Gateway (duben 2019)

Viceprezident Spojených států amerických Mike Pence pověřil 26. března kosmickou agenturu NASA, aby urychlila plán příštího pilotovaného přistání na Měsíci z roku 2028 již na rok 2024. Současně oznámil cílovou destinaci – jižní pól Měsíce. Proč právě jižní pól? Již v roce 2006 byla část valu kráteru Shackleton v bezprostřední blízkosti pólu vyhodnocena jako vhodné místo pro stavbu lunární základny. Splňuje totiž dva základní požadavky. Díky své vyvýšené poloze je po dobu 75 % lunárního dne osvícena Sluncem. To je výhodné pro generování solární energie. Druhou výhodou je bezprostřední blízkost trvale odstíněného kráteru s vysokou pravděpodobností výskytu vodního ledu. Administrátor NASA Jim Bridenstine následně oznámil, že projekt stavby stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce bude adaptován na podporu urychleného přistání lidí na Měsíci. Tým pod vedením Williama Gerstenmaiera dokončuje počáteční revizi původního plánu, který jsme popsali v březnovém dílu.

Gateway po návratu vzletového modulu, koncept Lockheed Martin, duben 2019

Gateway po návratu vzletového modulu, koncept Lockheed Martin, duben 2019
Zdroj: http://www.collectspace.com

Má nejnovější iniciativa šanci uspět? Hlavním cílem Apolla nebyl průzkum Měsíce. Byla to příležitost ukázat, že Amerika je během studené války lepší než Sovětský svaz. Cíl a časový termín byly stanoveny s ohledem na předpokládanou nemožnost realizace globálním soupeřem. Právě kvůli globálnímu konkurenčnímu boji byl Kongres ochoten program financovat. Bez ohledu na zjevně politické důvody vystoupení Penceho, které jsme popsali v úvodu článku z 1. dubna, teprve příští měsíce ukážou, zda se nynější odhodlání a navržené financování přetaví ve věrohodný plán s přislíbeným financováním od Kongresu. Současně je nutno poznamenat, že momentálně nic nenasvědčuje tomu, že by NASA uvažovala o brzkém vybudování lunární základny na povrchu Měsíce.

Časová osa vývoje landeru, koncept Lockheed Martin, duben 2019

Časová osa vývoje landeru, koncept Lockheed Martin, duben 2019
Zdroj: http://www.collectspace.com

Bridenstine prohlásil, že plány NASA zůstávají nezměněny, pouze budou změny v harmonogramu stavby Gateway. Naznačil, že pro přistání na Měsíci stačí pohonný a energetický modul PPE a malý hermetizovaný modul se spojovacími uzly, umožňující připojení Orionu a lunárního landeru. Primárním cílem je urychlení expedice na Měsíc. Teprve po ní bude následovat zajištění udržitelnosti nepermanentní lidské přítomnosti u Měsíce a na jeho povrchu. Ta bude podpořena například obytnými moduly stanice Gateway.

Koncept pilotované mise na Měsíc, Lockheed Martin, duben 2019

Koncept pilotované mise na Měsíc, Lockheed Martin, duben 2019
Zdroj: http://www.collectspace.com

Únorový díl byl zaměřen na představení referenční architektury třístupňového pilotovaného lunárního landeru. NASA zveřejnila tuto architekturu 7. února při vydání poptávky na návrhy studií od průmyslových společností. Výzva se týkala jednorázově použitelného sestupového modulu, vícenásobně použitelného přeletového stupně pro přepravu landeru z Gateway na nízkou oběžnou dráhu Měsíce, a systému pro doplňování paliva. Netýkala se vzletového modulu a skafandru pro práci na povrchu stanice. Nyní byl 8. dubna zveřejněn úmysl vydání poptávky i na návrhy studií vzletového modulu pro bezpečný pobyt posádky během dopravy na Měsíc, výstupu na jeho povrch a návratu ke Gateway.

