Krtek pracuje a pohled na InSight shora

InSight z MRO v 23. 9. 2019

V případě sondy InSight jsme si už zvykli, že přísun novinek je pozvolný, protože tým má relativně dost času na řešení aktivit, které pro ni byly nachystány. Ostatně seismometr je již vyložen a funguje podle plánu a samotná sonda je tak spíše meteostanicí, občasným fotografem, sběračem dat a jejich odesílatelem na Zemi. Nejaktivnější však byla její robotická paže, která pomáhala „krtkovi“ zahrabat se více pod povrch. Aktuálně přišla dobrá zpráva, že krtek, tedy ta nejdůležitější část přístroje HP3, snad získal oporu, a také si můžeme prohlédnout dosud nejhezčí pohled na sondu z oběžné dráhy Marsu.

Výše uvedený snímek byl pořízen kamerou HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě oběžnice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Ačkoli jsme se už setkali s mnoha podobnými pokusy sondu vyfotografovat (například v prosinci 2018), záběr pořízený 23. září 2019 je dosud nejlepším, jaký máme. Na snímku je velmi dobře patrné jak tělo sondy, tak její dva solární panely a velmi pěkně je rozlišen také kryt na seismometru SEIS.

Důležitou zprávou po mnoha měsících testování je, že se robotické paži a především lopatce na ní umístěné, podařilo přihrnout do okolí krtka nějakou zeminu a také ji udusat. Faktem je, že nejvíc pomohlo nakonec lopatku přiložit přímo k válcové části krtka a tím získal perfektní oporu a mohl se zkusit zavrtat hlouběji pod povrch. Mimochodem krtek se oficiálně nazývá HP3 – Heat Flow and Physical Properties Package, ale předpokládáme, že přezdívka krtek už zlidověla. První opravdu pozitivní pokus o zahloubení proběhl 8. října a nejzajímavější postup se zdařil 11. října, kdy se zařízení pomocí 20 zkušebních úderů zahloubilo asi o tři centimetry. Další vývoj vidíme v přiloženém videu na Twitteru. K 18. řínu už krtek téměř zmizel pod povrchem (celý postup na GIF animaci).

InSight však sbírá i zajímavá meteorologická data. Nejpůsobivější pro veřejnost jsou její záběry oblačnosti, přecházející nad místem přistání, jak dokumentuje přiložená animace. A jaké je aktuální počasí v místě přistání? Teplota nad ránem klesá k mínus sto stupňům Celsia a přes den vystoupí rychle až k –25 °C. Je to prostě mrazová poušť. Vítr vane rychlostí pět až dvacet metrů za sekundu (20 – 70 km/h), ale vzhledem k velmi nízké hustotě to není moc poznat. Tlak na povrchu je méně než setinový oproti povrchu Země.

Oblaka nad přístrojem SEIS ze sondy InSight na Marsu 1. 10. 2019

Oblaka nad přístrojem SEIS ze sondy InSight na Marsu 1. 10. 2019

V současné době jsou pečlivě sbírána data přístrojem SEIS, který zaznamenal na stovku zajímavých úkazů, z nichž bylo podle vědců 21 prokazatelně způsobených otřesy Marsu. Zbytek lze také považovat za marsotřesení, ale zřejmě u nich panuje větší nejistota, zda nebyly případně způsobeny jinými rušivými vlivy. Na stránce věnované této novince si můžete pustit do sluchátek zvuky marsotřesení. Abychom je mohli slyšet, byly zvuky upraveny, jinak by spadaly do oblasti infrazvuku.

Zdroje informací:
https://mars.nasa.gov/insight/
https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA23376
https://mars.nasa.gov/news/8518/nasas-push-to-save-the-mars-insight-landers-heat-probe/
https://mars.nasa.gov/news/8517/nasas-insight-hears-peculiar-sounds-on-mars/
https://mars.nasa.gov/insight/weather/

Zdroje obrázků:
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA23376.jpg
https://mars.nasa.gov/system/news_items/main_images/8517_PIA23180_main.gif

 

Krtek pracuje a pohled na InSight shora, 5.0 out of 5 based on 9 ratings
Pin It
(Visited 4 651 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (9 votes cast)
(Visited 4 651 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


71 komentářů ke článku “Krtek pracuje a pohled na InSight shora”

  1. Alois napsal:

    K čemu je vlastně na palubě lopatka. Těžko mohli předpokládat potíže krtka, hned na povrchu, vždyť se měl, nebo, buďme optimisty má zahloubit do hloubky v metrech.

    • Dušan Majer napsal:

      Byla tam pro případ, že by lander dosedl do oblasti s terénem tak nerovným, že by na něj šlo jen obtížně umístit přístroj SEIS a HP3. V takovém případě měla lopatka srovnat terén.

      • Alois napsal:

        Dík, to jsem nevěděl.

