starty? Můžeme čekat odklad kvůli vyšetřování nebo dokonce opakování mise?
Prozatím k žádným výrazným změnám v harmonogramu letů kosmických lodí k ISS v roce 2020 nedošlo. Je ale ještě brzy a musíme si počkat na zevrubné zhodnocení mise Boe-OFT (Starliner) a zejména softwarové závady, která vedla k předčasnému ukončení letu. S informacemi, které mám k dispozici, to vidím spíše na zopakování mise a já jsem také zastáncem tohoto scénáře.

Loď Crew Dragon pro misi DM-1

Loď Crew Dragon pro misi DM-1
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

V roce 2020 by měly ke stanici vyrazit Crew Dragon a Starliner na pilotované testovací mise. SpaceX prý svou misi chystá už na únor – je tento termín reálný?
Prozatím předběžný únorový termín letu SpaceX Demo-2 platí, ale ještě není oficiálně potvrzen. Může tedy velmi snadno dojít k posunutí. Bude také záležet, jak dopadnou chybějící testy záchranného systému lodi Crew Dragon. U Starlineru se s mísí Boe-CFT stále počítá v polovině roku 2020, ale bude velmi záležet na výsledcích vyšetřování mise Boe-OFT a případné nutnosti opakování nepilotované mise. Takže prozatím je start pilotovaného Starlineru v první polovině roku 2020 velmi nejistý a možná nakonec budeme rádi, pokud se uskuteční do konce roku 2020. NASA samozřejmě tlačí na co nejrychlejší zavedení obou kosmických lodí do pravidelného provozu, ale nikdy nepřistoupí na to, aby se tak stalo na úkor bezpečnosti posádky těchto kosmických lodí nebo stanice ISS.

NASA musí na zpoždění soukromých lodí pro posádku reagovat, aby měla zajištěno, že na palubě stanice bude vždy alespoň jeden Američan. Nabízí se prodloužení pobytu posádek testovacích misí, ale přesto – bude to, podle Vás, stačit, nebo bude potřeba dokoupit další místa v Sojuzech?
Prodloužení pobytu testovacích posádek na ISS je nyní v podstatě jistá věc, se kterou se v plánech pracuje. Bude však záležet na konkrétních termínech, kdy by se tyto lety uskutečnily. Jak jsem uvedl v jedné z předešlých odpovědí, je plánování logistiky na ISS velmi složitou záležitostí. Případná možnost využití dodatečných míst v Sojuzech je řešením a Roskosmos je s touto eventualitou seznámen.

Starliner nebo Crew Dragon - kdo z nich vyhraje pomyslný závod o dopravu astronautů na ISS? Tento obrázek od Nathaniela Kogy je samozřejmě jen umělecká vizualizace s nadsázkou - reálně k podobné scéně nikdy nedojde.

Starliner nebo Crew Dragon – kdo z nich vyhraje pomyslný závod o dopravu astronautů na ISS? Tento obrázek od Nathaniela Kogy je samozřejmě jen umělecká vizualizace s nadsázkou – reálně k podobné scéně nikdy nedojde.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Na internetu se objevily informace o složení pilotovaných misí roku 2020 – Sojuz MS-16 (Nikolaj Tichonov, Andrej Babkin, Christopher Cassidy), Sojuz MS-17 (Anatolij Ivanišin, Ivan Vagner, Nikolaj Čub), USCV-1 (Michael Hopkins, Victor Glover, Sojči Noguči) a USCV-2 (Sunita Williams, Josh Cassada, Thomas Pesquet a Andrej Borisenko). Nakolik můžeme tyto nominace považovat za definitivní a kde se dají očekávat změny vinou nejistoty kolem soukromých pilotovaných kosmických lodí?
Definitivní není v kosmonautice téměř nic, proto i tyto posádky mají nominovány posádky záložní. Složení posádek uvedené v otázce ale je aktuálně platné s tím, že v případě Sojuzu MS-17 může dojít k uvolnění jednoho místa pro kosmonauta NASA, kdy by Nikolaje Čuba nahradil Stephen Bowen. Stejná záměna jednoho kosmonauta Roskosmosu za kosmonauta NASA by se mohla týkat také Sojuzu MS-18 a bude záležet na vývoji situace amerických soukromých pilotovaných lodí. Nominace pro USCV-1 a USCV-2 jsou platné s výjimkou nominace Andreje Borisenka.

Stav modulu Nauka ze začátku roku 2019.

Stav modulu Nauka ze začátku roku 2019.
Zdroj: https://i.imgur.com

Dlouho to vypadalo, že se v roce 2020 dočkáme dlouhé roky odkládaného vypuštění ruského vědeckého modulu Nauka, ale nakonec jeho start sklouznul na rok 2021. V čem byl problém?
Vypuštění modulu Nauka již bohužel není v plánu v listopadu/prosinci 2020, ale problémy na ruské straně vedly k odkladu na první polovinu roku 2021. Důvodem je zejména nutná kontrola a recertifikace částí modulu, kterým již skončila životnost. V případě nutnosti také jejich výměna, co při větším počtu může vést k opětovnému zpoždění.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS – Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

I přesto se ISS v roce 2020 dočká instalace nových prvků – od přístrojů na vnějším plášti až po malou přechodovou komoru Bishop. Na co se nejvíc těšíte Vy?
Já osobně se těším na další bezproblémový rok provozu a využívání ISS. Přál bych si také, aby se co nejdříve stabilizovaly harmonogramy letů nových pilotovaných kosmických lodí a rotace posádek. I když se to nezdá, tyto (a nejenom tyto) přílety a odlety od ISS velmi narušují vědecký program a unikátní podmínky na palubě kosmické stanice. Samozřejmě, bez posádky by ISS nefungovala, ale pro fungující plánování experimentů je nutné dopředu vědět, co a kdo kdy přiletí nebo odletí od stanice.

