Kosmotýdeník 345 (16.4. – 28.4.)

Je nedělní poledne, tedy ideální čas podívat se, co všechno přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na vykoupání lodi Starliner od Boeingu. Při testu se zkoušelo nouzové přistání na vodní hladinu. Dozvíte se také, jak se postupy a nástroje pro vyzvednutí posádek z kosmických lodí standardizují. Dále se podíváme na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy, Falconu 9, anebo na povrch planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Co když se Starliner vykoupe

Nácvik výlovu lodě Starliner

Nácvik výlovu lodě Starliner
Zdroj: https://media.clickorlando.com/

Dopravu posádek k Mezinárodní kosmické stanici budou snad již od příštího roku zajišťovat krom Sojuzu i dvě soukromé lodě – Crew Dragon a Starliner. Spojené státy pak okolo roku 2021 budou disponovat hned třemi pilotovanými loděmi, zmíněnými dvěma soukromými a lodí Orion určenou pro lety dále od Země. Crew Dragon i Orion budou při návratu zpět na Zemi přistávat v oceánu, zatímco loď Starliner od Boeingu bude standardně přistávat na pevnině na jihozápadě USA. Nicméně i Starliner musí být připraven na přistání na hladině oceánu v případě jakýchkoli potíží, které by během letu či přistání mohly nastat. V tomto týdnu proto poprvé došlo ke zkouškám záchranných operací a vylovení lodě Starliner z moře.

Tento test byl důležitou součástí certifikačního procesu před tím, než do kosmické lodě nasednou astronauti. Souvisel hlavně s vyzkoušením toho, jak jdou připojit jednotlivé záchranářské přístroje a náčiní k lodi a také jaké rozdíly očekávat od nácviků, které už dříve proběhly s loděmi Crew Dragon a Orion. Starliner má za sebou již několik nácviků vyzvednutí posádky po přistání na pevnině, ale ačkoli se může zdát, že vyloveni z hladiny moře nebude o moc složitější, je nutné připravit hlavně záchranné týmy, které vzhledem k tomu, že se jedná o přípravu nouzového přistání, musí být schopny zasáhnout ve velké oblasti světa. O záchranu se bude starat 304. záchranná letka (304th Rescue Squadron), která samozřejmě byla účastna tohoto testu.

Loď Starliner s límcem pro stabilizaci a vyzvednutí lodě

Loď Starliner s límcem pro stabilizaci a vyzvednutí lodě
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Stejný tým se bude starat i o vylovení posádky Crew Dragonu, nebo lodi Orion. Procesy, které vedou k úspěšnému vylovení posádky, se tak všichni snaží co nejvíce zpodobnit, aby nebylo pro každou loď třeba úplně jiných postupů. Součástí tohoto testu byla i simulace nouzové situace, kdy se loď Starliner převrátí vzhůru nohama. Záchranné týmy musí být schopné loď převrátit a vylovit posádku co nejrychleji, protože je samozřejmě taková poloha lodi pro posádku velmi stresující.

Ve chvíli, kdy loď přistane, přijde na řadu nafukovací límec, který obepne loď, trochu ji vyzvedne a stabilizuje. Záchranné týmy mají díky němu také lepší přístup k lodi. Jelikož takřka identický límec bude používán i u lodě Crew Dragon je ten pro Starliner opatřen oranžovými šňůrami, zatímco pro Crew Dragon disponuje modrými. Barevné odlišení je tu proto, že límce jsou sice identické, ale pro každou loď je třeba je přichytit na jiných místech. Barvy ukazují, který poutací prvek se připojuje k jaké lodi. Jiné rozdíly na nich nejsou. Stejný je i proces jejich instalace i technologie jejich nafouknutí. Podobný límec používá i loď Orion. Ten je však samozřejmě odlišný svým průměrem, protože je Orion podstatně větší. Princip použití a přípravy je však jednotný i pro něj.

Veškeré proběhlé testování, které v posledních letech souviselo s evakuací posádky z lodí na moři, směřuje k tomu, aby se pokud možno co nejvíce postupů a zařízení standardizovalo pro všechny tři lodě. Týmy se při jednotlivých testech snaží navrhnout, jak zmenšit co nejvíce rozdílných detailů a nejinak tomu bylo i u testu Starlineru, který tento test prodělal poprvé.

Jakmile se kolem Starlineru nafoukne stabilizační límec, připraví záchranný tým nafukovací záchranný člun, který je opatřen i konstrukcí na zakrytí plachtou, aby nebyla posádka vystavena buďto silnému dešti, nebo přímému slunečnímu záření. Identický člun opět bude používat i Crew Dragon a Orion, aby nebylo třeba používat pro každou loď speciální techniku.