      • Pavel Kralicek napsal:

        Chtel bych se vratit ke komentari Aloise ke smyslu lopatky na sonde. Nechapu proc NASA na sondu nepridala novou verzi experimentu na zjisteni zivota jako mely sondy Viking pred dvema generacemi. V principu naprosto jednoduchy experiment, naklady minimalni, lopatka ktera mohla odkryt vrchni vrstvu materialu nabrat vzorek z hloubky par desitek cm je k dispozici. PR pro sondu a NASA by to prineslo taky, tak proc uz se NASA 40 let zdraha tenhle experiment zopakovat a nam stale zustavaji dohady??? Viz vyborny clanek na prilozenem linku. Tohle mi vrta hlavou uz fakt dlouho, tak se omlouvam, jestli uz jsem podobny komentar nekde napsal. https://blogs.scientificamerican.com/observations/im-convinced-we-found-evidence-of-life-on-mars-in-the-1970s/

        • Dušan Majer napsal:

          Odpověď na tuto otázku je v zásadě jednoduchá, ale dá se na ni odpovědět různě. Zkusím to stručně na dva hlavní argumenty. Co se týče rozměrů, tak to zase tak drobné není a za druhé – když to bylo tehdy neprůkazné, tak je pravděpodobné, že stejný výsledek přijde i nyní. Věda se snaží posouvat vpřed a hledat řešení, která jsou jednoznačnější (schválně neříkám jednoznačná).

  2. Smisek napsal:

    Paráda samé lepší zprávy. Nezbývá než doufat, že krtka opravdu vidíme na kameře naposledy 😀 Docela mně překvapuje kolik nepředpokládaných problémů se najednou objevilo a to zvláště, když v kosmonautice se často myslí i na nepravděpodobné scénáře do větší hloubky než v běžném letectví.

  3. Martin Gembec napsal:

    25. října vydala DLR aktualizaci k práci krtka. viz https://www.dlr.de/blogs/en/all-blog-posts/The-InSight-mission-logbook.aspx/ressort-2/
    Píší např., že krtek se zaboří jen asi o 0,1 mm na zdvih kladiva uvnitř. Očekávali více. Je možné, že si pod sebou krtek materiál udusal, když se asi 8000× zkusil zabořit v březnu. Nebo je možné, že je v materiálu podobném štěrku, nebo že je tam kámen, což se jim ale jeví méně pravděpodobné. Věří však, že se to zlepší.
    Na 25. října naplánovali 2×150 úderů. Pak chtějí zvýšit počet úderů na den a doufají, že krtek brzy zmizí pod povrchem. V takovém případě by uvolnili lopatku, která nyní tlačí na povrch v blízkosti krtka.

  4. Jirka Hadač napsal:

    Jsem moc rád že je krtek v pořádku, když už teda mám na palubě jméno :-). Díky za informace pane Gembec.

  5. mch napsal:

    Čekám na každou zprávu, konečně posun, snad to vydrží i dál-hlouběji.
    Ale z gifu je patrné, že se krtek při práci vlivem redakčního momentu otáčí, co to asi udělá s kabelem ?

    • Martin Gembec napsal:

      Ale na posledních snímcích už je vidět, že se pouze zahlubuje a netočí. Zkusím být optimista, že bude vše v pořadku. Nějaký kroucení ten kabel koneckonců asi vydrží. Hlavně aby se jim dařilo jít do hloubky.

  6. pbpitko napsal:

    Super, ihneď som otvoril šampus + kešu ! Chutnal skvele.

  7. Spytihněv napsal:

    InSight je naštěstí v oblasti s příjemným klimatem (tedy na poměry Marsu), takže krtek má čas. Lander může fungovat velmi dlouho a o energii také není nouze. V polární oblasti by takovéto krtkovy obstrukce příliš možné nebyly. Nehledě tedy na to, že tam by se určitě nezavrtal. Jsem zvědav, zda bude po zmizení pod pískem pokračovat a nebo se bude situace opakovat. To už by asi byl definitivní konec.

  8. Miroslav napsal:

    Je to jenom hloupy vtip nebo jsem na internetu narazil na snimky, ktere ukazuji ze krtek vyskocil zpet nahoru?

  9. Alois napsal:

    V sypkém prostředí se pochopitelně proražený otvor zaplňuje, zejména když hloubení probíhá rázy. S tím snad v Německu počítali a snad to zkoušeli, výsledek na Marsu je však je žalostný. Na animacích se zdá. že po krtkovi je čistý otvor, kterým volně prochází napájecí stuha. Že by krtek místo zahloubení vylézal, se mi nějak nezdá. Pode snímků moc nechybí aby se krtek položil na povrch a to by byl jeho definitivní konec.

  10. Martin Gembec napsal:

    Je to šokující zjištění asi pro mnohé z nás. Tohle jsem opravdu nečekal. Určitě je to dobrá zkušenost pro budoucí mise. Lepší by byla vrtná souprava..

    • Alois napsal:

      Rusové již před padesáti lety zkonstruovali v projektu Luna vrtačku, která se dostala do dvou metrů. Dokázala provrtat horninu a zvláště tvrdou překonávala rázy. Němci se naopak pokoušejí rázy překonat sypký materiál a tady bude asi čertovo kopýtko.

    • Alois napsal:

      Spíše drahá zkušenost, zajímalo by mne, zda funkčnost zařízení přezkoušeli v NASA, nebo to tam bezmyšlenkovitě namontovali a věřili německým testům ?

