sociální sítě

Přímé přenosy

Vega-C (Sentinel-1C)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

CZ-3B

Z kosmodromu Si-čchang odstartovala raketa CZ-3B ve verzi s vylepšeným prvním stupněm a pomocnými urychlovacími motory. Na oběžnou dráhu dopravila vojenskou družici TJS 13. Družice bude sloužit k telekomunikaci a také ke sběru zpravodajských informací.

CZ-12

Čína vypustila z kosmodromu Wen-čchang raketu CZ-12. Jednalo se o její premiérový start. Na nízkou oběžnou dráhu byly dopraveny testovací komunikační družice.

Andrius Kubilius

Andrius Kubilius, nový komisař Evropské unie odpovědný za vesmír, uvedl, že se zaměří na zlepšení evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti ve vesmíru, včetně schválení dlouho odkládaného vesmírného zákona.

OpenCosmos

Agentura ESA a společnost OpenCosmos formálně podepsali smlouvu na vývoj mise NanoMagSat během ESA Earth Observation Commercialization Forum. Smlouva v hodnotě 34,6 milionů eur pokrývá vývoj, vypuštění a uvedení družic do provozu.

Raytheon

Americké vesmírné síly navýšily společnosti Raytheon smlouvu o 196,7 milionu dolarů pro modernizaci Globálního polohovacího systému nové generace. Operational Control System je kritický upgrade infrastruktury GPS, který je roky pozadu oproti plánu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Úvahy o rozruchu kolem čínských vesmírných start-upů

Můj oblíbený blogger Jean Deville sídlící v Šen-čenu a komentující čínské vesmírné aktivity uveřejnil na blogu china-aerospace pod titulkem Thoughts on the “Hype” about China’s NewSpace Launcher Startups svůj pohled na dění kolem start-upů vyrábějících raketové nosiče (nebo chystajících se k tomu). Pokusím se vám jeho úvahy, a porovnání se situací v USA, ve zkrácené formě reprodukovat.

Když diskutujeme rychlý rozvoj čínského soukromého vesmírného sektoru, zejména v oblasti raketových nosičů, mnoho pozorovatelů poukazuje na to, že jde o bublinu: nezdravě vysoký počet start-upů, které všechny usilují o úspěch ve stejném oboru s podobnými technickými řešeními. To je doprovázeno neudržitelným tempem jejich růstu, který není v korelaci s požadavky trhu na vynášení (malých) satelitů.

Na úvod v rychlosti jen několik faktů:

  • Čínský soukromý vesmírný sektor se datuje jen od roku 2014.
  • Mezi lety 2015 and 2018, bylo založeno nejméně 55 start-upů pokrývajících celý výrobní řetězec.
  • Během tohoto období investovalo 218 společností do komerčního vesmírného průmyslu v Číně (podle FutureAerospace VC report).
  • V samotném roce 2018 šly investice do více než 30 čínských vesmírných start-upů, v objemu cca 310 miliónů USD.
  • Letos (2019) bylo dosaženo několika historických milníků. Nejpozoruhodnější je první dosažení oběžné dráhy čínskou soukromou raketou (iSpace/Interstellar Glory – Hyperbola-1, 25. července 2019).

Letošní zpráva Bryce Space Startup 2019 Report zmiňuje, že 80% všech loňských investic do vesmírných start-upů směřovalo do start-upů v USA. Počáteční a pokračující investice v USA dosáhly 2198,8 miliónů USD[1], zdaleka přesahující podobné investice v Číně (cca 310 miliónů USD[2]). Zatímco počet amerických investorů do vesmírných start-upů dosáhl mezi lety 2000 a 2018 počtu 389 (54% celosvětového čísla), tato zpráva uvádí „jen“ 39 investorů v Číně – to nekoresponduje s posledními čísly FutureAerospace (218). Zřejmě tedy můžeme odhadovat, že jejich počet kolísá někde mezi 50 až 200.

seed and VC investment between 2016 and 2018 US and world

Obr 1 – Investice
do vesmírných start-upů v USA a mimo n
ě (zdroj: Bryce Space[1])

Při pohledu na samotný rok 2018 již takový rozdíl mezi oběma zeměmi nevidíme: 95 investorů v USA[1] a 90 v Číně[2] – i když ti investují daleko menší částky (což může být znakem zatím nezralého čínského ekosystému vesmírného průmyslu).

V té souvislosti lze například srovnávat starty: SpaceX vypustilo 74 raket Falcon 9 a 3 silnějších Falcon Heavy 2019[3]. Rocket Lab urychluje své tempo a zatím vypustilo 8 raket Electron. Jiné společnosti, jako Vector Launch nebo Firefly Aerospace jsou jen několik měsíců od svých prvních orbitálních startů.