Detail záchranného člunu připojeného k lodi Starliner

Detail záchranného člunu připojeného k lodi Starliner
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Až se loď s límcem a záchranným člunem stabilizuje, přijde na řadu otevření průlezu do lodi Starliner. Záchranný tým má poté vyhodnotit v jakém stavu je posádka a začít jednotlivé členy vytahovat na záchranný člun. Vše musí probíhat rychle, ale s ohledem na bezpečnost. Pokud je boční hlavní průlez do lodi Starliner poškozen, nebo ponořen pod vodou, může záchranný tým využít horní stykovací průlez a evakuovat posádku tudy. To je jeden z hlavních rozdílů oproti dvěma zbývajícím lodím. Starliner, který jako jediný přistává na pevnině, má boční průlez níže a v případě vyšší hmotnosti, nebo větších vln se tak může nacházet pod vodou.

Stejným postupem probíhaly testy, které proběhly na počátku tohoto týdne. Testy byly po dokončení vyhodnoceny jako úspěšné. Tento první nácvik však zatím probíhal v jednom ze zálivů floridského přístavu Port Canaveral. Po jejich úspěšném dokončení se tým v dalších dnech přesunul několik kilometrů na volné moře, kde probíhaly stejné nácviky tentokrát již v reálnějších podmínkách.

Jelikož se při letech všech tří lodí může přihodit něco nečekaného, je potřeba mít záchranné týmy připraveny k zásahu v obou oceánech, které se nachází na východním a západním pobřeží USA. 304. záchranná letka tak bude mít připravené počas letu vždy tři týmy. Jeden na Patrick Air Force Base (na jih od mysu Canaveral) a druhý v Charlestonu v Jižní Karolíně a třetí na Havaji.

Tým působící u mysu Canaveral bude zodpovědný za přistání, při kterém loď dosedne do vzdálenosti maximálně 370 kilometrů od pobřeží. Pokud loď přistane za touto hranicí, vyrazí tým z Charlestonu, který je na rozdíl od týmu z Patrick Air Force Base vybaven rychlejšími leteckými prostředky. Pokud by došlo k velmi nestandardnímu přistání a Crew Dragon, nebo Starliner zamířil do Tichého oceánu, bude vždy připraven i tým umístěný na Havaji.

Všechny týmy pak mají i časové limity, za které musí dostat posádku na pevninu. První tým z Floridy se musí pokusit doručit posádku na pevninu za maximálně 6 hodin. Tým z Charlestonu má dostat posádku na pevninu za 24 hodin, stejně jako pro tým z Havaje. Pokud dojde k úspěšnému otevření poklopu lodě, je tu ještě limit nouzového vyzvednutí do 72 hodin od otevření poklopu lodě. 24 hodin je limitních v případě, že posádka není schopná otevřít poklop lodi (například je loď převrácena vzhůru nohama). Po 24 hodinách již totiž nebude systém podpory života schopný pracovat, jelikož bude využívat jen omezené zdroje samotné kabiny bez servisního modulu.

Kosmický přehled týdne:

Pojďme si shrnout některé novinky, které se děly kolem SpaceX. Předně proběhlo plánované zasedání poradního výboru NASA pro bezpečnost kosmických letů ASAP (Aerospace Safety Advisory Panel). Hlavním tématem byla samozřejmě havárie kabiny Crew Dragonu na testovacím standu na Floridě. Během zasedání zatím nebyly uvedeny možné příčiny havárie, na jejichž vyšetření potřebuje SpaceX a NASA ještě čas. Nicméně bylo konstatováno, že došlo k výbuchu během příprav na zapálení motorů SuperDraco. Potvrzeno bylo také, že se jednalo o kabinu z mise DM-1, která měla být použita při plánovaném testu úniku lodi za letu. Během havárie nebyl nikdo zraněn. Stále ještě probíhá sběr trosek, které jsou po okolí testovacího standu i kolem přistávací plošiny LZ-1, která s testovacím stolem sousedí. Start první pilotované lodě Crew Dragon se zřejmě odsune na začátek roku 2020.

Další zprávy jsou již pozitivnější. Na testovacím standu v McGregoru byl uskutečněn úspěšný statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy, který je připravován pro misi STP-2, která by na nejsilnější raketě současnosti měla vynést větší počet družic. Statický zážeh prodělal také Falcon 9 určený pro vynesení zásobovací automatické lodě Dragon CRS-17. Statický zážeh tentokrát proběhl na Floridě a start byl nově přesunut na 1. května v 9:59 SELČ. Start pro vás budeme vysílat Živě a česky.

Centrální stupeň Falconu Heavy pro misi STP-2

Centrální stupeň Falconu Heavy pro misi STP-2
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Sonda OSIRIS-REx vyfotografovala pomocí kamery PolyCam níže přiložený snímek, kde je vidět část kráteru poblíž rovníku planetky Bennu. Pro lepší měřítko: V levém horním kvadrantu je bílá světlá plocha kamene. Ta má na délku 2,4 metru. Za povšimnutí stojí zejména takřka úplná absence regolitu, přičemž je povrch tvořen velkým množstvím větších objektů.