      • Dušan Majer napsal:

        Poslední varování, už zase (po kolikáté už?) saháte ke zjednodušujícím úvahám, které navíc mají v podtextu někoho poškodit či znevěrohodnit.

        Na náš Facebook napsal člověk, který má informace z první ruky:
        znam osobne tym, ktery sondu (krtka) pripravoval pres 10 let a testovali to na vsechna mozna podlozi. problem je v tom, ze pres nektere specificke materialy se proste takove zarizeni neprokuta…
        kolegove z DLR samozrejme sbiraji vsechna data, ktera sonda ziskava, byt to nejsou ta, ktera ziskat uplne chteli. pripadny dalsi pokus tak snad bude uspesnejsi, nicmene tato technologie samozatloukaciho krtka ma sva omezeni. v obecne rovine ale oba pristroje (jak SEIS, tak HP3) je potreba umistit na co nejvice mist na marsu, takze verme, ze prijdou dalsi pokusy

        • Alois napsal:

          Snad jsem toho tolik nenapsal. Vycházím z toho, že kdyby v NASA nepřezkoušeli seismometr postavený a testovaný ve Francii tak asi nefungoval. Dívám se na věci z inženýrského hlediska a tam víra neplatí. Tady se jedná o mechanické zařízení a testy u výrobce mohly NASA postačit. Rusové před padesáti lety poslali své zařízení na Měsíc a také nevěděli nic o prostředí kde bude pracovat. Zřejmě ale uvážili všechny možnosti a fungovalo to. Na to že pod povrchem může být pevný kámen, či pevná vrstva horniny zcela jistě není potřeba žádný genius.

          • Antocyanin napsal:

            Druha moznost je, ze Rusove meli s Lunou proste stesti.

            Ne, to neni protirusky komentar, na to by se snadno nasla vhodnejsi temata tykajici se napriklad nekterych modulu pro ISS. Kdyz si prectete neco o historii pruzkumu vesmiru, tak jsme hodnekrat meli stesti bez ohledu na to, jestli byl projekt rusky, americky, evropsky, nebo jiny. A hodnekrat se sice neco podelalo, ale porad jsme meli tolik stesti, ze jsme s nekompletnim hardwarem dokazali zachranit misi. Tech pripadu jsou desitky, nejznamejsi je asi Apollo 13. Kdyby se toho podelalo o trosku vic, nebo kdyby jeden inzenyr par dni predtim nepremyslel o tom, jak dostat energii z LEMu do Apolla (pod vlivem filmu o havarii Apolla) a nevymyslel na to dopredu reseni, tak to mozna nezvladli.

            Nekdy mate smulu (sonda Venera, ktera “odebrala vzorky” z odhozene krytky svoji kamery). Nekdy jste neco naprosto zkonili (Mars Climate Orbiter a mixovani imperialnich a metrickych jednotek, Challenger). Nekdy jde mise podle planu. Nekdy mate stesti (ocisteni solarnich panelu Spiritu a Opportunity marsovkou bouri). A nekdy mate obrovske stesti (jeden motoru jednoho ze Saturnu V vypadl asi sekundu pote, co uz to neznamenalo prusvih, raketoplany uspesne letaly se spatne vyresenym tesnenim na SRB … az do Challengeru).

  11. Alois napsal:

    Na domovské stránce NASA pro InS je chronologie výstupu krtka. Na snímcích je krásně vidět jak vystupuje. Odehrálo se to zhruba za dvacet minut, pokud dobře rozumím popisu snímků.
    Vše začalo SOLu 325/OKT 26 v 12:28:38 PM, poté následuje 16 snímků posupného vysouvání až do 12:48:24 PM. Následuje dalších 19 snímků, kde je krtek vysunut na maximum a tyto končí v SOLu 326/0KT 27 v 07:50:40 AM.

    • Pavel Kralicek napsal:

      Nechtel bych byt v kuzi tymu co krtka vyvinul. Nejdrive si otevrit “sampus a kesu” jako pbpitko po uspesnem zavrtani a na dalsi sekvenci snimku najednou videt, ze je krtek zase venku! Dobre je, ze se krtek nevyklepal uplne a nelezi na zemi (alespon podle posledniho snimku). Posledni sance asi bude zkusit krtka natocit v jamce lopatkou jinym smerem a kutat tim…ale stejne hrozi, ze se pri pohybu lopatky slozi na zem!:-/

      • Alois napsal:

        Ještě větší šok to musel být v řídícím středisku. Na Zem sonda vyslala přes 3.000 snímků na nichž nebylo nic neočekávaného. Pokud přenos sledovali živě tak to musel být zmatek. Rychle sestavit pokyn k zastavení, odeslat a čekat až se to zastaví. Na Mars a zpět to musí být radiově v minutách podle vzdálenosti, nějaký astronom to ví a mohl by pro zajímavost spočítat.

  12. Tomáš Kratochvíl napsal:

    Mám v úctě celý tým Insight, zejména ten seismometr je parádní přístroj. U toho krtka byli si myslím dost naivní, poslat na Mars takové zařízení, které si nedokáže poradit s určitým terénem a doufat, že tam taková situace nenastane, zvláště když o podpovrchovém složení terénu nevíme prakticky nic. Murphyho zákonitosti se však Marsu samozřejmě nevyhýbají. Zbývá než popřát více štěstí a doufat, že technici přijdou na zbůsob, jak toho krtka nahodit na koleje.