Časová osa misí, koncept Lockheed Martin, duben 2019

Časová osa misí, koncept Lockheed Martin, duben 2019
Zdroj: http://www.collectspace.com

Úmysl je odůvodněn zájmem o rychlý vývoj a letové demonstrace pilotovaného landeru. Stejně jako v předchozí výzvě, i nyní NASA uvedla, že první fází budou počáteční studie popisující způsobilost a schopnosti uchazeče v implementaci technologií do navrhovaného modulu s minimalizací rizik a při respektování platných norem. Již brzy má být zveřejněna formální poptávka s podrobnými informacemi o celkové strategii akvizice a konkrétními hodnotícími kritérii.

O pouhé dva dny později představila společnost Lockheed Martin na 35. kosmickém sympoziu v Colorado Springs svůj koncept lunárního landeru. Společnost upozornila, že její koncept je dvoustupňový, a oproti třístupňovému konceptu NASA navrhuje větší sestupový modul, který eliminuje potřebu přeletového stupně.

Lunární lander, koncept Lockheed Martin, duben 2019. Návrh je revidovanou a zmenšenou verzí konceptu ze října 2018.

Lunární lander, koncept Lockheed Martin, duben 2019. Návrh je revidovanou a zmenšenou verzí konceptu ze října 2018.
Zdroj: http://www.collectspace.com

Vícenásobně použitelný vzletový modul landeru vychází z technologie Orionu včetně jeho servisního modulu a využívá jak základní díly převzaté ze struktury hermetizovaného modulu pro posádku, tak i jeho avioniku a pohonný systém servisního modulu. Lockheed Martin poskytl dvě videa a několik ilustrací pro základní představu o konceptu.

Společnost navrhuje urychlení vývoje spojovacího hardwaru a softwaru pro umožnění spojení Orionu s počátečními moduly Gateway již při misi EM-2. To by umožnilo přistání alespoň části posádky Orionu následující mise EM-3 na povrchu Měsíce.

Prezidentská žádost o rozpočet NASA na fiskální rok 2020 z 11. března byla koncipována na podporu pilotovaného výsadku na Měsíci ze stanice Gateway v roce 2028. Na základě příslibu od Penceho a prezidenta Trumpa nechal Bridenstine vypracovat pozměňovací žádost. Ta bude s ohledem na revidovanou časovou osu výsadku zahrnovat propočtené náklady podporující agresivní harmonogram. Již rané odhady naznačovaly potřebu navýšení o dvě až čtyři miliardy dolarů ročně nad původní žádost.

https://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2018/10/Lockheed-Martin-Reusable-Lunar-Lander-Concept.jpg

Předchozí koncept landeru od firmy Lockheed Martin, říjen 2018
Zdroj: https://www.spaceflightinsider.com

Pozměňovací žádost měla být předložena Kongresu 15. dubna, avšak dva dny před tímto datem Bridenstine v rozhovoru pro Houston Chronicle řekl, že ji dodá Kongresu koncem dubna nebo počátkem května. Počítá s tím, že bude potřeba vyvinout velké úsilí k přesvědčení Kongresu, že účel požadovaných finančních prostředků je srozumitelný a smysluplný.

Prvním modulem stanice i v revidovaném harmonogramu NASA zůstává pohonný a energetický modul PPE. Podpis kontraktu na výrobu, vynesení a demonstrační fázi provozu PPE je stále odhadován do 31. května 2019, přičemž datum by mohlo být upřesněno na zasedání Komise pro pilotované lety a průzkum, které se bude konat ve dnech 30. dubna a 1. května v ředitelství NASA ve Washingtonu. Cílové datum vynesení PPE je “nejpozději 31. prosince 2022”.

Vlevo zobrazený modul PPE bude prvním dílem stanice u Měsíce - v pravé části vidíme zaparkovanou loď Orion.

