Raketa Ariane 5 startovala letos jen jednou, ale už dnes se dočkáme jejího dalšího startu. Vynese při něm dvě telekomunikační družice, přičemž celková hmotnost nákladu činí 10 594 kg. Pro nosnou raketu skončí služba 33 minut a 59 sekund po startu, kdy budou obě družice uvolněny na dráhu s perigeem (nejnižším bodem) ve výšce 250 kilometrů, apogeem (nejvyšším bodem) 35 756 km vysoko a sklonem vůči rovníku 6°. Startovní okno se otevře dnes ve 23:30 SELČ a uzavře se zítra v 1:30 ráno. Pokud máte čas a chuť, můžete si dnešní noc zpestřit sledováním tohoto přenos hezky živě.
Pokud místo angličtiny preferujete spíše francouzštinu, pak si zvolte tento přenos. Sedm sekund po zážehu kryogenního centrálního stupně (T+7 s) se zažehnou i dva postranní urychlovací bloky na tuhé pohonné látky. K jejich odhození dojde v čase T+ 2:21. O 61 sekund později se odhodí aerodynamický kryt a v čase 8:39, kdy už bude raketa odesílat všechny údaje na pozemní stanici Natal, dojde k vypnutí centrálního stupně. Jeho odhození přijde za šest sekund a za další čtyři sekundy se zapálí motor stupně horního. Jeho jediný zážeh bude jako obvykle hodně dlouhý. Komunikaci s raketou si do jeho zhasnutí v čase T+ 25:02 přeberou stanice Ascension, Libreville a Malindi. Po kontrole správnosti dosažené dráhy bude možné přistoupit k oddělení družic. V čase T +27:43 se oddělí družice T-16. V čase T+ 29:23 odletí i adaptér SYLDA a konečně v čase T+ 33:59 bude volná i EUTELSAT 7C.
Družice jsou jako obvykle umístěny nad sebou. Družice T-16 vážící 6330 kg okupující horní pozici patří společnosti AT&T (DirecTV) a vyrobila ji firma Airbus Defence and Space. Poskytne pokrytí kontinentálních Spojených států, Aljašky, Havaje a Portorika v pásmech Ku a Ka po dobu nejméně 15 let. Na geostacionární dráze může využít pět slotů od 99,2° západně po 119° západně. Půjde již o 130. družici, kterou vyrobil Airbus a vynese ji raketa od Arianespace, přičemž v přípravě je dalších 21 družic, které toto pravidlo splňují. Družice T-16 je vybavena hybridním pohonem – pro dosažení finální dráhy poslouží chemický raketový motor, o udržování pozice se postará iontový pohon.
Na spodní pozici (uvnitř válcového adaptéru SYLDA) bychom našli 3400 kg těžkou družici EUTELSAT 7C. Společnost Eutelsat je operátor, jehož družice startují často na raketách od Arianespace – EUTELSAT 7C bude již 33. takovou družicí (což je zhruba polovina všech družic Eutelsatu). Jejím úkolem je pokrýt vysíláním trhy v Evropě, Africe, Středním Východě a v Turecku, což je velmi aktivní oblast, kde již teď existuje přes 500 kanálů. Tím, že EUTELSAT 7C významně zvýší kapacity pro subsaharskou Afriku, vytvoří tím prostor pro stovky dalších digitálních kanálů v této rychle se rozvíjející oblasti. Družice umístěná nad 7. stupněm východní délky nese 49 36 MHz transpondérů ekvivalentních pásmu Ku. Výrobcem této družice je Maxar Technologies z kalifornského města Palo Alto. Pohon této družice je plně iontový, nenajdeme na ní žádné chemické raketové motory.
Zdroje informací:
http://www.arianespace.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/D9cdP0UX4AA8y51.jpg:large
Zaujal mě Eutelsat 7C – říkáte plně iontový pohon, to se týká i systému orientace?
Přesně tak, však T-16 (druhý dnes vynášený kus) používá chemický pohon jen pro dosažení dráhy a orientaci pokrývá iontově.
Jo ták, díky za info. Takový iontový systém RCS na orientaci musí mít nesmírnou efektivitu, protože u pohonu zážehy trvají dlouho pro velké změny rychlosti, když ale jde jen o pootočení v prostoru, tak i velice malý tah iontových motorů krásně dostačuje.