    • Dušan Majer napsal:

      Právě proto, že nevíme, jak to na Marsu vypadá, tak neznáme ani pravděpodobnost, s jakou mohou některé situace nastat. Byť nepřímo se i těmito neúspěchy dozvídáme cenné informace o regolitu na Marsu.

      • xxl napsal:

        uspesnost toho krtka bola aj bez znalosti max. 50:50, ak niekto povedal, ze pravdepodobnost uspechu je vacsia tak je to hrozny optimista(pekne povedane)

        cely ten uspech spocival v tom, ze sonda pristane na takom uzemi kde bude vhodny povrch na zavrtanie krtka a to bolo cisto o nahode. povrch nemohol byt ani sypky lebo vtedy krtko nefunguje on potrebuje urcite trenie a nie male aby to fungovalo, taktiez to nemohla byt nejaka skala, lebo cez to krtko neprejde

        ale zalezi aku dolezitost tomu experimentu s meranim podpovrchovej teploty davali, ak to bol jeden z klucovych tak mali zvolit inu technologiu zavrtania senzorov, lebo krtko je ako hod mincou, bude narazi na vhodny material a zavrta sa ako do masla, ale narazi na nevhodny a krtkovaniu je koniec. ak ale dolezitost toho experimentu nebola az taka dolezita a povedali si, ze bud to vyjde alebo ked nie tak aspon to nestalo vela tak potom je vsetko v poriadku, lebo urcite je ten krtko jednoduchsia technologia ako vyrobit vrtnu supravu do 5m vrtania

        a teraz otazka, kedze tu sondu az tak nesledujem. maju moznost zobrat toho krtka a presunut ho na ine miesto a skusit krtkovat znovu? minimalne toto by mali mat a ak nie tak to je velka chyba

        • Dušan Majer napsal:

          Hrot označovaný jako krtek byl součástí celého přístroje HP3. Ten paže na začátku mise uchopila a přemístila ze svého těla na povrch. Pak HP3 krtka uvolnil a ten se začal zatloukat, ale nešlo to. Paže tedy uchopila HP3 a odkryla krtka. Z toho vyplývá, že krtek samotný nemá žádné rozhraní k tomu, aby jej paže zachytila. Přístroj HP3, jehož je součástí, sice může paže zachytit, ale přístroj je s krtkem spojen pětimetrovým kabelem, takže manipulace s přístrojem s krtkem nepohne.

          • xxl napsal:

            tak to je velka chyba ak nemali domyslene moznosti ako krtkovat na viac miestach ak to nahodou na tom prvom nepojde. kludne mohla nastat situacia, ze na povodnom mieste by sa nechcel zavrtat alebo o pol metra dalej by mu to uz mohlo ist

          • Dušan Majer napsal:

            Jenže jak chcete něco podobného vyřešit? Psát chytré řeči dokáže každý, ale technické řešení je mnohem složitější.

          • xxl napsal:

            zas sklzate do osobnych urazok?

            ja niesom plateny za hladanie technickych rieseni, to mali najst ti co boli za to plateni.

          • Dušan Majer napsal:

            Ano, sklouzávám a dokonce záměrně. Už mi totiž dochází trpělivost s internetovými všeználky, kteří o projektu nic neví a přesto kritizují. Je to stejně odborná diskuse jako chytré řeči o politice v hospodě. Tamní diskutující taky o tématu nevědí nic, ale hlavně, že kritizují.
            A druhá věta jen ukazuje, že si to představujete jako Hurvínek válku (stejně jako ti štamgasti diskutující o politice). Myšlenka „Jsou za to placení, tak měli najít řešení“ je opravdu úsměvná. To je podobné jako kdybyste řekl: Budeme platit kohoutovi a určitě snese vejce. Vy úplně ignorujete možnost, že na některé možnosti se nedá připravit. Když děláte něco poprvé (což v tomhle případě bylo), tak nemáte z čeho vycházet. Ti odborníci vše testovali a hledali nejlepší řešení. Vy ale opět pomíjíte spoustu faktorů – jiná řešení by mohla být dražší, těžší, rozměrnější a tak dále. Oni šli na neprobádané pole a tam se prostě na všechny možnosti připravit nedá. Je mi proto zle z lidí, kteří od počítače práci těchto specialistů kritizují, ačkoliv si sami neuvědomují, co vše tato práce obnáší.
            Prosím o více pokory před odborníky, kteří této problematice věnovali často i několik let.