Vlevo zobrazený modul PPE bude prvním dílem stanice u Měsíce – v pravé části vidíme zaparkovanou loď Orion.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

V samostatném článku jsme představili podvodní zkoušky makety přechodové komory pro vědecké experimenty evropského modulu ESPRIT, které provedla společnost COMEX v rámci subdodávky od firmy Airbus. Vlastní návrh modulu ESPRIT včetně přechodové komory provádí také konkurenční konsorcium vedené společností Thales Alenia Space.

Maketa přechodové komory modulu ESPRIT od firem Airbus a Comex je spouštěna do bazénu.

Maketa přechodové komory modulu ESPRIT od firem Airbus a Comex je spouštěna do bazénu.
Zdroj: http://www.esa.int/

V příštích měsících bude NASA provádět sérii pozemních testů uvnitř pěti různě navržených prototypů amerického obytného modulu stanice Gateway. Makety postavené pěti americkými společnostmi nabízí různé pohledy na to, jak budou astronauti žít a pracovat na palubě kosmické stanice, určené k pobytu na oběžné dráze Měsíce a poskytující infrastrukturu potřebnou pro průzkum, vědu a technologické demonstrace.

NASA neplánuje vybrat jeden prototyp jako základ pro stavbu letového modulu. Testy mají spíše pomoci NASA posoudit standardy návrhů, společná rozhraní a požadavky na budoucí modul, a zároveň sníží rizika pro letové systémy. Testy byly formulovány tak, aby bylo možno porovnat velmi odlišné a inovativní koncepty z amerického průmyslu. Do fáze zadávání zakázek tak NASA vstoupí s včasným pochopením požadavků na modul a s mnohem menším rizikem díky znalostem, které z testů získá.

Interiér pozemního prototypu modulu B330 v Las Vegas, duben 2014

Interiér pozemního prototypu modulu B330 v Las Vegas, duben 2014
Zdroj: https://live.staticflickr.com

Inženýři a technici budou analyzovat schopnosti a chování jednotlivých návrhů, zatímco týmy lidských faktorů budou porovnávat uspořádání a ergonomii pro optimalizaci efektivity práce. Během testů budou v Johnsonově středisku přijímána telemetrická data z jednotlivých prototypů. Letoví operátoři budou monitorovat chování prototypů a jejich každodenní podporu činností astronautů. Jednotlivé společnosti vybavily své prototypy základními systémy na podporu života a práce posádek, jako například společných prostor, spacích kójí, cvičebního vybavení a dokonce i avioniky.

Exemplář pozemního prototypu obytného modulu B330 o výšce 9,6 metru, duben 2019

Jiný exemplář pozemního prototypu obytného modulu B330 o výšce 9,6 metru, duben 2019
Zdroj: https://pbs.twimg.com

V prostorách společnosti Bigelow Aerospace v Las Vegas v Nevadě bude testována využitelnost prototypu nafukovacího modulu B330. Již v roce 2014 bylo vyrobeno několik prototypů v rámci marketingové podpory prodeje rezervací přístupu do tehdy plánovaného kosmického hotelu. Většina vybavení je umístěna ve středové konstrukci prototypu, který nabízí celkem 330 m3 obytného prostoru. Prototyp tak nabízí mnohem větší obytný prostor než tradiční tuhé struktury, které jsou omezeny velikostí aerodynamického krytu nosné rakety. Letos v dubnu byla s odkazem na partnerství s NASA zveřejněna na twitterovém účtu společnosti fotografie dalšího pozemního prototypu B330.

Jiný pozemní prototyp nafukovacího modulu pro stanici Gateway byl představen 2. dubna v Louisville v Coloradu. Zde byl společností Sierra Nevada Corporation vyroben nafukovací prototyp LIFE (Large Inflatable Fabric Environment). V jeho interiéru se nacházejí tři podlaží pracovního a obytného prostoru mj. s vědeckou laboratoří, robotickými stanicemi, lékařským prostorem, cvičebním vybavením, kuchyní, místem pro hygienu, toaletou a čtyřmi ložnicemi. Jeho nafukování je zachyceno v následujícím videu.

