Koncem šedesátých let docházelo ve Spojených státech k velkým demonstracím proti válce ve Vietnamu. Rozdělený národ se však dokázal spojit úspěchem jedné velké nevojenské akce. Povzbuzen odhodláním udělat něco ohromujícího, dotáhl do úspěšného konce vizi Johna F. Kennedyho „Věřím, že tento národ…“. Projekt Apollo dokázal, že kosmický průzkum jiného světa může spojovat lidi. Nyní, po padesáti letech, má tento národ dosud nejreálnější šanci zopakovat podobnou akci znovu. A nejen tento národ. Kosmický výzkum spojuje státy a národy. Na Mezinárodní kosmické stanici společně pracují astronauti a kosmonauti nejen z USA a Ruska. Na posledním Mezinárodním astronautickém kongresu mluvili zástupci třinácti zemí plus Evropské kosmické agentury o tom, že společně půjdou k Měsíci a na jeho povrch. „Tentokrát, když jdeme na Měsíc, zůstaneme s cílem naučit se žít a pracovat na jiném světě, abychom mohli použít tyto znalosti a informace na Marsu“, řekl 9. prosince v montážním zařízení v Michoud administrátor NASA Jim Bridenstine.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
V minulém dílu jsme psali, že NASA nutně potřebuje pomoc Kongresu v podobě financování pilotovaného landeru. V březnu NASA obdržela prezidentský příkaz urychlit návrat lidí na Měsíc z původního roku 2028 na rok 2024 a v květnu tento program pojmenovala Artemis. Původní prezidentská žádost o rozpočet NASA na fiskální rok 2020 obsahovala pro pilotovaný lunární lander 363 milionů USD. Po příkazu urychlit přistání byla žádost o financování landeru dodatečně navýšena o 1045 milionů USD na celkových 1408 milionů USD. V lednu příštího roku hodlá NASA vybrat několik kontraktorů, kteří obdrží základní desetiměsíční smlouvu na rozpracování svých návrhů pilotovaných landerů. Fiskální rok 2020 začal již 1. října, ale vypracování kompromisní verze návrhu zákona zahrnujícího financování NASA se v rozpočtových výborech Sněmovny a Senátu zpozdilo. Dočasně, do 20. prosince proto bylo pro NASA schváleno zálohové financování. To znamenalo financování programů SLS, Orion, Gateway a CLPS v úrovni rozpočtů podle fiskálního roku 2019, ale pro nový program pilotovaného přistání na Měsíci nebyly k dispozici žádné prostředky.
Zdroj: https://www.gao.gov
16. prosince zveřejnily rozpočtové výbory Sněmovny i Senátu konečnou verzi rozpočtového zákona CJS, který mj. financuje i NASA. Zákon obsahuje 22,629 miliardy USD pro NASA, z toho na průzkum (Exploration) 6,018 miliardy USD. Nadále vyžaduje, aby sonda Europa Clipper (financovaná z rozpočtové kapitoly Science) byla vynesena raketou SLS (financovanou z položky SLS rozpočtové kapitoly Exploration), prodlužuje však lhůtu startu z roku 2023 na rok 2025. Kapitola Exploration obsahuje 2,586 miliardy USD pro SLS (včetně 300 milionů USD výslovně určených pro horní stupeň EUS), 1,407 miliardy USD pro Orion, 590 milionů USD pro pozemní systémy včetně požadovaného financování druhé mobilní vypouštěcí plošiny a 1,435 miliardy USD pro výzkum a vývoj (Exploration Research and Development).
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com
Poslední jmenovaná položka je rozčleněna na 450 milionů USD pro Gateway, 600 milionů USD pro Pokročilé cislunární a povrchové aktivity (zahrnuje pilotovaný lunární lander), 140 milionů USD pro Human Research Program (program je zaměřen na pochopení a zmírnění dopadů kosmických letů na lidské zdraví a výkonnost) a 245 milionů USD pro Advanced Exploration Systems (program Pokročilých průzkumných systémů je zaměřen na návrhy, vývoj, demonstraci a ověřování technologií mj. snižujících rizika při průzkumných misích).
17. prosince Sněmovna reprezentantů rozpočtový zákon CJS schválila. Senát jej schválil 19. prosince a prezident podepsal 20. prosince. Doprovodná zpráva přikazuje NASA, aby upřednostňovala výběr návrhů lunárních landerů, které kladou důraz na snižování plánovacího a inženýrského rizika, a především na ochranu života. I když přidělená částka na pilotovaný lander činí pouhých 42,6 % požadované částky, je to začátek. Poprvé od Apolla má NASA oprávnění a prostředky k zahájení vývoje pilotovaného lunárního landeru. Kongres dal najevo svoji podporu pilotovanému přistání na Měsíci, i když ukázal svoje výdajové limity a ani výslovně nezmiňuje rok 2024.