          • xxl napsal:

            no a mne je zle z ludi ako ste vy, ktori si dovoluju rozhodovat o tom co si kto ma mysliet a co moze rozpravat/pisat.

            ja som presvedceny, ze by ste mal super uplatnenie v minulom rezime.

            dam vam dobru radu na zaver
            namiesto citania diskusii, ktore vam zjavne nerobia dobre lebo vo vas prebudzaju tu najhorsiu osobnostnu stranku aku mate(brutalna arogancia), by ste mali venovat radsej cas zlepsovaniu vasho ustneho prejavu, lebo ten je mizerny
            existuju rozne medialne treningy kde vas naucia rozpravat tak, ze nebudete posobit ako maly ustraseny chlapec

          • Dušan Majer napsal:

            Diskuse na našem webu se vždy vyznačovaly určitou úrovní. Číst je musím a reagovat na ně také musím, jelikož kdybych to nedělal, tak podobně hloupé „hospodské kecy o politice“ postupně rozloží naši roky pěstěnou kvalitu. O takové diskutující, kteří si myslí, že snědli všechnu možnost světa a jsou tak drzí, že se povyšují nad odborníky, kteří tématu věnují roky svého profesního života, tu opravdu nestojíme. Jste na našem webu, tak respektujte naše pravidla. Věřte mi, že si nenecháme podobnými komentáři zničit to, co jsme budovali několik let a co u nás mnoho lidí oceňuje – kvalitní diskusi. Pokud naše pravidla respektovat nebudete, dostanete několik varování, jako je tohle. Pak je jen na vás, zda je přijmete a pak se s vámi nikdo hádat nebude, nebo je nepřijmete a budeme se muset rozloučit. Nikoho tu nebanujeme za názory, ale za formu, na které si zakládáme.

            P.S. Děkuji za radu, po těch zhruba 15 letech, co se živím ústním projevem jste první, kdo mi tuto převratnou novinku sdělil. Můj projev nemusí vyhovovat každému. Každý člověk je jiný. Někdo preferuje informace, jiný zase formu bez obsahu. Já si vážím těch, kteří stojí o informace v mých projevech a kteří jsou ochotni pro ty informace třeba i udělat ústupek ze svých nároků na kvlaitu přednesu.

      • Tomáš Kratochvíl napsal:

        Tak ano, i tímto neúspěchem se “něco” opravdu dozvíme. S vědeckými daty, která měl experiment HP3 sebrat to ovšem nemůžete srovnávat. Je to jen malá náplast na velkou ránu. A pokud nevím, jak to někde vypadá, připravím se na všechno a vytvořím robustní řešení, aby to nebyla ruská ruleta. Čert vem peníze, těch 10 let vývoje vám nikdo nevrátí.

        • Dušan Majer napsal:

          Jenže ve vaší úvaze je jedna zásadní trhlina. NIKDY se nepřipravíte na všechny možnosti. Stále je tu určité riziko. A když navíc chcete dělat něco poprvé a neznáte podmínky, kterým budete čelit, pak je to těžší, než se zdá.

          • Jan Jančura napsal:

            Já si myslím, že p. D. Majer v tomto případě pravdu. Při průzkumu vesmíru nelze počítat ze vším, neboť by jste v důsledku nadměrné opatrnosti nic nepostavili. O svrchních vrstvách na Marsu víme velmi málo. I když je složení většiny látek známé, neznám jejich historii a chování při nízké gravitaci a hustotě atmosféry s více než 90% CO2. Díky vysoké radiaci na povrchu může i běžný písek SiO2 v nízké gravitaci a dlouhodobé expozici v radiaci, malé hustotě atmosféry o jiném jejím složení a jiné teplotě chovat zcela jinak, než jste schopni namodelovat na Zemi. Proto nelze odhadnout zda by se lépe vedlo např. vrtné soupravě apod. Myslím si, že vývojový tým dle dostupných dat zvážil všechny klady a zápory různých řešení a rozhodl tak, jak rozhodl. Také je určitě konzultoval s odborníky z NASA. Že to asi nevedlo ke kýženému cíli, nelze jim to klást za vinu. A že jsou to schopné týmy, lze vidět, na tom, že většina sond je úspěšná.

          • Dušan Majer napsal:

            Díky za rozumný názor.

          • Jiný Honza napsal:

            Tomáš Kratochvíl: Souhlasím.

            A pro ilustraci, na Beagle2 letěl taky “krtek”. Měl možnost se plazit po zemi a pak se zavrtat. A hlavně mohl být přitažen zpátky k landeru. Měl totiž sbírat vzorky zpod povrchu. To mi přijde jako výrazně robustnější řešení.

          • Tomáš Kratochvíl napsal:

            Dušane, nejdříve si dovolím poznámku k vašim komentářům snažícím se umravnit diskuzi. Používáte je na můj vkus dosti brzy a příliš agresivně. Zvolte prosím neutrální komentář, jinak tím způsobujete spíše přilití oleje do ohně. Chápu, že to je frustrující, ale také přece nechceme utišit určité názory a individuality.(Například Aloisův komentář k vrtačce si to vůbec nezasloužil, a je vtipné si přečíst: co jsem zase udělal? dyť sem snad tolik neřek…)