Čínské soukromé start-upy doposud uskutečnily jen jeden úspěšný orbitální start (iSpace se svou raketou Hyperbola-1 na pevný pohon – s kapacitou na vynesení nákladu o hmotnosti 260 kg na SSO ve výši 500 km). Jiné předchozí pokusy doposud selhaly (zejména raketa Ču-čchüe-1 /Zhuque-1/ firmy Landspace v říjnu 2018 a OS-M1 firmy OneSpace v březnu 2019). Všechny čínské privátní raketové nosiče, které jsou blízko operačního nasazení jsou na pevná paliva a mají nízkou nosnost (<500 kg na LEO). Mezi raketami, které jsou zatím ve vývoji, mají mnohé ambiciózní harmonogram a řada z nich vyvíjí vlastní motory na kapalná paliva, vč. experimentů s využíváním metanu jako paliva*, některé se snaží i o znovupoužitelnost (často VTVL – např. Linkspace). Některé firmy oznámily vývoj středních nosičů potom, co začnou létat jejich lehké nosiče (viz obr. 2 níže). Dalším zajímavým indikátorem je počet takových společností – v USA se jedná (podle SpaceFund Launch Database**) přibližně o 50 firem a v Číně o cca 15 start-upů (podle vlastního mapování).

* První metanový motor (liquid-oxygen methane engine) v Číně prošel (podle zprávy Global Times) 4x úspěšně zkušebními testy v květnu 2019, nejdelší z nich trval 20 sec. Motor pod jménem Tchien-čchüe (Tianque – TQ-12) vyrobila společnost Landspace (tah startovacího motoru je na úrovni moře navržen na 67 t, vakuové verze na 80 t. Jednalo se o třetí takový test na světě – po amerických motorech Raptor od SpaceX a BE-4 od Blue Origin.
** The SpaceFund Launch Database shromažďuje údaje o raketových firmách na celém světě. Zahrnuje také hodnocení (rating) starších i novějších hráčů v různých podsektorech vesmírného průmyslu – SpaceFund Reality (SFR)[4]. 

Můžeme porovnat realistické projekty a projekty v pokročilejší fázi na obou stranách (SFR rating v USA 6/9 a více a obdobná úroveň v Číně):

  • USA – 7 společností: SpaceX, Blue Origin, Rocket Lab, Vector, Virgin Orbit, Relativity Space a Firefly Aerospace.
  • Čína – 7 společností: Linkspace, Landspace, OneSpace, iSpace, Space Trek, Galactic Energy, Deep Blue Aerospace, (v současnosti se zabývají testováním svých raket).

Z toho plyně, že jen těžko můžeme o čínské raketové NewSpace scéně uvažovat jako o „bublině“. Vykazuje mnoho podobností se stavem v USA (ve smyslu počtu projektů, technických řešení a směřování). Samozřejmě USA jsou v těchto ohledech nepopiratelně zemí různých prvenství. Americké i čínské společnosti jsou zajišťovány velmi dynamickým investičním prostředím. Obě skupiny dostávají nezanedbatelné objemy pomoci od svých vlád (např. kontrakty v USA, či  technologickou a infrastrukturní podporu v Číně). Mnoho čínských vesmírných start-upů vykazuje nepochybně řadu podobností s ranými fázemi SpaceX při vývoji rakety Falcon 1.

chinas launch vehicles current and future 3Obr. 2 – Současné a budoucí čínské raketové nosiče – náklad klasifikován na logaritmické škále (Kredit: China Aerospace Blog)

Následující obrázek poskytuje přibližný náhled na současně známé projekty různých satelitních konstelací po celém světě. V USA to má být 26 konstelací s více než 17 500 satelity (s rozsáhlými konstelacemi Starlink, Kuiper – Amazon a OneWeb) a v Číně 21 konstelací s více než 3 500 satelity (nejpočetnější má být konstelace Galaxy Space s cca 900 satelity). Evropa plánuje 20 konstelací s asi 2 300 satelity a další země (hlavně Kanada, Austrálie a Japonsko) 15 konstelací s cca 1 200 satelity. (Poznámka na okraj: Při plné realizaci těchto plánů to znamená téměř 25 000 nových satelitů na různých orbitách – většinou nízkých.)