Zdroj: https://www.blueorigin.com
Ještě před schválením rozpočtu na fiskální rok 2020 se Bridenstine vyjádřil, že hledá způsoby, jak udržet úsilí o návrat na Měsíc v roce 2024, i kdyby agentura neobdržela veškeré požadované finanční prostředky. Záložní plán počítá s kreativnějším pohledem na problematiku. Program pilotovaných přistávacích systémů je součástí programu NextSTEP, v jehož rámci byly v letošním roce mj. financovány studie pilotovaného lunárního landeru. Bridenstine uvažuje o využití programu NextSTEP pro financování aktivit, týkajících se rozpracování návrhů pilotovaného landeru.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Rovněž uvažuje, že na podporu vývoje by mohl být použit program CLPS. Tento program financuje dodávky užitečných zatížení na lunární povrch na komerčně vyvinutých lunárních landerech, ale v případě potřeby by mohl být přetvořen do podpůrných prací pro pilotované landery. „Nikde není psáno, že ta užitečná zatížení nemohou být lidé. Existuje tedy další mechanismus, pomocí kterého můžeme najít další zdroje, abychom mohli pokračovat vpřed“, řekl Bridenstine. Dodal, že program Centennial Challenges, který je řízen ředitelstvím NASA Space Technology Mission Directorate, by také mohl v případě finanční tísně podpořit Artemis. Bridenstine uznal, že je nutno pečlivě prostudovat, jak by tyto programy mohly být na podporu Artemis přizpůsobeny. „Musím mluvit s právníky o tom, co můžeme udělat, aniž bych musel jít do vězení. Musíme se podívat na kreativní způsoby, jak se můžeme pohybovat vpřed, a to i v tomto politicky nabitém prostředí.“
Úřad pro řízení a rozpočet OMB nyní připravuje prezidentskou žádost o rozpočet NASA na fiskální rok 2021. Ta má být zveřejněna v únoru příštího roku a Bridenstine slíbil Kongresu, že žádost bude obsahovat odhad celkových nákladů na financování pilotovaného landeru.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
NASA v říjnu oznámila, že pověřila Boeing zahájit výrobu centrálního stupně pro třetí SLS a že probíhají jednání o koupi až deseti centrálních stupňů a osmi horních stupňů EUS. Dlouhodobá výrobní smlouva má být dokončena v příštím roce. V souvislosti se smlouvou se Bridenstine nyní vyjádřil k očekávané ceně SLS. „Nesouhlasím s číslem 2 miliardy dolarů. Je to mnohem méně. Jedna SLS dnes stojí odhadem 1,6 miliardy dolarů. Řekl bych také, že číslo klesá, když si koupíte více než jednu nebo dvě. Myslím, že nakonec budeme v rozmezí 800 – 900 milionů dolarů. NASA zatím koupila pouze dvě SLS a teprve začínají jednání o financování třetí a čtvrté. Musíme se podívat na cenu, která vzejde z vyjednávání mezi NASA a naším hlavním dodavatelem. Toto vyjednávání a kolik koupíme, nakonec určí, jaké budou konečné náklady na raketu.“
Zdroj: https://www.nasa.gov
Překlad: Dušan Majer
Schválením 300 milionů USD pro horní stupeň EUS rakety SLS na fiskální rok 2020 potvrdil Kongres opětovně svoji podporu hornímu stupni, schopnému dopravit k Měsíci spolu s Orionem dalších minimálně 10 tun souběžně vynášeného užitečného zatížení. Přidělená částka umožňuje pokračovat směrem k přezkumu Critical Design Review (CDR) a projít jím ve fiskálním roce 2020.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Příprava výrobní techniky, svařovacích nástrojů a nezbytného vybavení směřuje po CDR a svaření vývojových exemplářů částí nádrží v montážních halách Michoud Assembly Facility v New Orleans k výrobě testovacího exempláře EUS, určeného pro strukturální zkoušky.