Me u tech druzic fascinuje, jak straslive klesne hmotnost, kdyz tam jsou jen iontaky.
Boeing má (možná ne jednu) řadu čistě iontových satelitů už pár let, myslím, že kolem roku 2015 se psalo o prvním takovém v provozu.
Boeing má jednu řadu družic s plně elektrickým pohonným systémem – 702SP. Jde o pět satelitů: rok 2015 – ABS 3A, Eutelsat 115 West B, rok 2016 – ABS 2A, Eutelsat 117 West B, rok 2017 – SES 15. Jejich startovní hmotnost se pohybovala od 1950 do 2300 kg.
Větší satelity řady 702HP (4700 – 6400 kg) a 702MP (5500 – 6800 kg) používají mix chemického a iontového pohonu.
Maxar Technologies má zatím jedinou družici s plně elektrickým pohonným systémem – Eutelsat 7C (3400 kg)
„Na geostacionární dráze může využít pět slotů od 99,2° západně po 119° západně. Půjde již o 130. družici, kterou vyrobil Airbus a vynese ji raketa od Arianespace, přičemž v přípravě je dalších 21 družic, které toto pravidlo splňují“
To jakože Airbus zajišťuje i umístění? Myslel jsem, že umístění je zodpovědný provozovatel. Nebo je to myšleno tak, že AT&T má rezervovaných tolik slotů?
Spojil jste významy dvou samostatných vět. Počet družic, které Airbus vyrobil a počet míst, na kterých může dnes vynášená družice pracovat. O tom samozřejmě rozhodne její operátor.
Nebývale čistá obloha nad Francouzskou Guyanou, nádherně čisté záběry.
Krásné záběry a další úspěch, který mě naplňuje nadějí na úspěch JWST.
A zaujala mě grafika Zeměkoule – velmi mi to připomělo dávné časy strávené s Elite 2:Frontier , které mě přivedlo k vážnějšímu zájmu o kosmonautiku.
Evropská firma úspěšně vypustí raketu, na které se podílí i Češi, krásný start s neobvykle dobrou viditelností … a komunita kosmonautix se vzmůže na 8 komentářů (dva jsou od autora).
Prostě fanouškovský web SpaceX pro lidi, kterým chybí jak národní hrdost tak evropská sounáležitost … i proto se budeme vždy jen zdálky dívat, jak se vesmír „dělá“ někde jinde, daleko od nás.
Myslím, že se mýlíte a dokonce velmi. Ariane 5 je raketa, která létá už dlouhou dobu a proto už logicky nevzbuzuje takové emoce. A to, že se na ní podílí ČR, sice pravda je, nicméně ten podíl upřímně řečeno není moc velký. Na Ariane 5 pracují prakticky všechny státy ESA, takže naše účast není nic výjimečného. Něco jiného to bude v případě adaptéru malých družic pro rakety Vega a Vega-C, který vzniká v Brně, to už je skutečně svým významem velká věc. Navíc tohle byl svým nákladem obyčejný start, jakých měla Ariane 5 již desítky – dvě telekomunikační družice. To prostě není moc atraktivní.
Náš web rozhodně není fanouškovský SpaceX. Ano, SpaceX máme rádi, ale jinak informujeme o kosmonautice v celé její šíři. A řeči o národní hrdosti či evropské sounáležitosti, si příště, prosím, odpusťte, protože tady jste přestřelil. Mícháte jablka s hruškami. A poslední větou jste svému komentáři opravdu nasadil korunu. České firmy se rozhodně jen nedívají, jak se kosmonautika dělá. Existuje velké množství českých firem, které se aktivně na vývoji kosmického hardwaru podílí. Takže vaše lomení rukama je neopodstatněné, přespříliš zobecňující a navíc hodně zveličené.
To nebylo ani tak na Vás, Dušane – oceňuji snahu informovat o všem, co se v souvislosti s vesmírnými lety děje kdekoli ve světě – ale spíš na lidi, kteří (nejen) sem převážně chodí. Nakonec podívejte se někdy do diskusí, třeba právě pod články o zmíněném SSMS adapteru nebo jak dopadly v hlasování čtenářů český a slovenský cubesat apod.
Firmy se snaží (často zásluhou svých zahraničních majitelů), ale nikoho to vlastně ani moc nezajímá, takže ve výsledku lidé stejně budou koukat, jak se vesmír „dělá“ jinde.
