Jméno kosmonauta Alexeje Leonova bude navždy spjato s počátky pronikání člověka do vesmíru. Pokud se chcete seznámit s jeho neuvěřitelným životním příběhem nebo dramatickými situacemi zvláště při prvním letu Voschod 2, doporučujeme přečíst vynikající texty Ondřeje Šamárka: zde nebo zde. Alexej Leonov nás minulý měsíc navždy opustil. Pojďme si jej teď připomenout ne zcela standardním způsobem – jeho podpisy na fotografiích a dalších materiálech, které s jeho životem souvisí. (Všechny jsou z osobní sbírky autora.)
Pohlednice s oficiálním portrétem podplukovníka Alexeje Archipoviče Leonova (1965) Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaHistorický okamžik – Alexej Leonov právě se stal prvním člověkem vystoupivším do otevřeného prostoru Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaObálka se známkou oslavující první výstup člověka z kosmické lodi – všimněte si zavádějícího ztvárnění lodi i „potápěčského“ skafandru Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaPoštovní obálka s přítiskem a podpisem Alexeje Leonova (sovětští kosmonauti se podepisovali nejčastěji právě na poštovní ceniny: v USA naopak na litografie formátu A4). Na známce je podpis i druhého člena posádky, Pavla Běljajeva Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaObálka s příležitostným razítkem k prvnímu výročí letu Voschodu 2; podepsáni jsou oba členové posádky Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaJednorublový aršík zobrazující „něco jako kosmickou loď Voschod 2“ a podepsaný oběma členy posádky Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaPříležitostná obálka a známka, které k letu Voschodu 2 vydala v dubnu 1965 Československá pošta Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaTakový zvláštní předmět, který jsem kdysi získal z jedné historické sbírky: na tvrdém kartonu formátu A4 jsou vylepené dobové výstřižky z novin plus na stroji psané popisky – a k tomu všemu je přilepených několik kartiček s podpisy kosmonautů z Voschodu 2 Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaPodpis Alexeje Leonova na poštovní obálce: zajímavé je, že známka vznikla na motivy jeho malby Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaNenaplněný sen Alexeje Leonova: cesta na Měsíc (aneb sovětský lunární modul) Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaFotografie původní posádky lodi Sojuz 11 (Alexej Leonov, Valerij Kubasov a Pjotr Kolodin). Jedenáct hodin před startem nahradila tyto tři muže posádka záložní Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaAlexej Leonov a Valerij Kubasov před startem lodi Sojuz 19 (15. července 1975) Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaPoněkud formálnější portrét posádky lodi Sojuz 19 Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaAlexej Leonov a Valerij Kubasov se vrací do Moskvy po přistání z mise Sojuz 19 Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaOveral Alexeje Leonova z letu Sojuz-Apollo: snímek jsem pořídil v roce 1995 v National Air and Space Museum (Washington D.C.) Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaAlexej Leonov na kongresu ASE ve skotském Edinburghu (2007). Za povšimnutí stojí, že fotografie je pořízena z „podhledu“ jakoby z perspektivy čtyřletého dítěte… Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaAlexej Leonov na kongresu ASE v Praze (2009) Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaAlexej Leonov na kongresu ASE v Kolíně nad Rýnem (2013) Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaKniha „Two Sides of the Moon“, kterou Alexej Leonov napsal společně s americkým astronautem Davidem Scottem Zdroj: Sbírka Tomáše PřibylaTo nej(osobnější) na konec: osobní setkání, osobní věnování – kongres ASE v Praze (2009) Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Moc sympatický pán, klamající tělem. V reálu byl velký tvrďák a skvělý kosmonaut. A slušný malíř, jako Alan Bean. Tak jsem si pustil Vremja pěrvych. No jo, hrdinové mládí odcházejí …
Alois
6 let před
Měl dvakrát neobyčejné štěstí. Poprvé : pokud by letěl z Sojuzu-11, určitě by zahynul a podruhé : pokud by se mu nepodařilo vstoupit do nafukovací komory Voschodu, nebo na pokusy dostat se tam rezignoval a oznámil to Zemi, byl by i s komorou odstřelen a zahynul též.
Jo byl to takový ruský analog amerického Guse Grissoma. Hodně zkušeností, riskantní akce. Jen měl více štěstí než ten Gus.
Alois
6 let před
Možná, že měl toto štěstí i potřetí : těsně před letem Apolla-8 k Měsíci stála na ruském kosmodromu loď Zond připravená pro oblet Měsíce, pro technické závady musela zpět do montážní haly a nepilotovaná stejně počátkem roku 1969 explodovala.