Vnější povrch je tvořen hustou tkaninou ze super-silného Vectranu, který je používán při výrobě neprůstřelných vest. Stěny jsou tvořeny mj. šesti vrstvami kevlaru, několika vrstvami pěny a nylonovou vrstvou. Modul je navržen tak, aby mohl být vynesen uvnitř krytu o standardním průměru 5 metrů. V nafouknutém stavu má průměr i délku 8,2 metru. Prototyp LIFE bude již brzy odeslán do Johnsonova střediska v Houstonu, kde podstoupí pozemní zkoušky.

Systém VEGGIE uvnitř prototypu LIFE demonstruje schopnost pěstování rostlin, například salátu nebo čínského zelí pro jídlo a výzkum.

Systém VEGGIE uvnitř prototypu LIFE demonstruje schopnost pěstování rostlin, například salátu nebo čínského zelí pro jídlo a výzkum.
Zdroj: https://coloradosun.com

Pozemní prototyp obytného modulu HGTA (Habitat Ground Test Article) společnosti Lockheed Martin, který je testován v Kennedyho vesmírném středisku, byl popsán v minulém dílu. Testování modulu bylo zahájeno 25. března. Prototyp obsahuje rekonfigurovatelný prostor, který by mohl podporovat různé mise a obsahuje i software vytvářející virtuální realitu během testů. V minulém dílu byla součástí popisu prototypu i fotografie interiéru. Nyní přinášíme fotografii vnitřního prostoru prototypu z opačného směru.

V minulém dílu jsme představili i fotografii pozemního prototypu obytného modulu postaveného společností Northrop Grumman z příjezdu do Johnsonova střediska, kde bude probíhat testování. Následně byl k modulu uvnitř haly připojen druhý modul postavený na základě modulu PCM nákladní lodi Cygnus, a také přechodová komora. Podle výrobce je prototyp zaměřen na poskytování pohodlných a efektivních životních podmínek pro posádku s různými možnostmi vnitřní konfigurace.

Astronauti Stephanie Wilson, Shannon Walker a Raja Chari uvnitř prototypu modulu od Lockheed Martin, 26. března. Čtvrtý astronaut Frank Rubio je mimo záběr.

Astronauti Stephanie Wilson, Shannon Walker a Raja Chari uvnitř prototypu modulu od Lockheed Martin, 26. března. Čtvrtý astronaut Frank Rubio je mimo záběr.
Zdroj: https://live.staticflickr.com

Poslední prototyp obytného modulu vyrábí Boeing a je určen pro testování v Marshallově středisku v Huntsville. Vzhledem k tomu, že Boeing byl v roce 1993 vybrán jako hlavní dodavatel řady prvků Mezinárodní kosmické stanice, je klíčovou složkou demonstrátoru dědictví osvědčeného hardwaru. Společnost se při koncepci prototypu zaměřila na optimalizaci vnitřního prostoru se samostatnými přetlakovými sekcemi pro užitečné zatížení.

Kromě pěti testovaných modulů je posuzována koncepční studie proveditelnosti od společnosti NanoRacks. Studie je věnována možnostem renovace a repase palivové nádrže s využitím odvětrání zbytkových pohonných hmot v podmínkách přirozeného vakua a robotické integrace systémů a vybavení pro přeměnu nádrže na obytný modul.

