Evropská kosmická agentura se Marsu věnuje dlouhodobě – její sonda kolem Marsu krouží již 15 let a už za téměř rok se k Rudé planetě vydá její první vozítko. Ovšem evropské plány týkající se Marsu tím rozhodně nekončí, ba co víc – ESA chce postoupit opět o krůček výš. Tou další úrovní není nic menšího než spoluúčast na mezinárodním programu několika misí, které mají společnými silami dopravit na zemi kousek Marsu. Program Mars Sample Return je považován za královskou disciplínu výzkumu Marsu a vědci se již desítky let těší na možnost prozkoumat v dokonale vybavených pozemských laboratořích materiál z Rudé planety.
Zdroj: http://www.esa.int/
Byl na Marsu někdy život? Tahle otázka pálí už několikátou generaci vědců a stále na ni nemáme uspokojivou odpověď. Rekonstrukce historie sousední planety a pochopení jejího odlišného vývoje oproti Zemi je dalším významným úkolem planetárního výzkumu. ESA začala odpovědi na tyto otázky hledat před 16 lety – 2. června 2003 se z kosmodromu Bajkonur na palubě rakety Sojuz s horním stupněm Fregat vydala do kosmického prostoru sonda Mars Express. 25. prosince téhož roku pak sonda vstoupila na oběžnou dráhu Marsu a začala svou dlouhodobou vědeckou misi. Za více než 15 let služby sonda nafotila drtivou většinu povrchu Marsu a i dnes má svůj význam. Stále totiž posílá cenné vědecké údaje včetně důkazů spojených s vlhčí historií Marsu. A kde byla voda, mohl být teoreticky i život.
Zdroj: http://www.esa.int
Překlad: Dušan Majer
V roce 2016 zamířila Evropa k Marsu znovu – tentokrát na společnou misi s Ruskem. K Rudé planetě letěla sonda TGO (Trace Gas Orbiter), která se s hmotností 3,7 tuny stala nejtěžším průzkumníkem Marsu. Jejím úkolem je analyzovat atmosféru planety podrobněji než kdy dříve. Analýzou málo zastoupených plynů chtějí vědci zjistit, zda jeden z nich – metan – vznikal spíše geologickou nebo biologickou cestou. Sonda také vytvořila globální mapu rozložení vody v podobě ledu a hydratovaných minerálů v mělkých hloubkách.
Zdroj: http://spaceflight101.com/
TGO ale kromě toho funguje i jako retranslační sonda pro americký lander InSight a vozítko Curiosity na povrchu Marsu. Hlavní komunikační úkol ji ale teprve čeká – stane se totiž primárním retranslačním bodem pro druhou fázi programu ExoMars, kterou tvoří vozítko Rosalind Franklin a přistávací plošina Kozáček. Jejich společný start je momentálně plánován na červenec 2020, přičemž přílet k Marsu nás čeká v březnu 2021. TGO se na svůj nový úkol připravuje už nyní – příští měsíc provede změnu oběžné dráhy, aby byla na správném místě pro podporu přistávací fáze.
Až vozítko sjede z přistávací plošiny a prozkoumá své okolí, vytipují vědci, která zajímavá místa si zaslouží detailnější průzkum. Rover pak s pomocí svého skládacího vrtáku odebere vzorky z hloubky dvou metrů, kde jsou již vzorky chráněny před drsným zářením, které spaluje povrch Marsu. Vzorky pak podstoupí analýzu v pokročilé palubní laboratoři, která bude pátrat po stopách života.
Příští rok ale k Marsu nepoletí jen Evropa s Ruskem. Na start se chystá i vozítko Mars rover 2020 z produkce americké agentury NASA, které má také přistávat na jaře 2021. I na jeho palubě bude celá řada atraktivních vědeckých přístrojů, ale v dnešním článku se zaměříme na jeden úkol který vybočuje ze zaběhnutých standardů. Rover totiž bude vzorky nejen sbírat pro analýzu, ale také je uloží do hermeticky uzavíratelných pouzder o velikosti propisky. Tato pouzdra budou na Marsu čekat, až je příští mise sebere a dopraví na Zemi. Něco podobného se v celé historii kosmonautiky ještě nedělalo a jde o logický krok v dalším průzkumu Marsu.
