O tom, že včera vynášel poslední Sojuz-FG loď Sojuz MS-15 s tříčlennou posádkou už víte. Dnes v 9:46 SELČ startovala raketa Sojuz (verze 2-1b) znovu – tentokrát z kosmodromu Pleseck. Využila přitom rampy 43/4, což je poslední ze čtyř původních ramp pro Sojuzy na tomto kosmodromu, která je v provozu. Její sesterská rampa 43/3 nyní prochází finálními zkouškami, než se vrátí do služby začátkem příštího roku. Raketa dnes s pomocí horního stupně Fregat vynesla družici Tundra. Tento název nesou pro Rusko velmi důležité družice zajišťující národní bezpečnost. Monitorují totiž starty potenciálně nebezpečných nepřátelských raket, čímž dávají ruské vládě  včasnou možnost adekvátně reagovat.

Systém Tundra je součástí Sjednoceného kosmického systému EKS, kterým Rusko nahradilo starší systém Oko, pocházející ještě z dob Sovětského svazu. Dnes se systém Tundra dočkal již třetí družice. Jejich stavbu zajišťuje konstrukční kancelář Eněrgija, která využívá družicovou platformu Viktoria. Ta je odvozena od komunikačních družic Jamal vyvinutých na konci devadesátých let. Podobně jako americký protějšek, systém SBIRS, jsou družice Tundra v podstatě infračervenými teleskopy, které mají detekovat a sledovat zdroje tepla, které mohou být projevem startu a letu nepřátelské rakety. Dodatečná data pak sbírají optickými a ultrafialovými senzory.

Pokud by k odpálení takové rakety došlo, systém Tundra má díky přesnému sledování velmi rychle identifikovat možný cíl, na který střela míří. Celý systém je mnohem pružnější, než kdyby byl závislý jen na pozemních radarech. Proti předchozí generaci družic, které uměly pouze detekovat střelu, jde o významný pokrok. Podobně jako dvě předchozí družice tohoto systému, byla i třetí část systému Tundra umístěna na dráhu Molnija. Jde o zvláštní druh silně protáhlé dráhy s dobou oběhu 12 hodin, takže družice provede dva oběhy za den. Důležitý je i sklon 63,4° vůči rovníku. Kombinace těchto parametrů vyruší jev nazývaný precese argumentu šířky perigea. To znamená, že apogeum, tedy nejvyšší bod dráhy je neustále nad severní polokoulí.

Díky protáhlé dráze a zásadám nebeské mechaniky je zajištěno, že družice stráví většinu času blízko apogea. Družice Tundra mají obvykle perigeum ve výšce 1 620 km, zatímco apogeum bychom našli 38 500 km vysoko. První dvě byly vypuštěny v listopadu 2015 a květnu 2017. Před jejich nasazením bylo mezi lety 1972 a 2010 vypuštěno celkem 86 družic US-K v rámci systému Oko. Tento systém disponoval navíc i družicemi na geosynchronní dráze, jejichž úkolem byl sběr dodatečných informací. V rámci systému EKS zatím žádná taková družice neletěla, ale předpokládá se, že jsou ve vývoji.

Po dosažení oběžné dráhy byla vypuštěná družice Tundra přejmenována na Kosmos 2541. Pokračuje tedy známý systém označování, který od roku 1962 používá ruská armáda. Označení Kosmos bylo používáno ke zmatení nepřítele a zakrytí armádní povahy družic. Před aktuální tundrou byl posledním zástupcem Kosmos 2540 vypuštěný letos v srpnu, což byla družice Geo-IK. V historii ale najdeme i mnoho případů, kdy název Kosmos dostaly meziplanetární mise, které nezvládly odletět od Země, ale i prototypy nejrůznějšího druhu. V posledních letech se však toto označení používá výhradně pro armádní družice.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/NSF-2019-09-26-05-25-13-374.jpg
https://space.skyrocket.de/img_sat/tundra__1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/NSF-2019-09-26-04-40-09-006.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5696654_orig.png