sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Fi

Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.

iSpace

Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.

Wally Funk

Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.

Orbit Fab

Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.

D-Orbit

Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.

Skyroot Aerospace

Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.

NASA

Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).

Iridium Communications

Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

První teplotní mapa Bennu

Když se sonda přibližuje ke svému cíli, často její přístroje nezahálejí a sbírají první cenná data. Málokdy se však mluví o výsledcích těchto měření a proto mohou být v očích některých lidí vypadat méněcenně. Dnes si ukážeme příklad, který je založen právě na údajích z přibližovací fáze, který krásně ukazuje význam těchto měření. Odborníci spravující misi OSIRIS-REx nasbírali údaje z palubních spektrometrů OTES a OVIRS v listopadu loňského roku, tedy v době, kdy se sonda přibližovala k asteroidu Bennu. Nyní publikovali globální teplotní mapu této planetky, která je odvozena právě z těchto prvotních dat. Asi není potřeba zdůrazňovat, že měření z oběžné dráhy (a tedy větší blízkosti) umožní model ještě zpřesnit.

Někoho možná překvapí poměrně velký rozsah teplot na povrchu planetky. Jedno místo na rovníku může být ohřáté na 350 K (77 °C) a bod u pólu, který se od něj nachází pouze čtvrt kilometru má teplotu jen 200 K (-73 °C). Vysvětlení je v tomto případě prosté – Bennu je extrémně malý objekt, který postrádá jakoukoliv atmosféru. Na Zemi vděčíme právě našemu plynnému obalu za to, že distribuuje teplo po celém povrchu. Na tělesech bez atmosféry však teplota daného místa odpovídá tomu, kolik na něj dopadá slunečního záření.

Pokud chcete vidět animovaný gif zobrazující otáčení planetky a s tím spojené změny teplot, můžete kliknout sem.

Zdroje informací:
https://www.asteroidmission.org/

Zdroje obrázků:
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/05/bennu2-672×480.gif

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
8 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Jožka Somík
Jožka Somík
7 let před

„Na Zemi vděčíme právě našemu plynnému obalu za to, že distribuuje teplo po celém povrchu.“

No nevim.
Na Zemi mohou být ve stejný moment teploty od -90°C až po téměř +60°C. Čili v podstatě stejný rozdíl jako na Bennu, jen cca o 20°C posunutý.

Vzduch má především tu vlastnost, že předává, nebo přebírá teplo přímým kontaktem, dotykem. Kdežto ve vakuu tělesa přijímají a odevzdávají teplo prostřednictvím radiace.
A jestliže každý zná, jaké to je, když za slunného letního dne přijde k autu a cítí, jak světlo Slunce dokáže rozpálit kapotu až na 50°C, může to přirovnat k podmínkám na Bennu, ale i na dalších tělesech. Ale jen díky vzduchu, který přebírá teplo s té kapoty, ochlazuje jí, se ta kapota nerozpálí až na 120°C. 🙂

Pavelll
Pavelll
7 let před
Odpověď  Jožka Somík

Vzduch umoznuje prenos tepla nejen kontaktem (vedeni, kondukce), ale i proudenim (konvekce) a ta v rade situaci dominuje. Srovnani Zeme a Bennu neni uplne koser, protoze Bennu je vyrazne mensi. Kdyby Bennu mela teorericky vzduchovy obal, tak tam budou imho teplotni rozdily vyrazne mensi nez v situaci bez atmosfery.

Vladimír Todt
Vladimír Todt
7 let před
Odpověď  Jožka Somík

Atmosféra na Zemi zvyšuje teplotu v noci. Více pokud je zamračeno. Bez ní by před svítáním byly na Zemi pěkné mrazy.

gg
gg
7 let před
Odpověď  Jožka Somík

„Na Zemi mohou být ve stejný moment teploty od -90°C až po téměř +60°C.“

A s jakým teplotním gradientem? Země je tisíce kilometrů velká.

Vladimír Todt
Vladimír Todt
7 let před

Dle animovaného gifu jsem si až nyní všiml, že osa rotace Bennu je docela kolmá na rovinu ekliptiky. Tedy je v rámci os rotací planet (kromě Uranu a Pluta). Jinak by byl jeden pól výrazněji teplotně odlišný od druhého.

Martin Krupicka
Martin Krupicka
7 let před

Ještě lepší by mi přišlo ze změny teploty dopočítat tepelnou kapacitu, případně i tepelnou vodivost. Pokud by se předpokládalo, že se Bennu skládá pouze z kamení, šlo by z toho pak asi dopočítat „načechranost“ materiálu, oproti kompaktní skále.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Martin Krupicka

Pokud se nepletu, tak s touhle metodou se počítá.

Martin Krupicka
Martin Krupicka
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

To se mi dost ulevilo. Nerad bych se dožil toho, aby nějaký tajtrlík z diskuse pod článkem měl lepší nápady, než tým vědců 🙂

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.