            K tomu krtkovi: Zdejší diskutující včetně mě jsou, asi až na vyjímky – amatéři a nadšenci. To přece neznamená, že člověk nemá právo kritizovat profesionály. Správný konstruktér dovede udělat vodojem i kosmickou sondu, proto mají např. zdejší konstruktéři docela dobrou představu o spoustě věcí souvisejících s kosmonautikou. Zkusme být tedy trochu objektivní v hodnocení dané části mise a neříkat věty typu: jistě všichni udělali to nejlepší co mohli, protože to jsou špičkoví odborníci, kteří tomu rozumějí a vy ne.
            Fakt: krtek nefunguje, nelze jej uchopit a uvést do základní polohy, nelze jej přemístit. Nikdo není neomylný. Za neúspěch nemůže náhoda, závada ani Mars. Mohou za něj lidé. Týmy mohou být špičkové, dost často však chybí zkušenosti z praxe. Z konstrukčního hlediska mě u zařízení chybí možnost uchopení a přemístění krtka na jinou lokaci, hlavně bych tam toho krtka neposílal, pokud bych tušil, že má tak velkou slabinu. Z manažerského pohledu – pokud mám určité parametry zařízení jako velikost, hmotnost, spotřebu a já se do toho nemohu vejít, mám určité možnosti, co s tím. Mohu si vybojovat více zdrojů, nebo změním druh experimentu. Rozhodnutí vyslat tento přístroj s evidentní achilovou patou dle mého názoru nebylo dobré rozhodnutí.
            Na druhou stranu to není ani žádná tragédie, spoustu odborníků se poučilo a získalo to nejcennější – praktické zkušenosti. A za to vlastně můžeme být rádi všichni.

          • Dušan Majer napsal:

            Jde o formu, jakou daný diskutující použije. Když napíše normální komentář, zareaguju normálně. Když ale dělá z odborníků hlupáky, kteří na svou práci kašlou, protože z jejich peněz to není, tak se mi otevírá kudla v kapse. Na takové komentáře se nedá jít mírně. Razím heslo, že na slušné slušně, na hrubé hrubě. Váš komentář je zcela legitimní, slušně podaný a faktický. S tím nemám problém, ale výkřiky do tmy obviňující pracovníky z nekompetence a styl „já bych to udělal líp“, jsou skutečně něčím, o co na anšem webu nestojíme.

  13. Spytihněv napsal:

    Nikde jsem nečetl názor (možná scestný), že určitou roli při neúspěchu mohla hrát i nízká gravitace, které je proti Zemi jen třetinová. A tak zkoušky na Zemi byly přece jen trochu o něčem jiném.

    • Martin Gembec napsal:

      Pro mě je třeba toto, stejně jako jiné nepředvídatelné věci, hodně solidní argument, narozdíl od řečí, že to přece měli předvídat. Je pravda, že nás to všechny mrzí, ale zkušenost to je taky. A hlavně víte co, přistáli a pracuje jim to tam..

      • xxl napsal:

        jasne naco by nieco predvidali, ved do toho nesli ich peniaze.

        krtko bola zla volba, lebo do neznameho prostredia je to len a len o stasti na ake podlozie narazi
        ja som na rozdiel od majitela tohto portalu s krtkom realne robil on len cital na internete ako krtko funguje 🙂 a viem ako je zavisly od zlozenia podlozia

        • Dušan Majer napsal:

          Dostáváte další varování! Vaše první věta je něco, co na našem webu nemá místo. Změňte okamžitě diskusní styl, nebo budu nucen přistoupit k příslušným opatřením.
          Neberu vám, že jste s krtkem pracoval, ale obviňovat vědce, že něco podcenili jen proto, že do toho nešly jejich peníze, je hrubé obvinění, očernění a téměř až urážka odborných specialistů. Takové komentáře u nás nechceme. Takto si diskutujte na portálech jako novinky.cz, ale netahejte podobné diskusní praktiky k nám.

      • Alois napsal:

        Nyní jste trefil hřebík na hlavičku. Důležité, je že sonda jako celek úspěšně k Marsu doletěla a hlavně přistála. Všechny přístroje pracují až na jeden. Jenom snímků poslala přes 3.000, denně hlásí teploty, vítr a tlaky, seismometr jako hlavní přístroj se podařilo osadit na povrch, zakrýt ochranným krytem a hlavně pracuje. To vše stovky milionů km od Země v naprosto nehostinném prostředí. Němci zřejmě dělali co mohli, jejich přístroj je lehoučký, celek tuším 2,5 kg a to mnoho prostoru konstruktérům nedává.
        Myslím, že je zbytečné a s vysokou dávkou optimismu i předčasné plakat nad rozlitým mlékem. Zhruba za rok a půl se bude, doufejme, na Marsu opět vrtat a hned dva rovery, u Číny asi nikoli, tak se opět máme na co těšit.

        • mch napsal:

          Ano, to je ono, váha je celý problém, s 2,5kg (je-li to pravda) sice dělali co mohli, ale moc šancí stejně neměli (dělám v geologickém průzkumu a s penetrováním mám 30let zkušenosti, váha je to co rozhoduje a i tak je to vždy trochu loterie), je to zklamání a každý jej tady vyjadřuje jinak, 10let vývoje velké očekávání a teď tohle.
          A jedna hospodská úvaha (snad mi projde) kdyby tam raději místo HP3 dali pro rameno různé výměnné nástroje-lopatky dalo se hradat-kopat (vím vím, že rameno na to nebylo konstruováno, ale … teď by se hodilo cokoliv)

    • Jiný Honza napsal:

      Třetinová gravitace na Marsu je pro toho krtka zcela zásadní parametr. Nějak se mi nechce věřit, že by zrovna tohle podcenili. I když staly se už podivnější věci.