Zdroj: http://www.esa.int/
Samotný projekt Mars Sample Return tvoří tři různé mise s odlišnými úkoly, které by nebylo možné uskutečnit bez mezinárodní spolupráce. NASA proto navázala spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, která se stala klíčovým partnerem. Výše popsané vozítko Mars rover 2020 je jen prvním článkem tohoto řetězce. ESA momentálně studuje koncepty malého vozítka, které nemá za úkol dělat vědu. Jeho úkolem je sesbírat z povrchu Marsu odložená pouzdra. Vozítko pak tato malá pouzdra uloží do většího pouzdra, jehož velikost je srovnatelná s fotbalovým míčem. Toto větší pouzdro pak bude vystřeleno na oběžnou dráhu Marsu s pomocí amerického zařízení Mars Ascent Vehicle. Připomeňme, že ještě nikdy v historii nic z Marsu neodstartovalo zpět na oběžnou dráhu.
Třetí misí ve složitém řetězci bude sonda vytvořená pod vedením ESA. Jejím úkolem bude setkat se na oběžné dráze s vypuštěným pouzdrem, zachytit jej a bezpečně jej dopravit na Zemi. Sonda označovaná jako Earth Return Orbiter má využívat technologického odkazu nejčerstvější evropské vědecké mise – BepiColombo vypuštěné vloni na podzim. Nová sonda po ní „podědí“ především iontový pohon a vícestupňové oddělitelné moduly. Samotné zachycení pouzdra zase využije technologie vyvinuté pro automatické setkávání evropské zásobovací lodi ATV s Mezinárodní kosmickou stanicí, kam vozila náklady, palivo či kyslík.
Zdroj: http://www.esa.int/
Náš pohled na vědecký výzkum Měsíce se změnil poté, co vědci získali možnost prozkoumat v laboratořích vzorky z něj dovezené – podobný posun se dá očekávat i u vzorků z Marsu. Během výše popsaného řetězce misí sdružených do programu Mars Sample Return by se mělo na zemi dostat zhruba 500 gramů vzorků odebraných na různých místech. Jakmile se tyto cenné vzorky dostanou na zemi, bude s nimi nakládáno s maximální opatrností. Jejich výzkum budou provádět pouze speciálně vybavené laboratoře, které budou schopné zajistit požadovanou vysokou úroveň planetární ochrany.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Pozemské laboratoře dokáží odebrané vzorky analyzovat mnohem podrobněji a komplexněji než co zvládnou miniaturizované přístroje na vozítkách. Technika sice dělá neskutečné pokroky a každá další mise k Marsu disponuje lepšími přístroji, ale pořád jsou jejich výsledky na hony vzdálené tomu, co zvládne špičkově vybavená laboratoř s přístroji o velikosti několika šatních skříní.
Již dlouho se mluví o tom, že k Marsu jednou poletí lidé. Než k tomu ale dojde, měli bychom o Rudé planetě a podmínkách na jejím povrchu vědět pokud možno co nejvíce. Kromě neskutečného významu z vědeckého hlediska umožní dovezené vzorky lépe vyhodnotit rizika spojená s marsovským prachem a horninami. Ať už jde o vliv na lidské zdraví nebo na mechanické systémy pracující v prašném prostředí. Pokud se ukáže, že Mars nepředstavuje zdravotní rizika a lidé se tam skutečně vypraví, bude potřeba, aby se nespoléhali na dodávky všeho ze Země. Analýza vzorků tedy může napovědět, co všechno by výprava mohla teoreticky na Marsu získávat ve svůj prospěch.