Kongres tlačí na dokončení vývoje EUS, aby byl připraven letět již na Artemis III. V říjnovém dílu jsme napsali: „V předminulém dílu jsme zmínili tweet Boeingu z 31. července, podle něhož misi Artemis III vynese raketa SLS Block IB s novým horním stupněm EUS. NASA tuto informaci nepotvrdila, naopak 16. října oznámila, že jejím cílem je použít první EUS pro Artemis IV.“
Tento rozpor mezi vyjádřením Boeingu a NASA má další pokračování. Listopadový senátní návrh nového autorizačního zákona pro NASA v části SEC. 202. (b) a (c) přikazuje administrátorovi NASA pokračovat ve vývoji stupně EUS tak, aby byl připraven pro třetí let SLS a do 90 dnů od přijetí zákona informovat příslušné výbory Kongresu o plánu na dostupnost EUS pro tento let. Naopak, v části SEC. 201. (a) obecně uvádí pilotované přistání na Měsíci jako cíl, ale neurčuje žádný termín.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
9. prosince Boeing oznámil, že horní stupeň EUS zvýší nosnost rakety SLS pro třetí lunární misi v roce 2024 a pro další lety, a že NASA očekává, že EUS poletí na misi Artemis III. To však vyvolalo ostrou reakci administrátora NASA a dosavadní zákulisní boj se dostal na veřejnost. Bridenstine označil postoj Boeingu za ohrožení přistání na Měsíci v roce 2024. „Nikdo v NASA nevěří, že EUS bude k dispozici pro Artemis III. Všichni naši dodavatelé lobbují v Kongresu, aby dosáhli toho, co je v jejich nejlepším zájmu, i když to nemusí být v nejlepším zájmu národa. Toto je další příklad. Mým úkolem jako administrátora NASA je zajistit, abychom udělali to, co je správné pro zemi a pro daňového poplatníka“, řekl Bridenstine.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Administrátor naznačil, že Boeing tlačí na NASA skrze Kongres, a že zákulisní machinace se odrazily v senátní verzi nového autorizačního zákona pro NASA. Současně se Boeing snaží získat i veřejnou podporu při utváření národní kosmické politiky – jak, kdy a zda se kosmická agentura vrátí na Měsíc, když skrze média a sociální sítě říká, že NASA potřebuje EUS. Bridenstine se naopak obává, že EUS zpozdí start Artemis III a plán přistání na Měsíci v roce 2024, a je otevřeně proti urychlení jeho vývoje. Uvedl, že zatímco EUS bude jednou pro NASA velkým přínosem, jakýkoli plán, který vyžaduje, aby byl stupeň připraven do roku 2024, snižuje pravděpodobnost splnění mandátu Bílého domu vrátit lidi na Měsíc v témže roce.
Zdroj: https://danielmarin.naukas.com/
Průkopnický projekt odlehlé kosmické stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce i povrchová část programu Artemis, vedené Spojenými státy, udělaly v letošním roce velký krok kupředu a inspirují i další státy. Kanada se zavázala dodat pro Gateway robotický systém Canadarm3. NASA podepsala dohodu o spolupráci i s Austrálií. Australský premiér Scott Morrison oznámil, že tamní vláda utratí v příštích pěti letech celkem 102 milionů USD do demonstrace technologií použitelných pro Gateway a Artemis. NASA předpokládá, že Austrálie přispěje v oblastech, jako je robotika, automatizace a dálkové řízení, přičemž se má vycházet ze zkušeností australských společností v těžbě.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com
Japonská aerokosmická agentura JAXA získala do rozpočtu na příští rok 100 milionů USD na vývoj nákladní lodi HTV-X pro logistické dodávky na Gateway včetně vylepšeného horního stupně pro nosnou raketu H3 a 11 milionů USD na vývoj systémů zabezpečení životních podmínek v mezinárodním obytném modulu I-HAB.
Ministři členských států Evropské kosmické agentury odsouhlasili koncem listopadu na Radě ESA „Space19+“ poskytnutí 300 milionů EUR v průběhu příštích tří let na vývoj modulů I-HAB (2025) a ESPRIT (2027) a 150 milionů EUR na evropský logistický lander Heracles (Human Enhanced Robotic Architects for Lunar Exploration and Science). Program landeru je nyní označován EL3 (European Large Logistic Lander).
Zdroj: https://www.esa.int
Původním scénářem pro Heracles byla nákladní vědecká návratová mise předcházející americkému pilotovanému povrchovému programu. Mise počítala se 70denním pobytem v neprobádaných a nepřístupných lunárních regionech jižního pólu a s dopravou 15 kg vzorků na Gateway, přičemž rover by pokračoval v celoroční práci na Měsíci. Program je založen na nosné raketě Ariane 64. Od doby, kdy byla vypracována původní mise, však NASA svůj plán urychlila, načež byl v ESA rozpracován scénář i pro další druh misí. Konkrétně jde o dodávku až 1,7 tuny nákladu na podporu pilotovaných misí v americkém programu Artemis. Mise Heracles by měly být připraveny do roku 2027.
