Je tu opět nedělní poledne a s ním aktuální vydání Kosmotýdeníku. V 349. dílu se v hlavním článku podíváme do Indie, která již na červenec připravuje start lunární mise Chandrayaan 2, jež má za cíl přistát u jižního pólu Měsíce a vysadit vozítko. Zajímavé jsou zejména vědecké cíle celé výpravy. V dalších tématech zamíříme do Číny, kde selhala jedna z raket, podíváme se na úspěšné dokončení testů motorů pro připravovanou loď Starliner od Boeingu a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Indie se chystá na Měsíc – 50 let po Apollu
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Z Indie by v červenci měla odstartovat mise Chandrayaan 2, která si neklade menšího cíle, než první indický pokus o přistání na Měsíci. Aby toho nebylo málo, nepůjde jen o klasický lander a nějaké jednoduché přistání. Bude se přistávat u jižního pólu, u velmi zajímavého a prastarého kráteru a navíc součástí bude i vozítko, které obsahuje vědecké přístroje, které nám mají napomoci odhalit geologickou historii našeho nejbližšího přirozeného souputníka. Mise navazuje na Chandrayaan 1, která se v roce 2008 stala první indickou družicí Měsíce.
Ke startu by mělo dojít nejdříve 9. července a startovní okno by mělo trvat týden. Bude to tedy skoro přesně 50 let od startu mise Apollo 11 (16. července). Právě Chandrayaan 2 je hned další misí poté, co odstartovala raketa PSLV-XL s radarovou družicí RISAT-2b. Nicméně v plánu je stále ještě start rakety PSLV-CA, která má v červnu nebo červenci vynést pokročilou indickou mapovací družici Cartosat-3. Nicméně to nyní vypadá, že právě Chandrayaan 2 tuto misi předběhne, takže nejbližší indická výprava zamíří k přistání na Měsíci.
Chandrayaan 2 má startovat pomocí nejsilnější indické rakety GSLV-Mk3, což je zásadní změna, protože původně měl využít raketu s nižší nosností GSLV-Mk2. Chandrayaan 2 však váží 3,8 tuny a i kvůli urychlení cesty a také vyšší prioritě byla mise přeřazena na silnější verzi. Minulý rok pro všechny tyto důvody přišla změna nosiče.
„Mise je nejsložitější výpravou do vesmíru ISRO (indické kosmické agentury), jakou kdy podnikla,“ řekl K. Sivan, předseda ISRO během tiskové konference po středečním úspěšném startu RISAT 2B. „Není to jen další mise a pouhý start na nízkou oběžnou dráhu. Chystáme se přistát na přesně daném místě na Měsíci, kde před námi ještě nikdo nebyl. To je výzva pro celý tým ISRO. Nemám žádné pochybnosti o tom, že tým ISRO dosáhne cíle této mise, s dokonalou přesností, tak jak bylo naplánováno.“
Chandrayaan 2 je složen ze tří modulů. Orbitálního, který zajistí přelet k Měsíci a navedení na oběžnou dráhu. Dále pak samotného landeru, který zajistí přistání na povrchu a nakonec vozítka, které má za úkol prozkoumat konkrétní oblast na jižní polární vysočině. K samotnému přistání by mělo dojít 6. září.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Hlavním cílem je samozřejmě vůbec samotné přistání. Bude to historicky první indický pokus o přistání na Měsíci. Pokud by se zdařil, byla by Indie teprve čtvrtým státem světa, kterému se něco takového podařilo (po Sovětském svazu, USA a Číně). Další cíle jsou již vědecké. Chandrayaan 2 se bude snažit přistát na předem definovaném místě blízko jižního pólu Měsíce. Tak blízko jižního pólu zatím žádná mise nepřistála. Očekávané místo přistání se nachází přibližně na 71° jižní šířky, zhruba 220 kilometrů od okraje pánve South Pole-Aitken. Tento impaktní kráter na jižním pólu Měsíce je jeho největším a pravděpodobně jedním z vůbec nejstarších impaktních kráterů. Má průměr přibližně 2 500 kilometrů a je hluboký 13 kilometrů. To z něj činí velmi zajímavé místo k průzkumu.