Děkujeme za rozhovor

Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1960/31744330428_c9450d92f9_k.jpg
https://www.emaratalyoum.com/…/image.jpg_gen/derivatives/original_640/image.jpg
https://upload.wikimedia.org/…ISS_for_Demo_Mission_1_%28cropped%29.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EMZ2FxVW4AAytxW?format=jpg&name=large
https://c1.staticflickr.com/5/4875/31433487787_c7bbb34c0a_k.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-30-184247.jpg
https://i.imgur.com/VOq9Pqa.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1924/45566091032_296d7b1fc4_k.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

37 komentářů ke článku “ISS pracuje naplno, říká Michal Václavík”

  1. nesmrtelná ISS napsal:

    Ad kosmonautické povídky: ISS je modulární, proč se prostě nepřidají další moduly a staré odhodí, takhle by se dala udržet relativně neomezeně…

    • Jiný Honza napsal:

      To je hezká představa. V realitě rusové nejsou schopni dodělat Nauku, američani se pořád ještě učí na ISS jen doletět. I výměna baterií je komplikovaný problém. A vy na ně rovnou s náhradou celých modulů.

      Navíc se teď poletí k Měsíci. Tedy pardon, na Měsíc. Nebo obojí? Velká sláva to bude, první žena tak. Tedy aspoň do přespříštích voleb.

  2. David R. napsal:

    Pokusím se zde zeptat, a to buď pana Václavíka, nebo snad někoho i jiného, kdo má excelentní znalosti o ISS. Předčassem byl zrušen projekt instalace motorů VASIMR na ISS. Oficiální odůvodnění bylo dosti nekonkrétní, spekulací o důvodech mnoho. Osobně si myslím, že hrály roli i velmi staré akumulátory stanice, ale to už není podstatné. Nadále se tedy navyšuje dráha poněkud prehistorickými prostředky, ale chápu, že to má i výhody (využije se mj. palivová rezerva Progresů, která by jinak přišla nazmar).
    Můj dotaz tedy míří k tomu, proč ISS nemá ani neplánuje mít nějaký iontový pohon. Odhaduji, že na kompenzaci tření by stačil nějaký osvědčený kousek ze sériově vyráběných satelitů. Odběr by byl snesitelný, a mikrogravitace by tím neutrpěla – spíše naopak. A nakonec, ačkoli to není právě veselý argument, deorbitace tohoto kolosu jednou také spotřebuje hodně paliva.

  3. Kamil napsal:

    Budou 4 výstupy na opravu AMS stačit? V plánu jich bylo přeci pět.
    A co výměna baterií? Kdy se obnoví?

  4. Jiřík napsal:

    Proč Starliner přistává na vacích. Rusi už dlouho přistávají v konečné fázi pomocí raketových brzdících motorů. Podle mne je přece nejsnadnější cesta právě tyto raketové motory, které jsou na TPH a jsou jednoúčelové a jednorázové, malé a léta prověřené např. při shozu tanků a obrněné techniky z letadel či podobně při katapultáži u vojenských letadel. Vaky mi připadají docela těžkopádné. Jaké jsou tedy klady a zápory?
    Děkuji Jirka

  5. Jirka Hadač Redakce napsal:

    Osobně jsem moc rád, že někdo řekl na plnou pusu, že bude dobré zopakovat Boe-OFT. Ano, bude to určitě znamenat náklady navíc.
    Mimochodem, asi to bude znamenat vyrobení nové kapsle pro posádku spolu s realokací těch existujících. Tím myslím že ta pro první pilotovaný let se přesune na druhý OFT a ta na druhý let půjde pro první, až se vyrobí. Ale tady bych si dovolil souhlasit s NASA, v první řadě jde o bezpečnost a až v druhé řadě o peníze.
    Jinak moc bych chtěl poděkovat panu Václavíkovi za zajímavé informace a Dušanovi za rozhovor s ním.

  6. Vojta4 napsal:

    Dobry den, jak to vypadá s délkou/prodloužením pobytu astronautů u mise DM-2? Byla možnost prodloužení na “plnohodnotnou” misi, ale nikde jsem nenašel nějaké oficiální rozhodnutí. Děkuji

  7. Robo S. napsal:

    Vdaka za clanok, ale zarazil ma posun modulu MLM Nauka. Zatial ma start naplanovany na 30.11.2020. Z akych zdrojov ste cerpali informacie o posune na 1H 2021?

  8. David R. napsal:

    Díky za skvělý článek. Chtěl bych se jen zeptat, zda by nebylo možné položit prostřednictvím Kosmonautixu panu Václavíkovi jednu nebo dvě otázky, týkající se ISS. Odpovědi by jistě zajímaly i další čtenáře.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.