Zdroj: https://www.esa.int
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com
Přeji vám krásné prožití vánočních svátků a do nového roku vše nejlepší, hodně zdraví a životní spokojenosti. Věřím, že tento seriál ve svém prvním roce přinesl dostatek informací k základní orientaci v novém mezinárodním pilotovaném programu. A zůstaňte naladěni – v prvních lednových dnech vyjde tradiční čtvrtletní článek o přípravě misí Artemis I a II.
Zdroje informací:
https://spacenews.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://twitter.com/
https://spacepolicyonline.com/
https://www.washingtonpost.com/
https://spacenews.com/
https://spacepolicyonline.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spacenews.com/
https://spacepolicyonline.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/happy_crowd.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/HLSliftofffromMoon_hi-res.jpg
https://www.gao.gov/assets/710/703432.pdf
http://www.russianspaceweb.com/…/manned/lunar/mpp/architecture/2019_infograph_1.jpg
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_bluemoon_ascent.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spacex_1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/2018-05-14-003943.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/exploration_upper_stage_infographic_final_0.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/12/P1100217.35pct.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/12/19a5050-002_AR_logo.25pct.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20191001-PH-CSH01_0007~small.jpg
https://danielmarin.naukas.com/files/2019/11/Captura-de-pantalla-108.png
http://www.russianspaceweb.com/…/manned/lunar/mpp/esprit/imp_esprit_2019_1.jpg
https://www.esa.int/…/Heracles_cargo_Moon_landing_pillars.png
https://www.esa.int/…/European_Large_Logistic_Lander_unloading_cargo_pillars.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/manned/lunar/mpp/shm/shm_exterior_2019_1.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/lunar/mpp/service_module/sm_nem_um_notional_1.jpg
Moc hezké překvapení na Vánoce, tenhle článek. Konečně se situace začíná vyjasňovat, i nové vedení NASA má jasný názor a prosazuje ho. Ovšem ten rok 2024 … nevím, nevím. Celonárodní nadšení asi taky už není takové jako v letech šedesátých. Každopádně to bude napínavé!
No a osobně, Využití SLS pro sondu k Europě mě potěšilo, vypadá to, že bych se příletu k Europě mohl dočkat na tomto světě 🙂 Je vidět, že Kongres i té kosmické vědě fandí. A nebo se taky chtějí dočkat výsledků, jako já 🙂
SLS je tedy slaboučká, 26 a 35 tun k Měsíci to je zatraceně málo. Pro srovnání Saturn 5 dokázal před padesáti lety 49 tun. Snaha ušetřit použitím komponentů z raketoplánu se notně prodraží. Samozřejmě pro GAT to stačí, ale pro návrat na Měsíc nikoli. Budou potřeba nejméně dvě SLS pro jedno přistání. Inu v Americe jsou zřejmě tak bohatí, že si mohou dovolit levné věci, i když pochybuji že SLS bude levnější, při pohledu optikou inflace, než Satun-5.
Vývojový plán SLS počítá s dalším zvýšením nosnosti k Měsíci, viz obrázek:
Dík za obrázek. Bohužel ani v nejsilnější variantě nic moc. Jestli tomu dobře rozumím tak dá 45 tun. Do padesát let starých 50 tun Saturnu-5 stále chybí 11%. Nutno dodat, že padesát let starý Saturn-5 byl postaven se značnými rezervami poplatnými snahou o maximální bezpečnost pro posádku. Poměrné jednoduchými úpravami, příkladně zvýšením provozního tlaku v motorech F-1, se mohl dostat někam mezi 60 a 70 tun k Měsíci.
Rozdíl mezi Saturn V a SLS je i v ceně. Dnes tušíme souhrnnou, resp. průměrnou cenu Saturnu V na úrovni 1.2 mld. USD za letový kus. Jak stojí v článku u SLS cenu neznáme a bude pravděpodobně nižší než 0.9 mld. USD za letový kus (po skončení programu). Tedy jde o slevu nejméně 25 %.
https://history.nasa.gov/SP-4029/Apollo_18-16_Apollo_Program_Budget_Appropriations.htm
Cenu je nutno upravit o inflaci (tj. vynásobit cca osmi).
Málo sa spomína, že prvotný cieľ na Mesiaci niesu len ľudské pilotované misie na Mesiaci.