Evropa ale v souvislosti s Marsem nepracuje jen na jednotlivých článcích programu Mars Sample Return – ESA navázala spolupráci i s Japonskem, které na rok 2024 plánuje start mise MMX (Mars Moons eXplorer). Ta by měla prozkoumat Phobos a Deimos – dva měsíce, které krouží kolem Marsu – odebrat vzorky z prvního jmenovaného a dopravit je na Zemi. Vědci si od této mise slibují lepší pochopení původu těchto měsíců.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://marsmobile.jpl.nasa.gov/…PIA14265_MSR-MAV-launch-hi-res-full.jpg
http://www.esa.int/…/mars_express/17447281-1-eng-GB/Mars_Express.jpg
http://www.esa.int/…/19409110-2-eng-GB/Mars_Express_in_numbers.jpg
http://spaceflight101.com/…/sites/79/2016/03/ExoMars_2016_TGO_enters_orbit.jpg
http://www.esa.int/v…/Mars_Sample_Return_overview.jpg
http://www.esa.int/…/Mars_Sample_Return_overview_infographic.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/moma-closeup-7136.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/mmxspacecraft_0.jpg
Pokud dobře rozumím termínu SBÍRAT, tak vzorky velikosti propisky bude rover 2020 zanechávat na místech odběru a další rover je bude hledat. Pokud tomu tak je připadá mi to poněkud podivné. Tak nepatrný náklad by první rover snadno uvezl a odpadlo by podivné hledání.
Souhlasím s panem Aloisem.Přišlo by to levnější a jednodušší.Tohle je,jak drbat se levou rukou za pravým uchem!Tušíte někdo,proč přistoupili na tento postup?
Je to jakási bezpečnostní pojistka. Jelikož zatím nevíme, kdy k návratové misi dojde, bylo by riskantní se spoléhat na to, že Mars rover 2020 bude i v té době funkční. Pokud by nebyl, mohl by být problém dostat jeho pouzdra ven.
Mohlo by to souviset s financovanim. Zatim nevime kdy poleti mise, co ma privest vzorky zpet. A nechat vzorky v utrobach vozitka, ktere muze doslouzit drive nez vubec odstartuje mise jez je ma privest zpet, je mozna rizikovejsi nez vzorky nekde pohodit a pak si pro ne dojet.
Jsem si vsak vcelku jisty ze lide z ESA a NASA probirali bezpocet zpusobu jak problem vyresit a u vsech zpusobu srovnavali rizika apod.
Ta pouzdra budou někde na povrchu roveru v nějakém zásobníku a asi jich nebude nějak závratné množství. Viděl bych to tak, že by se po naplnění pouzdro dalo zpět do zásobníku a návratová mise by hladce našla sběratelský rover. Pro lokalizaci stačí jednoduché číslování.
Ještě bych doplnil, že při známé dlouhověkosti amerických roverů by možná žádná hledací mise nebyla potřeba a sběratelský rover by sám k návratovému modulu dojel. Stejně nebude přistávat nijak daleko od míst odběru.
Je to riziko – nevíme, kdy dojde k návratové misi a i Mars rover 2020 může potkat nečekaný problém. Je lepší být vždy připraven na nejhorší možnost, než pak řešit, jk si poradit s problémem, který nastal.
Nemáte pravdu. Ta dlouhověkost může být ukončena velmi rychle. Stačí někde zapadnout tak jako Spirit. A pokud by při takovém zapadnutí na sobě vezl i všechny ty pracně získané vzorky, musel by se na stejně nebezpečné místo vydat i ten sběrač. Navíc si většinou v pokročilých stádiích mise můžou vědci dovolit i víc riskovat a přímo směrovat rover do problematičtějších míst, kam by si třeba na začátku ještě netroufli. S drahocennými vzorky na zádech, by měli hodně svázané ruce a takové sice zajímavější, ale taky riskantnější akce by měli přímo zakázány.