Vědecké týmy předpokládají, že okolí kráteru je zasypáno materiálem, který vznikl při dávném impaktu a pochází ze spodních částí kůry a svrchních částí pláště Měsíce. Jejich výzkum může přinést mnoho cenných údajů, ke kterým bychom se jinak dostávali jen těžko. Rover, pojmenovaný Pragyan, nese alfa-rentgenový spektrometr k měření základního složení hornin na místě přistání Chandrayaan 2, spolu s laserovým spektroskopem může zjistit zajímavé údaje.
Zdroj: https://www.thehindubusinessline.com/
Na tomto místě je důležité doplnit, že čínská mise Chang’e 4, která jako první úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce, přistála přímo ve zmíněném impaktním kráteru. Na rozdíl od Chandrayaanu však čínská mise nedisponuje výše zmíněným rentgenovým spektrometrem. Právě to je hlavní rozdíl a přínos, pokud se mise Chandrayaan 2 vydaří. Případné vědecké výsledky proto nejvíce potěší měsíční geology.
Další vědecké přístroje (spektrometry, radary, plazmové senzory a kamery) nese samotný lander nazývaný Vikram. Součástí vybavení je koutový laserový odražeč, který k misi poskytla NASA a bude se dle něho měřit přesná vzdálenost Měsíce a Země. V budoucnu by pak tento odražeč mohl posloužit jako orientační bod pro budoucí mise u Měsíce.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Kosmický přehled týdne:
Pokud chcete poslat své jméno na Mars zapsané na čipu umístěném na americkém vozítku Mars Rover 2020, máte nyní ideální příležitost. Stačí se zapsat zde. A až tak učiníte, překlikněte v záložce na mapu (Map) a tam vám to ukáže, jak si stojí lidé z České republiky v počtu zaslaných jmen na Mars oproti zbytku světa.
Pokud chcete pozorovat, kde se aktuálně nachází 60 družic konstelace Starlink, tým kolem slovenské družice SkCube připravil tuto zajímavou stránku.
Čínská raketa CZ-4C ve středu havarovala při vynášení pokročilé vojenské družice. Start probíhal z kosmodromu Tach-jüan jihozápadně od Pekingu a trojstupňový nosič selhal při práci třetího stupně. Náklad proto nedosáhl dostatečné rychlosti a společně s třetím stupněm spadl zpět na Zemi. Stejný typ rakety selhal už v roce 2016. Nákladem aktuálního selhání byla družice Yaogan 33. Série družic Yaogan zahrnuje družice nesoucí optické dalekohledy pro detailní snímání Země a radarové snímače pro sběr snímků s vysokým rozlišením pro čínské vojenské a zpravodajské agentury.
Podívejte se na povedené snímky ze startu Falconu 9, který úspěšně vynesl 60 družic systému Starlink. Započala tak výstavba konstelace společnosti SpaceX, díky níž chce poskytovat levný internet po celém světě.
Zdroj: https://www.flickr.com/
Zdroj: https://www.flickr.com/
Boeing úspěšně dokončil testování motorů pro připravovanou pilotovanou loď Starliner. Testy těchto motorů byly klíčové, protože zhruba před rokem došlo ke zjištění některých konstrukčních vad rozvodů paliva pro tyto motory, což výrazně zbrzdilo vývoj celé lodi.
Přehled z Kosmonautixu:
Na tomto místě naleznete přehled všech článků, které jsme v uplynulém týdnu na Kosmonautixu vydali. Články u nás vychází dva denně, pojďme si je připomenout. Nejdříve jsme se podívali podrobněji na planetku Bennu, kterou zkoumá sonda OSIRIS-REx a viděli tmavý kámen a nadějný kráter. Následně jsme vyrazili na Floridu na známou rampu 39A, kterou možná čeká vylepšení a možnost, že by odtud startovaly lodě Starship. Po návratu do Evropy jsme zjistili, že i na tomto kontinentu vznikají projekty, které umožní dopravovat náklad a snad i lidské posádky na povrch Měsíce. V úterý vyšel další očekávaný díl seriálu Svět nad planetou. Dobrá zpráva dorazila z ruského kosmodromu Bajkonur, kde zkouškami těsnosti úspěšně prošla loď Sojuz MS-13. Prozkoumali jsme také přístroj OCO-3, který se zabydluje na Mezinárodní kosmické stanici a bude sloužit pro výzkum uhlíku na Zemi. Další důležitý milník má za sebou raketa Vulcan firmy United Launch Alliance. Následně jsme vás pozvali na možnost, jak se zapojit do hledání ideálního místa odběru vzorků z povrchu planetky Bennu. Potřetí a tentokrát i s uskutečněným startem jste vstávali k Živě a česky komentovanému přenosu z úspěšného startu rakety Falcon 9, která vynášela šedesát družic systému Starlink. Společnost Boeing se chystá na start své pilotované lodi Starliner. Atlas 5 pro tuto misi již míří na Floridu. Indie úspěšně vynesla radarovou družici RISAT-2B. Na závěr jsme se podívali na aktuální vědecký výzkum na Mezinárodní kosmické stanici.