Obr. 3 – Počet projektů satelitních konstelací ve světě (podle zemí) v srpnu 2019 (Kredit: China Aerospace Blog)

Otázkou je, zda plánovaný počet (cca 3 500) satelitů čínských konstelací představuje dostatečnou poptávku pro udržitelnost 10 – 15 čínských start-upů v oblasti raketových nosičů? To samozřejmě závisí na jejich schopnosti získat kontrakty od operátorů budoucích konstelací – úkol, který se snaží přiblížit další ilustrace. Ideálně by čínské soukromé společnosti mohly mít přístup ke spolupráci se všemi operátory. Realisticky ale musíme škrtnout americké konstelace – a zřejmě také evropské (financované z vládních prostředků, které budou silně navázány na rakety Vega).

the constellation tree4.PNG
Obr. 4 – “The Satellite Constellation Tree”, neboli obtížnost získání kontraktů pro čínské start-upy (Kredit: China Aerospace Blog)

Další zahraniční operátoři budou (alespoň teoreticky) dosažitelní – jedná se o soukromé evropské konstelace a konstelace z ostatních zemí. (příkladem může být vypuštění družic Kepler pro Kanadu a Satellogic pro Argentinu (Long March 11 v roce 2018). Tyto příležitosti se mohou čínským společnostem otevřít až (když) prakticky potvrdí spolehlivost svých nosičů. Nakonec (ale v podstatě na prvním místě) jsou bezpochyby jako primární cíl čínské konstelace (nízko visící ovoce na obrázku). Dohromady to představuje potenciální trh pro vynesení přibližně 5 850 satelitů (stále velmi podstatná zásobárna). Ve více pesimistické variantě si můžeme představit, že (v případě opakovaných selhání, problémů se spolehlivostí nebo z politických důvodů) bude trh omezen jen na dostupné čínské operátory. To může nastat také v případě silného tlaku na cenu zahraničními společnostmi (např. firma Rocket Lab nedávno oznámila vývoj znovupoužitelnosti své rakety Electron a SpaceXBlue Origin rozvíjejí programy sdílených misí). V případě SpaceX bude možné snížení ceny za vynesení jednoho satelitu až pod hranici 1 mil. USD (při obsazení sdílené mise 60 družicemi). Podobné postupy budou znamenat extrémně těžkou konkurenci pro čínské soukromé raketové společnosti a klíčovou (z hlediska ceny za jeden start rakety) se stane znovupoužitelnost vyvíjených raket. To by znamenalo, že pro čínské soukromé společnosti bude k dispozici hypotetických 3 500 čínských satelitů (starty v příštích 4-5 letech). Z tohoto počtu bude zřejmě třeba vydělit některé početnější konstelace – Chung-jün, Sing-jün a Chung-jen (Hongyun, Xingyun a Hongyan) jsou projekty sponzorované státními korporacemi a může být rozhodnuto, že budou vypouštěny malými nosiči státních gigantů CASC a CASIC. To by soukromým čínským společnostem ponechalo jen malou část celého „koláče“ – méně než 2 000 satelitů. Toto číslo může být dokonce ještě menší, vzhledem k tomu, že někteří z potenciálních klientů budou budovat masivní konstelace (Galaxy Space, Chung-jen – Hongyan, Ling-čchüe – Lingque, …), pro které mohou být sdílené mise na středních nosičích finančně výhodnější, než používání lehkých nosičů privátních čínských start-upů. To zmiňují někteří analytici jako důvod pro brzkou konsolidaci tohoto odvětví v Číně.

Po sporech USA s Ćínou v 90. letech a ustavení systému ITAR (International Traffic in Arms Regulations), i z vnitropolitických důvodů, došlo k nutnosti vlastních inovací (tak jako např. v oblast internetu, kde je Čína oddělena od zbytku světa Velkým čínským firewallem – Tencent, Alibaba, Baidu, Bytedance) a Čína jen zřídkakdy vypouštěla cizí satelity a své vlastní vypouštěla výhradně svými prostředky. Znalci místních poměrů uvádějí, že 95 % komponentů používaných v čínské vesmírném programu jsou domácího původu. Čínský průmysl NewSpace je jednou z největších příležitostí snížit existující izolaci Číny a zaměření na vlastní zdroje v této oblasti.

Na trhu smallsatů silné používání nízkonákladových komponent činí vliv ITAR méně relevantním. Podobně, konstelace, ať již čínské nebo cizí, budou pokrývat celý svět a budou poskytovat další příležitost k mezinárodní spolupráci. Soukromý charakter (některých) čínských start-upů NewSpace je podnítí k tomu, aby hledaly více  tržních příležitostí v zahraniční, zatímco budou podporovány investičními společnostmi, které mají zkušenosti s rozvojem start-upů. (Pozn. Podle zprávy z tisku, rozhodla místní administrativa v Chang-čou o povinnosti 100 soukromých společností  – vč. gigantu Alibaba – přijmout do své struktury dohlížející vládní úředníky – tolik o nezávislosti soukromých firem v Číně.)