Prašná bouře z nich udělá trofeje pro budoucí marťanské archeology.
Beztak je na Marsu málo geokešek. 🙂
Bez GPS byste ty kešky hledal dost blbě. Ono to teda nebude mít jednoduché ani to druhé vozítko – najít předměty velikosti tužky. A i když má níže pan Majer pravdu ohledně té hustoty atmosféry a taková hrozná bouře, jako v Marťanovi nehrozí, tak když budou pouzdra ležet na povrchu několik let… Ale v NASA jsou lepší hlavy, než mám já, tak snad vědí, co dělají.
O žádné „hledání předmětů velikosti tužky“ nepůjde. Bude to jeden docela velký kontejner, naplněný odebranými vzorky. https://youtu.be/cf47bvULtEQ
Nejsem si jistý, zda to video nezachycuje nějaký starší koncept.
No možná že to video není zcela aktuální, ale princip je určitě stále stejný. O žádné “hledání předmětů velikosti tužky” nepůjde. Bude to jeden docela velký kontejner, naplněný odebranými vzorky 🙂
No tak dobře, uvidíme, jak to nakonec bude. Já si pořád myslím, že to bude tak, jak jsem psal, tedy že se pouzdra odloží postupně.
Myslím, že tahle animace to ukazuje poměrně jasně.
No tak v tom případě máte samozřejmě pravdu. Navíc to v článku i uvádíte a přiznám se, že jsem ho přelétl rychle a pak četl diskusi a hned chytře reagoval. Zajímavá změna. Asi to tedy nějaké výhody proti původní verzi mít bude, hm…
Osobně se domnívám, že je to kvůli snaze o výběr těch nejzajímavějších vzorků ze všech. Rover jich třeba položí na povrch 10, ale dopravit na Zemi se bude moci jen pět. Ale to jen spekuluju.
Vzhledem k hustotě atmosféry na Marsu se nebojím, že by i rychlý vítr dokázal nějak významně zasypat tento objekt. Stačí jen odložit pouzdro někam mimo duny.
Je potreba prozkoumat co nejvic pred pristanim lidi, protoze tom padne veskera planetarni ochrana
Hm tohle vypadá, že se pro planetární ochranu dělá maximum už s tím, že si odložíme pouzdra na povrch Marsu a pak je budeme hledat 🙂
Už jenom představa, že „sběrač“ bude projíždět +-stejnou trasu jako “ vzorkovač“ mi přijde jako neuvěřitelné plýtvání 🙁
Ne, sběračský rover má být malý a rychlý, aby sběr netrval moc dlouho.
pointa je v tom, že pojede stejnou trasu a ne v tom jestli pomalu či rychle 🙂
Nemusí jet stejnou trasu – MR2020 třeba bude kličkovat mezi zajímavými místy, zatímco sběrač to vezme hezky přímo.
Nebude dělat vědu, ale pojede pro vzorky 🙂 pak snad stejná trasa 2x nevadí.
To, že tam pojede “ jen sběrač“ a v podstatě projezdí stejnou oblast, mě přijde vzhledem k nákladům na dopravu a řízení čehokoliv na Marsu jako plýtvání prostředky.
Hrozně rád bych viděl ten zápis ze schůzky která určila / vybrala tenhle postup jako nejvýhodnější 🙂
A kdyby se MR 2020 vracel a pak chtěl pokračovat, protože u otočky v dálce viděl něco zajímavého, tak pojede stejnou cestou třikrát. Druhý rover bude třeba tak jako tak. Přistát těsně vedle kontejnerů se vzorky a naložit ho robotickým ramenem není možné.
No, jasné. V NASA sedia samí idioti, Ty by si to riešil naprosto geniálne, škoda že tam nešéfuješ, to by sme už dnes boli prinajmenšom pri Proxime !
