V dubnu letošního roku jsme vám přinesli článek, ve kterém jsme Vám ukázali hrubou topografickou mapu planetky Bennu, kterou vytvořil přístroj OLA (OSIRIS-REx Laser Altimeter) na sondě OSIRIS-REx. Tehdejší hrubý model vznikl z více než 11 milionů měření provedených mezi 12. a 17. únorem. Některé oblasti planetky nebyly nasnímány, ale už tehdy jsme Vám slibovali, že bychom se měli již brzy dočkat podrobnějšího zmapování terénu Bennu. A dnes svůj slib plníme. Mezi 2. červencem a 5. srpnem totiž sonda provedla dodatečná měření přístrojem OLA. Po spojení s první várkou údajů tak bylo k dispozici zhruba 20 milionů měření.
K dodatečným měřením sonda použila součást přístroje OLA – nízkoenergetický laserový vysílač LELT. Ten je schopen vypálit každou sekundu k povrchu planetky úctyhodných 10 000 pulsů. OLA sbírá měření na jednoduchém principu – vyšle vstříc Bennu laserový puls a přitom měří čas, který uplyne od jeho vypuštění, přes odraz od povrchu zpět k detektoru. Když známe čas a rychlost (rychlost světla ve vakuu je neměnná), můžeme snadno vypočítat vzdálenost, kterou paprsek urazil. Když známe dobře oběžnou dráhu sondy, můžeme z údajů o vzdálenosti vytvořit trojrozměrný model povrchu. Výsledkem je výšková mapa, na které různé barvy odpovídají vzdálenosti od středu planetky. Tmavě modré lokality leží o zhruba 60 metrů níže než ty červené. Pokud si chcete prohlédnout celý trojrozměrný model, klikněte na tento odkaz – animovaný gif má ale téměř 20 MB.
Zdroje informací:
https://www.asteroidmission.org/
Zdroje obrázků:
https://www.asteroidmission.org/…/2019/09/Bennu_FullGlobe_Rotating_GIF-1024×768.gif
http://spaceflight101.com/osiris-rex/wp-content/uploads/sites/103/2016/08/OLANASA.jpeg
Animace je pěkná, ale musel jsem si ji zrychlit na 10 fps, aby byla i zajímavá pro veřejnost, kde ji plánuju ukazovat. A těšil jsem se na tu mapu a ona nikde 🙂 Tolik kritika. Výsledný model se mi i tak moc líbí.
Aby nedošlo k mýlce, vlastně mi šlo jen o to, že jsem v článku nenašel klasickou mapu, ale mnohem hezčí 3D animaci 🙂 Chápu, že použít tady v názvu pojem 3D mapa nebo 3D model by bylo nepraktické.
Vypadá to, že barvy alias vrstevnice jsou spočítané od povrchu imaginární koule. Kdybychom ale takto zobrazili Zemi, měli bychom na rovníku hladinu moře +11km a na pólech -11km. U těles tohoto typu by se možná měl vytvořit nějaký idealizovaný tvar, a výšková mapa by se měla vztahovat k němu.
ked si spomeniem na p67 churyumov/gerasimenko tak neviem co si mam predstavit pod idealizovanym tvarom 🙂
gula je podla mna dost dobra.
v pripade zeme sa pouziva geoid, kedze rotacia sposobuje odchylku spominanych 11km no myslim ze pri tychto objektoch to nehra velku rolu.