Potenciální úspěch čínských nosičů nyní závisí na prokázání jejich spolehlivosti, konkurenceschopnosti, na marketingu podle mezinárodních standardů a na důvěře v pokračující vládní podporu, stejně jako ve stabilní mezinárodní prostředí (pozn. což v situaci vyostřujících se obchodních vztahů mezi Čínou a USA je nyní asi málo pravděpodobné).

Reference
[1] Start-Up Space, Update on Investment in Commercial Space Ventures, 2019, Bryce Space and Technology
[2] Who’s Investing in China’s NewSpace? FutureAerospace Provides Some Answers in Latest Report, China Aerospace Blog, August 17 2019
[3] Wikipedia Page of Falcon 9 and Falcon Heavy Launches (v srpnu 2019)
[4] SpaceFund Launch Database (v srpnu 2019)

Zdroj informací:
https://china-aerospace.blog/2019/09/12/thoughts-on-the-hype-about-chinas-newspace-launcher-startups-part-1/
https://china-aerospace.blog/2019/09/22/thoughts-on-the-hype-about-chinas-newspace-launcher-startups-part-2/
http://www.globaltimes.cn/content/1150478.shtml
https://www.cnbc.com/2019/09/23/china-to-place-government-officials-in-100-companies-including-alibaba.html

Zdroj obrázků:
https://china-aerospace.blog/2019/09/12/thoughts-on-the-hype-about-chinas-newspace-launcher-startups-part-1/
https://china-aerospace.blog/2019/09/22/thoughts-on-the-hype-about-chinas-newspace-launcher-startups-part-2/

 

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
David R.
David R.
5 let před

Pokud jsou čínské firmy, zabývající se raketovou technikou, podobné, jako v ostatních oborech, tak je realita takováto: firma č. 1 tvrdí „děláme rakety“ a na webu má bůhví co všechno, ale v reálu dělá jeden typ trysky a pár ohnutých trubek pro firmu č. 2. (A čeká na další příležitost). Možná nemá ani vlastní vývoj – dostanou prostě data a makají.
Úmyslně jsem to trošku přehnal, ale faktem je, že se v Číně může na jednom komplexnějším výrobku uživit desítky menších firem. Těch, co tvoří špičku ledovce, mají seriózní vlastní vývoj a jsou schopní raketu sestavit, bude výrazně méně.

Racek
Racek
5 let před
Odpověď  David R.

No, pred 25 lety byste asi mel pravdu.

Vojta
Vojta
5 let před

Přijde mi, že na trhu s malými nosiči bude za chvilku hodně velký přetlak. Už teď na to doplácí Pegasus a to létá jen Electron, Hyperbola-1 letěla nedávno poprvé a Vega se zotavuje po havárii. Sdílené náklady na středních nosičích v podstatě vyzobaly skoro všechno a umí to skoro všichni jejich provozovatelé včetně Indie. O zbytek se popere tak tři až pět malých raket, aby vynesly malé satelity, které se do sdíleného nákladů nehodí.

bohyn
bohyn
5 let před
Odpověď  Vojta

A to ještě značný koláč ukrojí F9, viz nedávné ohlášení častějších startů se sdíleným nákladem

Pavelll
Pavelll
5 let před

Perfektni clanek, dik!

Kamil
Kamil
5 let před

Prostě začíná éra expanze

Maniak
Maniak
5 let před
Odpověď  Kamil

Trochu mě děsí, co tyhle konstelace udělají s pohledem na noční oblohu…

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  Maniak

Změní se, ale nebude to nic hrozného. Díky levnějším startům do vesmíru si budou moci astronomové snáz dovolit dostat na oběžnou dráhu i malé družice, které jim při pozorování pomohou. Tím pádem nebudou tolik trpět zhoršeným pozorováním ze Země.

Lojza
5 let před

A co amaterska astronomie ,nas je daledo vic nez profesionalu.A uz ted neni mozne udelat expozici aby na ni nebyly cary

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  Lojza

Jak se zlevní lety do vesmíru, budou si moci odpovídající např. cubesaty dovolit i amatéři. A nebo je tu prostor pro rozvoj flitrů či opravných algoritmů na bázi umělé inteligence, aby si s těmi světelnými stopami poradily. Každou překážku berte jako výzvu k vylepšení technologií a k posunu na novou úroveň. 😉

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.