Pozemní prototyp obytného modulu od Northrop Grumman v JSC

Pozemní prototyp obytného modulu od Northrop Grumman v JSC
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.fbo.gov/
http://www.collectspace.com/
https://arstechnica.com/
https://spacenews.com/
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/
https://coloradosun.com/

Zdroje obrázků:
http://www.technovelgy.com/graphics/content06/nasa-moonbase-setting.gif
http://www.collectspace.com/review/lockheedmartin_lunarexploration02-lg.jpg
http://www.collectspace.com/review/lockheedmartin_lunarexploration05-lg.jpg
http://www.collectspace.com/review/lockheedmartin_lunarexploration03-lg.jpg
http://www.collectspace.com/review/lockheedmartin_lunarexploration04-lg.jpg
http://www.collectspace.com/review/lockheedmartin_lunarexploration01-lg.jpg
https://www.spaceflightinsider.com/…/Lockheed-Martin-Reusable-Lunar-Lander-Concept.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/ppb_aft.jpg
http://www.esa.int/…/Lowering_airlock_mockup_into_test_pool_in_Marseilles.jpg
https://live.staticflickr.com/2918/14097595673_0267cbdf9f_b_d.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D3qQ1ZZUcAAIraB.jpg
https://coloradosun.com/wp-content/uploads/sites/15/2019/04/04-03-2019-SNC-EDIT001_2.jpg
https://live.staticflickr.com/7919/47435059082_e04bcbf4c8_b_d.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D1ZDn01WkAEKKXW.jpg

Gateway (duben 2019), 5.0 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 5 182 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (22 votes cast)
(Visited 5 182 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


47 komentářů ke článku “Gateway (duben 2019)”

  1. L. Pospíšil napsal:

    To jako víceprezident určuje místo přistání? No potěš koště, to už je jak u nás.

    • Pence místo neurčuje, určují ho vědci po dohodě s techniky. Jižní pól je navíc velmi rozsáhlá, a vlastně neurčitě definovaná oblast Měsíce. Takže ani tímto prohlášením Pence žádné místo přistání nevybral. Ale odborníci vybrali vhodné malé plochy v oblasti jižního pólu Měsíce, které jsou potenciálně vhodné pro přistání, případně vybudování stálé základny. Toto téma se horlivě diskutuje ve vědecké obci alespoň 10 let.

    • Rattus napsal:

      Jsou v zasade jen dve mista, kde lze pristat a neumrznout v noci bez jaderneho reaktoru (ktery zatim k dispozici neni a musely by se zmenit nejake mezinarodni smlouvy, aby byl). Je to severni a jizni pol. O severnim polu jsem nikdy neslysel, ze by ho nekdo uvazoval, takze asi neni tak vhodny, jako jizni.

      Znama vyhoda jizniho polu – zminena i ve clanku – je blizkost mista s temer trvalym osvitem a krateru s trvalym zastinenim, kde se predpoklada pritomnost alespon nejake vody (piti, pestovani jidla, reaction mass; kyslik neresim, ten tam je vsude, ale z vody se lepe dostava). Pritomnost vodiku byla v tech mistech namerena.

      Takze si Mike v zasade akorat pred projevem zjistil, ze jsou jen dve smyslupna mista a ktere se obecne povazuje za lepsi.

      • Jiný Honza napsal:

        Tak neumrznout v noci bez jaderného reaktoru by neměl být zas takový problém. Metr pod povrchem Měsíce je celkem stabilních -30. Stačí tam dovézt dostatečné množství FV panelů, baterek a izolace. A bagr na zahrabání…. 🙂

  2. Alois napsal:

    Stavět GAT a chtít dopravit astronauty na Měsíc za pět let se vylučuje. Poté by měla začít stavba lunární stále základny. To ani USA nemohou ufinancovat, zejména když se ostatní v rámci mezinárodnosti jen povezou jako v případě ISS. Rusové navíc chtějí rovnoprávnost a přitom nemají a mít v dohledné době mít nebudou odpovídající nosič ani kosmickou loď. To se to mezinádrodničí, když to USA platí.