Víte, já se snažím na celou věc dívat pragmaticky, bez emocí. Když se podívám třeba na tu Vámi zmíněnou anketu a objektivně si porovnám význam/atraktivitu jednotlivých misí, tak na obou našich cubesatech skutečně objektivně vzato není mnoho věcí, kterými by mohly převálcovat jiné (větší) projekty. To není nějaká neúcta k našim produktům, to je jen objektivní zhodnocení jejich významu v globálním měřítku.
Jenže hlasující nebyli globální a třeba sestavení varianty již používané rakety (ani ne její start!) na druhé straně světa je pro nás důležitější, než jedny z mála lokálních vesmírných projektů…
Hlasující nemuseli být globální, stačí, aby globálně uvažovali. Osobně mi přijde taky trochu hloupé protlačovat něco českého jen proto, že je to české bez ohledu na globální význam.
A co se týče Vaší další reakce, tak v té anketě není žádné „sestavení varianty již používané rakety“. Bylo tam sestavení prvního exempláře Falconu Heavy a to se za variantu Falconu 9 opravdu označit nedá. Navíc šlo o roky toužebně očekávanou událost a o nejsilnější raketu současnosti. Takže v tomhle se hodně mýlíte. A ano, sestavení prvního exempláře nejsilnější rakety současnosti, na který jsme čekali sedm let, je z globálního hlediska důležitější než dva cubesaty ze střední Evropy. A já se vůbec nedivím lidem, kteří objektivně (bez národních emocí) hlasovali. A ještě malá zajímavost – vypuštění našich cubesatů se v oné anketě umístilo v první polovině výsledkového pole, což považuji za velký úspěch.
Arianne je krásna, ale súhlasím, že trošku málo propagovaná raketa. Americký súkromný sektor má predsa len lepšiu reklamu. Prezentácie a vyhlásenia v médiách na zvýšenie povedomia o svojich produktoch. Ale to nie je problém tohoto webu, je to problém predovšetkým ESA.
Myslím si, že keď pôjde o prvý štart Arianne 6, tak to tu bude preberané a komentované, aj keď znova – už teraz predpokladáme, že to zvládnu a pôjde to bez problémov, proste tak to ESA nastavila, patrí im za to môj obdiv.
Škoda, možno že znovapoužiteľnosť, či iné trendy preberú aj oni a prejaví sa to aj v lepšom prezentovaní výsledkov.
Ariane nepotřebuje propagaci v široké veřejnosti a ESA si nebude dělat přehnanou reklamu. A už vůbec nebude sloužit masírování národního ega či evropské sounáležitosti. To prostě do evropské kosmonautiky nepatří už z historických důvodů.
O to větší je však její význam v kosmickém výzkumu. Může se soustředit na to důležité a nic jí nebrání v široké mezinárodní spolupráci. To z ní dělá asi vůbec nejvýznamnější organizaci zabývající se kosmonautikou.
Přitom o aktivitách ESA tento web píše méně, než o jedné americké společnosti. Ačkoliv práci lidí z Kosmonautixu oceňuji, musím souhlasit s názorem, že je už jen výběr témat tady je silně ovlivněn fanouškovstvím ke SpaceX.
Ono je to tím, že u SpaceX se toho hodně děje a je o čem psát, což u jiných projektů bohužel není obvyklé. Dění ve SpaceX je rychlé, plné technických zajímavostí.
Aktivity ESA pokrýváme, jak to jen jde. Články, které vychází na jejich webu velmi často překládáme pro náš web – navíc máme dva aktuální seriály o vývoji evropských misí – Evropský vědecký JUICE a Z Evropy až ke Slunci. Ale když ESA nevydá nový článek, tak ho logicky nemůžeme vydat u nás. Navíc ne všechny články, které se na webu ESA objeví, jsou zajímavé i pro náš web. Snažíme se psát o zajímavých tématech a abych řekl pravdu tak třeba tenhle článek z webu ESA (https://www.esa.int/About_Us/Welcome_to_ESA/Honour_the_past_prepare_for_the_future) mne nezaujal natolik, abych ho chtěl na našem webu. Takže většinu článků z ESA rádi překlápíme k nám. Důkazem budiž nedávný článek o misi Comet Interceptor, tento článek se startem Ariane 5, nebo článek, který vyjde dnes odpoledne o TDRS-C.