  14. dfx napsal:

    Stále je nádej, že toto bude prvý jasný dôkaz života na Marse, ak pozemského krtka vytlačil nejaký marťanský krtko zo svojej podmarsovskej skrýše.

  15. Jirka napsal:

    Teď ještě vymyslet jak opatrně zatlačit hranou lopatky na vršek krtka a nepoškodit při tom pásek s napájením a senzory. Jako poslední pokus dostat jej dost hluboko by to možná za ten risk stálo. Otázkou je zda nespadne když se lopatka zvedne z místa. Dle fotky to taky může být tak, že lopatka už je to poslední co brání pádu do horizontální polohy?
    Při daných omezujících podmínkách – váha zařízení, energetické nároky, mechanická složitost, environmentální podmínky a zvážením všech rizik určitě v DLR vybrali to nejlepší řešení ze všech možných.

    • Jiný Honza napsal:

      Vymýšlet a na Zemi zkoušet určitě něco budou. Ono i upadlý krtek se bude vibrováním po povrchu pohybovat a lopatkou se pak možná dá postavit jinde.

      Je otázka, kolik toho pak zkusí na ostro na Marsu. Přeci jen, ta šance na úspěch už je malá a seismometru se tyhle pokusy moc zamlouvat nebudou.

  16. mch napsal:

    p. Majer napsal:
    Na náš Facebook napsal člověk, který má informace z první ruky:
    znam osobne tym, ktery sondu (krtka) pripravoval pres 10 let a testovali to na vsechna mozna podlozi atd…

    Mám dotaz, jsou nějaké nové informace z “první ruky”? Na tuto situaci musel přeci tým DLR aspoň nějakým prohlášením přeci reagovat.

  17. Alois napsal:

    Dovolil bych si pohled do historie k adoraci autorit. Na různých TV stále běží Apollo, mě se tedy nikdy ” neokouká “, nikdy se nemá říkat, zejména když se rozběhla Artemis, ale zatím to tak je. V jednom pořadu byla sekvence, kdy von. Braun jako super autorita dal Americe řešení letu na Měsíc raketou Nova, 2x silnější než realizovaný Saturn-5 a kosmickou loď jako 100 tunové monstrum pro přímý let. A ejhle, našel se řadový inženýr, který autorita neautorita prosazoval let se stykovkou u Měsíce pomocí slabšího Saturnu-5. A co udělal von Braun – místo aby jej zašlápl do země ihned zastavil práce na Nově a začal realizovat cizí, sofistikovanější nápad.
    V jiných oborech je to ještě markantnější, lidé kteří závěry autorit podrobují přezkoumání posunují mnohdy vývoj skokově kupředu.

  18. Alois napsal:

    Podle filmu složeného z posledních snímků zabraňuje pádu krtka na povrch pouze lopatka. Krtek je prakticky celý nad úrovní povrchu a jakmile lopatkou pohnou padne na povrch a je konec tohoto německého experimentu.

  19. Alois napsal:

    Tak s lopatkou pohnuli – dle posledního snímku OKT 30/329 16:14:51.251 PM se lopatka o několik cm nadzdvihla a dokonce snad přerušila kontakt s krtkem a ten nezměnil polohu. Jsem opravdu zvědav co bude dál. Jediná možnost je asi, doufám, že nebudu kamenován, že radím, aby krtka podepřeli či dokonce srovnali z druhé strany. Uvidíme co bude, sleduji to průběžně.

  20. Alois napsal:

    Je to relativně dobré – lopatka se nadzdvihla, oddálila a nyní je zcela mimo krtka a ten se nepoložil na povrch. Naopak podle posledního snímku NOV 3/332 SOL 16:02:00 PM je krtek evidentně o několik, možná až deset cm hlouběji než byl v kritické poloze.
    Horší zpráva je, že avizované utěsnění kolem krtka se nekonalo a lopatka jen stlačila regolit pod sebou a jamka kolem krtka se nezaplnila horninou.
    V každém případě je pozitivní, že vrtací mise zřejmě neskončila a zcela jistě, doufejme, bude následovat další pokus o zahloubení.

    • Alois napsal:

      Zajímalo by mne, zda se sem někdo vrací a jestli aktuální komentáře nepíši zcela zbytečně. Já činnost sondy sleduji průběžně a smyslem mých komentářů je se o aktuální vývoj na Marsu s někým podělit. Děkuji.

      • Martin Gembec napsal:

        Zdravím, já to samozřejmě sleduji také, především na unmannedspaceflight.com. Taky je fakt, že autor článku dostává upozornění na nové komentáře a proto si každý z těch vašich čtu a mohu reagovat. No a v neposlední řadě může upozornění na reakci na svůj komentář dostat i samotný autor komentáře, tedy vy. Doufám, že i to funguje.