Detail kráteru na planetce Bennu

Detail kráteru na planetce Bennu
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Přehled z Kosmonautixu:

Každý den vychází na Kosmonautixu alespoň dva články o kosmonautice. I tento týden jsme vám přinesli články o novinkách, připravovaných projektech i pravidelné seriály. Pojďme si je shrnout. Začali jsme zhodnocením toho, zda se NASA opravdu blíží vizi letu na Mars. Naproti tomu ESA připravili zajímavou stránku, kde si můžete prohlédnout různé sondy ve 3D. V úterý vyšel již dvacátý osmý díl seriálu Svět nad planetou. Poté, co explodoval Crew Dragon na testovacím standu na Floridě, nebylo jasné, zda tato nehoda neovlivní start zásobovací mise. Nakonec let nákladního Dragonu ovlivněn bude, i když jinak. Zajímavá a dobrá zpráva dorazila z Marsu, kde sonda InSight úspěšně zaznamenala pravděpodobně první malé marsotřesení. Také v Indii vznikají soukromé společnosti, které chtějí létat levně do vesmíru. Podívali jsme se na start-up Skyroot Aerospace. Poněkud netradičně jsme také uvažovali nad tím, proč (ne)letět na Mars. Na Zemi také dorazily fotografie impaktu na planetce Ryugu, který vytvořila sama sonda Hayabusa 2 svým projektilem. Před časem se na vysoké oběžné dráze kolem Země rozpadl horní stupeň Centaur, nakonec však jeho zánik bude i k něčemu dobrý. Měsíc utekl jako voda a my jsme si pro vás opět připravili Pokec s Kosmonautixem. V rozpočtu NASA se objevila položka, která přiděluje peníze na výzkum jaderného pohonu. Kdy se ho dočkáme?

Snímek týdne:

Tentokrát jsme pro vás vybrali jednu krásnou náladovou fotku Starhopperu, který se nachází na kosmodromu SpaceX v jižním Teaxasu. Jedná se o zkušební zařízení, které má SpaceX naučit, jak bude později řídit loď Superheavy – Starship. Toto zařízení aktuálně postrádá metanový motor Raptor, který byl po několika krátkých zážezích odebrán, aby prošel úpravami. Podle Elona Muska, by měl být nyní nainstalován zpět. Úpravami prošel proto, že zařízení Starhopper čekají první lety. Doposud byl při krátkých zážezích vždy pevně připoután k zemi. S jedním motorem sice vysoko létat nebude, ale i krátký let bude cennou zkušeností.

Starhopper

Starhopper
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Video týdne:

Dávat sem video z testování nějaké telekomunikační družice nebývá zvykem, ale tentokrát by vás to mohlo zajímat. Družice s poetickým názvem EDRS-C bude totiž sloužit pro přenos dat mezi kosmickými loděmi, Mezinárodní kosmickou stanici a Zemí. Zvýšený provoz na nízké oběžné dráze vyžaduje specifické družice, které jsou schopny zajistit přenos mezi touto dráhou a povrchem a právě zde přenosové kapacity schází. EDRS-C to bude řešit. Družice zamíří na geostacionární dráhu. Ještě před tím, než bude poslána na kosmodrom v Kourou, procházela testováním v akustické komoře. Video, které ESA poskytla je perfektní a plné detailů.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://space.skyrocket.de/

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…8f577d0239610f39482a97110db6b246&oe=5D74279E
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47120.0;attach=1555668;image
https://pbs.twimg.com/media/D5INYzUU0AA5gKR.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/04/P1020799.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2019/04/Screen-Shot-2019-04-23-at-14.31.04.png
https://blogs.nasa.gov/…/uploads/sites/230/2019/03/CCP_August_Cover_Art_horizontal.jpg
https://media.clickorlando.com/…/23/rescue_1556052339460_21763518_ver1.0_1280_720.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/04/P1020807-e1556043846412.jpg

Kosmotýdeník 345 (16.4. – 28.4.), 5.0 out of 5 based on 17 ratings
Pin It
(Visited 2 049 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (17 votes cast)
(Visited 2 049 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


Jeden komentář ke článku “Kosmotýdeník 345 (16.4. – 28.4.)”

  1. frank napsal:

    docela zajímavá věcička

    The US Air Force (USAF) has developed an ‘ESPA’ ring that is traditionally used to attach secondary payloads to upper stages on space launches and turned it into a completely independent and functional satellite.

    The Evolved Expendable Launch Vehicle (EELV) Secondary Payload Adapter (ESPA) Augmented Geosynchronous Laboratory Experiment (EAGLE) not only increases the number of satellites that can be put into space on a single launch, but its on-board chemical thruster propulsion capabilities also allow it to move its satellites to desired orbits, Captain Chris Tommila, EAGLE chief engineer, told Jane’s on 25 April at the Pentagon’s 2019 Lab Day.

    https://www.janes.com/article/88098/us-air-force-develops-eagle-espa-satellite-ring-with-propulsion-capability

Zanechte komentář