😮
Pri dobrej konštelácií, by sa mi mohol splnit maličký sen a to je fotka autíčka na Marse z iného autíčka 🙂 Ale pravdepodobne to prvé bude pár desiatok km ďalej. Snáď to tak bude. Ale viete si predstaviť selfie z Marsu, kde by boli 2 autíčka? 🙂
Akú by to malo vedeckú hodnotu ?
pb 🙂
Z mého pohledu by bylo praktičtější, kdyby si první vozítko nechávalo vzorky „na korbě“ a dojelo s nimi k místu přistání druhé, návratové sondy.
Myslím si, že svou roli bude hrát i bezpečnost. U odloženého pouzdra víme, že na to místo lze dojet. Navíc víme kudy a jak vypadá terén okolo.
Po splnění úkolu může již volný sběrač sloužit dále jako průzkumník.
Přesná navigace sběrného vozítka bude asi dost složitá věc. Kolem Marsu nejsou družice GPS. Podle sinálu současných družic možná půjde občas zaměřovat, ale rozhodně ne online. Konec konců, jak upozornil pan Alois, bude celá logistika procesu sběru a návratu velice složitá. No, asi vědí co dělají. Určitě se to dozvíme, až projekt odstartuje.
Sakra, tak bych se přece mohl dočkat nějakých zajímavých výsledků. :-))
GPS tam sice není, ale zase je snazší použít optickou navigaci podle terénu. Na Zemi je to komplikovanější kvůli proměnlivé vegetací. Navíc v době odložení vzorku může být rover nasnímán z orbity a dovést na to místo druhý, nebude až tak složité. Tím nechci říct, že to bude legrace, ale přijde mi to jako zvládnutelný úkol.
Tak třeba jim do té doby Číňani prodají tu RTG pulsarovou navigaci.
🙂
Myslím že za pár let už o nich přestanem žertovat. Oni nepostupují rychle, oni letí. Jen si toho ještě řada lidí nevšimla.
Proč přestat žertovat? Sranda musí bejt i kdyby fotra věšeli. 🙂
Čína už je i dnes v řadě oborů napřed. A díky efektivnějšímu společenskému uspořádání bude v nejbližší budoucnosti ještě posilovat. A to je taky naše jediná naděje. Bez konkurence se vývoj nepohne.
Můj názor je, že by na Zemi neměli nic vozit, protože v těch vzorcích by mohly být nějaké bakteriální spóry. A až je sem přivezou, do tepla a vlhka, tak by se mohly probudit, začít se množit a kdo ví čeho jsou schopné.
Právě proto se bude se vzorky zacházet maximálně opatrně a k otevření pouzdra dojde ve speciálně vybavené laboratoři. Všichni samozřejmě budou mít na paměti maximální opatrnost a obezřetnost.
I při maximálním opatrnosti se může něco stát, radši bych to dálkově prozkoumal na nějaké vesmírné stanici. A radši u Měsíce nebo u Marsu, vím, že by to bylo dost drahé ale s přežitím lidstva bych si nenahrával.
Žádná taková stanice neexistuje a i kdyby, tak na ni nedostaneme potřebné přístroje. Mám pocit, že se toho bojíte až moc. Lidstvo už má bohaté zkušenosti s chodem laboratoří, kde se uchovávají i ty nejnebezpečnější viry.
Ale i ty nejnebezpečnější viry nejspíš pochází ze Země, a v tomhle případě není strachu nikdy dost.
Samozřejmě, že viry, se kterými pracujeme dnes jsou ze Země. Ale to přece na úrovni opatření nic nemění.
Ano, lidstvo má bohaté zkušenosti s úniky z takových laboratoří, výbuchy bezpečných jaderných elektráren i chemických provozů se stovkami tisíc postižených. Není nic, co by odolalo kombinaci lidské hlouposti, ješitnosti a arogance.
Ale vetřelců z Marsu se nebojím, pokud vím, Mars rover 2020 nebude mít pořádný vrták.