Rusové sice tvrdí, že se od samého počátku jednalo o nepilotovaný test, ale kdo ví?, Rusové svá kosmická prvenství časovali dle letového kalendáře Američanů a Leonov byl kandidát č. 1 jak na oblet tak i na přistání na Měsíci. Pokud by do stroje v listopadu či prosinci 1968 vstoupil, šlo mu potřetí o holý život.
Ale kdež. První let je vždycky bezpilotní. Ovšem kdyby ten první let vyšel tak v tom následujícím Leonov mohl sedět. On to risknout chtěl. Mohl letět v úspěšném Zondu 5 v září 69, tedy o tři měsíce dřív než Američani. Mohl být prvním tvorem, který oblétl Měsíc a bezpečně přistát zpátky na Zemi. Místo něj jsou těmi prvními obratlovci co se bezpečně po obletu Měsíce vrátili zpět na Zemi právě ty dvě želvy ze Zondu 5.
Úspěšný Zond 5? Projděte si tu improvizovanou hrůzu, kterou by Leonov musel během letu zpět k Zemi absolvovat. No proč ne, v Apollu 13 si taky užili. Ovšem neprožili balistický vstup do atmosféry s 25G. A to kvůli nefunkčnímu motoru, takže museli cestou k Zemi vytrvale brzdit orientačními tryskami. Bez toho by loď shořela. Úspěšná byla až sedmička.
Není to pravda, bezpilotní let nepředcházel raketoplánu / americkému / a ani Apollu-8, tj. obletu pilotované americké lodi kolem Měsíce či k Měsíci, dokonce, pokud se nemýlím ani CM/SM Apolla na LEO před Apollem-7 vůbec nebyla.
Alois: To je nedorozumění. Nepsal jsem o Apollu (s tou třináctkou je to jen tak na okraj), ale o Zondu 5. Ten musel brzdit orientačními tryskami kvůli nefunkčnímu motoru, v atmosféře sestupoval balisticky s pro člověka asi smrtícím přetížením. A že plně úspěšná byla až sedmička, to jsem měl na mysli samozřejmě taky Zond. Napsal jsem to trochu zmateně.
Pak taky doporučuju ze stejný série film o Gagarinovi
Spytihněv
6 let před
Ta známka na motivy Leonovovy malby mě vrátila do dětství, kdy jsem je sbíral. Právě tuto mám z nějakého důvodu zafixovánu v paměti hodně. Pokud si to celkově vybavím, tak v sérii byl mimo jiné ještě Lunochod a sonda Mars na Marsu. Určitě jsem ale nevěděl, že jde o Leonova. Prostě kosmonaut poletujícící vesmírem na špagátu 🙂
Vítek
6 let před
Vůbec bych nebyl proti, kdyby pan Přibyl občas připravil nějaký třeba jen kratší článek o tom, jaké podpisy mu přibyly do sbírky nebo jakého kde potkal kosmonauta a jaké to bylo, jako to dřív dělával na svém blogu.
Díky za tip§ Budu nad tím přemýšlet. Domníval jsem se, že tyto informace patří spíše (právě) na osobní blog, kolem nějž vznikla jistá komunita – nikoliv na přece jen serióznější informační server s mnohem širším záběrem. Ale: nikdy neříkej nikdy…
Kamil
6 let před
Zaujala mě ta známka s „něco jako Voschod“. Do kdy byl vlastně design lodí Vostok a Voschod tajný? Viděl jsem víc takových napodobenin.
Do Veletrhu v Paříži v roce 1967. Utajování se nelze divit, jednalo se o upravenou špionážní družici a v případě nosiče, který tam byl též odtajněn o vojenskou ICBM. Navíc u Voschodu, který měl stejný konstrukční základ jako Vostok a do něhož našlapali tři kosmonauty v teplácích, tajili zprvu i váhu, což invokovalo fámy, že mají třímístnou loď třídy apollo, kterou Američané ještě v operačním stavu neměli.
Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.
Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.
Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.
Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.
Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.
Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).
Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.
Moc sympatický pán, klamající tělem. V reálu byl velký tvrďák a skvělý kosmonaut. A slušný malíř, jako Alan Bean. Tak jsem si pustil Vremja pěrvych. No jo, hrdinové mládí odcházejí …
Měl dvakrát neobyčejné štěstí. Poprvé : pokud by letěl z Sojuzu-11, určitě by zahynul a podruhé : pokud by se mu nepodařilo vstoupit do nafukovací komory Voschodu, nebo na pokusy dostat se tam rezignoval a oznámil to Zemi, byl by i s komorou odstřelen a zahynul též.