Cieľ by mal byť vybudovať na Mesiaci Mesačnú základňu. Ak Europania chceli rozvinúť svoje aktivity (často aj z chamtivosti) v znovuobjavenej Amerike, Austrálie potrebovali vybudovať pevné prístavy a základne.Prví osadníci tam mali kvôli tomu nesmierne kruté podmienky. Neskôr už Europské veľmoci dovážali z Ameriky tony zlata, striebra. Európu obohatili znovuobjavené kontinenty potravinami ako zemiaky, kukurica, paradajky. Naštartoval sa svetový obchod. A nakoniec Európu oslobodzovali aj vojaci z Ameriky.
Prvá vstupná brána do vesmíru sa stala obežná dráha Zeme. Stavali sa síce Saljuty, Mir, ISS, Gateway pre ľudské posádky. Obežná dráha je ale pre život nevhodná, drahá. Obežnú dráhu neustále zaplňujú nepilotované satelity, ktoré sa nemusia vrátiť na Zem, nemusia niesť kopec životu podporných, bezpečnostných a záložných systémov. Stali sa nesmierne dôležité. Najskôr od vedeckých, cez armádne, špionážne. Neskôr už komunikačne, cez počasie, vracajú do svetovej ekonomiky stovky miliárd. Až po tie navigačné ako GPS, Galileo,Glonass, Beidu. Už nemusíme toľko cestovať aby sme sa niečo dozvedeli, stačí zdvihnúť mobil, zapnúť TV, počítač. Aj tá navigácia z obežnej dráhy nám čoraz efektívnejšie navádza auta, lode, lietadla, niekedy zachraňuje. Druhá svetová hospodárska kríza aj kvôli rozšíreniu ľudských aktivít na obežnú dráhu bola oveľa miernejšia ako prvá. Narastá ale veľký nepomer medzi ľuďmi pilotovanými a robotickými misiami na obežnej dráhe. Pre život je obežná dráha nehostinná a cez príliš nákladná.
Ak sa chcú ľudia, veľmoci na Mesiac vraciať častejšie, proste tam tu Mesačnú základňu, prístav musia postaviť z viacero hľadísk. Aj Gateway, ISS určite znížia riziko ľudských nákladných misii na Mesiaci. Pritom sa už teraz ráta, že aj Gateway nebude nepretržite osídlená. Na Mesiaci by sme ale, už mali postaviť nejaké Mesačné základne pomocou robotických misii. Už by to riadne znížilo riziko budúcich ľudských misii na Mesiaci.Rakety SpaceX sa už vedia vraciať a pristávať na Zemi. Na Mesiaci ale nie sú pristávacie plošiny, navigácia. Elon Musk nesmierne zlacnil vynášanie tovaru a ľudí do vesmíru, základnou myšlienkou, že nemusíme všetko čo vynesieme do blízkeho vesmíru zahadzovať a tvoriť vesmírne smetie.
Tie stavby Mesačných základni by už teraz mohli zabezpečovať rôzne roboty, 3D tisk, ťažobné zariadenie. Navigovať by tie roboty mohli aj operátori zo Zeme. Tých vzácnych kovov na Mesiaci bude asi veľa, napríklad dopadol tam aj veľký počet asteroidov. Na takej Mesačnej základni si už môžu objednať vesmírny súkromníci postaviť hotel pre vesmírnych turistov.Určite existuje veľa možnosti aj pre výrobu ťažbu na Mesiaci, ktorej vyhovuje nízka gravitácia. Možno sa tam neskôr presadí aj poľnohospodárstvo. Niektorým rastlinkám tam môže nízka gravitácia nesmierne vyhovovať. A prvotné poľnohospodárstvo v skleníkoch, tak neskôr môže nesmierne obohatiť nielen vedu života,ale aj jedálničiek pre turistov a posádky na Mesiaci. Ja si Mesačnú základňu na Mesiaci predstavujem asi tak, že sa tam zavrtame pod povrch, alebo vhodne začneme upravovať Mesačné jaskyne a máme aj hlbší geologický prieskum, možno aj vzácne kovy na Zemi ťažko dostupné, neekologické. Pod povrchom nebudú také extrémne teplotné rozdiely, radiácia, mesačný prach, hrozba mikrometeoritov.
Cieľ našej generácii je rozbehnúť efektívnu výrobu, stavby, ťažbu, servis, základne-prístavy v blízkom vesmíre a na Mesiaci. Naštartovať inovativných vesmírnych súkromníkov, zálohovať život. Je veľmi neefektívne posielať tam stále jednorazové drahé vedecké misie a zahadzovať ich.
Opět parádní článek se spoustou informací, tohle téma je prostě nejatraktivnější! Děkuji autorovi.