Stoprocentně spolehlivé nebude nikdy nic. To by nikdy nemohl nastat žádný vývoj. Jde o to udělat taková opatření, aby se riziko nehody pokud možno co nejvíce minimalizovalo. A toho se v tomto případě opravdu nebojím.
to otevření až v bezpečné laboratoři ovšem předpokládá, že přistání na Zemi je zaručeno s bezhavarijním průběhem, což rozhodně není…
My co jsme četli Kmen Andromeda víme svoje 🙁
No tak pokud bychom se měli bát všeho, co zveličila sci-fi, tak za chvíli neotevřeme ani konzervu špaget. 😀
No a v prubehu teto dlouhodobe mise tam doleti Musk s kyblikem a bude 🙂
Taky si myslim.
Přesně tak, výzkum Marsu je již jen sprosté mrhání penězi daňových poplatníků. Evropa bude utrácet miliardy euro za návrat vzorků a Američané tam budou létat na dovolenou? Nesmysl.
Kéž by evropští lídři investovali do něčeho smysluplného – dnes Evropu ve vyspělých technologiích válcuje i Indie. Vždyť kdo má dnes v Evropě jadernou triádu nebo protisatelitní zbraně?
U Vašeho příspěvku nedokážu poznat, zda to myslíte vážně, nebo jako přehnaný vtip. 🙂
Mě taky přijde, že Evropa svůj opravdový high-tech nejspíš umně skrývá.
Silne bych Vam doporucoval navstevu Indie.
Neleknete se ze Vam bude na mnoha mistech pripominat stredovek.
To ceho Indie dosahla je hodne na ukor beznych obyvatel. Milionkrat horsi nez v Cine. Myslim ze Evropa plus minus investuje ok. Mozna by mohla vice psolupracovat s NASA, ale zrovna na tomhle s NASA docela dela, na rozdil od predchozich misi, tak mi to prijde OK
Indové pochopili, že když miliardě lidí rozdají miliardu dolarů, tak budou všichni pořád víceméně stejně chudí. Ale když tu miliardu investují do rozvoje technologií a průmyslu, tak se ta miliarda lidí bude mít dlouhodobě lépe. Jestli jsou na tom zrovna milionkrát hůř než Číňané? No těžko říct.
Spolupráce s NASA často nedopadají moc dobře, takže Evropa by se měla ohlížet i po jiných mezinárodních partnerech a hlavně se soustředit sama na sebe.
Tak na to bych si teď rozhodně nevsadil. Zatím neletěla ani pilotovaná kapsle(!) Dragon, přitom nákladní létá už cca. deset let. Spíš jsem věřil že udělají RedDragona a ten tam doveze MAV a vyzvedávací rover, který dodá NASA či ESA.
Výměna hornin z povrchových vrstev mezi planetami probíhá po miliardy let. Na Zemi se povalují tuny kamení z Marsu a naopak. Tak jakýpak strach z E.T. z Marsu.
Tak to „naopak“ zatím prokázané není. Nebo už se našli na Marsu meteority původem ze Země?
To že části Marsu vyvržené při gigantických srážkách s nějakou kometou nebo asteroidem dopadnou po pár milionech let na Zem a je fakt. Ale tvrdit, že nikdy nic nezpůsobily už jen spekulace nebo zbožné přání. Každopádně srovnání s opatrně odebranými a transportovanými vzorky poněkud pokulhává.
Já od vzorků z Marsu nic převratného nečekám. Je sice hezké, že kdysi na Marsu byla voda a klima příznivé pro život, ale vznik života z neživé hmoty je něco jiného. V zásadě existují dva názory. První a velice populární říká, že život vznikne zákonitě všude tam, kde jsou pro to podmínky. Druhý, nepopulární konstatuje, že vznik života je velice vzácnou shodou obrovského množství specifických náhod a ve Vesmíru je vzácný, dokonce i ojedinělý. Pokud budou vzorky z Marsu sterilní i co do archeologie, bude ten druhý pravděpodobnější.