Jo byl to takový ruský analog amerického Guse Grissoma. Hodně zkušeností, riskantní akce. Jen měl více štěstí než ten Gus.
Možná, že měl toto štěstí i potřetí : těsně před letem Apolla-8 k Měsíci stála na ruském kosmodromu loď Zond připravená pro oblet Měsíce, pro technické závady musela zpět do montážní haly a nepilotovaná stejně počátkem roku 1969 explodovala.
Rusové sice tvrdí, že se od samého počátku jednalo o nepilotovaný test, ale kdo ví?, Rusové svá kosmická prvenství časovali dle letového kalendáře Američanů a Leonov byl kandidát č. 1 jak na oblet tak i na přistání na Měsíci. Pokud by do stroje v listopadu či prosinci 1968 vstoupil, šlo mu potřetí o holý život.
Ale kdež. První let je vždycky bezpilotní. Ovšem kdyby ten první let vyšel tak v tom následujícím Leonov mohl sedět. On to risknout chtěl. Mohl letět v úspěšném Zondu 5 v září 69, tedy o tři měsíce dřív než Američani. Mohl být prvním tvorem, který oblétl Měsíc a bezpečně přistát zpátky na Zemi. Místo něj jsou těmi prvními obratlovci co se bezpečně po obletu Měsíce vrátili zpět na Zemi právě ty dvě želvy ze Zondu 5.
Úspěšný Zond 5? Projděte si tu improvizovanou hrůzu, kterou by Leonov musel během letu zpět k Zemi absolvovat. No proč ne, v Apollu 13 si taky užili. Ovšem neprožili balistický vstup do atmosféry s 25G. A to kvůli nefunkčnímu motoru, takže museli cestou k Zemi vytrvale brzdit orientačními tryskami. Bez toho by loď shořela. Úspěšná byla až sedmička.
Není to pravda, bezpilotní let nepředcházel raketoplánu / americkému / a ani Apollu-8, tj. obletu pilotované americké lodi kolem Měsíce či k Měsíci, dokonce, pokud se nemýlím ani CM/SM Apolla na LEO před Apollem-7 vůbec nebyla.
Alois: To je nedorozumění. Nepsal jsem o Apollu (s tou třináctkou je to jen tak na okraj), ale o Zondu 5. Ten musel brzdit orientačními tryskami kvůli nefunkčnímu motoru, v atmosféře sestupoval balisticky s pro člověka asi smrtícím přetížením. A že plně úspěšná byla až sedmička, to jsem měl na mysli samozřejmě taky Zond. Napsal jsem to trochu zmateně.
O.K.
„Brzdit orientačními tryskami“. No tak to teda muselo fakt „moc“ pomoct. A želvičky to v pohodě přežily.
Viděl jsem o něm dobrej film https://www.csfd.cz/film/58088-vremja-pervych/prehled/
Pak taky doporučuju ze stejný série film o Gagarinovi
Ta známka na motivy Leonovovy malby mě vrátila do dětství, kdy jsem je sbíral. Právě tuto mám z nějakého důvodu zafixovánu v paměti hodně. Pokud si to celkově vybavím, tak v sérii byl mimo jiné ještě Lunochod a sonda Mars na Marsu. Určitě jsem ale nevěděl, že jde o Leonova. Prostě kosmonaut poletujícící vesmírem na špagátu 🙂
Vůbec bych nebyl proti, kdyby pan Přibyl občas připravil nějaký třeba jen kratší článek o tom, jaké podpisy mu přibyly do sbírky nebo jakého kde potkal kosmonauta a jaké to bylo, jako to dřív dělával na svém blogu.
Díky za tip§ Budu nad tím přemýšlet. Domníval jsem se, že tyto informace patří spíše (právě) na osobní blog, kolem nějž vznikla jistá komunita – nikoliv na přece jen serióznější informační server s mnohem širším záběrem. Ale: nikdy neříkej nikdy…
Zaujala mě ta známka s „něco jako Voschod“. Do kdy byl vlastně design lodí Vostok a Voschod tajný? Viděl jsem víc takových napodobenin.
Do Veletrhu v Paříži v roce 1967. Utajování se nelze divit, jednalo se o upravenou špionážní družici a v případě nosiče, který tam byl též odtajněn o vojenskou ICBM. Navíc u Voschodu, který měl stejný konstrukční základ jako Vostok a do něhož našlapali tři kosmonauty v teplácích, tajili zprvu i váhu, což invokovalo fámy, že mají třímístnou loď třídy apollo, kterou Američané ještě v operačním stavu neměli.
Ten malej Přibyl je dokonalej.
Dal jsem si záležet…