      • Honza napsal:

        Tímto se hlásím o průběžné aktualizace 🙂 Kdokoliv napíše do diskuze, může dostávat oznámení o každém novém komentáři, jako odteď já. Doteď jsem měl otevřený celý článek, protože jsem dřív nestihl dočíst diskuzi. To už jsem napravil, ale případné další novinky si rád přečtu, a tohle je velice pohodlný způsob získávání informací.

  21. Honza napsal:

    Měl bych jen pár poznámek k diskuzi. Od začátku lidé s obavami poukazovali na možnost, že pokud se zatloukání napoprvé nepodaří, je to konečná, a co když náhodou narazí v půl metru na kámen, a proč to proboha nenavrhli tak, aby to šlo posunout jinam. Tehdy byla vesměs kritika odmítána s tím, že určitě vědí, co dělají, což mohl být validní názor. Kdyby zatloukání proběhlo v pořádku, tak by nebylo co řešit, i když by spor, jak moc to bylo riskantní, zůstal přísně vzato nevyřešen. Ovšem ono v pořádku neproběhlo a původní výhrady se ukázaly jako odůvodněné. Samozřejmě chápu, že podmínky na Marsu nešly stoprocentně simulovat a všechny ostatní podobné argumenty. Nicméně je fakt, že jsou tu lidé, kteří předpovídali problémy, které nastaly, a jejich kritika se tak ukázala být odůvodněná. Tatáž kritika je nyní stále odmítána. Myšlenka, že měla být možnost krtka vytáhnout a položit jinde, se vysloveně nabízí. Komentář od xxl z 15:48 nebyl nijak zvlášť urážlivý. Z mého pohledu by bylo vhodné na něj reagovat jako na dotaz, proč nějaké takové řešení nebylo využito. Taky si to představuju jako Hurvínek válku, ale třeba ocelové lanko a maličký naviják se mi zdá jako dostačující opatření a rád bych si poslechl, proč to nejde/nebylo použito. Vůbec nepochybuju, že o tom uvažovali a že mají dobré důvody, proč tam něco takového není. Jako velmi pádná mi přijde informace pana Aloise o 2,5 kg (mimochodem to je celé zařízení, nebo jen krtek?). Hmotnost mohla být limitující faktor. Nebo peníze. Ale takové argumenty bohužel moc nepadaly a chápu, že se pan xxl vůči odpovědi pana Majera ohradil (o jeho pozdějších odpovědích, které byly zcela jistě nevhodné, už pak nic neříkám, jen, že se mohl cítit poněkud vyprovokován). Obvykle jsem v případech kultivace diskuze na straně pana Majera, ale tentokrát mi to přišlo jako příliš, tak jsem cítil potřebu se ozvat (na druhou stranu chápu, že Vám z těch opakujících se problémů občas přetečou nervy).
    Omlouvám se za takový traktát, zkusím na konec zavést techničtější diskuzi k věci. Z jakého důvodu tam není ten navijáček? Nebo něco podobného a co by to mohlo být? Beru i spekulace, ale pokud někdo máte skutečné informace, tím lépe. Díky

    • Dušan Majer napsal:

      Problémem je opravdu hmotnost a snaha udělat vše co možná nejlehčí. Naviják a lanko jsou navíc pohyblivé díly, které mohou zkomplikovat i jinak fungující misi. Co kdyby se třeba onen naviják zasekl a znemožnil by krtkovi zatlučení? Celý přístroj opravdu váží 3 kg. Specialisté všechno zkoušeli na Zemi na různých typech podloží. Bylo to komplikované, protože nevěděli, jaké podmínky je čekají na Marsu a tak nevěděli, na co přesně se připravit. Zvolená metoda zatloukání nabízela při nízké hmotnosti uspokojivé výsledky na většině povrchů, byť u některých jiných (menšiny) neuspěla. Loterie zde sehrála zákeřnou roli, když krtek narazil právě na prostředí, které mu dělá problémy. Ale je potřeba říct, že i když se třeba nepodaří splnit primární úkol, tedy změřit průběh šíření tepla povrchem Marsu, tak i tahle aktuální příhoda bude využita ke sběru vědeckých dat. Sice jiných, než se plánovalo, ale můžeme se dozvědět něco o struktuře marsovského regolitu.
      P.S. S některými uživateli máme bohužel zkušenosti z minula u jiných článků a tak už známe jejich diskusní styl, který se projevuje vždy stejně. Protože víme, jak diskutují, jsme nuceni použít ostřejší diskusní tón už jaksi preventivně.
      P.P.S. „Nicméně je fakt, že jsou tu lidé, kteří předpovídali problémy, které nastaly, a jejich kritika se tak ukázala být odůvodněná.“ Bohužel někteří diskutující předvídají problémy prakticky u všeho a vždy. Tudíž to, že jim to v jednom procentu případů vyjde, můžeme spíše považovat za čistě statistický faktor. Je to podobné jako když řeknu, že mi padne orel a pak hodím mincí – když mi to vyjde, tak taky mohu říct, že jsem to věděl a předvídal jsem to … U některých diskutujících je to podobné. Když budu u všeho psát, že čekám problémy, tak protože se vždy u něčeho problém objeví, mám jistotu, že se minimálně někdy trefím.

Zanechte komentář