    • jregent napsal:

      Tak forma akciové společnosti byla uplatněna již u východoindických společností, možná by na to Rusko přistoupilo 🙂
      Díky za skvělý článek

    • Rattus napsal:

      Rusove jsou momentalne stale jeste jedini, kdo dokaze na ISS dopravit lidi. Ale fakt je, ze na moc jineho asi ekonomicky nemaji – viz treba Nauka

    • Racek napsal:

      Ufinancovat to jde, když se podíváš na vojenský rozpočet USA, že. Spíš si myslím, že to nelze stihnout. A začínám mít obavu, že je to taková jednorázová akce. Politikům vždy ve fázi aplikace dochází elán, bohužel. A právě ty aplikace teprve mají význam.
      No, to víte. Já po létech začal fandit spíš sondám. A bojím se, že jejich program to může negativně ovlivnit. I když v poslední době jsou jejich výsledky přímo hvězdné.

      • Jiří Hošek napsal:

        Ve vztahu k roku 2024 samozřejmě existuje mnoho programových a technických rizik. Ale aktuálně jsou největším rizikem demokraté v Kongresu. Bridenstine se proto snaží sestavit rozpočet tak, aby měl nadstranickou podporu a aby v Kongresu prošel. Nepilotované vědecké mise nechce kanibalizovat.

  3. tonda napsal:

    Super článek,jen mě vrtá hlavou ten dvoustupňový přistávací modul.Myslel jsem,že už navrhnou něco opakovaně použitelného pro lety z Gatewey na povrch a zpět,po doplnění palivem k novému použití.Navržený systém po návratu z povrchu je už možné použít jen jako rozšíření stanice nebo zahodit?To mě přijde jako mrhání.Jasně,uvědomuji si cenu tahání přistávací části zpět na Gate,ale bylo by to smysluplnější!Každopádně děkuji za článek!

    • Jirka Hadac napsal:

      Znovupouzitelnost by to pristani rovnou znemoznila. Ted, pokud to maji stihnout, bude asi nej to udelat jednorazove.

    • Jiří Hošek napsal:

      Jsem rád, že se článek líbil.

      Ke znovupoužitelnosti landeru je v poptávce na návrhy studií ze 7. února uvedeno:
      – přeletový modul: “Cílem je plná znovupoužitelnost (minimálně musí být modul vyvinut jako znovupoužitelný).”
      – sestupový modul: “Schopnost dotankování pro podporu případné plné znovupoužitelnosti je vítána, není však podmínkou.”

      Předběžné požadavky na vzletový modul budou stanoveny v nové poptávce.

  4. JanHonnza napsal:

    Díky pane Hošku, skvělé, ostatně jako vždy.
    Je nějaká představa o struktuře mezinár.spolupráce? Pokud se na to v téhle fázi dá vůbec odpovídat.
    Canadarm, ESPRIT, servisní modul Orionu je v rámci rozsahu dost málo. Nebo v rámci America First všechno sami?

  5. H@ns napsal:

    Bezvadný článek. Ostatně jako všechny zde.
    Jen si nemyslím, že to za pět let zvládnou.
    Jak dlouho trvá, než postaví svoji loď, schopnou vozit lidi jen na oběžnou dráhu země.
    Natož k měsíci a tam přistát a opět odstartovat.
    Před padesáti lety byla trochu jiná doba. Teď na každou matičku, každý šroubeček musí být tisíc atestů a razítek. To jen samotný papírování a razítkování zabere pět let.
    Ale moc rád bych se mýlil.

    • KarelTv napsal:

      Netuším co to vlastně píšete ??? Orion je postaven pro lety k měsíci, ne na oběžnou dráhu země. A v článku a videu je že na lander by použili prvky z Orionu, což se mi líbí a mohlo by to věc výrazně urychlit. Jinak loď pro dopravu ze země je už z pricipu náročnější než měsíční lander (atmosféra/tepelný štít/gravitace/atd.).

      A s tou byrokracií je to už přeháněcí folklór. Byrokracie byla vždy, za dob Apolla ve studené válce si mohl management podle všeho troufnout víc riskovat protože měl lepší politické krytí a dnes se holt už tolik nespěchá, netlačí na pilu a neriskuje.

