křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

LVM3 (Gaganyaan-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).

Americké letectvo

Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.

SES Space & Defense

Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.

Americké Vesmírné síly

Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.

Iceye

Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.

Mobilní operátoři

Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

LISA Pathfinder pomohla s výzkumem prachu

Dnes již ukončená mise sondy LISA Pathfinder byla extrémně úspěšná. Evropský projekt s částečným americkým podílem totiž úspěšně prověřil technologie nezbytné k budoucímu vybudování kosmické observatoře detekující gravitační vlny. Tato chvění časoprostoru způsobuje například spojení dvou černých děr. Tým vědců z NASA nyní využil nevídané přesnosti měření této sondy k výzkumu úplně jiného rázu. Podařilo se jim totiž prozkoumat mikroskopická prachová zrnka, která do svého okolí uvolňují komety a planetky.

Většina těchto částic, kterým se také říká mikrometeoroidy, má velmi malou hmotnost, která se počítá na mikrogramy, takže jejich rozměry můžeme přirovnat ke středně hrubému písku. Jejich rychlost je však ohromná – vůči Zemi cestují rychlostí až 64 000 km/h. Ira Thorpe vedl skupinu vědců z Goddardova střediska, která z datech z mise LISA Pathfinder, která fungovala mezi roky 2015 a 2017, objevila celkem 54 kolizí. Modelování nárazů pomohlo vědcům určit, jaký druh objektu tato zrnka uvolnil.

Získané výsledky jsou ve shodě s existujícími teoriemi vzniku blízkozemních mikrometeoroidů. Nejvíce těchto zrnek do okolí Země uvolní krátkoperiodické komety, jejichž oběžné dráhy jsou ovlivněny Jupiterem.  Komety s delší periodou, jako byla třeba Halleyova kometa se na prachu zaznamenaném sondou LISA Pathfinder podílely také, jen v menší míře. Nová měření pomohou vylepšit modely rozložení prachových částic, což vědci využijí při mnoha studiích – od zkoumání fyzikálních principů vzniku planet až po vyhodnocování rizik kolize pro současné i budoucí sondy.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lpf_impact_3.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
KarelTv
KarelTv
6 let před

Zajímavý článek o vynalézavém využití dat měření ze sondy pro vědecký účel se kterým se vůbec nepočítalo ! 🙂

Fantasta
Fantasta
6 let před

Malinko mi nesedí mikrogramová hmotnost středně hrubého písku – asi tak o tři řády. Zrníčko krupicové mouky má řádově 1 až 10 miligramů, červená krvinka 5 až 8 mikrogramů a třeba streptokoky kolem jednotek mikrogramu. Omluvám se za trochu OT, ale je to myslím zajímavé upřesnit .

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.