Snímek týdne:
Snímkem týdne bude tentokrát náklad Falconu 9, kterým bylo 60 družic systému Starlink. Mnozí start první várky této konstelace považují za významný zlom ve využívání oběžných drah kolem Země. Mnoho věcí – pokud se tento a jemu podobné projekty podaří – se může nyní změnit. Od toho, jak, kde a jak rychle nám bude poskytován internet, až po vzhled noční oblohy. Není však správný čas dělat věštby. Nyní můžeme sledovat velmi zajímavý krok v kosmonautice. Snímek týdne je proto 60 družic vecpaných pod kryt Falconu 9 a snímek jejich prvního viditelného přeletu nad Českou republikou, který pořídil uživatel našeho diskusního fóra s nickem Jerry7650.
Zdroj: https://www.flickr.com/
Zdroj: Jerry7650
Video týdne:
NASA se chystá v roce 2024 přistát s lidmi na Měsíci a mezitím postavit základ stanice Gateway a posléze využít tuto stanici k podrobnému průzkumu Měsíce. K tomuto vzniklo nové zajímavé video, kde krom známých informací uvidíte i detailnější animace stanice Gateway. Vyobrazení landerů berte jako orientační, jejich konečná podoba ještě není známa.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
https://spaceflightnow.com/
https://spacenews.com/
Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/spacex/47926137127/in/photostream/
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/05/ch2vsch1_-_v9.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/05/1liftoff.jpg
https://www.thehindubusinessline.com/…/alternates/LANDSCAPE_435/CHANDRAYAAN-2
https://pbs.twimg.com/media/CrSI-uTUIAAFT05.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D7THAABVUAATipL.jpg:large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…54b754c2d0430e5079721cb60193d882&oe=5D5A1E9F
https://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2019/05/D7TMqkuX4AAKCLc.jpg
Není mi jasné jak ty družice držely na F9?
Tak to nie si jediný. Tiež by ma zaujímali detaily, predsalen to preťaženie a vibrácie pri štarte určite nie sú zanedbateľnou záležitosťou. V tomto ohľade je však SpaceX trošku skúpa na detailnejšie technické informácie.
Na zdejším Seznamu startů je na září pilotovaný Dragon a na listopad Nauka, obé zřejmě neplatí.
Je to tak. Nauka byla opět odsunuta. Tentokrát až na konec roku 2020. Ale vždyť už na tom ani nezáleží.
Ve 23:36 mi ta šňůrka perel proletěla nad hlavou – nadherný pohled 🙂
Tak dnes ve 23:35 vláček Starlink pořád drží celkem pohromadě. A zase rychlé kolísání jasnosti družic a nejméně dva velmi intenzivní záblesky, stejně jako včera.
V noci z pátku na sobotu v 0:55 nad námi přeletěla „housenka“. Na konci už se ze shluku oddělovaly první samostatné kusy. Přemýšlím, jestli to světlo je odlesk nebo iontový pohon.
Ono se to od pátku natáhlo, předevčírem i včera to bylo trochu jak palba z protiletadlového kanónu. Ale pořád je to jasně ohraničené.
Iontový pohon „svítí“ jen velmi málo, je to prostě odražené sluneční světlo. Ale překvapuje mě, jak rychle a moc se ta jasnost u jednotlivých družic mění.
Iontový pohon byste neviděl.