      • Racek napsal:

        No, použít osvědčené prvky nevede vždy k úspěchu, jak je vidět z případu SLS … Naproti tomu třeba případ Falconů je skvělá inženýrská práce krajního využití potenciálu základní koncepce při relativně nízkých nákladech.

      • Jiný Honza napsal:

        No je vidět, že neznáte realitu. Byrokracie za poslední desetiletí nabobtnala téměř neuvěřitelným způsobem. Vzniklo mnoho nových vrstev úředníků, které ještě spolehlivě než dříve oddělují vedení od lidí, co skutečně věci tvoří.
        Proto jsou Musk a další soukromníci tak úspěšní. Efektivita západních státní institucí díky byrokracii klesla na úroveň těch východních “byzantských”.

        • Racek napsal:

          Proč bych neznal realitu? Naopak, vím o to z praxe docela dost. Ono je to takové zavedené klišé, jako vůbec celá řada moderních ekonomických teorií. Šel mi vždy mráz po zádech, když jsem na státnicích poslouchal studenty memorovat taková klišé a musel jsem to brát, vždyť to bylo v učebnicích.

          • Jiný Honza napsal:

            To byla reakce na KarelTv ohledně rostoucí byrokracie.

            S Vaším názorem souhlasím.

          • Racek napsal:

            Aha. Tak se omlouvám za reakci.

    • Jiří Hošek napsal:

      Rádo se stalo a už teď se těším na podklady ke květnovému dílu – informace o pilotovaném lunárním průzkumu, které zazní na zasedání Komise pro pilotované lety a průzkum 30. dubna a 1. května.

  6. KarelTv napsal:

    Super článek, díky ! Myslím že tohle téma je vůbec nejatraktivnější a tak je každý čtenář rád za spoustu nových informací. Doufejme že projekt Gatewaye a přistání na měsíci poběží kupředu a bude i nadále o čem psát !

  7. Hawk napsal:

    Snad to vyjde:
    “Společnost navrhuje urychlení vývoje spojovacího hardwaru a softwaru pro umožnění spojení Orionu s počátečními moduly Gateway již při misi EM-2. To by umožnilo přistání alespoň části posádky Orionu následující mise EM-3 na povrchu Měsíce.”

    Gateway je nezbytna k dokonceni sledovani vlivu vesmiru na cloveka v otevrenem kosmu a tim padem k dlouhodobzm misis.
    Dale v pripade lunarnich vyprav muze slouzit jako zachrana stanice, pro fungovani lunarni zakladny jako mezisklad. Vsak se muze postupne dale rozsirovat.
    Lunarni zakladna se muze stavet postupne, pro zacatek staci jen nejake minimalisticke zazemi pro vypravy.
    Hermeticky prostor slouzici jako osetrovna nebo garaz, napr. pro opravu roveru je podle me treba dobry zaklad, nez opravu provadet nekde venku ve skafandru.

    • Hawk napsal:

      Pardon
      “Gateway je nezbytna k dokonceni sledovani vlivu vesmiru na cloveka v otevrenem kosmu a tim padem k dlouhodobym misim.”

      Neslo by treba pro registrovane udelat moznost dodatecne opravy prispevku po dobu dokud na prispevek nebude reagovano.

      • Dan napsal:

        To případnou nekonzistenci nevyřeší. Něco napíšu, bude tam zjevná chyba, Vy si jí všimnete, začnete psát reakci, já si chyby všimnu, opravím dříve než to odešlete a je to.
        Kdyby se technologie alespoň u té diskuze posunula směrem k AJAX, ulevilo by se čtenáři a hlavně serveru. Nevyžaduji to, ale nezlobil bych se 🙂

        • Vojta napsal:

          Ajax tomu taky stoprocentně nezabrání. Většinou stačí, pokud se u editovaného příspěvku zobrazí čas poslední editace. Potíž je v tom, že web jede na WordPressu a tím pádem má omezené možnosti úprav.