Děkuji velmi
Pohodové svátky všem
Rádo se stalo.
Jsem rád, že se Vám článek líbil. Atraktivita tématu je nesporná.
Nechápu jak mohl být Starschip vybrán do programu CLPS a hlavně kolik bude jeho vývoj stát NASA. Vždyť nemají nic ani nosič a náklady na vývoj budou enormní, srovnatelné, nebo pravděpodobněji vyšší než náklady na vývoj STS a na jeho nosnosti odpovídajícím landery, tj. kolem 30 tun. Starschip Space-X má mít tuším přes 100 tun, někam k 150 tunám. Pokud program CLPS má směřovat k realizaci v projektu Artemis má na vše Space-X 4 roky, což se jeví jako málo pravděpodobné.
V rámci programu CLPS se vybrané společnosti mohou ucházet o kontrakty na komerční dopravu konkrétních nákladů na povrch Měsíce. Výběr společnosti SpaceX do programu znamená, že se může účastnit soutěží o dopravu těžších nákladů na povrch Měsíce. Ale neznamená to automaticky, že jí NASA bude platit vývoj lodi Starship. Vývoj landerů v rámci CLPS si dosud společnosti hradily samy.
Jedine,čo je na túto dobu a má skutočný vyznam je Spacex so Starshipom.Ostatné je slabé a len,aby čosi mali.Aj keď je rozpočet nižší,aj keď idú do toho súkromníci,lebo inak by sa takmer nič nedialo.Aj SLS,no čakal som viac.ULA a podobne?Všetko na úrovni Falcon Heavy.Naozaj superťažké nosiče a ku tomu aj skutočná inovatívna loď jedine od SpaceX.(samozrejme,keď ho zalieta ale aj tak má ku tomu najbližšie)Ostatní naozaj na úrovni Falconu Heavy a možno tak o 10-15 rokov budú na úrovni SpaceX.keď bude lietať so SS.
Samozřejmě, že například pilotovaný oblet Měsíce lodí Starship bude super. Ale Artemis II k tomu má blíž.
Ešte pokračovanie….Všetko na úrovni Falcon heavy a ten už lietal.Niektorí to majú len na papieri ale skúšky a lietanie,ďaleko.Namietať sa na to nedá,je to tak.Okrem toho niekto tu spomínal,že aby sa dožil misie ku Europe,keď to potlačí SLS,ale veď tam nebude lander.Z dialky,obletov bude hlavne mapovať pre ďaľšie misie,kde bude lander.Budú aj nejaké merania ale je to o ničom bez porianeho landera,ktorý urobí merania aspoň z tých výtryskov(keď nie vrtanie).Čiže na pekné fotky a spektrograf a neviem čo možem kašlať či sa dožijem,je to len príprava na lander ale objavy nečakajte.
Tentýž zákon z 20.12.2019 vyžaduje, aby SLS vynesl i sondu Europa Lander. Lhůtu pro vynesení Europa Landeru prodloužil z roku 2025 na rok 2027.
Inak,ak sa mýlim tak všetky superťažké nosiče sú len v pláne nie?Ruský Jenisej?Čína,Európa,USA to nič a súkromníci len SX.Myslím tie nosiče na Mars a ďalej nielen stale tie na úrovni Falconu heavy,čo ešte ani nemajú postavené….:D
V úrovni, kterou zmiňujete, tedy nad Falcon Heavy, to ještě nemá postavené ani SpaceX.
Musk ma dobry marketing, ale jeho Starship stale neexistuje. Ved aj len Crew Dragon vyvijaju uz snad 8 rokov. Nie vsetko je take jednoduche, ako si oni myslia.
Takze na Starship si este peknych par rokov pockame, nehovoriac o Starshipe pre ludi. Dovtedy budeme mat ine rakety, ako napriklad SLS.
Ano tak nějak. SH, Starship je pořád jenom koncept. Je docela dobře možné, že se ukáže nějaký zásadní problém a vše bude poněkud jinak. Něteří diskutující se tváří, jako kdyby už s tím pomalu lítali. Nadruhou stranu by úplně stačilo, kdyby dokázali postavit velký nákladní nosič s nosností přibližně SLS a třetinovou cenou za start. A ani by nemusel mít reusable 2. stupeň.
Keby nebolo Muska,tie preteky by bohvie kedy opäť začali.Možno druhá studená vojna alebo katastrofa.A aj to budú pozadu.
Projekt stanice Gateway a program Artemis vznikly zcela nezávisle na Elonu Muskovi.