  8. maro napsal:

    80% lunárního dne? Ale je v tom i lunární noc, ne? Prostě je to místo osvětleno 80 procent času své existence, protože je přesně pólu.

  9. ptpc napsal:

    Výborný článok! 🙂

    Tak teda uvidíme… Ako sa vraví, peniaze sú až na prvom mieste…
    Každopádne sa aj ja teším na májové zhrnutie.

  10. Jiný Honza napsal:

    Hm, podle mě to má správný směr.
    Od ultrakonzervativní vědecké stanice U Měsíce, ze které možná za pár let uděláme nějaké, zpočátku samozřejmě robotické, výsadky na povrch, přes základnu pro přistání člověka jsme dospěli až k minimalistické “spojovně” landerů.

    Zbývá poslední krok. Ten zbytečný mezistupeň vypustit a létat napřímo. Je otázka jak moc je NASA ten zkostnatělý byrokratický moloch z posledních desetiletí. A jestli si někde vespod uchovala aspoň zbytky nadšení a tahu na branku. Protože jestli ne, budeme muset vzhlížet k “východu”. A to mluvím nejen o Izraeli. 🙂

    • 3,14ranha napsal:

      Myslím že jste to špatně pochopil. Posun data přistání na Měsíci (na rok 2024) je z 99% politika a bude to stát docela dost peněz. Logické by bylo nechat přistání až na pozdější fáze výstavby Gateway (logické, nikoli divácky přitažlivé), minimálně by se náklady na Měsíční infrastrukturu rozložily v čase. Měsíc tam bude furt čekat, ten nikam neuteče (na rozdíl od některých jiných misí).

      Gateway není mezistupeň, ale vědecky podložený prostředek zkoumání a dobývání vesmíru. Pro určité úkoly je nenahraditelná a tedy se jen tak bezdůvodně rušit nebude.

      Náklad který je vhodné či výhodné poslat na povrch “přímou” cestou tak bude určitě poslán (třeba průzkumné sondy, či zásoby nebo vědecký materiál navíc).

      A pokud byste se chtěl mermomocí zaměřit výhradně na povrch Měsíce, tak zcela závisíte na ochotě (zejména) amerických politiků ještě o hodně víc navýšit rozpočet NASA a hlavně garantovat TRVALÝ zájem o povrch – to není tolik o raketách, jako spíš o tréninku kosmonautů, výrobě skafandrů, a o vědeckých týmech které budete zaměstnávat zde na Zemi aby kosmonauti na Měsíci jen nezapichovali vlaječky.

      Proč myslíte že “provozní náklady” na pár robotů na/u marsu jdou do stovek milionů dolarů a provoz ISS stojí 3 miliardy ? (pokud chcete zrušit Gateway, tak zcela určitě bude nutné prodloužit fungování morálně zastaralé ISS – nebo vypustit stanici novou)

      • Jakub Vanek napsal:

        Souhlasím, hlavně pokud chceme vybudovat trvalou základnu na Měsíci nebo na Marsu, tak potřebujeme nejen dlouhodobé zajištění jejího financování, ale také rozumně levný dopravní systém, který bude moci zajištovat prvotní budování a dostatečné zásobování základny.
        Zatím jsme to prakticky zvládli na LEO na ISS, kde zásobování zajišťuje několik různých lodí a jsme schopni tam udržet posádku 6ti lidí kontinuálně. (i když viz nedávná nehoda při startu Sojuzu a úvahy o opuštění stanice)
        Na Měsíci resp Marsu je to o jeden resp dva řády složitější úloha, v prvním případě dostatek delta v, ve druhém ještě doba cesty kalkulace s vhodným startovacím oknem.

        narodil jsem se před obletem Měsíce misí Apollo 8, budu rád, když se dožiji lidské nohy opět na Měsíci lépe i na Marsu, ale nemyslím si, že se dožiji trvalé základny na jednom nebo druhém tělese…

Zanechte komentář