Ako vždy výborný článok! 🙂
Mal by som jednu otázku. NASA požadovala na vývoj pristávacieho landeru cca o 1 mld $ viac. Vyhradené na to už mala cca 400 miliónov $. Ale dostala naviac len cca 400 milónov $ (40 %). V súčasnosti je celková suma na vývoj a výrobu pilotovaného landeru cca 800 miliónov $. Pochopil som to správne?
P.S.: Prajem príjemné sviatky. 🙂
Díky za pochvalu. 🙂
NASA (resp. Bílý dům) požadovala na vývoj pilotovaného landeru 363 + 1045 = 1408 milionů dolarů.
Dostala jen 600 milionů dolarů, tj. o 808 milionů méně než požadovala.
Procentuálně dostala 600 / 1408 * 100 = 42,6 [% požadované částky]
Bylo by moc hezký, kdyby všechny plány vyšly. Pokud možno s co nejmenším zpožděním.
Ovšem když vidím, co času si žádá certifikace Crew Dragonu a Starlineru, nedá mi to a pokud se má vše stihnout, mělo by už být skoro veškeré hardware hotové a jen dolaďovat pár detailů. Ovšem ono je skoro všechno jen na papíře. A ten jak známo snese všechno.
Držím palce, ale nevím nevím. Už teď to s tímto přístupem vidím bledě.
Doufám, že se mýlím.
Na druhou stranu, dnes je to již sedm měsíců ode dne, kdy Maxar obdržel kontrakt na PPE. Výrobní linky pro PPE (platforma satelitů třídy 1300), HALO (modul založený na základě lodi Cygnus), Orion i SLS jsou v provozu.
Bude to nejak takhle: Při delším pobytu u orbitu Měsíce se zjisti, ze kosmické záření je natolik nebezpečné pro lidsky organismus, ze lidé budou moci přežít jen par měsíců… bude to drahé … mezitím pokroči technologie na Zemi a budou androidi s umělou inteligenci a jen Ti budou cestovat a pracovat dal než za Měsícem … nějakých 100 let? A i potom si místo toho aby naše lidská slabá schránka cestovala vesmírem raději navlekneme na hlavu brýle pro virtuální realitu a budeme na dálku ovládat stroje..
I želva se hýbe rychleji než signál přenášený přes vnitřní sluneční soustavu.
Vemte si třeba, že už jenom na Mars vám může sigál putovat až 20 minut (jednosměrně) ze Země, nešlo by tedy v žádném případě o interakci, na to je vždy potřeba uvažovat nejméně lidi někde jinde na tomtéž vesmírném tělese (SpaceX a Mars) nebo na orbiťe (vladní agenury a Měsíc).
Pokud mohl Digenes žít v sudu, resp. Jonáš uvnitř velryby, inženýři vyrobí sud vhodný pro život v meziplanetárním prostoru. 😉
Neexistuje nejaká ochrana vesmírnych lodí proti žiareniu?Či to ešte nikdy nikto ani neskúšal.Samozrejme,že magnetosféra nás chráni ale ďalej od Mesiaca budeme len topinky.Pämatám sa ako Musk na cesty na Mars povedal,že to není treba.Ja si myslím,že tí prví astronauti budú pokusní králici ako povedal Jara,zistia ,že už od Mesiaca niesme chránení a tak ľahko to nepôjde.Buď ochrana lodí alebo upgrade ľudí.Inak asi ťažko.SS bude tak do roku 2025(ak nebudú nehody)vyrobená a trocha zabehnutá ale bez radiačnej ochrany to nepôjde.To nehovorím o dlhších cestách.
V Orionu bude mezi podlahou a tepelným štítem úkryt.
https://youtu.be/70GrihLXmSs
Ochrana pochopitelně možná je. Jenom je problém najít kompromis mezi cenou, hmnotností a účiností.
Pravda… 2 novy alternativy po 100 letech:
A) lidské vědomi se nahraje do stroje
B) modifikace DNA povede k rezistenci
Ještě existuje „brute force“ řešení – cca 1 metr tlustá vrstva vody (= dvojitý plášť obytné části lodi).
Jednodušší verze (cca 10cm vody a jen kolem spacích kójí) měla být součástí habitat modulu na ISS. Ale nakonec se modul nerealizoval.
Rusové dodali krásné vizualizace. Dodali i termíny?
2028
https://twitter.com/RussianSpaceWeb/status/1201508490470207488
Po dohodě s Jirkou Hoškem zde dávám doplnění, aby se již nemuselo zasahovat do samotného článku: „Stav v ESA po Radě ESA na ministerské úrovni není popsán správně. Na Radě ESA na ministerské úrovni se členské státy rozhodly přispět do programu E3P2 celkem 1953,25 milionu euro, což představuje 98,65 % požadovaného rozpočtu (což je mimochodem skvělý výsledek pro danou oblast aktivit ESA v porovnání s předešlými Radami ESA na ministerské úrovni). Příspěvek do programu E3P2 není nutně vázán na konkrétní aktivitu a členské státy mohou dát ESA jistou volnost. Pro aktivity na BLEO (ESPRIT, I-HAB, CLTV) je optimálně potřeba 320 M€, na měsíční aktivity (Luna 27, EL3, ISRU, využití MoO a komerční spolupráce) 150 M€. Oboje bez potřebného vědeckého výzkumu a technologického vývoje, který je průřezový skrze programem a má své optimální rozpočty 180, resp. 80 M€. V rámci Gateway je „alokováno“ 90 M€ na ESPRIT, 200 M€ na I-HAB a 30 M€ na CLTV. V článku uváděný EL3 nespadá do aktivit BLEO, ale do LRE, s optimálním rozpočtem 40 M€ v E3P2. Všechny výše uvedené částky jsou čerpáním na aktivity z E3P2, nejde o jejich konečnou hodnotu, protože všechny se budou realizovat i v průběhu další fáze programu E3P.“
Jen dodám, že informace uvedené v článku ohledně příspěvků členských států ESA jsem čerpal ze zdrojů č. 2 a 3, uvedených pod článkem. Počátkem prosince jsem se to ještě u Michala Václavíka snažil ověřit a získat podrobnější informace. Každopádně díky za dnešní doplnění a upřesnění.
Celkom pozitivne spravy, vyzera ze vsetky staty budu pekne spolupracovat aby sa ludia znovu dostali na mesiac.
A dufam ze boeingu jeho lobby nevyjde a kvoli nim sa neodlozi pristatie cloveka na mesiaci.
Aj ked z clanku som nepochopil ze preco boeing tlaci? EUS aj tak vyvinu a dostanu zaplatene, tak preco velmi chcu aby sa pouzil skor, a pripadne kvoli nemu oneskoria misiu na mesiac?
Důvod, o kterém spekuluji, že je hlavní, jsem do článku nepsal, protože ve zdrojových článcích není uveden. Boeing předložil na základě otevřené výzvy NASA návrh lunárního landeru, jehož sestupový a vzletový stupeň by byly dopraveny na oběžnou dráhu Měsíce společně jedinou raketou SLS Block 1B s horním stupněm EUS. Logicky je tedy v zájmu Boeingu, aby mu NASA vývoj EUS urychleně financovala. Představitelé Boeingu tvrdí, že montážní středisko v Michoud má kapacitu k expedici jednoho centrálního stupně každých osm měsíců. Bridenstine byl k tomuto vyjádření skeptický a tvrdil, že plány na urychlení výroby SLS neviděl. I to může být jedním z důvodů, proč Bridenstine mluví o odkladu termínu přistání na Měsíci kvůli EUS. Podle Boeingu samozřejmě bude všechno včas. Souboj komerčních společností o zakázky na rozpracování návrhů landeru má být rozlousknut v lednu.
Dakujem za odpoved.
Cize klasika, za vsetkym treba hladat peniaze.
Inak si nemyslim aj keby dostali peniaze ze to stihnu.
Predsalen vsetko v tejto oblasti meska. Aj bez eusu neviem ci je rok 2024 realny.
Ale velmi sa tesim ze to ide napred a maju peniaze a teda v nasledujucom desatroci uvidime pristatie ludi na mesiaci.
Naopak, za peniazmi teba hľadať všetko ostatné ! 🙂
Naštěstí nejsme nikdo v kůži Jima Bridenstina, takže si můžeme dovolit beztrestně spekulovat.
Já nemám křišťálovou kouli, takže nevím jak dopadnou všechny zkoušky SLS včetně green runu, ale pokud zkoušky dopadnou dobře tak nevidím jediný důvod proč by Boeing nedokázal SLS sekat jak Baťa cvičky (pokud mu to někdo zaplatí :-D). Výrobní linka už má dětské nemoci dávno za sebou a už teď v předstihu vyrábí některé části SLS nejméně v třetím exempláři.
Pro srovnání v roce 1985 startovaly raketoplány celkem 9x ! A i po katastrofě Challengeru a konci studené války startovaly raketoplány běžně 7x za rok. Až na motorovou sekci je centrální stupeň SLS srovnatelný s external tankem u raketoplánů.
Takhle napsaný článek se čte jedním dechem.Díky
Tak to mám radost!